Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

6. rijna 1998

Uterni uvaha plus neco noveho navrch:

Proc se na Internetu tak malo rika "Diky"?
Nova distribuce News on 'Net v HTML

Proc se na Internetu tak malo rika "Diky"?

Podle daneho slibu budou sady zprav News on 'Net vychazet v pondeli, ve stredu a v patek. Uterky a stredy jsou vyhrazeny uvaham kolem vseho mozneho, co se objevuje na Internetu. K dnesni uvaze me primel jeden americky clanek, ktery se zabyval stejnym tematem. Lide, kteri delaji webovske stranky - at uz na ukor sveho volneho casu nebo ve sve profesi - se nedockavaji valneho uznani tech, kteri jejich praci bezplatne vyuzivaji. Je uz jedno, zda jde o zabavu, byznys, studium, zpravodajstvi ci cokoli jineho.

Prohodil jsem o tom neco e-mailovych slov s par americkymi webmastery, kteri to potvrdili. Ale ti americti maji ve srovnani s ceskymi prece jen urcity naskok - nejake ty pozitivni odezvy prece jen prichazeji, i kdyz pocetne jsou jen zlomkem celkoveho poctu navstevniku. Jsou to slova prejici a vyjadrujici podporu. Cesti webmasteri jsou na tom nepomerne hur. Spis se objevi nasupena, ale i vylozene sprosta "kritika", nez cokoli jineho. Hrozne je, ze tohle je vlastni i nemale casti ceske internetove "zurnalistiky", ktera na sebe hulvatstvim, urazenim a pomlouvanim strhava pozornost. Opet neco, co se na navstevovanejsich americkych serverech vubec nevyskytuje. Normalni American by si nejspis pomyslel, ze jde o projevy nejak nemocneho nebo extravagantniho cloveka, ktery nevi, jak jinak by na sebe pozornost upoutal...

I u nas je samozrejme dlouha, nastesti vyrazne prevazujici rada serveru, jejichz tvurci i psavci nechteji patrit do rad vyse zminenych. Internet ma bohuzel jednu hloupou (nekdy ale i vitanou:) vlastnost - odstinuje vsechny ode vsech, a vsechno, co je "za monitorem", zneurcituje, podobne jako masky na maskarnim bale. Maska dodava i pocit jiste anonymity. A protoze neni videt do tvari, lide si dovoli nechovat se tak, jak by se chovali za normalnich okolnosti. Maskarni Internet ma tentyz naboj.

Nezda se vam zvlastni, ze za zaplaceni svych iks tisic korun zcela neznamemu cloveku v nejakem obchode jeste podekujete, zatimco tomu, jehoz praci vyuzivate na Internetu zcela bezplatne, nikdy? Ba dokonce vas to ani nenapadne a je to pro vas naprostou samozrejmosti. Me to nekdy tukne tam, kde casteji pobyvam. A pri tom tuknuti se skoro az zastydim a hned pisu webmasterovi nejakou tu procitenou pochvalu. A ejhle - on se mi na to nekdo sem tam i ozve! A z te odezvy je citit, jakšje ten dotycny rad, ze nekdo prijuchal s pochvalou a ze na tech dratech nejsou rozvesene jen same neidentifikovatelne masky, mlcky zanasejici logy serveru.

Lidi, kteri webovske stranky a jejich obsah delaji, budou vzdy velmi poteseni, kdyz jim vyjadrite svuj pozitivni pohled na vysledky jejich driny, ze ktere cerpate. Samotna sucha statistika navstevnosti je urcitou mirou uzitecnosti prace webmasteru, ale s hrejivou lidskou expresi nema moc spolecneho. Tak jsem vam prozradil i jedno tajemstvi - webmasteri jsou ve sve izolovanosti od tech, pro ktere to vsechno delaji, smutni. Muzete toho vyuzit - kdyz na nich budete neco chtit, podrbejte je za uchem jako pejska...a mate je na taliri:) Vasi smutni webmasteri cekaji, co hezkeho jim reknete. Budou si pak piskat a s podstatne lepsi naladou se vrhat do dalsich kousku. Podporte a podeprete sve webmastery! Patri i k vam, protoze to, na co na Webu casto koukate, delaji prave pro vas. At nakonec to proste, ale kouzelne "Diky!" nevymizi "diky" dehumanizovanemu pristupu k Internetu.
Zdroj: BAJT

