Jak jsem to tak cetl, zacal jsem z toho mit v hlave takovy gulas, ze
uvedu jen neco. Velky zbytek cenovych relaci necht si kazdy zajemce o
W2000 sezene u distributoru. MS totiz rozlisuje ceny podle poctu
klientu uvnitr LAN, pak WAN a pak jeste podle inetovych surfaru a pak
jeste podle upgradu....a pri nejakych kombinacich lze dosahnout slevy...
Provedeni W2000 Professional stoji $319, upgrade z NT 4.0 $149. Zrejme
jde o workstation. Novinkou je moznost upgradu i z W95/98 - za $219.
Pokud chcete W2000 coby inetovy server, musite uhradit tzv. CAL
(client-access licenses), ktera pusti surfare do W2000 via interni
Internet Connector. Pristup pro neomezeny pocet surfaru na jednom
serveru stoji $2,000 (mozna se W2000 jmenuji podle teto ceny:)
Samotny W2000 Server stoji $999, ale s 10 pristupovymi licencemi pro
LAN $1,199 etc. W2000 Advanced Server s 25 licencemi stoji $3,999. Atd.
atp... K tomu je ovsem nutno pricist jeste dalsi sumy, ktere bude stat
kdejaky aplikacni software pro W2000, resp. jeho upgrady.
Z toho vseho lze snadno usoudit, ze trochu vetsi firma, ktera ma
Windows na svych sitich, zaplati za upgrade na W2000 desitky, jeste
vetsi pak statisice dolaru. Uz se objevuji hlasy, ze s takovymi cenami
MS ztrati velkou cast trhu, predevsim serveroveho. Konkurence jinych
systemu, nekterych zcela bezplatnych, nabyva na sile. Jak znamo,
Windows se uplatnuji ve velkych firmach hlavne proto, ze administrativa
je na ne zvykla. Z cele nabidky softwaru pouziva v praci predevsim
Word, Excell, Access a hovi si v GUI Windows.
Ale pro inetovou komunikaci cely svet stale silneji nasazuje bezplatne
a zadnymi pocetnimi licencemi neomezovane Linuxy a Apache. Rozhodovani,
zda utratit za kazdy inetovy server MS kolem $3000, nebo nic, se jevi
byti velmi jednoduche. A pokud jde o desktopy pro administrativu, ani v
tom konkurence nespi, i kdyz do tohoto hajemstvi Windows bude pronikat
o dost pomaleji, nez je tomu u serveru, kde uz neni co resit. A bude-li
se podle predpokladu vsechno stehovat na servery a "prohlizecovi
klienti" budou jen manipulovat s daty na nich, pak ouha, ouha, dear MS. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Cilem zalozeneho vyboru je dohoda o podobe protokolu, ktere umozni
automaticke pripojovani domacich zarizeni k sitim v domacnostech.
Zaklady PNP jsou uz dane (muzete je vyuzivat pri instalaci nejakeho
driveru pro zarizeni ve Windows). Vybor se ma usnest na standardu,
ktery jde ponekud hloubeji. Vysledek se bude jmenovat UPNP, neboli
Universalni PNP. Prvnimi cleny vyboru jsou MS, Compaq, HP, Intel,
Philips, Siemens, Sony, Thomson a Honeywell. Zda pak z tohoto vyboru
pujdou dohodnute protokoly do nejake standardizacni organizace,
informace neuvadi. MS bude svym UPNP konkurovat sunovskemu Jini, ktere
dokaze totez, ale ma i dalsi moznosti komunikacniho vyuziti na Inetu.
Prvni produkty vybavene UPNP by se na trhu mohly objevit za nejake dva
roky.
