Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. listopadu 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

News on 'Net back on the 'Net again
Netscape se taky "stehuje"
Dalsi krok smerem k prodeji obsahu knih via Inet i na cedeckach
Internetove mikroplatby jeste nejaky cas pockaji na sve uplatneni
Corel se rozjizdi na linuxovy pohon
Aplikacni webovska parada pro javove programatory - bezplatne!

News on 'Net back on the 'Net again

"Tak jsem tady zase s tim vapnem", jak rikal Skutina Werichovi... Je vymalovano, ale i premalovano. Bajt zmenil ISP z Cesnetu na PVT. Prestehoval se nejen internetove, ale i fyzicky z centra Prahy na Chodov, do nove budovy PVT (tel. 679 05 513, adresa Holusicka 3, 148 01 Praha 4). Otevrene receno, slo hlavne o zbaveni se rostoucich plateb Telecomu a najmu. Zvlast toho prvniho bylo uz vic nez dost a v pristim roce bude...skoda mluvit. Pozice tzv. "content provideru" neboli "nabizecu obsahu" na serverech bude v tuzemskem telekomackem a obecne kulhajicim ekonomickem prostredi spise obtiznejsi...nejaky pozoruhodny internetovy boom v nejblizsich par letech u nas zrejme nenastane.

Predvidani je nutne i pro preziti. Pokud ma prezit content provider, ktery prave neni oblazovan zaplavou nudli, prijmove presahujici jeho bezne naklady (takovych je tu jen par), musi to zkusit jinak. Zkusil jsem a dosahl dohody s PVT, kde mi po nekolika jednanich vysli vzacne vstric. Momentalne jsou naklady na provoz site serveru Bajtu nulove. Co uz vic by si content provider mohl prat pro klid duse ve svem nekonecnem serverovem zapoleni s datovymi hratkami vseho druhu?:) Jeste jednou - diky, panove z PVT - internetovy Zeus vam to na packetovych nebesich uz jiste pricetl k dobru, o tecepeckove Venusi ani nemluve:)

Mala poznamka pro par desitek lidi, kteri pouzivali BBS Bajtu ke spojeni s Internetem - vzhledem k tomu, ze linky pro BBS tu prave ted nejsou k dispozici, BBS se odmlci. Pristup ke svym e-mailovym schrankam mate z Internetu. Protoze jeste nejsou precislovane DNS pro domenu bajt.cz, zkuste pro pristup k mx.bajt.cz adresu IP 194.149.120.228 (WWW server Bajtu ma 194.149.120.227). Postu tak muzete cist a posilat, ale nova se do site bajt.cz az do precislovani DNS bohuzel nedostane.

News on 'Net tak budou vychazet opet kazdy den a vedle nich se budou o poznani radostneji rozvijet nektere dalsi pripravovane projekty. No...a kdyz to vezmete kolem a kolem...kdo jen nemluvil a skutecne bojkotoval Telecom na Internetu? No prece Bajt!:)...nepocitaje v to stovky tisic duchodcu a jinych obcanu, kterym ani nic jineho nezbyva...
Zdroj: BAJT

Netscape se taky "stehuje"

Nejvetsim drbem z internetovych pavlaci byla v minulem tydnu zprava o zakoupeni Netscapu Americou Online za 4,2 miliardy USD. Uz se o tom napsalo vic nez dost, procez pridam nekolikero zajimavosti, ktere "prifareni" Netscapu k AOL obepinaji. Jeden z podstatnych problemu slouceni tkvi v tom, zda se AOL podari udrzet zamestance Netscapu u jejich pocitacu. Obe firmy jsou svym zalozenim velmi rozdilne. Zatimco AOL ma znacku pouheho "vyuzivatele" technologii, Netscape je jejich tvurcem a inovatorem. Pracovat u Netscapu proto znamena byt i stavovsky v jine, nepomerne vyssi tride pocitacovych umelcu. Byt zamestnan u AOL je o necem hodne jinem.

Dalsi zajimavosti je i kulturni rozdilnost mezi vychodnim pobrezim, kde sidli AOL, a Kalifornii, nota bene Kremikovym udolim, kde zije Netscape. Ze Silicon Valley se z obou duvodu nikomu chtit nebude. Hrozi tak jiste nebezpeci, ze se vyvojari Netscapu zacnou ve svem udoli poohlizet po jinych firmach, ve kterych by neztratili svuj drahocenny image pocitacovych magu a kde by mohli delat to, co je opravdu zajima. AOL si to uvedomuje a snazi se to resit primymi rozhovory se zamestnanci Netscapu soucasne probihajici "kyvadlovou diplomacii".

Strategie AOL pri pohlcovani jinych firem je ale dost inteligentni na to, aby z nich dovedni lide neutikali, resp. nebyli otraveni (jak se stava v pripadech schramstnuti firem Microsoftem, kde rozhodnuti zustat, ovlivnuji nabidky vysokych platu, ktere mimochodem nejsou na prednich mistech hodnotoveho zebricku prevazujici casti Americanu). AOL nechava kupovanym firmam velkou autonomii a nemeni na nich skoro nic, jak ostatne prokazala v pripadech CompuServu ci Mirabilis (neboli ICQ). Stejny postup voli i vuci Netscapu, jehoz zamestnance navic muze zajimat, ze misto stale mene jistych akciovych podilu Netscapu dostanou lukrativni akcie AOL.

Dalsi zajimavosti slouceni AOL a Netscapu je jedna osudova podobnost mezi Communicatorem a ICQ. V dobe zakoupeni Mirabilis AOL uz mela a ma podobny chatovaci program Instant Messanger. Ted AOL nabizi svym 14 milionum abonentu MSIE, upraveny pro komunikaci s AOL, takze Communicator Netscapu prijde zkratka. Zatimco v pripade ICQ je to celkem jedno (oba chatovaci programy hraji AOL i Mirabilis do ruky), v pripade Communicatoru je to horsi. AOL ma smlouvu s MS, ktera vyprsi v polovine roku 2001, ale muze ji zrusit kdykoli (zatimco MS ne). Pro AOL je vsak dulezite, ze se jeji ikona smluvne objevuje na desktopu Windows, coz ji zajistuje nemaly pritok novych abonentu.

Problem je castecne i technicky. Soucasna podoba Communicatoru vyzaduje, aby se pri jeho zevrubnejsi uprave pro urciteho ISP sahalo do interniho kodu. Teprve dalsi verze prinesou modulovou technologii "Next Generation", kde se bude moci velmi jednoduse upravit rozhrani novych modulu. Communicator tak zatim zustane stranou primeho zajmu AOL, ale jeho vyvoj zrusen nebude a patrne bude pokracovat po nezmenene lince. Beze zmeny by mel zustat i vyvoj ostatniho softwaru Netscapu. Z ryze komercniho pohledu ma AOL nejvetsi zajem samozrejme o webovsky portal Netcenter. Ve vsem hraje svou roli i Sun, o cemz vice nekdy priste.

Hlavni zmena tak postihne vedeni Netscapu, ktere uz nebude zodpovedne predevsim samo sobe, ale bude raportovat sefum AOL. Otazniky se vznaseji nad osudem sefa Netscapu, Jima Barksdala, pro ktereho je osudovy zlom Netscapu jeho prohrou v tom smyslu, ze nedokazal bezpecne provest svou lod mezi utesy strmeho vyvoje internetoveho byznysu. Z nesmirne perspektivni a rychle se rozvijejici inovatorske firmy nakonec zbyla rezavejici, dychavicna barka, zmitana vlnami valicimi se ze vsech stran (predevsim ze strany MS). J. Barksdalovi citelne chybela predvidavost, zrejme zastrena nemistne zaslepujici gigantomanii v dobe, kdy uz bylo kdekomu jasne, ze Netscape neceka nic moc dobreho. Uvolneni kodu Navigatoru prislo strasne pozde, stejne jako prerod serverove farmy Netscapu na portal.

