Finsti pocitacovci z University v Oulu objevili diru, kterou se muze
na windowsovskem pocitaci spustit programek prostrednictvim zaslane
e-mailove zpravy. Nebezpecny kod je ukryt v tagu, identifikujicim
soubor, pripojeny ke zprave. Spusti se pote, co se prijemce zpravy
pokusi soubor prohlednout/spustit/ulozit. Dira je v postovnich
klientech MS Outlook Express 4.x a Outlook 98 a v NS Mail 4.05 a 4.5b1.
MS uz ma zaplatu pro
Outlook, Netscape ji zacleni az do dalsi verze 4.6, ktera se ma
objevit 7. srpna. Zdroj: ZDNet
Robert Glaser, ktery vypovidal pred americkym Senatem (viz minulou sadu
zprav), napadl MS kvuli disfunkci RealPlayeru 5.0 s G2 po instalaci
MS MediaPlayeru ve Windows. Organizace Association for Competitive
Technology provedla testy a dospela k nazoru, ze chyba je v klientovi
RealPlayer, nikoli na strane MS. Na svem serveru uverejnila i zaplatu
RNfix. K
pocinu teto organizace ale neni plna duvera, protoze jsou v ni zastupci
firem, uzce spolupracujicich s MS.
Vystoupeni R. Glasera v Senatu v souvislosti s naslednymi pochybnostmi
o opravnenosti jeho obsahu nevyvolava moc nadseni. Nektere firmy uz to
davaji RealNetworks zretelne najevo. Z one zaplaty tezko soudit, zda je
jedinou cestou k funkcnosti RealPlayeru 5.0, i jaka jednani s jakym
obsahem mezi MS a RealNetworks vsemu predchazela. S eventualitou vzniku
takove zaplaty mel R. Glaser pocitat pred tim, nez v Senatu vystoupil.
Ted je jeho vypoved navenek ponekud znehodnocena a stavi se proti nemu.
Bude zajimave sledovat, jak na to vsechno on sam zareaguje. Zdroj: NEWS.COM
V USA se uz asi rok diskutuje o tom, ze by pro rychlejsi rozvoj obchodu
na Inetu bylo dobre osvobodit internetove prodeje konecnym uzivatelum
od dani. V Senatu vznikly dva navrhy - jeden pro trilete, druhy pro
sestilete moratorium. Financni komise Senatu nakonec odhlasovala pouze
dvoulete. V roce 2000 ma byt objem daneho typu prodeje via Inet "pouze"
20 miliard USD, coz je v celkovem obratu obchodu v USA kapicka v mori.
Navrh komise jeste musi projit obvyklym legislativnim postupem. Zdroj: NEWS.COM
Aukce Onsale, ktera vznikla snad
jako vubec prvni onlinova aukce na Inetu, hlasi stale vetsi ztraty i
pres stale rostouci prijmy. Za uplynule ctvrtleti ztraty dosahly ctyr
milionu USD (pred rokem cca ctvrt milionu), prijmy 50,8 milionu USD
(pred rokem 18,6). Onsale tim ale nijak nevybocuje z trendu, kterym se
vyznacuji ryze internetove firmy. Vsechny stoji pred jasnou otazkou -
kdy prestat s velkym investovanim do rozvoje a zacit sbirat smetanu?
Pokles investic do rozvoje SW/HW a marketingu muze pomoci konkurenci a
odlakat surfare a inzerenty k ni.
Aukcni konkurence na Inetu je opravdu obrovska a stale roste. A tak se
investuje ostosest, kdyz je z ceho brat. Onsale ma z ceho - na burze si
stoji docela dobre a je mezi firmami, jejichz akcie (s momentalni cenou
cca $26) se doporucuji ke koupi. Na druhou stranu se aukci Onsale
nedari ani zdaleka tak, jako prodejne literatury a hudby Amazon,
prestoze jsou si svym vznikem a do urcite miry i svym zakladnim pojetim
dost blizke.
Amazon sice ma jiny, rychlejsimu uspechu "vstricnejsi" prodejni
sortiment, ale je take mnohem sviznejsi v implementaci technickych
fines (predevsim v nasazovani softwarovych agentu, ktere sleduji pohyby
surfaru po obsahu serveru a nabizeji jim literaturu odpovidajici jejich
zajmum - podobni agenti jsou treba i v hudebnim CDNow). Pokud se Onsale
bude chtit udrzet na cele aukcnich serveru a dostat se ke zisku, ceka
ho jeste poradna hromada vyvojove driny. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Jak zahnat na utek zajemce o koupi cehokoli na hloupych serverech
Pred casem uz jsem o vysledcich jedne studie v uvedenem smeru psal.
Ale neuskodi, kdyz zopakuju pet zakladnich chyb, ktere spolehlive
odezenou potencialni kupce z prodejnich serveru - casove narocna
grafika (Dell, ale treba i Onsale); nuceni surfare ke stazeni nejakeho
softwaru, nez mu bude dovoleno si neco koupit (Adobe s jeho Acrobatem);
ukryti "pokladen" pred surfarem (Apple); obtizne vyhledani vytouzeneho
produktu; nabidky odskoku z prodejny do jinych, neprodejnich casti
serverove farmy.
Ja k tomu dodam cerstvou zkusenost - vcera jsem potreboval zjistit
pocet "leteckych" mili na nekolika civilnich leteckych trasach. Co
clovek v takovem pripade logicky udela? Vleze na server nejake letecke
spolecnosti. Zkusil jsem Lufthansu, Deltu, Swiss Air, SAS apod. a
nestacil se divit. Nejen, ze se tam absolutne houby dozvite (jedine,
kde se mile vubec objevuji, jsou reklamni nabidky bonusovych mili), ale
vsechny tyhle servery jsou tak stupidne provedene skoro ve vsem, co na
nich je, ze se me zmocnovala touha co nejrychleji z nich utect.
Treba kdyz se chcete dozvedet, co kolik stoji, musite casto podstoupit
muka registrace. Nekde dokonce kvuli takove ptakovine chteji i cisla
vasich kreditnich karet. Neznam lepsi zpusob, jak zahnat potencialniho
klienta na utek ke konkurenci. Kdyz se vam vubec podari propracovat k
letovym radum, obvykle musite uvest i hodinu odletu (ale cas priletu se
casto vubec nenabizi). Parkrat jsem se nestacil divit - po dlouhem
cekani a odsouhlasovani buhviceho, jsem nakonec dostaval odezvy typu:
"Nic takoveho tady neni, zmente mesto/letiste nebo datum nebo cas"!
Nikoli ze byste dostali nabidku ve stylu "plus/minus" etc. Neco tak
hloupeho muze stvorit jen impregnovany moula.
Hodne jsem se "zasmal" u Lufthansy, kde jsem po velkem hledani nasel
letiste, na ktera ve svete primo lita. Zadal jsem je pri hledani v
letovem radu, ktery z hloubi sve inteligence odtusil, ze ta letiste
"k sobe nepasuji":) Lufthansa byla ale jedina, ktera uvadela pocet
mili, ovsem jen tehdy, pokud jste zvolili ji (pri volbe jinych
leteckych spolecnosti je to utajeno!) Krome jineho leckde musite znat
mezinarodni zkratky letist - a tak skacete z jedne databaze do jine,
ze ktere tezce dolujete jednu zkratku po druhe, abyste je pak mohli
rucne zadat pro hledani v te prvni...hruza...
Nakonec jsem se vrhl na AltaVistu a zadaval vselijake kombinace
klicovych slov, az jsem se konecne dostal k lizu:) Takze kdybyste nekdy
potrebovali zjistit milove (ale i kilometrove) vzdalenosti svych
planovanych letu po svete, zasadne nechodte na servery leteckych
spolecnosti - ty s tim prece nemaji nic spolecneho. Skocte na stranku
Time and Distance Calculator
spolecnosti AR Group, ktera je zamerena na piloty a jine lidi, kteri se
profesionalne "motaji" kolem letadel.
Tomu odpovida i zpusob prezentace - i tady sice musite zadavat zkratky
letist, ale ziskate je snadno a rychle (zadne tuny grafiky). Krome toho
muzete zadat rychlost v knotech a dostanete i dobu preletu mezi letisti
(knot je cca pul km). V databazich AR Group je naprosta vetsina vsech
letist na svete (nenajdete tam napr. albanskou Tiranu a podobna,
letecky exotictejsi mista). Proc tohle neni na serverech leteckych
spolecnosti? Zpusob provedeni jejich serveru na to dava dost jasnou
odpoved... Zdroj: BAJT
Vzhledem k tomu, ze oficialni dohadovani se kolem TLD (top level
domain) trvaji dlouho, predlouho, prislo nekolik lidi s napadem, vyuzit
zajimave znejici TLD nekterych zemi. Snad nejznamejsi je TLD .tm
Turkmenie (zkratka slov "trade mark"). Objevuje se i TLD .nu jakehosi
ostrova Nuie (pripomina slovo "new"). Novinkou jsou TLD dalsich
ostrovu - .ac a .sh (Ascension a Svata Helena). .ac je napr. britska
domena druhe urovne pro akademickou pudu. Velky zajem je o TLD .sh mezi
americkymi firmami - uz se k ni nechaly registrovat napr. firmy Intel,
Motorola a Federal Express. Nevim, zda nemam momentalni utlum, ale
pro reprezentaci zkratky "sh" me nenapada nic vhodnejsiho, nez slovo
"shop" neboli "obchod". Pokud je to tak, pak by to mohlo mit svuj smysl
pri hledani obchodu v prohledavacich Internetu. Inu...kdyz potrebnemu
vzniku novych domen brani zdlouhava rozhodovani statni administrativy,
prijde kazdy ostrov vhod...:) Zdroj: Newslinx a BAJT
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek