Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

3. listopadu 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

MS zverejnil ceny W2000, nad nimiz se taji dech
MS zalozil standardizacni vybor pro protokoly Plug-and-Play (PNP)
Dalsi vyzkumy naznacuji moznost poskozeni zdravi mobilnimi telefony
Ucenost z nebe nepada - aneb jak si vymazat velky index mensim
Sifrovy - a neuveritelne slaby - klic DVD prolomen
Prvni tvrdy trest za podvody v inetovych aukcich
Navrh zakona o digitalnim podpisu v USA jen tesne neprosel

MS zverejnil ceny W2000, nad nimiz se taji dech

Jak jsem to tak cetl, zacal jsem z toho mit v hlave takovy gulas, ze uvedu jen neco. Velky zbytek cenovych relaci necht si kazdy zajemce o W2000 sezene u distributoru. MS totiz rozlisuje ceny podle poctu klientu uvnitr LAN, pak WAN a pak jeste podle inetovych surfaru a pak jeste podle upgradu....a pri nejakych kombinacich lze dosahnout slevy...

Provedeni W2000 Professional stoji $319, upgrade z NT 4.0 $149. Zrejme jde o workstation. Novinkou je moznost upgradu i z W95/98 - za $219. Pokud chcete W2000 coby inetovy server, musite uhradit tzv. CAL (client-access licenses), ktera pusti surfare do W2000 via interni Internet Connector. Pristup pro neomezeny pocet surfaru na jednom serveru stoji $2,000 (mozna se W2000 jmenuji podle teto ceny:)

Samotny W2000 Server stoji $999, ale s 10 pristupovymi licencemi pro LAN $1,199 etc. W2000 Advanced Server s 25 licencemi stoji $3,999. Atd. atp... K tomu je ovsem nutno pricist jeste dalsi sumy, ktere bude stat kdejaky aplikacni software pro W2000, resp. jeho upgrady.

Z toho vseho lze snadno usoudit, ze trochu vetsi firma, ktera ma Windows na svych sitich, zaplati za upgrade na W2000 desitky, jeste vetsi pak statisice dolaru. Uz se objevuji hlasy, ze s takovymi cenami MS ztrati velkou cast trhu, predevsim serveroveho. Konkurence jinych systemu, nekterych zcela bezplatnych, nabyva na sile. Jak znamo, Windows se uplatnuji ve velkych firmach hlavne proto, ze administrativa je na ne zvykla. Z cele nabidky softwaru pouziva v praci predevsim Word, Excell, Access a hovi si v GUI Windows.

Ale pro inetovou komunikaci cely svet stale silneji nasazuje bezplatne a zadnymi pocetnimi licencemi neomezovane Linuxy a Apache. Rozhodovani, zda utratit za kazdy inetovy server MS kolem $3000, nebo nic, se jevi byti velmi jednoduche. A pokud jde o desktopy pro administrativu, ani v tom konkurence nespi, i kdyz do tohoto hajemstvi Windows bude pronikat o dost pomaleji, nez je tomu u serveru, kde uz neni co resit. A bude-li se podle predpokladu vsechno stehovat na servery a "prohlizecovi klienti" budou jen manipulovat s daty na nich, pak ouha, ouha, dear MS.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS zalozil standardizacni vybor pro protokoly Plug-and-Play (PNP)

Cilem zalozeneho vyboru je dohoda o podobe protokolu, ktere umozni automaticke pripojovani domacich zarizeni k sitim v domacnostech. Zaklady PNP jsou uz dane (muzete je vyuzivat pri instalaci nejakeho driveru pro zarizeni ve Windows). Vybor se ma usnest na standardu, ktery jde ponekud hloubeji. Vysledek se bude jmenovat UPNP, neboli Universalni PNP. Prvnimi cleny vyboru jsou MS, Compaq, HP, Intel, Philips, Siemens, Sony, Thomson a Honeywell. Zda pak z tohoto vyboru pujdou dohodnute protokoly do nejake standardizacni organizace, informace neuvadi. MS bude svym UPNP konkurovat sunovskemu Jini, ktere dokaze totez, ale ma i dalsi moznosti komunikacniho vyuziti na Inetu. Prvni produkty vybavene UPNP by se na trhu mohly objevit za nejake dva roky.

Rizeni domacich spotrebicu via Inet je sice hezka hracka, ale nevim, nevim, jak velky zajem o ni bude. Automaticke regulace toho, co je potrebuje, uz existuji. Pripojeni spotrebicu k Inetu muze byt pocitovano i jako prunik do soukromi. Zhasnout lampicku nebo roztahnout zaclony si muze kazdy clovek sam i bez Inetu. Aby mi lednicka rikala, co v ni chybi, resp. to sama objednavala u dodavatele potravin...dik, ale tak dementni jeste nejsem:) Urcity smysl muze mit dalkovy servis u zarizeni, ktera ho vyzaduji. U porouchane veci opravar zjisti, co se porouchalo (pokud to bude moci zjistit). Vetsinou ale stejne bude muset prijet (a na miste zjistit, ze se porouchalo neco jineho, nez to hlasalo:)

Rekl bych, ze pujde o souboj podobny souboji elektronickych a drevenych apod. hracek. V necem jsou jedny ci druhe smysluplnejsi. Podobne i u domacich zarizeni pujde o to, zda v jejich zasitovani najde jejich uzivatel nejaky smysl a zda ho jejich vecne informovani o svem stavu, pripominani a manipulacni moznosti nebudou vic otravovat, nez mu prospivat.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi vyzkumy naznacuji moznost poskozeni zdravi mobilnimi telefony

Dr. Henry Lai z Washingtonske umiversity provedl pokus se stovkou krys. Umistil je do kontejneru s vodou, ve ktere rozpustil mleko, aby krysy nevidely mensi plosinu, na kterou se mohly vyskrabat. Po sesti pokusech si vsechny krysy zapamatovaly umisteni plosiny. Protoze krysy neumeji telefonovat, polovinu z nich vystavil pusobeni elektromagnetickych vln, jake vyzaruje mobil. A pak zase vsechny krysy dal do kontejneru. Ozareni jedinci nevedeli, kde plosina je, a plavali nazdarbuh. Dr. Lai prozkoumal ozarene krysy a zjistil u nich velky pokles acetylcholinu, ktery spolupusobi pri udrzovani informaci a pametovych referenci v deledobejsi pameti. Zda je stejny mechanismus i u lidi, se presne nevi. Ale vi se, ze pokles stejne slouceniny vykazuji pacienti s Alzheimerovou nemoci, ktera se vyznacuje mj. i ztratami orientacni pameti.

Tato studie je dalsi v rade, ktera se snazi prokazat nebezpecny vliv vyzarovani mobilu na zdravi lidskeho mozku (a nejen mozku - nektere studie dosly dokonce k zaveru, ze mikrovlny vychazejici z mobilu meni DNA, zavinuji rust urcitych bunek v krvi apod.). Nekteri vyzkumnici prestali mobil pouzivat, jini z nej vyvedli sluchatko dratem, aby si mobil nemuseli prikladat k hlave (ja to mam vyreseno - zadneho mobilniho vetrelce nemam a nechci, a s beznou sklerozou si bohate vystacim:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ucenost z nebe nepada - aneb jak si vymazat velky index mensim

AltaVista hlasala mezi vsemi pribyvajicimi portalovymi sluzbami i podstatnou renovaci indexu sveho inetoveho prohledavace. Behem poslednich par tydnu mnoho webmasteru zjistilo, ze uz v AltaViste nejsou. Pracovni zanicenost techniku AltaVisty pri osvezovani indexu byla tak nesmirna, ze si neuvedomili, co zpusobi - nove nasmatranymi daty, ktera mela pribyt k indexu (resp. i nahradit obsahy starsich odkazu), vymazali cely dosavadni velky index:) Na dodani zmizevsich odkazu se pracuje a neco podobneho pry uz "never more"! Mimochodem, jak se vam libi nova titulni stranka AltaVisty? Mne - v porovnani s temi predchozimi - zrovna moc ne.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sifrovy - a neuveritelne slaby - klic DVD prolomen

