Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

1. unora 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Ceho se boji hudebni prumysl
Prvni velky prohledavac souboru MP3 na Lycosu
Budoucnost mikroplateb za cteni clanku perspektivni?
Veselo je kolem nudloklicovych slov na prohledavacich
V Britanii se snad blizi konec podnikani ISP?
Jste taky hracickove? Tady mate nejmensi WWW server na svete:)

Ceho se boji hudebni prumysl

Na adrese uvedene v zahlavi zpravy najdete dost jasnou odpoved. Firma Liquid Audio nabizi komukoli moznost prevest (sam zdarma, firmou za poplatek) sve hudebni skladby do formatu, ktery mohou - ve vysoke kvalite - poslouchat uzivatele Inetu. Prevedene skladby pak mohou byt umisteny na serveru Liquid Audia spolu s jejich identifikaci a popisy. Stanou se tak soucasti nabidkove databaze - a to bud k poslechu zdarma nebo ke koupi (s moznosti poslechu vzorku). Koupit lze primo via Inet, nebo si objednat dodani cedecka. Liquid Audio vede o vsem zaznamy a autorum, resp. drzitelum prav posila jednou mesicne prehledy, v nichz je i ev. vyuctovani zakoupenych nahravek. Do databaze maji pristup rovnez jacikoli prodejci cedecek a kazet, takze si z nich mohou vybirat pro sve obchody. Liquid Audio muze zajistit i mezinarodni distribuci cedecek prostrednictvim firmy, ktera nabizi hudbu po svete.

Firma Diamond Multimedia, na kterou podal zalobu americky hudebni prumysl s cilem zakazat vyrobu jejiho prenosneho prehravace ve formatu MP3, nove otevrela stranky RioPort, ktere jsou mikroportalkem do sveta hudby kodovane v MP3. Diamond spolupracuje s firmou Liquid Audio na jejim overovacim sifrovani, ktere ma zabranit sireni piratske hudby aspon v tom smyslu, ze distributori i posluchaci budou vedet, zda skladby pochazeji z nepiratskych zdroju. System overovani, zvany "Genuine Music", je otevrenym standardem a bude fungovat i s MP3 ci dalsimi formaty.

Internetove firmy postupuji v nove oblasti sireni hudby via Inet velmi chytre a potencialne zbavuji klasicky system produkce a distribuce hudby jeho dosud neotresitelnych pozic. Samozrejme by bylo nesmyslne se domnivat, ze mamuti hudebniho prumyslu proto padnou. Ale budou se sami muset prizpusobit novym trendum, i prijmout fakt, ze jim vyrusta nova konkurence, jejiz budouci silu zatim tezko odhadovat. Po svete je spousta skvelych kapel a vubec hudby, ke ktere se nedostanete, protoze ji nikde nenajdete. I mamuti maji limitovane moznosti. A male firmy se se svou nabidkou dostanou jen k omezenemu poctu zajemcu.

Kapel, ktere umeji, jsou spousty, ale jejich tukani na dvere produkcnich spolecnosti nema zadny efekt - cedecko jim nevydaji. Inet jim nabizi sanci. Sanci nabizi i hudebnikum, kteri nejsou spokojeni s tim, jak se s nimi v produkcnich spolecnostech jedna. Prichod inetovske distribuce hudby omezi i prilis velky vliv na rizeni vkusu hudebnich posluchacu v zajmu zisku mamutich spolecnosti. Lze si snadno predstavit rozhlasove stanice na Inetu, ktere na nekolika kanalech - podle vyberu posluchacu - budou nabizet a prezentovat uplne jinou hudbu, nez jaka se standardne a ponekud unavne line ze stanic v pasmu FM. Hlavnim prinosem vseho bude clenitost, ruznorodost a svoboda volby. Po odkliknuti odkazu "MP3 Music" na serveru RioPortu se na vas vyvali hromada odkazu na servery, kde si tu pocinajici svobodu muzete zacit vychutnavat:)
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prvni velky prohledavac souboru MP3 na Lycosu

Dnes by se mela na Lycosu objevit nova sluzba "MP3 Search" s pulmilionem odkazu na zaznamy v tomto stale popularnejsim hudebnim formatu. "MP3 Search" je spolecnym dilem Lycosu a norske firmy "Fast Search & Transfer", ktera ma mit nejvetsi databazi souboru MP3 na svete. K rozhodnuti uvest tuto novou nabidku, vedl Lycos prosty pohled na nejfrekventovanejsi klicova slova - na prvnim miste je obligatni "sex", ale na druhe se dostalo "MP3". Neco takoveho uz nelze nechat bez povsimnuti...
Zdroj: Nando News

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Budoucnost mikroplateb za cteni clanku perspektivni?

