Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

1. zari 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Rozhlasove stanice na Inetu se utesene mnozi
ActiveX a Windows 95/98 maji k bezpecnosti daleko
AltaVista jde nahoru, Yahoo stale daleko vepredu
"Moznostni sok" nejvetsi prekazkou uzivani Inetu?
Evropska unie chysta zakon pro elektronickou komerci
Bude v USA telefonovani uz brzy zcela zdarma?
Vyvoj telefonovani via Inet povede k multimiliardovemu byznysu

Rozhlasove stanice na Inetu se utesene mnozi

Pred tremi lety jich bylo jen 56, pred rokem 1,652 a ted uz 2,615. Zajimave je, ze na USA a Kanadu pripada mene nez polovina - 1,296. 196 stanic vysila jen na Inetu. Statistika pochazi ze serveru Web-Radio 2000, kde mj. najdete seznamy vsech stanic.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

ActiveX a Windows 95/98 maji k bezpecnosti daleko

Tak soudi nejen spousta znalcu systemu (hackeri pak zvlaste:), ale dokonce i samotny manazer programovych skriptu Windows, Peter Torr, v jedne diskusi Usenetu (microsoft.public.scripting.wsh). ActiveX - na rozdil od Javy nebo Pearlu-5 - nebere valny ohled na bezpecny beh softwaru a uz vickrat se stalo mistem pruniku do systemu. Nova zaplata pro ActiveX na serveru MS je z rodu tech, ktere maji zabranit pruniku hackera do pocitace via MSIE. Obrazu MS coby producenta ne moc dobre zabezpecenych systemu (snad s vyjimkou NT) nijak neprospely ani problemy s Hotmailem z minuleho tydne, kdy byly obsahy e-mailovych schranek 50 milionu uzivatelu Hotmailu volne k dispozici komukoli.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

AltaVista jde nahoru, Yahoo stale daleko vepredu

AltaVista se v zebricku nejnavstevovanejsich portalu coura za nekolika znamymi konkurenty. Ve vyuziti sveho prohledavace je ale dost vysoko. Ted se poprve dostala na druhe misto s podilem 10,3% za Yahoo, ktere drtive vede se 45%. Excite ma 10%, Infoseek 6,4%, Goto 4,2%, MSN 4,1%, AOL Netfinde 3,85 Lycos 3,8%. Podilem se rozumi percentualni prepocet z celkoveho mnozstvi odkliknutych odkazu na vsech sledovanych prohledavacich, resp. seznamech. I kdyz AltaVista uz mela i vyssi podily, pred ni stale byl Excite, ktery sel hodne dolu. Ostatni prohledavace kolisaji jen malo. Coby portal se AltaVista v zebricku navstevovanosti pohybuje az kolem 10. mista, vede Yahoo. Statistiku najdete na StatMarketu, na adrese uvedene v zahlavi zpravy.
Zdroj: StatMarket a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

"Moznostni sok" nejvetsi prekazkou uzivani Inetu?

Universitni profesori a vehlasni pocitacovci, z nichz mnozi stali u zrodu Inetu, se sesli v panelove diskusi a bloumali nad budouci podobou Inetu s ohledem na efektivnost jeho vyuzivani beznymi surfari. Vetsina se shodla na tom, ze prilis mnoho moznosti i stale updatovaneho softwaru je hlavni prekazkou plneho vyuzivani Inetu beznymi uzivateli. Ba dokonce vetsi, nez jsou technicke problemy. Je jasne, ze kompletne vyuzivat vsechno, co se da, muze dnes jen ten, kdo se tomu hodne venuje a udrzuje si pomerne rozsahly prehled. Jinak receno, je stara vec, ze u ruznych zarizeni - napr. u telefonu ci videi vybavenych hromadami funkci - drtiva vetsina lidi neni s to vyuzivat vsechny a zustava jen u nekolika zakladnich. To plati i pro Internet.