Rizeni domacich spotrebicu via Inet je sice hezka hracka, ale nevim,
nevim, jak velky zajem o ni bude. Automaticke regulace toho, co je
potrebuje, uz existuji. Pripojeni spotrebicu k Inetu muze byt
pocitovano i jako prunik do soukromi. Zhasnout lampicku nebo roztahnout
zaclony si muze kazdy clovek sam i bez Inetu. Aby mi lednicka rikala,
co v ni chybi, resp. to sama objednavala u dodavatele potravin...dik,
ale tak dementni jeste nejsem:) Urcity smysl muze mit dalkovy servis u
zarizeni, ktera ho vyzaduji. U porouchane veci opravar zjisti, co se
porouchalo (pokud to bude moci zjistit). Vetsinou ale stejne bude muset
prijet (a na miste zjistit, ze se porouchalo neco jineho, nez to
hlasalo:)
Rekl bych, ze pujde o souboj podobny souboji elektronickych a drevenych
apod. hracek. V necem jsou jedny ci druhe smysluplnejsi. Podobne i u
domacich zarizeni pujde o to, zda v jejich zasitovani najde jejich
uzivatel nejaky smysl a zda ho jejich vecne informovani o svem stavu,
pripominani a manipulacni moznosti nebudou vic otravovat, nez mu
prospivat. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Dr. Henry Lai z Washingtonske umiversity provedl pokus se stovkou krys.
Umistil je do kontejneru s vodou, ve ktere rozpustil mleko, aby krysy
nevidely mensi plosinu, na kterou se mohly vyskrabat. Po sesti pokusech
si vsechny krysy zapamatovaly umisteni plosiny. Protoze krysy neumeji
telefonovat, polovinu z nich vystavil pusobeni elektromagnetickych vln,
jake vyzaruje mobil. A pak zase vsechny krysy dal do kontejneru.
Ozareni jedinci nevedeli, kde plosina je, a plavali nazdarbuh. Dr. Lai
prozkoumal ozarene krysy a zjistil u nich velky pokles acetylcholinu,
ktery spolupusobi pri udrzovani informaci a pametovych referenci v
deledobejsi pameti. Zda je stejny mechanismus i u lidi, se presne nevi.
Ale vi se, ze pokles stejne slouceniny vykazuji pacienti s
Alzheimerovou nemoci, ktera se vyznacuje mj. i ztratami orientacni
pameti.
Tato studie je dalsi v rade, ktera se snazi prokazat nebezpecny vliv
vyzarovani mobilu na zdravi lidskeho mozku (a nejen mozku - nektere
studie dosly dokonce k zaveru, ze mikrovlny vychazejici z mobilu meni
DNA, zavinuji rust urcitych bunek v krvi apod.). Nekteri vyzkumnici
prestali mobil pouzivat, jini z nej vyvedli sluchatko dratem, aby si
mobil nemuseli prikladat k hlave (ja to mam vyreseno - zadneho
mobilniho vetrelce nemam a nechci, a s beznou sklerozou si bohate
vystacim:) Zdroj: Wired a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
AltaVista hlasala mezi vsemi pribyvajicimi portalovymi sluzbami i
podstatnou renovaci indexu sveho inetoveho prohledavace. Behem
poslednich par tydnu mnoho webmasteru zjistilo, ze uz v AltaViste
nejsou. Pracovni zanicenost techniku AltaVisty pri osvezovani indexu
byla tak nesmirna, ze si neuvedomili, co zpusobi - nove nasmatranymi
daty, ktera mela pribyt k indexu (resp. i nahradit obsahy starsich
odkazu), vymazali cely dosavadni velky index:) Na dodani zmizevsich
odkazu se pracuje a neco podobneho pry uz "never more"! Mimochodem,
jak se vam libi nova titulni stranka AltaVisty? Mne - v porovnani s
temi predchozimi - zrovna moc ne. Zdroj: Wired a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Kazdy vyrobce prehravacu DVD si musi koupit licenci na celou
technologii a dostane svuj klic, ktery musi zasifrovat ve svem
zarizeni. Na discich jsou dalsi klice, ktere povoli prehravat disk v
zarizenich s opravnenymi klici. Norska skupina programatoru MoRE
(Masters of Reverse Engineering), zabyvajici se zpetnym inzenyrstvim,
objevila jeden prehravac DVD, jehoz producent jaksi pozapomnel
zasifrovat svuj klic. Pro MoRE nebylo nic snadnejsiho, nez ho z
prehravace vylouhovat. Jake bylo jejich prekvapeni, kdyz zjistili, ze
jde o pouhy 40-bitovy klic. I sifrovaci algoritmus je pry dost ubohy.
