Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS zrusil Javu pro WebTV a vnesl do ni poradne otazniky
Kolik internetovych rozhlasovych stanic v USA to zabali?
Pozoruhodna kombinace "japonskeho Linuxu" a Oraclu
Infoseek stale v minusu
Kabelove spolecnosti chteji mit "svuj vlastni" Internet
Terabity za vterinu jednim vlaknem

MS zrusil Javu pro WebTV a vnesl do ni poradne otazniky

Silna antipatie MS vuci Jave Sunu bude zrejme tim pravym duvodem, ktery se podepsal na jeji exkomunikaci z WebTV (tu loni koupil MS za 425 milionu USD). WebTV je - z ciste uzivatelskeho pohledu - krabice, ktera se pripojuje k TV prijimaci a telefonni lince (uz se integruje i primo TV do prijimacu). Prostrednictvim TV pak muzete surfovat a e-mailovat. Manazeri WebTV rikaji, ze Javu vyhodili proto, ze WebTV neni pro zdatnejsi uzivatele a ze pro ni ve WebTV "nejsou zdroje". A ze by jeji aplikace zvysila naklady na krabice WebTV o 10%.

Bez zajimavosti neni, ze o WebTV se uchazel i Sun. V tu ranu do toho tenkrat vstoupil MS a koupil (ma tezsi seky:) Nelze zapominat ani na to, ze Sun podal zalobu na MS pro sireni javovych nekompatibilit a vydavani jich za standard. A ze Java lezi MS v zaludku, potvrzuji i nejasne zpravy o tom, ze vyviji Universal Virtual Machine, coz ma byt prostredi, ve kterem muze bezet vice jazyku na ruznych platformach, pro nez bude UVM vytvoreno. Temi jazyky jsou napr. C, C++, Visual Basic apod...ale i - Java:) UVM ovsem neni puvodni ideou MS, ale - jak byva u MS zvykem - jine firmy, kterou MS koupil.

WebTV bude samozrejme prechazet na Windows CE. Ty sice mohou pojmout J++, jenze nekompatibilni se standardni Javou. Zatim ale ani to. Mimochodem, WebTV dosud neumi ani ramecky HTML. Negativni ohlasy na eliminaci Javy prichazeji od uzivatelu a webmasteru. Uzivatelum vadi, ze WebTV nezachyti vyvoj Webu, i ze uz ted na ni nejde, co by radi, aby slo. Webmastery stve, ze zase budou muset delat vsechno "ikskrat", aby to videli i surfari na WebTV. Zduvodneni MS se leckde povazuje za vymluvu, za niz se skryvaji duvody zcela jine. Je zvlastni, kam az MS dokaze zajit i ve svem vlastnim byznysu - vzdyt eliminace Javy podlamuje sanci WebTV na jeji vydatnejsi rozsireni v budoucich letech...
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Kolik internetovych rozhlasovych stanic v USA to zabali?

Bill Clinton podepsal zakon, podle ktereho budou internetove stanice, vysilajici hudbu, platit vselijake percentualni poplatky ze svych prijmu vselijakym organizacim a firmam. Podle noveho zakona ja na tom Internet v tomto smeru dokonce hur nez bezne "vzduchove" stanice. Kdo si kolik bude strkat do sve kapsy z kapes internetovych stanic, jeste neni presne stanoveno (je na to jeste sedm mesicu). A klube se dokonce i stanovovani toho, co se bude smet/nesmet jak casto hrat apod. Coz uz je prilis presprilis... Lobby vybiracu penez a vydavatelskeho hudebniho prumyslu slavi sve velke vitezstvi nad Internetem. Jako bych nejak neslysel zadny nadseny potlesk davu...krome mlaskani toho brichateho pana vzadu...
Zdroj: NEWS.COM

Pozoruhodna kombinace "japonskeho Linuxu" a Oraclu

Tokijska firma Pacific HiTech vstupuje na americky trh se svymi podobami Linuxu pod nazvem TurboLinux. Hned se ji podarilo uzavrit dohodu s Oraclem o spolecnem vyvoji a marketingu aplikaci pro TurboLinux. Pacific HiTech pokryva v Japonsku 50% linuxoveho trhu. A Linuxu se tam zrejme dari - ke klientum japonske firmy patri napr. Japanese Broadgasting Corp. a nekolik dalsich vetsich firem. RedHat, Caldera a S.U.S.E. tak dostanou dalsiho, zrejme dost silneho konkurenta. Pacific HiTech se chysta brzy prijit s blize nespecifikovanymi linuxovymi servery pro firemni intranety a pro Internet. TurboLinux bezi na platformach Intel i386 a PowerPC. Linux kvasi jedna basen...kdo bude dalsi?:)
Zdroj: InfoWorld Electric

Infoseek stale v minusu

Sice jen minus 2,6 milionu USD za posledni ucetni ctvrtleti. Ale horsi je odstup Infoseeku od jeho konkurentu. Z cervna do zari se pocet vyzadanych stranek zvysil jen z 20,3 na 21,4 milionu denne. Excite jich ma 50, Yahoo 144 milionu denne (to uz chce slusnou farmu).
Zdroj: InternetNews.com

Kabelove spolecnosti chteji mit "svuj vlastni" Internet

Kolem rychleho pristupu na Internet s vyuzitim kabelovych spolecnosti, zamerenych dosud na kabelovou TV, bylo hodne slavy a nadseni. Ted povadlo. Firma @Home si vymyslela cetna omezeni pro pristup zvenci na sve kabely a tim i na internetove servery/sluzby, umistene u ni. Dokonce i jeji vlastni abonenti museji platit plny poplatek bez ohledu na to, zda vyuziji vsechno, co @Home nabizi (napr. kdyz budou chtit mail box jinde). Tohle odetnuti casti Inetu od jeho zbytku se neobeslo bez prevelice negativnich reakci americkych organizaci, dbajicich o prava spotrebitelu. Dve z nich podaly stiznost na FCC a pozadaly ji napr. o to, aby zablokovala spojeni AT&T s Tele-Communications, dokud obe tyto firmy nezajisti rovnopravny pristup k @Home vsem uzivatelum Internetu.

Bylo by velmi zle a tezce protismyslne, kdyby komercni firmy zacaly parcelovat Internet a osobovat si pravo nepustit na jeho jednotlive casti uzivatele, kteri nemaji u te ktere z nich zaplaceno. To by byl zacatek konce Inetu coby celosvetove komunikacni site. Kabelova @Home si stupidne prevadi Inet do sablony, podle jake dodava TV kanaly svym klientum. Vysledkem je totalitni omezovani svobody uzivani Inetu. FCC je vuci komunikacnim firmam dost nesmlouvava. Doufejme, ze s pokusem spolecnosti @Home o prisvojovani si Inetu nalezite zaclouma, aby na neco takoveho nedostaly chut i dalsi firmy. Rika se, ze jednou z nejzajimavejsich vlastnosti Internetu je to, ze nikomu nepatri. Jak je videt, mlaskajici komerce muze takove nepatreni snadno prevest do roviny nepatricnosti.
Zdroj: TechWeb

Terabity za vterinu jednim vlaknem

Firme SilkRoad se podarilo vyvinout vlastni technologii, pomoci ktere lze jednim optickym vlaknem a na jedne vlnove delce prenaset data rychlosti 6 Tbps. Dosud nejuzivanejsi DWDM dosahuje prenosu v gigabitovych rychlostech a pouziva nekolik vlnovych delek. Nova technologie nabizi nejen podstatne vyssi rychlost prenosu, ale i jednodussi instalaci a dokonce by mela byt i levnejsi. To napovida, ze by o novinku mohli projevovat zajem ISP, kteri by si tak usetrili spoustu starosti s hromadami dratu T1/T3 a souvisejicimi zarizenimi. Ma to vsak jeden velmi prakticky hacek - opticke kabely se sice pokladaji, ale jeste nejaky ten rok bude trvat, nez se rozsahle paterni site budou moci rozsvitit rychlymi fotony.
Zdroj: ZDNet

29. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Netscape konecne "podlehl" stamdardizacnim tlakum
Automatizovana distribuce obsahu serveru
Zajimavosti kolem neuspechu bezplatnych ISP v USA
Amazon.com pokracuje v raketovem vzletu
Na raketove palivo jede stale i AOL
Hackeri se hackuji vzajemne:)

Netscape konecne "podlehl" stamdardizacnim tlakum

Organizace The Web Standards Project, ve ktere se sdruzili webmasteri ve spolecnem zajmu o prosazeni standardu ve vsech webovskych prohlizecich, slavi svuj prvni velky uspech. Netscape nevydrzel napor webmasteru, provazeny i peticemi, a zaradil navrhovany NGLayout na program pripravy Navigatoru 5.0. Ten nazev jen kumuluje webovske standardy doporucene standardizacni organizaci W3C. NGLayout zahrnuje otevrene standardy HTML 4.0, CSS 1/2, XML 1.0 a DOM (Document Object Model). Jako prvni krok je to fajn, ale jeste chybi predevsim MS a dalsi. Bez nich bude cele chvalyhodne usili pro kocku. Rada je ted na MS. Pokud bude v dalsich verzich MSIE vytvaret sve oblibene, inetovsky protismyslne a dezintegrujici nekompatibility, spousta specifikaci se i nadale nebude pouzivat, protoze webmasteri prirozene odmitaji vytvaret dve verze tehoz jen kvuli tomu, ze exekutivy MS a Netscapu respektuji jen samy sebe, bez ohledu na to, ze Internet je jen jeden.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Automatizovana distribuce obsahu serveru