Ale Inet ma v sobe neco, co se nakonec bude moci vyuzit i v onech jinych zarizenich, protoze tak jako tak budou pripojena k Inetu - jde o potenci vytvoreni rozhrani, s jejichz podporou se uzivatel domluvi s celou siti svym lidskym jazykem a bez nejakeho velkeho klikani a bloumani. Dokud se uzivatel nedomluvi s Internetem podobne jako s dobrym vrchnim v dobre restauraci ve stylu "co si budete prat?" a "dovolil bych si vam doporucit...", do te doby mnoho lidi zapas s mnoha moznostmi vyuzivani Inetu vzda a zustane u e-mailu, chatu a jednoho portalu.
Zdroj: Boston Globe a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Evropska unie chysta zakon pro elektronickou komerci

V USA se do toho stat skoro vubec neplete a prenechava to vyvoji veci samotnemu. Evropska unie nikoli. Chystany zakon stanovi prava obou stran obchodni transakce. Zajimave na nem je to, ze povysi digitalni podpis na roven rucniho podpisu - kdyz uz nic, tak tohle je skvele, protoze diky tomu snad uz jednou provzdy skonci dementni papirovani. Co jeste EU vyresene nema, je otazka, kdo vubec bude platit jake dane pri prodeji via Inet, pokud jsou ucastnici z jinych statu. Nejde zdaleka jen o hmotne zbozi, ale i o prodej cehokoli v elektronicke podobe. Zakon by se mel objevit v pristim roce. Nas se to tolik netyka, protoze EU prijme CR nejdrive v roce 2005. A jak zname nasi legislativu, v tomhle se tady jeste dlouho nic dit nebude.
Zdroj: CNNfn a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Bude v USA telefonovani brzy uz zcela zdarma?

Za lokalni volani Americane neplati nic. Jak to vypada, neni daleko doba, kdy nebudou platit skoro ci vubec nic ani za mezimestske. Den pote, co AT&T snizila dalkove poplatky (uvnitr USA) na 7 centu za minutu, prisla IDT s peti centy (plus mesicnim poplatkem $3,95). A pro dial-upove abonenty sveho ISP chysta minutove poplatky za mezimesto v nizi pouhych 3,5 centu. Coz je mene, nez kolik se plati napr. firme Net2Phone (tam to dosud bylo 5 centu, coz bylo zatim nejmene). AT&T snizila sve poplatky pote, co Sprint a MCI nabidly 10 centu pres den a 5 v noci.

Jak se ukazuje, vubec se nenaplnuji dva tri roky stare odhady, ze ceny za hovory via Inet casem dosahnou cen uctovanych klasickymi telefonnimi spolecnostmi (ony samy si to moc praly). Nizke poplatky za volani via Inet je naopak prinutily jit s cenami dolu. Mozna neni daleko doba, kdy to s telefonovanim skonci jako s Inetem - za mesicni pausal by kazdy mohl volat do bezvedomi, podobne jako surfuje pres sveho ISP bez casoveho omezeni. Jak vam to zni pod neprodysnou strechou SPT Telecom?:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vyvoj telefonovani via Inet povede k multimiliardovemu byznysu

Urcite je dobre mit povedomi o tom, jak se vlastne "IP telephony" neboli telefonovani s podporou internetoveho protokolu vyuziva. Loni se touto cestou provolalo 310 milionu minut. Letos se predpoklada 2,7 miliard a v roce 2004 uz 135 miliard minut. Pomerne silene, ze?:) Prijmy z IP telephony letos dosahnou 480 milionu, v roce 2004 uz 19 miliard USD. Vestbu provedla firma IDC. Zajimave je, ze levne telefonovani via Inet zatim pouzivaji hlavne obcane, ve firmach se moc nechyta. Casto je totiz nutne vytukat 24 i vice cislic, nez se clovek dopracuje prese vsechny identifikace az k vyzvanecimu tonu. To se ma casem zjednodusit a v roce 2004 by firemni sektor uz mel ve vyuzivani IP telephony prevazit nad obcanskym. A to to vsechno vypuklo teprve pred nejakymi tremi lety...
Zdroj: Cyber Atlas a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net