Norove se pak pustili do hadani dalsich klicu a brzy jich polovinu
objevili. Na rychle objeveni zbytku staci soustava vykonnych pececek s
distribuovanou cilovou ulohou.
Norove zhotovili udelatko DeCSS, ktere zaznamena obsah DVD na hard disk
ci jiny disk v nezasifrovane podobe a pak ho i prehraje. Ev. piratstvi
ma tak dvere otevrene dokoran. Zabavni prumysl je v soku, protoze
vyhlasoval, ze DVD je tim, co zcela vylouci piratske nahravky. Mozna by
je jeste na nejakou dobu vyloucilo, nebyt toho zapomnetliveho
producenta, jimz je firma XingDVD, coby divize RealNetworks. Produkcne
nahravaci prumysl se jen pomalu vzpamatovava ze soku a zatim se nechce
k veci vyjadrovat. DeCSS ale neni prvnim udelatkem, ktere si pohrava se
zaznamy na DVD. Pokud vas tato problematika zajima, doporucuju navstevu
stranek DVD Digest,
kde najdete i odkazy na ruzne utility.
V teto souvislosti me napada laskovne filosoficka otazka - maji snad
elektronicke informace v sobe implikovane penize coby ucel sve
existence, nebo je smysl a uzitek jejich prenosu v necem jinem? Jinak
tez receno - kdo plati Slunci za to, ze sviti? Aby ho nakonec nekdo
nevypnul:) To je samozrejme souvislosti zbavena sofistika. Ale neni na
ni prece jen neco, co Internet odhaluje? Zdroj: Wired a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Podvodu v americkych aukcich uz je tolik, ze s tim policie a justice
neco delat museji. 31-lety R. Guest okradl minimalne 30 lidi o $37,000
v aukci eBay. Volil postup prostacka - opakovane nabizel, dostaval
penize, ale nikomu nic nedodal. Krome jineho se dopustil podvodu pri
ziskani kreditni karty. Za sve podvody byl odsouzen na 14 mesicu vezeni
a k celkove financni nahrade $101,485 podvedenym lidem. Po propusteni
bude dalsi tri roky pod policejnim dohledem. Asistent statniho zastupce
prohlasil, ze dalsi odsouzeni internetovych podvodniku budou brzy
nasledovat. eBay se pripojila prohlasenim, ze bude tvrde sledovat, co
se v jejich aukcich deje, a v pripade podvodu bude uzce spolupracovat
se statnimi institucemi. Je to dost, protoze dosud to vypadalo, jako by
podvody v aukcich nikoho nijak nebraly. Zdroj: ZDNet a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Snemovna reprezentantu USA zamitla navrh zakona pomerem hlasu 234:122
(potrebna byla dvoutretinova vetsina). Zakon prosazovali republikani,
demokrati se postavili proti - nikoli snad proto, ze by potrebnost
digitalniho podpisu neuznavali, ale chteji hlubsi propracovani zakona
ve smyslu jeho praktickych dopadu. V nekolika statech USA uz digitalni
podpis svou pravni platnost ma (jednim z nich je samozrejme Kalifornie,
kde lezi Silicon Valley). Predpoklada se, ze by upraveny zakon mohl
projit jeste letos. Nakonce ho bude podepisovat Bill Clinton, od nehoz
se v tomto pripade zadne namitky cekat nedaji. Vyznam navrhovaneho
zakona je i v tom, ze pro Americany bude mit globalni platnost, tedy
nejen na uzemi USA - samozrejme ale jen ve vztazich se zememi, ktere
budou mit podobny zakon. Takovy se pripravuje i u nas. Je tedy mozne,
ze bychom se uz docela brzy mohli dockat digitalniho podepisovani smluv
a dalsich obchodnich papiru mezi CR a USA. To nezni spatne, ne? Zdroj: ZDNet a BAJT
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku
Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek