Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

2. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

USA prosazuji zruseni plateb "inetovych" dani na celem svete
Uvadeni neznamych kapel na trh - aneb z garaze do svetel ramp
Zahady kolem Transmety se pomalu odkryvaji
Americani pouzivaji vic e-mail, Evropani vic surfuji
Dalsi meziverze Communicatoru Netscapu
Nemecky Mobilcom zavede americky model plateb za lokalni hovory
Sun uvolni zdrojaky Solarisu
Maly, ale nadejny pokrok v aplikaci umele inteligence

USA prosazuji zruseni plateb "inetovych" dani na celem svete

Pote, co se v USA objevila prohlaseni, ze by zakaz dani za obchody zprostredkovane Internetem v USA nemel skoncit po trech letech, ale mel by byt trvaly, chce nastolit tento stav Bily dum a americky Kongres na celem svete. Obe tyto instituce se obratily na Svetovou obchodni organizaci OSN v zajmu prosazeni sve snahy. USA se nelibi hlavne navrh OSN, ktery se zabyva stanovenim "bitove dane" pro prenos souboru - vyse dane by byla umerna delce souboru. OSN tvrdi, ze by to prineslo prijmy mene rozvinutym zemim. Nejak me nenapada, co by si lidi tak asi mohli hromadne tahat treba z Madagaskaru, ale na Madagaskaru by si jiste radsi tahali software bez dane. Zajem USA je patrny - coby nejvetsi svetovy exporter by vyvazel jeste vic, kdyby americke produkty byly levnejsi o dane, ev. i o dalsi poplatky.

Svet bez dani by jiste byl o neco malo prijemnejsi, ale to by z nej musela zmizet valecnicka a dalsi kriminalni agresivita, bida, nezamestnanost, ideologicke infekce atd. Coz se zda byt pouhou iluzi, protoze je to v prikrem rozporu s prirozenou blbosti lidskeho rodu:) Pokud by USA byly schopny zajistit financovani sveho - obrovsky zadluzeneho - statniho rozpoctu i bez dani plynoucich z prodeje via Inet, ostatni staty by to zvladaly dost tezko. Ale zruseni bitove dane by mohlo byt prospesne svymi dusledky pro zvyseni obratu - a tim i objemu dani - ve fyzickem svete kdekoli na svete.
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Uvadeni neznamych kapel na trh - aneb z garaze do svetel ramp

Napad lidi kolem serveru Garageband mne prvotne nadchl, ale provedeni veci mne notne zchladilo. V trojici zakladatelu Garagebandu je nahravaci producent a byvaly clen Talking Heads, podnikatel ze Silicon Valley a dama z Netcenteru Netscapu. Napad je zalozen na hodnoceni nahravek kapel, ktere ulozi sve nahravky na server (muze jakakoli odkudkoli). Nejlepe vyhodnocene kapely pak dostanou nahravaci smlouvu v hodnote $250,000 se vstupenkou do showbyznysu (jedna jednou mesicne).

Hned jsem tam letel, zaregistroval se a byl zvedavy, co si tam budu moci poslechnout. Rychle jsem zvedavy prestal byt a zmizel odtud. Server vam totiz postupne vnucuje anonymni nahravky, ktere musite hodnotit. Mne tam soupali roztomile provedene sunky, ktere bych neposlouchal ani za nic. Do formularu jsem jim napsal, ze nechci hodnotit, co nechci hodnotit, a kapele pripsal jednoslovny vzkaz "Sorry". Hloupost tohoto systemu vypukne hned na startu - musite si totiz vybrat jeden hudebni smer a podle nej se vam pak nuti nahravky. Z toho mala, co tam bylo, jsem zvolil Rock/Pop (jinde rock nebyl). Ale pak me oblazovali popem nejhorsiho druhu.

Cela koncepce - jinak zrejme dobre mineneho zameru - poklada vsechno na zada. Kdybych mel volit svou koncepci, vypsal bych neanonymne vsechny kapely s prirazenim stylu. Anonymita je hrozna uz jen proto, ze si lidi mezi sebou nemohou rict nazev kapely, ktera je zaujala, a sami si ho taky vubec zapamatovat. Chapu, ze vnucovani nahravek k poslechu ma predejit hromadnejsimu hlasovani pribuznych a fanousku jednotlivych kapel. Zrejme proto tam neni ani prehled nejlepe hodnocenych kapel s moznosti poslechu jejich nahravek. Od toho je ale poradni organ Garagebandu (nahravaci producenti), aby z nejlepe hodnocenych kapel sam zvolil tu, ktere smlouvu da. Hlasovani by melo byt brano jen jako filtr pro snizeni poctu nahravek, ktere si producenti poslechnou pred svym rozhodnutim.