Pozdni honeni techto i dalsich bychu Jimem Barksdalem privedlo Netscape az tam, kde ted je. Proto je mozne, ze svou prohru J. Barksdale neunese a odejde z postu, z nehoz by musel podrizene (r)aportovat sefum AOL. Uvazuje se o tom, ze se mozna objevi ve vedeni nejake jine, zacinajici internetove firmy. Jsa snad dostatecne poucen i financne vybaven, by se zase mohl stat dobrym kormidelnikem, kterym byl uz pred svym prichodem do Netscapu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Dalsi krok smerem k prodeji obsahu knih via Inet i na cedeckach

Americko-izraelska firma Versaware vyvinula software, ktery dokaze rychle prevest elektronicky pripravene obsahy publikaci do multimedialni podoby pro okamzitou "konzumaci" (vcetne hledani v textech a spousty jinych fines). Zatimco dosud bylo pro multimedialni pripravu vetsi publikace - napr. encyklopedie - potreba az osm mesicu, novy software Versawaru to zvladne za tri tydny. Internet zatim nemuze nabidnout prodej vetsich multimedialnich publikaci primym prenosem stovek megabajtu, ale u prevazne textovych ucebnic apod. uz by to slo v pohode. Svuj velky vyznam bude mit moznost nabidky titulu v pripade vyprodanych knih. Zajimave je, ze vydavatele knih se pry zatim brani prevodu titulu do multimedialni podoby. Ne proto, ze by je to ekonomicky ohrozovalo (to spis naopak), ale proto, ze zvyk je zelezna kosile. Versaware proto usilovne shani vydavatele, kteri si nesedi na vedeni:) Aby se prosadila, musi vytvorit dlouhou radu titulu. Teprve potom takovou nabidku zaradi do svych obchodu internetove firmy, jako treba Amazon.

Ja vam nevim, ale ja mam podmineny reflex, ktery ve mne po uchopeni knihy vyvolava potrebu uvest se do horizontalni polohy:) Jedine snad, ze bych monitor nejak uchytil na strope a nechal ho prislusne viset v dosahu ctivosti nad lozem. Ale jeste by se neco muselo udelat s klavesnici...vlastne neee - vzdyt uz jsou hlasova rozhrani... Takze s rukama za hlavou a trochou samomluvy by to nakonec nejak slo:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Internetove mikroplatby jeste nejaky cas pockaji na sve uplatneni

O mikroplatbach, neboli platbach velmi malymi castkami za ruzne sluzby na Internetu, se uz predloni psalo a mluvilo prevelice jasave. Jenze skutek zatim utek'. Ale zkousi se - mikroplatby bezi v testovacich verzich na nekolika serverech. A vyvijeji se v nekolika konkurujicich si podobach, jak uz tak byva zvykem. Pro platby malymi castkami se totiz museji vyvinout jine systemy, nez jake slouzi platbam z kreditnich karet. Jednim z duvodu jsou vysoke podily, jake si spravci procesoru kreditnich karet a banky uctuji za kazdou provedenou transakci. V USA je to pro Inet mezi 2% az 2,5%, ovsem minimalne 26 centu. Pokud by nekdo chtel nabidnout sluzbu za 10 centu, s platbami z kreditnich karet by vesele prodelaval.

I kdyz smart cards budou moci primo "nest v sobe penize", bez ucasti treti strany pro overovani platnosti dat to nepujde. Ale pujde to nepomerne levneji. Nejlevnejsi bude system MilliCent, ktery jako treti strana, ucastnici se overovani transakci, bude za kazdou z nich pobirat jen desetinu centu. Ostatni systemy se rozprahuji ponekud vic - system IBM se chysta uctovat cely cent, BT 10 centu a CyberCoin (odruda kreditne karetniho CyberCashe) dokonce 25 centu, coz neni daleko od poplatku z kreditnich karet, ale uz to nezahrnuje zadna procenta.

Vetsi rozsireni mikroplateb se odhaduje na dobu mezi roky 2000 az 2004. Zajimave je, ze rychlejsi start bude zrejme mit Evropa nez USA, kde jsou lidi prilis zvykli na sve "plastics" a na jine karty si pry budou zvykat jen pomalu. Evropani uz smart cards zacali pouzivat (napr. nemecka Geldkarte je pripravena pro 40 milionu majitelu cipovych karet a Proton World International mluvi o 30 milionech jiz existujicich evropskych uzivatelu jejich smart cards - oboji vyuzitelne i pro platby via Inet).