Firma Vignette prichazi s novinkou, ktera bude zajimat hlavne vetsi internetove firmy. Vignette Syndication Server umozni automatizovanou distribuci urceneho obsahu jednoho serveru na jine servery. Jde v podstate o dosazeni toho, co znate z portalu - na nich najdete i informace, ktere pochazeji z jinych zdroju. (ty "jine zdroje" za umisteni svych informaci na portaly tvrde plati). Moznosti uplatneni Syndication Serveru jsou ale kosatejsi. Napr. servery firemnich extranetu, rozhazene po svete, mohou Syndication Server vyuzit pro rychlou distribuci informaci do jednotlivych mist, odkud budou okamzite pristupne. Internetove prodejny se mohou vzajemne podilet na nabidkach zbozi a prislusne si rozdelovat sva procenta z prodeje. Atd. atp.

Syndication Server ma hlavni vyhodu v tom, ze spravci zdrojoveho i "odberovych" serveru se po instalaci a nastaveni zakladnich parametru pro distribuci nemuseji dal o nic starat, protoze vsechno dal pobezi automaticky. Syndication Server pracuje s XML, ktere je vhodne prave pro distribuci datovych struktur. Zatim se zkousi na nekolika znamych WWW serverech (jde napr. o distribuci obsahu financnich zprav serveru TheStreet.com na Yahoo, AOL a dalsi). Na trhu se Syndication Server objevi pocatkem pristiho roku. Ale na za malo - startovni cena bude na cca $50,000.
Zdroj: InternetNews.com

Zajimavosti kolem neuspechu bezplatnych ISP v USA

Nekolik bezplatnych ISP se uz polozilo. Par jich zivori a veri v lepsi casy. Jejich problem je ve vysokych financnich nakladech na techniku a linky a v malem poctu nejen inzerentu, ale i abonentu. Napr. ISP @bigger.net ma po dvou letech pouze 40,000 abonentu. Juno, ktere nabizi bezplatny e-mail via webovske rozhrani, plnene inzerci, ma sest milionu registrovanych uzivatelu. Nejen ze zacalo jako jedna z prvnich bezplatnych sluzeb pred vice nez dvema lety, ale jeho naklady jsou i o dost nizsi nez u ISP.

Nestastna je soucasna distribuce nudli - kolem 75% veskere inzerce na Inetu jde na pouhe ctyri servery. Zbytek na statisice dalsich. Ale i v tomto smeru se blyska na lepsi casy. Inzerenti zvolna zjistuji, ze smysl ma cilene adresovana inzerce, nikoli rozhazovani nudli tam, kam chodi nejvic surfaru a kde jsou demograficke informace nejasne. Jinymi slovy receno - pokud nekdo na portalu hleda info treba o autech, neznamena to ani zdaleka, ze by byl automobilovy fanatik, nebo ze by si zrovna chtel nejake koupit. Takovych lidi je nemalo a "autova" inzerce se na ne vyplaca bez efektu. Ovsem tam, kam chodi zajemci o auta, nota bene specialne zamereni, je sance dopadu inzerce na urodnou pudu mnohem vetsi.

Bezplatni ISP spolehaji prave na komplexni demograficka data, ziskana dlouhou zpovedi zajemcu o jejich sluzby. Kdo chce zdarma na Inet, musi o sobe uvest vsechno mozne. Inzerce, ktera se pak abonentovi bude nepretrzite posilat (a bude "nesestrelitelna"), bude i tou nejcilenejsi moznou. I kdyz objem investic do inzerce na Internetu ma nadale rust (z letosnich 1,9 na 7,7 miliard USD v roce 2002), pokud se nezmeni podil jejich toku mezi portaly a zbytkem sveta, bude bezplatnym ISP i nadale ouzko.