Nova distribuce News on 'Net v HTML

Skoro cely den jsem laboroval s tim, jak donutit staricky listprocessor na Linuxu k prijeti stranek HTML, aniz by prepsal prevelice podstatnou hlavickovou informaci text/html na jim oblibovane text/plain. Povedlo se. Pak jsem zkousel posilat stranecku z Navigatoru 4.5. Bez vecpanych obrazku (a nafouknuti souboru na ctyrnasobnou velikost) to umel jen potud, pokud se soubor hodil do attachmentu. To se mi moc nelibilo. Dalsi laborovani, tentokrat s e-mailovymi tanecky jednoho databazoveho programu pro Inet. Povedlo se. Takze je to tady - posilani News on 'Net v HTML a kodovani CP1250 si muzete zajistit e-mailem zaslanym na adresu bajtovskeho listprocesoru s textem: subscribe news-on-net-html vase_jmeno vase_adresa. Soubory budou mit kolem 20 KB, tedy asi jednou tolik, nez mivaji v ciste textovem podani. Necht slouzi!:)
Zdroj: BAJT

5. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Britove interneti ostosest
Javovy odstepek Netscapu se cini
ListBot - e-mailove konference zdarma i nezdarma
Kupovani webovskych farem pokracuje - Lycos utratil hromske penize
Webovske prodejny na Novem Zelandu s neuveritelnymi omezenimi

Britove interneti ostosest

V Evrope patri Britanie k zemim s nejvetsim prirustkem poctu pripojeni k Inetu. V poslednich sesti mesicich pouzivalo Inet 7,5 milionu Britu, coz je 16% dospeleho obyvatelstva. V predchozim pulroce to bylo 5,5 milionu Britu, resp. 12,4% (v roce 1995 5,1%). Vyuzivani Internetu z domova dokonce prevysuje jeho uzivani z prace v pomeru 42:38. Dobre se vyviji i nakupovani na Internetu. Za sledovane pulrocni obdobi si skoro milion Britu neco koupilo a zaplatilo po drate. Kazdy z onoho milionu surfujicich kupcu utratil v prumeru 195 GBP (to vubec neni malo!), celkem 187 milionu GBP. V predchozim pulroce byl prumer 183 GBP a celkem 115 milionu GBP - tehdy prevazovaly nakupy softwaru nad knihami v pomeru 43:27. Ted se situace prekvapive obratila ve prospech knih s pomerem 30:29. Od tretiho mista v popularite artiklu kupovanych via Inet jsou cedecka, hardware, letenky, kvetiny a hotely. Pokud se ale podivate na cislo, vyjadrujici podil techto nakupu na celkovem britskem obratu, nezbyva, nez se malinko pousmat - je to jen 0,09%. Ale v roce 2001 by to melo poskocit na 0,8%.
Zdroj: InternetNews.com

Javovy odstepek Netscapu se cini

Kdyz loni Netscape oznamil sve mirne znechuceni Javou a veskery vyvoj na javovych aplikacich ukoncil, odesli od nej javovi programatori a zalozili firmu SevenMountains. Pustili se nejen do tvorby, ale i do zajistovani kontaktu se silnymi partnery, kteri maji s Javou sve zamery (samozrejme Sun, dale Intel, IBM, ba i MS). Nova firma cerstve predstavila svuj TaskForce (aplikacni framework) s radou aplikaci, komponentu Java Beans a vlastnim SDK. TaskForce je urcen - jak jinak - sitove komunikaci. Vsechno, co vas kolem takove komunikace napadne, je tam - od databazove rizeneho e-mailu az po kolektivni tvorbu projektu - vse "z jednoho mista", cili zadne vzajemne odstinene instalace. TaskForce umi komunikovat i s lotusovskou eSuitou.