Urcite obavy plynou z toho, ze po nasazeni mikroplateb se stane velka cast dnes volne pristupnych informaci placenou. Oponenti techto obav upozornuji na to, ze pokusy o predplaceni pristupu k informacim - az na drobne vyjimky - zkrachovaly a ze i pokusy zpoplatnit treba denni zpravodajstvi mikroplatbami dopadnou stejne. Naopak poukazuji na to, ze diky mikroplatbam se budou moci rozvinout narocnejsi sluzby, jako treba expertni vyhledavani informaci, ktere si na sebe konecne bude moci vydelavat, procez zaznamena rychlejsi technologicky vyvoj s vyraznym zvysenim kvality a relevance poskytovanych vysledku.

Mikroplatby se samozrejme prosadi v zabave - ve hrach, ve vyberu jednotlivych hudebnich titulu apod. Stranou moznych prijmu nezustanou ani rozsahle archivy informaci vseho druhu. Mikroplatby nejspis daji vzniknout i zatim netusenym nabidkam sluzeb, ktere by ted zadarmo nikdo ani delat nechtel, ale nejspis ani nemohl, protoze pro ne jeste nejsou potrebne technologie. Za cimz lze tusit boom vzniku novych oblasti sluzeb s novymi aplikacemi, jejichz zrodu udeli notny impuls prave mikroplatby.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Corel se rozjizdi na linuxovy pohon

Corel ohlasil, ze se dohodl s firmou KDE (K Desktop Environment) o poskytnuti jejiho okenniho grafickeho prostredi pro Linux. Oboji se stane operacnim zakladem corelovskych "hubenouru" - pocitacu zvanych NetWinder. Na nich dale pobezi WordPerfect 8, Navigator 4.5, Citrix ICA Client (pro komunikaci s aplikacemi na NT serveru) a graficky editor GIMP (GNU Image Manipulation Program). Linux, KDE a GIMP nalezeji k softwaru s otevrenym kodem, ktery si kazdy muze upravit po sve libosti. Corel planuje pridat k aplikacim pro NetWinder i QuattroPro a Draw. Citrix ICA ma casem nahradit javovy JBridge pro komunikaci s aplikacemi na serverech, bezicich na rozlicnych platformach. Vedle toho bude to vsechno k dispozici i pro bezna pececka. Vsechno se ma objevit zacatkem pristiho roku. Jak se prosadi NetWinder, je velka otazka. Cil Corelu je tady jasny - oslovit bezne uzivatele, zvykle na okenni prostredi. Jenze nabidka softwaru je ve srovnani s Windows, resp. Applem znacne omezena. Linuxaci nic z toho nepotrebuji a pro firmy je toho min nez malo. Nejzajimavejsi z toho vseho je urcite JBridge. Nejspis by to chtelo vyhnout se do sebe zahledenemu barksdalovsky netscapovskemu syndromu a zalozit mnohem sirsi spolupraci s dalsimi producenty softwaru pro Linux, provazenou jejim poradnym marketingovym vytrubovanim.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Aplikacni webovska parada pro javove programatory - bezplatne!

Vedla samotneho WWW serveru je tim stale dulezitejsim instrumentem tvorby dynamickych stranek aplikacni server, ktery louhuje a dodava - predevsim databazova - data WWW serveru. Ceny aplikacnich serveru se pohybuji od minimalne $2,000 az nekam ke $100,000. Firma Microstate pripravila pro javove vyvojare hotovou bombu - bezplatny aplikacni server Hamilton, ktery vyuziva vsech javovych prednosti. WWW serveru posila vysledne servlety (nepouziva tedy zadne CGI, ktere pro kazdy pozadavek otevira nove spojeni). Hamilton zajistuje persistentni procesy, diky nimz je pristup uzivatele k databazim prubezne otevreny. Servletovy manazer zajistuje otevreni kazdeho z techto procesu. Hamilton komunikuje s databazemi via JDBC i ODBC. Na adrese uvedene v zahlavi zpravy najdete firemni tiskovou zpravu. Pokud vas Hamilton zajima vic, kliknete tam na prislusne odkazy. Na serveru Microstatu najdete i podrobny popis API...a samozrejme misto ke stazeni Hamiltonu. A jeste neco hodne duleziteho - Hamilton se dodava ve dvou podobach - v binarni i jako otevreny zdrojovy kod! Parada:)
Zdroj: BAJT