A protoze surfarum jde i o cas, kapely, ktere na server ukladaji sve nahravky, by mely povinnost vybrat a ulozit i 20-vterinovou nejlepsi cast kazde skladby. Surfar by pak mel mit moznost volby kousku nahodne vybiranych, nebo nejnovejsich, nebo zatim nejuspesnejsich apod. Ty by se na nej valily, a pokud by se mu nejaky libil, klikl by na prislusny odkaz. Jeho vybery by se zapisovaly do databaze, a az by s kousky skoncil, server by mu pak posilal k poslechu cele nahravky k hodnoceni. Atd. apod... Skoda Garagebandu - asi nebudu sam, kdo se na nej uz nevrati. Strasne nerad, kdyz mi nekdo neco nuti, a stejne nerad, kdyz jsem nucen k hlasovani o osudu hudby, ktera se mi nelibi, ale muze se libit nekomu jinemu. Samotny princip, ktery pripousti negativni hodnoceni, je na Garagebandu nejapny.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zahady kolem Transmety se pomalu odkryvaji

Diky vcerejsi patentove prihlasce Transmety se poodkryla rouska jeji tvrde utajovane cinnosti. Pracuje v ni napr. Linus Torvalds, nebo David Ditzel, designer sunovskych procesoru UltraSparc. Patent naznacuje, ze Transmeta pracuje na procesoru, ktery diky softwarovemu prekladaci instrukci emuluje procesory Intelu. Transmeta ma uz dva patenty, kterymi obchazi nutnost platit licencni poplatky Intelu (ty dopadaji na vyrobce vsech klonu Intelu).

Procesor Transmety ma jiny instrukcni kod, do nehoz se prelozi intelacky kod. Prelozene instrukce se ulozi do rychle pameti, takze se mohou rychle vyvolavat (prvotni prekladani pak uz odpada). Tento princip by mohl nasvedcovat tomu, ze procesor Transmety bude schopen prevadet/provadet i jine instrukcni kody, nez jen Intelu. Samotny kod Transmety nalezi k VLIW (very long instruction word). Transmeta ma patent i na zpusob ukladani procesorem zpracovanych dat do operacni pameti. Samozrejme, ze i instrukcni sada noveho procesoru bude primo vyuzitelna po predchozi kompilaci softwaru napsaneho ve vyssich jazycich. Tajemstvi kolem novinky Transmety je ale jeste prilis. Predvest se ma na listopadovem Comdexu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Americani pouzivaji vic e-mail, Evropani vic surfuji

Pruzkum uzivani Inetu nefiremnimi uzivateli poukazal na zajimavou vec - zatimco Americani jeste loni vyuzivali svuj inetovy cas vic pro surfovani, letos se situace hodne zmenila. 48% se pripojuje k Inetu kvuli e-mailu a jen 28% se tesi na surf. Nemci a Francouzi davaji prednost surfovani. Britove jsou na tom fifty-fifty. V USA je k Inetu pripojeno jiz 43% rodin, coz je znacny vzestup ve srovnani s lonskymi 27%. Podobne velky narust zaznamenala Britanie, kde se pocet pripojenych domacnosti takrka zdvojnasobil na soucasnych 24%. Americani travi na Inetu prumerne 5,3 hodin tydne (pred par lety to byl mesicni prumer), Britove, Francouzi a Nemci kolem 2,4 hodin.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi meziverze Communicatoru Netscapu

Verze 4.7 neobsahuje nic zvlast pozoruhodneho. Nove je v nem cudlik, ktery surfare privede primo do kramu Netscapu. Je tam i odkaz na Netscape Radio, ktere prebira vysilani ze serveru Spinner.com a odkazuje na hudebni informace a prodeje. K nove meziverzi pribyl plug-in WinAmp 2.5 pro prehravani rady zvukovych formatu, vcetne MP3, a instantni kecalek AIM AOL. Surfari uz prilis dlouho cekaji na skutecne novou verzi 5, ktera ma byt zlomem v dosavadni rade Navigatoru/Communicatoru predevsim svou technologii Gecko, modulovou architekturou a zarazenim zdarnejsich programatorskych vysledku dobrovolnych vyvojaru, kteri zapasi s otevrenym kodem prohlizece (viz Mozilla.org).
Zdroj: PC Week a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nemecky Mobilcom zavede americky model plateb za lokalni hovory

No slava! Prvni evropska vlastovka bezplatnych lokalnich hovoru je na obzoru. Telefonni spolecnost Mobilcom zavede tyto hovory ve 26 nemeckych mestech, v nichz poskytuje lokalni spojeni. Uz jednou se o to pokusila, ale jeji sit se zahltila tak, ze od toho musela ustoupit a pred dalsim startem posilit sve technicke zazemi. Uzivatele Mobilcomu budou platit mesicni pausalni poplatek, jehoz vysi Mobilcom jeste neoznamil. Bezplatne impulsy se budou tykat jen spojeni mezi uzivateli Mobilcomu. Zadne impulsy se nebudou platit ani za lokalni dial-upove spojeni s ISP Mobilcomu.