Pri zapuzeni Javy Netscapem se nejvic mluvilo o zastaveni vyvoje Javagatoru (Navigatoru v Jave). V SevenMountains jsou presne ti byvsi netscapovsti, kteri na Javagatoru delali. Procez se neni co divit, ze soucasti TaskForce je i plne javovy prohlizec webovskych stranek. Pri jeho tvorbe programatori vyvinuli technologii "garbage collect-or-delete" - jde o odstranovani javovych aplikaci a komponent z pameti, kdyz o ne neni zajem, aby v pameti nezaclanely. To je ale jen jedna cast novinky - delete -, na niz neni nic az tak zvlastniho. Druha - collect - dodava veci neco chytrosti navic. Vyhnane kousky softwaru z pameti nezmizi, ale ulozi se do kese na disk, odkud se mohou kdykoli vyvolat, takze vytvori zdani velkeho fofru na siti:) SevenMountains se chysta novinku patentovat.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

ListBot - e-mailove konference zdarma i nezdarma

ListBot je novou sluzbou vymenneho prehazovace nudli LinkExchange. Nabizi jednu dobrou vec ve dvou provedenich - s omezenimi zdarma a bez omezeni za neprijemne moc penez. Na WWW serveru Listbotu (adresa v zahlavi zpravy) si muzete zalozit libovolne mnozstvi e-mailovych konferenci s libovolnym poctem ucastniku a libovovolnym poctem odesilanych/prijimanych zprav ciste textovych i v HTML. Pokud to chcete mit zdarma, jedinym omezenim je delka zprav - nesmi prekrocit 10 KB. A musite pocitat s tim, ze vam do zprav ListBot bude soupat kratkou textovou inzerci.

Placene konference jsou bez vnucene inzerce i bez omezeni delky zprav. Vyse platby je zavisla predevsim na celkovem poctu KB, ktere konferencemi projdou. Na jedne ze stranek ListBotu je kalkulator, kde si muzete vypocitat, kolik zaplatite. Zkusil jsem vypocet pro zivejsi konferenci a protocily se mi panenky. Sto tisic korun mesicne jen to fikne...

Protoze konference maji webovske rozhrani, je jejich sprava o dost nesikovnejsi a hlavne "zpomalenejsi", nez kdyz je mate u sebe treba na Linuxu (oboji ozkouseno). S omezenim je ListBot vhodny pro nemovite neznalce, nebo i znalce, kteri nemaji server pripojen k Inetu 24 hodin denne. Bez omezeni pro movite neznalce. Ucastniky konferenci muze primo prihlasit jejich spravce, nebo tak mohou ucinit sami, pokud vedi, jak a kam. To se mohou dozvedet v podstate jen ze spravcovych webovskych stranek, kde muze byt formular pro ulozeni e-mailove adresy zajemce. ListBot kazdou adresu zpetne overuje. Vypis existujicich konferenci na ListBotu neni (jeho uvadeni by nebyl problem - zrejme jde o obavu, ze by prival zajemcu nezvladla kapacita linek).

Kazdy spravce e-mailovych konferenci vi, ze jednou z nejvetsich neprijemnosti jsou nedostupne adresy ucastniku. Nektere jsou nedostupne prechodne, nektere navzdy. To ale nikdy nevite predem - musi se pockat par dni, jak se to vyvine, nez nekoho vymazete (resp. nez se vymaze automaticky). Po tu dobu se ale posilac zprav pokousi stale dokola zpravy odeslat. ListBot pise ve svych informacich, ze vymazava ze seznamu adres ucastniky konferenci, pokud pokus o dodani zpravy prekroci jim stanoveny time out. Tento termin se obvykle pouziva pro kratsi, ba velmi kratky casovy interval. Obavam se, ze pri pomalejsim spojeni mezi USA a nami by mohlo dochazet k tomu, ze by adresy ucastniku z vasich konferenci stale mizeli.

Ale treba je to jinak...nakonec ozkouset si to muzete sami. A jeste jedno "nakonec" - kazdy, kdo ma nejake webovske stranky na serverech, nabizejicich prostor zdarma, je jiste rad osvezi nabidkou sve vlastni konference, zalozene na ListBotu. Z tohoto pohledu je ListBot urcite dobrym krokem ve smeru rozsirovani komunikace mezi lidmi po celem svete.
Zdroj: BAJT