Ze je perspektivni, tvrdi jejich velky zastance a propagator, Jakob Nielsen, coby uznavany expert "vyuzitelnosti" Webu. Nielsen ma pro sve nadseni proste argumenty - soucasna zurnalistika na Webu podleha schematu prezentace nudli. Nejde tolik o to, co obsahuje text clanku, jako spise o to, aby nejaky na strance vubec byl a byl co nejkratsi. Trosku delsi texty se rozdeluji, aby si nudle prisly na sve. Kvalita clanecku se podrizuje potrebe velkeho poctu nudlovych zjeveni, nikoli ctenari. Velkou pravdu di pan Nielsen. Mikroplatby maji zajistit velky vzestup kvality clanku. Velet budou platici ctenari, nikoli pocet zjevenych nudli. Platby za clanky budou odstupnovane - od 1 centu nahoru. Nikdo nebude muset mit obavu, ze by za cteni utratil majlant.

Pokud nekdo precte denne 10 clanku na Webu, pak za jejich precteni utrati od 10 centu vyse. Aby neutracel moc, o to se ma postarat funkce prohlizece, ktera bude sledovat napr. cenu za jeden clanek i celkove utracenou castku. Uzivatel si bude moci stanovit limity pro oboji. To je dulezite nejen proto, aby nepadl do tenat velkych plateb, ale i aby se nemusel zdrzovat potvrzovanim utraceni kazdeho centu u kazdeho clanku. Platci mikroplateb by jednou mesicne dostavali vyuctovani, podobne jako treba u telefonnich uctu. Vzhledem k tomu, ze placeni via Inet se dobre vziva, nikoho nijak nezarazi, kdyz ho kvalitni clanek bude stat nejaky cent.

V podstate jde o jistou formu vystrizkove sluzby, kde si z novin sami vyberete, co chcete. Ja bych takove mikroplatby jen uvital. "Kvalita" velke casti soucasnych "nudlovych clanku" je dost hrozna, nekdy natolik, ze se clovek divi, kdo na server takovou slataninu vubec mohl dat. Pokud by se nasly servery, kde by si clovek mohl byt jist kvalitou placenych clanku, urcite by tech par centu denne rad venoval. Vedle clanku s minimalni cenou budou i takove, ktere prijdou na mnohem vic (studie, analyzy a jine specialni informace, jejichz vypracovani vyzadovalo vetsi naklady). J. Nielsen doporucuje vedenim zpravodajskych serveru, aby s budouci erou mikroplateb za clanky uz pocitala a byla na ni pripravena po vsech strankach.
Zdroj: Media Info a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Veselo je kolem nudloklicovych slov na prohledavacich

Kosmeticka firma Estee Lauder podava zalobu na jejiho konkurenta a na prohledavac Excite. Excite totiz onomu konkurentovi prodal vazbu na klicova slova "Estee Lauder" a "Origins", kterazto jsou obchodnimi znackami firmy Estee Lauder. Takze pokud nekdo v Excitu zada tato slova, spolu s vypisem odkazu se objevi i nudle konkurenta, ktery si vazbu na ona slova zaplatil. Soud bude mit tezke zvazovani, protoze pro neco podobneho zatim neexistuje zadny precedens.