Kazdy vyrobce prehravacu DVD si musi koupit licenci na celou technologii a dostane svuj klic, ktery musi zasifrovat ve svem zarizeni. Na discich jsou dalsi klice, ktere povoli prehravat disk v zarizenich s opravnenymi klici. Norska skupina programatoru MoRE (Masters of Reverse Engineering), zabyvajici se zpetnym inzenyrstvim, objevila jeden prehravac DVD, jehoz producent jaksi pozapomnel zasifrovat svuj klic. Pro MoRE nebylo nic snadnejsiho, nez ho z prehravace vylouhovat. Jake bylo jejich prekvapeni, kdyz zjistili, ze jde o pouhy 40-bitovy klic. I sifrovaci algoritmus je pry dost ubohy. Norove se pak pustili do hadani dalsich klicu a brzy jich polovinu objevili. Na rychle objeveni zbytku staci soustava vykonnych pececek s distribuovanou cilovou ulohou.

Norove zhotovili udelatko DeCSS, ktere zaznamena obsah DVD na hard disk ci jiny disk v nezasifrovane podobe a pak ho i prehraje. Ev. piratstvi ma tak dvere otevrene dokoran. Zabavni prumysl je v soku, protoze vyhlasoval, ze DVD je tim, co zcela vylouci piratske nahravky. Mozna by je jeste na nejakou dobu vyloucilo, nebyt toho zapomnetliveho producenta, jimz je firma XingDVD, coby divize RealNetworks. Produkcne nahravaci prumysl se jen pomalu vzpamatovava ze soku a zatim se nechce k veci vyjadrovat. DeCSS ale neni prvnim udelatkem, ktere si pohrava se zaznamy na DVD. Pokud vas tato problematika zajima, doporucuju navstevu stranek DVD Digest, kde najdete i odkazy na ruzne utility.

V teto souvislosti me napada laskovne filosoficka otazka - maji snad elektronicke informace v sobe implikovane penize coby ucel sve existence, nebo je smysl a uzitek jejich prenosu v necem jinem? Jinak tez receno - kdo plati Slunci za to, ze sviti? Aby ho nakonec nekdo nevypnul:) To je samozrejme souvislosti zbavena sofistika. Ale neni na ni prece jen neco, co Internet odhaluje?
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prvni tvrdy trest za podvody v inetovych aukcich

Podvodu v americkych aukcich uz je tolik, ze s tim policie a justice neco delat museji. 31-lety R. Guest okradl minimalne 30 lidi o $37,000 v aukci eBay. Volil postup prostacka - opakovane nabizel, dostaval penize, ale nikomu nic nedodal. Krome jineho se dopustil podvodu pri ziskani kreditni karty. Za sve podvody byl odsouzen na 14 mesicu vezeni a k celkove financni nahrade $101,485 podvedenym lidem. Po propusteni bude dalsi tri roky pod policejnim dohledem. Asistent statniho zastupce prohlasil, ze dalsi odsouzeni internetovych podvodniku budou brzy nasledovat. eBay se pripojila prohlasenim, ze bude tvrde sledovat, co se v jejich aukcich deje, a v pripade podvodu bude uzce spolupracovat se statnimi institucemi. Je to dost, protoze dosud to vypadalo, jako by podvody v aukcich nikoho nijak nebraly.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Navrh zakona o digitalnim podpisu v USA jen tesne neprosel

Snemovna reprezentantu USA zamitla navrh zakona pomerem hlasu 234:122 (potrebna byla dvoutretinova vetsina). Zakon prosazovali republikani, demokrati se postavili proti - nikoli snad proto, ze by potrebnost digitalniho podpisu neuznavali, ale chteji hlubsi propracovani zakona ve smyslu jeho praktickych dopadu. V nekolika statech USA uz digitalni podpis svou pravni platnost ma (jednim z nich je samozrejme Kalifornie, kde lezi Silicon Valley). Predpoklada se, ze by upraveny zakon mohl projit jeste letos. Nakonce ho bude podepisovat Bill Clinton, od nehoz se v tomto pripade zadne namitky cekat nedaji. Vyznam navrhovaneho zakona je i v tom, ze pro Americany bude mit globalni platnost, tedy nejen na uzemi USA - samozrejme ale jen ve vztazich se zememi, ktere budou mit podobny zakon. Takovy se pripravuje i u nas. Je tedy mozne, ze bychom se uz docela brzy mohli dockat digitalniho podepisovani smluv a dalsich obchodnich papiru mezi CR a USA. To nezni spatne, ne?
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net