Kupovani webovskych farem pokracuje - Lycos utratil hromske penize

Az se to verit nechce - Lycos utratil za nakup blizeneckeho dua zpravodajskych serveru HotWired a Wired News 83 milionu USD! Kdyz si to prepocitate na koruny, vyjdou vam cca 2,5 miliardy... A to si k tomu pripocitejte, ze v srpnu Lycos koupil adresar firem i lidi Who Where za jeste vic - za 133 milionu USD. Obchody tohoto druhu obvykle neprobihaji prevodem financi, ale akcii kupujiciho. Tak se koncem t. r. stane i v tomto pripade. Komplex Wired navstevuje kolem peti milionu surfaru mesicne. Cilem takovych nakupu je predevsim zvysit pocet svych navstevniku, tedy i prijmu z inzerce. Vytvorit neco na Webu s cilem to pak prodat portalum, se stava jednim z vyraznych typu byznysu na Inetu. Portalum pro udrzeni svych pozic nic jineho nezbyva. Kupovat budou porad. Kdyz bude jeste co... Jinymi slovy - mate sanci:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Webovske prodejny na Novem Zelandu s neuveritelnymi omezenimi

Jina zeme - jiny mrav. Skoro se nechce verit tomu, s cim se potykaji webovsti na Novem Zelandu. Za prve - ISP uctuji za objemy prenesenych dat ze serveru, ktere maji firmy u nich. Za druhe - novozelandske banky prijimaji platby z kreditnich karet pouze v mistnich dolarech. Jsou k tomu nuceny licencemi firem Visa a Mastercard, ktere nic jineho nepovoluji. American si tedy v novozelandskem webovskem obchode nemuze koupit vubec nic. Prvni problem by se dal obejit umistenim webovskych stranek kdekoli jinde nez na Novem Zelandu. Druhy problem je horsi. Ne kazda firma, ktera nabizi neco na Webu, si kvuli tomu bude chtit otevirat pobocku v zahranici a zahlcovat se papirovanim a predpisy, platnymi pro takovy obchod. Spoluprace s firmami na uzemi, kde s platbami z kreditnich karet nejsou podobne problemy, zase prinasi snizeni zisku i nejake to papirovani navrch. Americky dolar se na Webu stava mezinarodnim platidlem. Kazdy pochopi, o co jde, kdyz se neco na Webu nabizi za iks USD. Cenovka v jakekoli jine mene je pro zajemce o koupi z jinych zemi spolehlivou barierou, za kterou prodej zustane v risi snu. A tak se opet i v tomhle ukazuje, jaka je pravda, ze Internet je jen jeden a jak hloupe jsou byrokraticke relikvie "fyzickeho sveta"...
Zdroj: InfoTech a BAJT

30. zari - 1. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Netscape vykoumal dalsi chytristiku na MSIE
MS pripravuje svuj portal MSN pro 24 zemi sveta
Proc pry lidi nemaji radi MS...aneb typicky americky pohled na svet...
British Telecom reaguje na rostouci konkurenci britskych ISP
Internetove kramy maji obcas zavreno...
Java Embedded Server Sunu nabizi zajimave moznosti
Zmena "poradu" News on 'Net

Netscape vykoumal dalsi chytristiku na MSIE

Netscape vytvoril a uzivatelum MSIE bezplatne nabizi programek "TuneUp" pro ActiveX. Jeho cil je jednoznacny - vytvorit primo na desktopu MSIE "odkazovnu" na Netcenter a jeho sluzby. Netscape se k poslednim statistikam o poklesu jeho podilu na trhu prohlizecu vyjadril v tom smyslu, v jakem "prohlizecovy boj" posuzuji mnozi experti - ze uz nejde o to, ktery prohlizec bude mit kolik procent na svem konte, ale o pocet surfaru, kteri zavitaji na portaly obou soku. Bezplatne prohlizece se tak stavaji jednemi z nejvhodnejsich propagacnich nastroju pro zvysovani prijmu z portalu. Netscape odmita sdelit presnejsi pocet surfaru, kteri navstevuji Netcenter z MSIE. Udajne jsou jich miliony. Zustava ovsem otazkou, kolik z nich si activeXovskou novinku stahne, nainstaluje a skutecne bude pouzivat. Podobnych nastroju, ktere maji neco nejak pridat k surfovani, jsem si ze zvedavosti nainstaloval uz nekolik, ale nakonec jsem je z disku vzdy vypudil. Ono neni nad to, kdyz si clovek o tom, kam chce denne nebo obcas zavitat, rozhoduje uplne sam.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

MS pripravuje svuj portal MSN pro 24 zemi sveta

Upravit rozvetveny portal pro ruzne zeme tak, aby jeji obyvatele meli pocit, ze se jich tyka, je sileny objem prace. Ale kdo driv prijde... MSN chce prijit do Rakouska, Belgie, Brazilie, Ciny, Danska, Finska, Hong Kongu, Italie, Koreje, Malajsie, Mexika, Holandska, Noveho Zelandu, Norska, Singapuru, Jizni Afriky, Spanelska, Svedska, Svycarska, Taiwanu, Argentiny, Chile, Kolumbie a Peru. MSN uz ma svou lokalni podobu v Australii, Kanade, Francii, Nemecku, Japonsku a v Britanii. MSN se snazi resit zasadni problem (ne)dostatku mistnich informaci dohodami s jejich nejvetsimi dodavateli - deniky jednotlivych zemi. MS by se tak postupne mohl stat pouze dodavatelem technologie a cerpat prijmy z podilu na inzerci, mozna i prodeji a z jinych placenych sluzeb. Konkurencni portaly se uz davno pokouseji pronikat do dalsich zemi. Tak se Internet stava prostorem pro konkurencni zapas mezi americkymi portaly v globalnim meritku...
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Proc pry lidi nemaji radi MS...aneb typicky americky pohled na svet...

I kdyz to napsal Kanadan, napsal to z pozice Americana, se kterym si ho na jeho toulkach Evropou pletli. Jeho vyvody jsou primo priserne a bohuzel demonstruji ten nejhorsi americky autismus ve vztahu ke svetu. Autor micha vsechno se vsim a vysledkem je dortova show pejska a kocicky. Jen s tim rozdilem, ze misto sladke slehacky je dortik vyzdoben horkou urazenosti nad hloupou nechapavosti americke skvelosti. Autor se napr. divi, ze se narody porobene rimskymi legiemi bourily, kdyz jim Rimane dali akvadukty, silnice a stabilitu (sic!). Misto aby si narodove vazily toho, ze jim okupanti dali sve skvele technicke a kulturni vymozenosti, tak hloupe remcaly. Autor dochazi k zaveru, ze sila USA, udrzujici svet ve stabilite (a samozrejme v odbytu americkych produktu a americke kultury do udrzovaneho sveta), vytvari v Evropanech komplex menecennosti proto, ze oni sami pro svuj vlastni osud nedokazou udelat to, co Americani delaji pro sebe i pro ne...

Z takovych "opernych bodu" autor dospiva k zaveru, ze nenavist k MS, s jakou se setkal, vychazi ze stejnych anti-rimsko-americkych zdroju. A ze je hrozne, jak si lidi jinde nevazi blahodarnosti MS (a USA). A ze by asi pochopili, jak se veci maji, az by prisli o to, ceho si nevazi. A ze by mozna bylo nejlepsi, kdyby MS stahl rolety v Evrope, aby Evropane prisli o microsofti software, se kterym pracuji, a uvedomili si konecne, jak jsou bez nej bezmocni...

Prave me chytil zachvat smichu, takze uz to nebudu rozvadet. Snad jen dodam, ze mira odporu vuci MS je asi tak stejna v USA jako jinde. A ze jde o neco dost hodne jineho, nez co obsahuje fenomen tzv. "globalni amerikanizace" ostatnich zemi sveta. Byt se do tohoto tolik diskutovaneho kose stretu kultur svym dilem MS vejde taky. Abych nebyl horlivymi vyznavaci cehokoli zarazen nekam, kde nejsem, podotykam, ze Americani jsou mi sympaticti (Svedove nebo Moravane taky:), ale neberu od kohokoli cokoli, co si nechci nechat vnutit, stejne jako nikomu nenutim nic, co by nechtel. Problem odjakziva lezi ve vzajemnem respektovani rozlicnosti kultur i jednotlivcu a ve svobode volby. A na nekolika pocitacich kolem sebe mam Windows, Linux a DOS...ale uz DOSt!:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