Ja bych rekl, ze firme Estee Lauder i jinym je houby do toho, zda si nekdo bude prat, aby se jeho nudle v prohledavaci vylihla pri zadani jakychkoli slov. To je veci prohledavace a niceho jineho. Stejne tak by firma mohla zakazat, aby se ve vypisu vyhledanych odkazu objevil jiny odkaz, nez na stranky jejiho vlastniho serveru. Zarlivostni paranoia nekterych lidi na jejich vypalene znameni je bezmezna. Meli by byt duslednejsi a pozadovat na uzivatelich prohledavacu schvaleni pouzit jejich registrovana slova pred tim, nez je vlozi do prohledavace:) A jak by se asi Estee Lauder zachovala, kdyby prohledavace po zadani "jejich" slov vypsaly, ze nic nebylo nalezeno? To by prohledavace taky nesmely?:) Komu patri slova? Komu patri prohledavace? Komu patri tenhle cely svet?...a kdo ho vlastne smi pouzivat?:)))
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

V Britanii se snad blizi konec podnikani ISP?

Prave uplynulou nedeli mela probehnout protestni akce uzivatelu Inetu v sedmi zemich Evropy v podobe bojkotu uzivani Inetu (slo o Belgii, Francii, Italii, Polsko, Portugalsko, Spanelsko a Svycarsko). Samozrejme slo o protest proti drahym poplatkum za pouzivani telefonni site pri spojeni s Inetem. Britanie tentokrat neprotestovala - ale taky uz ma svuj bojkot za sebou. Drahe telefonni poplatky vsak v Britanii vedou k necemu velmi zvlastnimu, i kdyz v jadru logickemu. Situace, ve ktere je elektronicke obchodovani stale v plenkach, se chytaji velke "kamenne" obchodni site a zakladaji sve vlastni sluzby ISP - a to bezplatne. Pro spojeni se snazi docilit i nizsich telefonnich poplatku. Vyuziti techto ISP neprovazi ani zadna vnucena projekce reklamy (na rozdil od jejich americke obdoby).

Bezplatny britsky ISP Freeserve je financovan obchodni siti Dixon (spotrebni elektronika a pocitace). Nejvetsi obchodni sit samoobsluh v Britanii - Tesco - prave oznamila, ze uvede do provozu sve bezplatne sluzby ISP v nejblizsi mozne dobe. Ty budou zpocatku urceny drzitelum jejich kreditnich karet Clubcard (je jich kolem 10 milionu). Freeserve ma uz 900,000 abonentu. Tesco jich bude mit zrejme jeste vic. Dalsi bezplatny ISP - Freenet - jich ma asi 300,000 (ten ovsem vydelava na telefonnich poplatcich v dohode s British Telecomem). Mesicni pausaly placenych sluzeb ISP se v Britanii pohybuji od 5 do 20 GBP. Tak se v Britanii nakonec muze stat, ze nemalo ISP prijde o kseft, ktery jim odsaji silne firmy, nabizejici bezplatny pristup vymenou za svuj reklamni image a nadeji na zvyseni obratu z prodeje sveho zbozi. Je otazka, jak dlouho jim to vydrzi. Mozna, ze i dost dlouho.

V USA by to neslo, protoze prodej zbozi je rozprostren po kvantu serveru, bezplatni ISP se bez vnucovane reklamy neobejdou a placeni ISP nabizeji stale sirsi rejstrik sluzeb, ktere abonenti vyzaduji (na ktere vsak ti bezplatni nemaji finance). Vyrazna rozdilnost obou trhu udeluje dost rozdilne impulsy jejich podobam. Te evropske podobe pro jeji neprirozenost ale moc nefandim.
Zdroj: BBC News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jste taky hracickove? Tady mate nejmensi WWW server na svete:)

Na Stanfordske universite dali dohromady pidipocitac, na kterem jede WWW server. Jeho hardwarovy zaklad tvori desticka s procesorem AMD 486-SX/66 MHz, 16 MB RAM a 16 MB flash ROM. Do toho se v pohode vejde Linux s demonem HTTP. Vysledek prekonal dosavadni rekord, ktery drzela firma Phar Lap - jeji pocitac mel 14 kubickych palcu. Ten universitni ma pouhopouhy jeden. Foto, podrobnosti konstrukce i chodu pocitace s WWW serverem najdete na adrese university, uvedene v zahlavi zpravy.
Zdroj: World's Smallest Web Server

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net