Je fajn, ze se v Evrope konecne prorazi bariera zastaraleho systemu plateb za lokalni hovory. Nejen ze to privede vic lidi na Inet, ale povede to i k jeho sirsimu vyuzivani bez strachu z vyse uctu, kterym evropske telecomy trestaji surfare. Krok Mobilcomu zrejme vyvola nemale obavy mezi 200 bezplatnych britskych ISP, kteri ziji z podilu na telefonnich impulsech, ktere prosurfuji jejich abonenti. System Mobilcomu existenci takovych ISP zcela vylucuje. Je jen otazkou casu, kdy se k podobnemu kroku odhodla nektera z britskych spolecnosti. Kez to Mobilcomu napodruhe klapne a bude mit dost kapacity na ocekavany priliv prebehliku od Deutsche Telekomu.
Zdroj: CNNfn a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sun uvolni zdrojaky Solarisu

Solaris je unixova varianta operacniho systemu Sunu. Vyuzivani zpristupneneho kodu bude mit sve omezeni v tom, ze za jeho ev. komercni vyuziti se budou muset platit podily Sunu. Nejde tedy o licenci GPL, ktera plati napr. pro Linux (firmy, ktere ho vyuziji komercne, nemuseji nikomu nic platit, jejich jedinou povinnosti je zverejnit ev. upravy kodu). Terminy postupneho zverejneni kodu Solarisu jeste nejsou stanoveny. Duvodem je to, ze je v nem i kod jinych firem, vazany na licencni poplatky. Sun doufa, ze po tomto uvolneni se vytvori programatorska komunita, ktera bude kod rovnez vylepsovat, jak je tomu v pripade Linuxu. Samotne otevreni kodu ale vubec neznamena, ze se na nej nadsene vrhnou zastupy schopnych programatoru. Firem, ktere otevrely pristup ke svemu kodu, neni malo, ale zatim neprilakaly tolik dobrych vyvojaru, kolik jich krouzi kolem Linuxu a Apache.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Maly, ale nadejny pokrok v aplikaci umele inteligence

Dva biomedicinsti inzenyri University Jizni Kalifornie zapoli ve sve vyzkumne praci s malou neuronovou siti, kterou chteji primet k tomu, aby rozumela lidske reci, nezavisle na mluvicim. Dosavadni software pro rozeznavani lidske reci vyzaduje jeho predbezny trenink na mluvu jednoho uzivatele. Ten ale nesmi ani nastydnout, aby mu software neprestal "rozumet". Neuronove site ponekud ztratily ze sve puvodni slibnosti, kdyz zadne pokusy nevedly k nicemu, o cem by se dalo rici, ze to pripomina inteligentni chovani. Universitni inzenyri se zamysleli nad casovanim impulsu, prichazejicich do neuronu. Nalezene optimum zmenilo chovani cele site. Casovanim impulsu v neuronovych sitich se zatim udajne nikdo moc nezabyval (napr. kdyz prijdou dva impulsy do jednoho neuronu prilis brzy po sobe, neuron se zahlti).

Casovani impulsu, probihajicich ruznymi synaptickymi spojenimi mezi neurony v siti, kde cert vi, kudy jake impulsy zrovna cestuji a odkud kam se jake budou chtit vydat, nebude jednoducha uloha, pokud z takoveho chaosu maji vzchazet smysluplne vysledky. Zrejme i proto ma prvni uspesny vzorek site jen 11 neuronu se 30 synapsemi. V tomto provedeni uz dokazal rozeznavat 12 slov, ktera mu spitalo osm ruznych lidi. Pri tak malem poctu prvku je opravdu cemu se divit. Star Trek to zdaleka jeste neni, ale neco se z toho prece jen zda klubat. Inzenyri pracuji na rozsireni slovniku. Dalsi dulezitou veci ovsem bude, aby systemy s takovym uchem delaly, co na na nich mluvici budou pozadovat.

Podle inzenyru je jejich system obrnen proti hazardu nesmyslnym hadanim obsahu slov. V pripade, ze nerozumi nejakemu huhlani, nevylozi si ho nejak jinak. Obsah vyslovovanych slov rozeznava i pri znacnem stupni okolniho sumu. Oba inzenyri jsou funkcnosti sve pidisitky nadseni a sami rikaji, ze je tezke uverit tomu, co dokaze. Odborna verejnost uz vubec nechce uverit, dokud to neuvidi na vlastni oci. Ono by totiz slo o zasadni zlom v celem oboru neuronovych siti. Dosavadni, neprilis efektivni pokusy probihaly se stovkami neuronu a tisici synapsi. Doufejme, ze prace obou inzenyru - profesora Theodora Bergera a reditele Laboratore neuronove dynamiky, Jim-Shih Liawa - se docka sveho uznani i praktickeho vyznamu.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net