British Telecom reaguje na rostouci konkurenci britskych ISP

Koncici monopol telekomu ozivuje trh. Nedavno se vrhly na Inet male stiky napr. v Nemecku a nabidly o dost levnejsi poplatky za pripojeni, nez jake tam panovaly pod taktovkou nemeckeho Telekomu. I v Britanii se BT musi prizpusobovat novym konkurentum. Velke odezvy se tam dockala firma Dixon, ktera nabizi bezplatne pripojeni k Inetu (viz info z 24. zari) Reakce byla obrovska - 250,000 zajemcu. Ti britsti jsou zrejme dezertery od BT, ktery ted surfarum nabidl neco, co mnohe z nich muze oslovit - jen jednu penci za minutu navrch k telefonnim poplatkum (a samozrejme zadne vnucene reklamni tanecky, jake budou nepretrzite defilovat pred ocima pripojencu Dixona, plus potencialne vetsi jistotu technickeho zazemi a vyvoje). Nabidka BT je pochopitelne zajimava jen pro svatecnejsi jezdce.
Zdroj: Yahoo News a BAJT

Internetove kramy maji obcas zavreno...

29. zari nebyl pristupny Yahoo Mail pro cast surfaru po sest hodin a prodejna publikaci Amazon celych devet hodin. Prvni pripad byl zavinen problemy na paterni siti GTE, ktera zene na Yahoo cast surfaru. Druhy byl zavinen samotnym provozovatelem - Amazon "neco predelaval" na svem technickem vybaveni. Podobne se mu to stalo jiz v lednu, kdy byl mimo celych 12 hodin. Na takove pripady se casto pohlizi jako na predzvest toho, ze internetove zalezitosti budou kolabovat stale casteji. Ale tak cerne to urcite neni. Amazon nebyl za trictvrte roku pristupny jen dvakrat, celkem 21 hodin. A to spis svedci o tom, ze vsechno prekvapive funguje az prilis dobre. Ale reknu vam, ze ty "hluche" hodiny bych jako technik prozivat v Amazonu zrovna dvakrat nechtel:) Amazon nabidl vsem prihlasenym navstevnikum, dobyvajicim se na jeho zasperovana vrata, bonus $5 na dalsi nakup.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Java Embedded Server Sunu nabizi zajimave moznosti

Novy ciste javovy server Sunu ma jednu podstatnou prednost - muze poslat na jakekoli (javove vybavene) sitove zarizeni software, ktery provede urcite operace a bude o nich zpetne informovat odesilatele. Napr. se tak muze zjistit chyba nejakeho zarizeni, provest jeho softwarova oprava, updatovat software apod. Odeslany software, ktery se na vzdalenem zarizeni usidli, lze po skonceni jeho ukolu z pameti zase odvolat/zrusit, takze se pamet uvolni pro bezne funkce zarizeni. Server je mj. kompatibilni s XML a pracuje s Jini (technologii, ktera appletum prideluje "hlavicku", diky niz applety mohou dale komunikovat mezi sebou, resp. s cimkoli, co jim bude rozumet). Cena serveru je dost vysoka - v nejprostsi licenci stoji $3,500.
Zdroj: InfoWorld Electric

Zmena "poradu" News on 'Net

Vetsina ctenaru News on 'Net vyjadrila sve uspokojeni nad frekvenci a objemem, s jakym vychazeji (nekteri pry by ani vic neucetli:) Ne ze bych jinak nemel co delat, ale presto je mi trochu lito tech dvou "hluchych" dnu v tydnu. Proto se pokusim upravit a doplnit vydavani zpravodajstvi podle nasledujiciho itinerare: Sady komentovanych zprav v soucasne podobe budou vychazet v pondeli, ve stredu a v patek. V utery a ve ctvrtek vyjde vzdy jedna zprava, ktera si bude trochu vic vsimat nejakeho internetoveho jevu ci fenomenu ci udalosti apod. ve forme "fejetonisticke uvahy". Doufam, ze s timto doplnenim budete ctenarsky spokojeni.

Ciste e-mailove odberatele zpravodajstvi upozornuji, ze z webovske stranky News on 'Net na PVT vede odkaz na novou sluzbu, nabizejici hrst prubezne doplnovanych titulku zajimavych internetovych zprav z domova i ze sveta. Prehledu je na adrese Denni vyber titulku ze zahranicnich i tuzemskych zdroju. Tak budete mit po ruce stale to nejzajimavejsi i odjinud a hned se na to taky podivat.
Zdroj: BAJT