Podle pruzkumniku Forrester Research nema ISP ani s 50,000 abonenty zadnou sanci nejak vyrazneji zaujmout inzerenty, at uz by mel demograficka data jakkoli hezky zpracovana. A cisla navstevniku a abonentu u "tech velkych" vsude leti nahoru. V roce 2002 budou tato cisla u nejnavstevovanejsich serveru uz "dost silena". Kde v te dobe budou bezplatni ISP se svymi vnucovanymi reklamnimi chrlici, tezko soudit.

Trzni experti ale soudi, ze i nadale muze mit nejaka nova bezplatna sluzba (nejen ISP) sanci, pokud behem tri let vyda 10 az 15 milionu USD jen na marketing, samozrejme s tou podminkou, ze bude i jinak financne a technicky zabezpecena a ze se k ni lidi skutecne pohrnou. Takze pokud mate zbytecnych nejakych 100 milionu USD, muzete to zkusit:)

Ja bych to ale nevidel zase tak cerne. Neb se houby vi, jak bude Inet vypadat za par let a co prinesou implementace novych technologii, i jak se budou menit pohledy na Inet nejen pri financovani "placenych vejicek", ale i treba v tzv. zlomkove placene distribuci informaci. Dalekonosne predpovedi vychazeji ze soucasneho stavu. Jenze soucasny stav rozhodne neni nicim nadlouho danym a Inet ceka jeste mnoho promen.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Amazon.com pokracuje v raketovem vzletu

Vysledky hodpodareni nejvetsi prodejny literatury a ted uz i hudby via Inet vsechny doslova slozily. Amazon sice pokracuje s prodelkem, ktery je planovany, ale jinak vsechna cisla skoro neuveritelne rostou. Nasledujici srovnani jsou za posledni ctvrtleti, koncici 30. zarim, a za stejny kvartal lonskeho roku. Prijmy vzrostly z 37,9 na 153,7 milionu USD. Pocet registrovanych uzivatelu z 940,000 na 4,5 milionu (v poslednim ctvrtleti vzestup o 1,2 milionu). A co nikdo ani necekal - prijmy z prodeje hudebnich cedecek a kazet dosahly 14 milionu USD, diky cemuz se Amazon dostal na celnou pozici mezi vsemi prodejci hudby na Inetu! A to s tim prisel jako posledni... Zrejme prave tento uspech primel ctyri do te doby nejuspesnejsi prodejce (vcetne CDnow), aby se spojili. Amazon ma v planu stat se nejvetsim obchodem i s dalsimi prodejnimi artikly. Jakymi, to se jeste nevi. Staly prodelek (ted to bylo 24,7 milionu USD) je dusledkem nasazeneho expanzivniho planu, ktery bude pokracovat zrejme az do roku 2001. Pak by uz mela nastat havaj i pro drzitele akcii Amazonu.
Zdroj: Wired

Na raketove palivo jede stale i AOL

Nejvetsi onlinova sluzba a ISP v USA, America Online, si lebedi jeste vic nez Amazon. Jeji prijmy stouply za rok z 522 na 858 milionu USD a zisk z 19,2 na 68 milionu USD. Behem posledniho ucetniho ctvrtleti AOL nabrala skoro milion novych abonentu, kterych uz ma 13,5 milionu. AOL je povestna obrovskymi marketingovymi naklady, ktere se ji zretelne vyplaceji. Jedna perlicka z probihajiciho soudu s MS - sef AOL vypovedel, ze byl prinucen prijmout vyhradni distribuci MSIE pro abonenty AOL, protoze MS hrozil, ze odstrani z Windows jeji odkliknutelne logo. Puvodni jednani smerovala k prijeti Navigatoru Netscapu. Ale AOL povazovala uvedenou hrozbu za natolik ztratovou, ze pristoupila na vyhradnost MSIE a zrusila jednani s Netscapem. Neco v bledemodrem se odehravala i v Applu, kde slo o prosazeni MSIE na zaklade hrozeb zruseni vyvoje Wordu pro Macy, podporenych investicni nabidkou 150 milionu USD skomirajicimu Applu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Hackeri se hackuji vzajemne:)

Kdo by to rekl, ze server prinasejici detailni informace o tom, jak co kde hacknout/cracknout, se sam stane obeti hackera:) Stalo se to vcera rano americkeho casu serveru rootshell.com. Hacker ale jen vymenil obsah titulni stranky nejakymi obvyklymi hesly a pokriky, jak to hackeri delavaji. Komicke na cele veci je to, ze hackeri rootshellu uvedomili FBI a doufaji, ze prunik na jejich server skonci uveznenim vinika:) Nabizeji se vselika srovnani z rise rikadel o kejhani, chytani apod., ale to uz necham na vas...:)
Zdroj: NEWS.COM