Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

3. kvetna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

RealNetworks s sebou hnula - jeji Jukebox pro MP3 na spadnuti
Je volba nazvu domeny skutecne nejdulezitejsi?
Aukce Amazonu ve slepe ulicce
Jasny duvod pro maximalni aktualizaci obsahu deniku na Inetu
Dostanou se obscenni slova do nazvu domen?
Dvojnasobny rocni vzrust inzerce na Internetu
Britsti bezplatni ISP expanduji do Evropy

Dobra trefa RealNetworks - RealJukebox a RealSystem MP

Firma RealNetworks dosud produkovala servery a klienty urcene hlavne pro zive vysilani via Inet. Dnes prisla se svym prvnim klientem urcenym pro stahovani, prehravani a organizaci zvukovych souboru RealJukebox Novinka umi nejen prehravat soubory MP3, WAV, RealAudio a gilase G2, ale vytvorit je treba i z cedecka, pritom hlasat nazev kapely a jine informace. Spravu souboru, vcetne ochrany copyrightu umoznuje RealSystem MP, na ktery slysi uz vice nez 60 firem, vcetne RCA ci Intelu. RealSystem MP zustane otevrenym komukoli, takze ho muze implementovat do hardwaru i softwaru. Pouzivat ho bude i vehlasny MP3.com.

Zajimave je, ze RealSystem MP podporuje i obsluzne-spravni systemy EMMS IBM, a2b AT&T a Liquid Audio. RealSystem MP tak sikovne premostuje mnohe, kolem ceho hudebni prumysl vyvolal velke a zcela bezvychodne boure. RealJukebox je zatim v betaverzi a po overeni jeho funkci se stane soucasti RealPlayeru. Novinka se objevila zrejme diky nedavnemu pohlceni firmy Xing Technology, ktera se podobnymi zalezitostmi zabyvala. Jak videt, ani RealNetworks se nechce nechat nicim svazovat. Opet se potvrzuje, ze hlavni sila Internetu je v jeho uzivatelich, nikoli az tak v tech, kteri by jim chteli cokoli vnucovat svou ekonomickou nebo politickou (ne)moci.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Je volba nazvu domeny skutecne nejdulezitejsi?

Je i neni. Nekdy se muzete pojmenovat jakkoli a kdyz dosahnete uspechu, sama domena se stane pojmem. Viz Amazon - kdo by rekl, ze firma s nazvem jihoamericke reky se stane velepojmem obchodovani via Inet? Nekdy ale muze vhodny nazev pomoci. Prikladem budiz pribeh firmy Artuframe.com, ktera nabizi prodej plakatu, litografii aj. tisku, ramecky a ramovani. Na Webu ma dve hlavni konkurentky se stejnym repertoarem, predevsim Barewalls.com, kterou navstevuje 500,000 surfaru mesicne. Sefovi Artuframe, ktera dosahla maximalni navstevnosti 50,000, se podarilo presvedcit investory, aby mu povolili zakoupeni domeny art.com. Tu mela firma Advanced Rotorcraft Technology, zabyvajici se prodejem soucastek k helikopteram. Jeji webmaster byl dost nestastny z toho, ze jeho server navstevoval stoupajici pocet lidi, kteri hledaji neco o umeni.

Jednani mezi obema firmami nakonec ustalila prodejni cenu domeny art.com na $450,000. Od te doby stoupa navstevnost serveru firmy Artuframe o 60% mesicne - ted je na 450,000 a jeji sef ocekava, ze v cervnu dosahne jednoho milionu. Zmena domeny prinesla i 30,000 novych zakazniku (investice do ziskani jednoho tak dosahly pouhych $15, coz je velmi slusne). Prestoze Artuframe je vyrazne nejmensi z obou vyse uvedenych konkurentek, na Webu se postavi do cela. Skoro pohadkovy pribeh o tom, kterak kouzlo jmeno otevira dvere. Nakonec i hollywoodske hvezdy si davaji pseudonymy, ktere je zbavi "nezajimavych" obcanskych jmen:)
Zdroj: Upside a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Aukce Amazonu ve slepe ulicce

Az na par vyjimek se vetsina zprav o aukci Amazonu rozplyvala nadsenim. Tech par vyjimek (vcetne News on 'Net) poukazovalo na nesmyslnost prodeje novych produktu v aukci, kde vysledna cena nekdy dosahovala vyssi ceny nez byla cena prodejni. Amazon si tim chtel mj. zajistit nabidky jen od renomovanych prodejcu, neboli zamezit negativnim jevum, ktere se objevuji v aukcich, do nichz ma pristup kdokoli. Zamer se ale ukazal byt neuspesnym. Prodejci bud nasazovali ceny prilis vysoko, takze na ne nikdo moc nereagoval, nebo vylicitovana cena preskocila beznou prodejni cenu produktu, za kterou bylo renomovanym prodejcum zinantni produkt prodat z ciste etickych duvodu. Nove produkty proste do aukce nepatri (pokud aukce primo nehlasa, ze je reklamou na nove produkty, ktere se tam z ciste reklamnich duvodu davaji za ceny zacinajici na par dolarech).

Aukci Amazonu zacali prodejci opoustet. Ba by se dalo rici, ze se strhla lavina uteku, a jen malo firem z puvodni vyvolene stovky v Amazonu zustane. Bez zajimavosti neni ani to, ze nekteri prodejci jdou z Amazonu pryc i kvuli moznosti pripojovani komentaru, hodnoticich jednotlive prodejce, byt je muze napsat jen ten, kdo od te ktere firmy neco uspesne vylicitoval (viz zpravu z 28. dubna 1999 o problemech s temito komentari na eBay). Amazon uz si pospisil s prohlasenim, ze provedeni jeho aukce umoznuje i transakce mezi obcany, nikoli jen firmami a koncovymi zakazniky. Ale co...Amazon to vyzkousel i za jine a vsem ukazal, kudy cesta nevede. Snaha odlisit se od jinych chce nejaky lepsi napad. Nez se dostavi, bude lepsi pokorne vstoupit na jiz vyslapane cesticky:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jasny duvod pro maximalni aktualizaci obsahu deniku na Inetu

Webovska podoba The New York Times ma uz 7 milionu registrovanych uzivatelu. Jen ze zahranici jich pribyva 4,500 denne. 80% registrovanych ctenaru nepochazi z New Yorku. A ted pozor - 60% nikdy nevidelo jejich papirovou podobu. A jsme u jadra veci. Na konferenci zamerene na onlinovou publicistiku prohlasil predseda firmy vydavajici NYT, ze uvedene udaje ji privedly k rozhodnuti uvadet na Webu veskery aktualni obsah deniku hned, jakmile bude pripraven i pro tisk. Tedy neco, cemu se jeste pred par lety papirove deniky sverepe branily a castecne brani dodnes. Registrace v NYT je bezplatna. Naklady hradi inzerce. NYT chce nadale dodrzovat eticke pravidlo neovlivnovani obsahu reklamou i na Webu. Je zrejme, ze k uvolneni vsech tiskovych materialu prispelo velke a nadale stoupajici mnozstvi internetovych ctenaru v kombinaci s rostoucimi vydaji inzerentu na internetovou inzerci.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dostanou se obscenni slova do nazvu domen?

V USA pred 21 lety probehlo soudni jednani, ktere veslo do historie americkeho soudnictvi pod prezdivkou "Sedm obscennich slov". Tenkrat FCC uspela pri podani zaloby na jednu rozhlasovou stanici a dosahla zacleneni zakazu pouzivani onech slov v jakemkoli vysilani. Podle tohoto soudniho rozhodnuti postupuje i NSI, registrujici internetove domeny. Pokud zadost obsahuje nektere z onech sedmi slov, odmitne ji. Proti postupu NSI byly podany uz dve zaloby. S NSI nesouhlasi dokonce ICANN, coz je mezinarodni organizace pro dohled nad registracemi domen. Nesouhlasi i ACLU pro ochranu obcanskych prav a uvazuje o vlozeni se do veci. Inu, kdo chce kam...
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dvojnasobny rocni vzrust inzerce na Internetu

Firma Internet Advertising Bureau oznamila, ze loni stouply vydaje za inzerci na Inetu o 112%. IAB vede statistiky od roku 1996, kdy se za inetovou inzerci vydalo 267 milionu USD. V roce 1997 to bylo 906 milionu a loni 1,92 miliardy USD. Internet loni uz spolkl vic nez billboardy a jina venkovi reklama, za kterou se vydalo 1,58 miliardy USD. Na koncove zakazniky smerovalo 38% inzeratu. Svet pocitacu se inzeroval 28% a svet financi 19%. Na nudle pripadlo 56% vydaju, na sponzorske stranky 30% a na "mezistrankove slehy" neboli interstitials 5% (dikybohu, ze tak malo:) Reklama sirena e-mailem se umistila posledni svym 1%. Leze to tvrde nahoru - nejvetsi kolac stale polyka nekolik malo nejnavstevovanejsich serveru, ale i mensi, specialneji zamerene servery se uz vyzdobuji placenymi nudlemi. Jejich webmasteri si konecne mohou objednavat vetsi pizzy:)
Zdroj: wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Britsti bezplatni ISP expanduji do Evropy

Exploze bezplatnych ISP preskakuje z britskych brehu na kontinent. Firma Kingfisher, ktera ma obchodni sit s elektrickymi potrebami, uzavrela dohodu s francouzskou Group Arnault o spusteni ISP Libertysurf, ktery bude nabizet bezplatne sluzby pro spojeni via dial-up postupne po cele Evrope. Zacne ve Francii. Libertyserf bude kopirovat britske bezplatne ISP, kteri ale na sebe neberou zadne poplatky za telefonni spojeni (vyjimkou je ISP screaming.net - viz News on 'Net ze 30. dubna 1999). Prave horentni vyse techto poplatku je kamenem urazu rozvoje Inetu v Evrope. Studie firem Jupiter/NFO Interactive loni zjistila, ze 80% Evropanu nepripojenych k Internetu se k nemu nechysta pripojit kvuli vysokym sazbam za telefonni spojeni. Polovina z nich by se pripojila, pokud by pri spojeni s Inetem odpadly poplatky za telefon. Spolecny protest obyvatel 12 evropskych statu proti jejich telecomum se chysta na 6. cervna t. r. Formou protestu ma byt neuzivani telefonnich sluzeb vseho druhu.
Zdroj: wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net