Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

3. prosince 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Rekordni castka 7,5 milionu USD za prodej domeny [Inet]
Dalsi firma s levnymi pocitaci konci - tentokrat krachem [Inet]
Jedna geneticky modifikovana ryba muze znicit celou populaci [Veda]
WTO a dane na Inetu [Inet]
Mars Polar Lander dnes pristava na Marsu [Veda]
eBay vede v predvanocni navstevnosti pred Amazonem [Inet]
Dalsi zdroje informaci o WTO a udalostech v Seattlu [Inet]

Rekordni castka 7,5 milionu USD za prodej domeny

American Marc Ostrofsky pred tremi lety koupil domenu business.com od britskeho ISP za $150,000. Tehdy se na nej vsichni koukali jako na blazna - na tu dobu to byla zavratna castka. Ostrofsky ale predpokladal, ze za nekolik let stoupne cena teto domeny mnohonasobne. Predpoklad mu vysel. Domenu od nej koupila firma eCompanies za 7,5 milionu USD. eCompanies nevidi nakup jako ztratovy, protoze domena ji usetri miliony marketingovych a reklamnich dolaru. Business.com v cele tabulky prodanych domen asi moc dlouho nevydrzi. Napr. v aukci Greatdomains.com, zamerene vyhradne na prodej domen, vysplhala cena domeny america.com rovnez na 7,5 milionu USD, ale prodejce si ji ceni na vic. Jaka asi bude trzni cena podobnych domen za 10 let?
Zdroj: USA Today a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi firma s levnymi pocitaci konci - tentokrat krachem

Predevcirem ukoncila svou cinnost firma PC-Free a pripojila se k jine. Mozna tak jeste vcas predesla svemu bankrotu. Firma Microworkz, ktera odstartovala v dubnu t. r., nabizela PC za $299 a rok pripojeni k Inetu zdarma (via ISP EarthLink, kde rocni pripojeni stoji $240). Zajem byl obrovsky. Ale uz v cervnu se objevili prvni nespokojeni zakaznici, kteri za zaplacene penize nedostali nic. Microworkz se tak ocitala s negativnim renome ve zpravodajstvich a posleze i u soudnich stani. Dnes ohlasila bankrot. Podle spravcu toho, co z firmy zbylo, nedostanou veritele Microworkz skoro nic, mnozi vubec nic. Kdo uz si koupil PC od Microworkz, muze se rozloucit s pripadnymi opravami v zaruce. Nabidky levnych, nerku-li zadarmovych pocitacu budou vyvolavat urcitou neduveru, ktera jejich odbytu moc nepomuze. Na druhou stranu kombinace vyrazne zlevneneho PC s "povinnym" placenim poplatku nejakemu ISP za - treba trilete - pripojeni k Inetu svou budoucnost mit muze.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jedna geneticky modifikovana ryba muze znicit celou populaci

Jak jste v prehledu titulku mohli zaregistrovat, nesou za sebou nove uvadene oznaceni. [Inet] oznacuje informace o Internetu, [Veda] ohlasuje informace z ruznych vednich oboru. V nich se toho deje tolik zajimaveho, ze uz ten pretlak nejde vydrzet:) Je v nich to, cim se Internet vyznacoval hlavne ve svych zacatcich - dobrodruzstvi poznani. Toho je dnes snad nejvic - i co do rychlosti vyvoje - v genetice. Prvni info s oznacenim [Veda] je z tohoto kouzelneho oboru molekularni biologie, podilejiciho se na odkryvani zakonitosti evoluce.

Vedci americke Purdue University nasadili do embryi jednoho druhu ryb "trojsky gen" (analogie trojskeho kone), odpovedny za produkci rustoveho hormonu. Implementovali lidsky rustovy hormon hGH. Z embryi vyrostly vetsi ryby, ktere drive vyspely a produkovaly vic pohlavnich bunek nez neovlivnene ryby. Vetsi samci jsou ctyrikrat uspesnejsi svou atraktivitou vuci samickam nez jejich normalni kolegove. Diky tomu vsemu se gen hGH rychle siri v cele populaci ryb. Ma to ale sve velke hacky. Do reproduktivniho veku prezivaji jen dve tretiny ryb. Neustale se snizujici pocet dospelych jedincu muze vest az k vymizeni celeho druhu. Vedci provedli simulaci vyvoje populace ryb na pocitaci. Dali 60 jedincu s hGH do spolecenstvi 60,000 normalnich ryb. Cela populace vyhynula po 40 generacich. Tvrda zaludnost trojskeho genu je v tom, ze by stacila jedina ryba s hGH, aby cela populace vyhynula, i kdyz by to trvalo o neco dele.

Vedci na tento proces pohlizeji jako na opak Darwinovy teorie, kde ti nejsilnejsi a nejschopnejsi prezivaji a zajistuji schopnost preziti dalsich generaci. Rekl bych, ze ryba s hGH Darwina nijak nepopira, protoze navenek ma svou atraktivitu jako silny, zdatny jedinec. Skryty podvod jde mimo vnimani rybich partneru, ochotnych ke treni. Vedecke laboratore v USA a v Britanii uz nejakou dobu provadeji podobne pokusy s lososy se zamerem komercniho vyuziti "produkce" vetsich a drive - tedy i rychleji - se mnozicich ryb. Cilem producentu lososu jsou jen vyssi zisky. Poznatky vedcu z Purdue University ale zdvihaji velmi vystrazny prst. Genove modifikovane lososy chovali farmari uz od roku 1996, ale byli uz v mnoha zemich zakazani a vsechny modifikovane ryby udajne zniceny.

Genova vybava organismu je velmi citlivy system, ktery se prirozene vyvinul behem milionu let. Jakakoli odchylka muze mit neblahe nasledky. Napr. mongoloidni lidsti jedinci maji jednu odchylku - misto dvou pohlavnich chromosomu maji ve svych bunkach tri. Universitni vedci se chystaji provest ostre sledovany experiment se zivymi rybami, aby zjistili, zda se potvrdi vysledky pocitacove simulace a ryby s hGH nakonec vyhynou. Doufejme, ze bude opravdu ostre sledovany. Pokud by se simulace potvrdila, stacilo by jednu modifikovanou rybu prenest do jejiho prirozeneho prostredi a dusledky by byly hrozive.

Proti komercnimu vyuziti genove modifikovanych organismu protestuji lide v ruznych obcanskych iniciativach po celem svete. Je to jeden z duvodu, ktery privedl protestujici do Seattlu, ve kterem zasedala WTO. WTO chce umoznit posuzovani vysledku genovych modifikaci coby dusevniho vlastnictvi, hodneho patentovani. Protestujici jsou proti takovemu udelovani "patentu na zivot". WTO rovnez prosazuje genove modifikovane plodiny coby bezny artikl na komercni trh. Mnohe environmentalisticke organizace reaguji na pokusne pestovani takovych plodin fyzickym znicenim pokusnych poli.

Pokusy s genovymi modifikacemi probihaji na celem svete. Vkladani lidskych genu do zvirat neni uz nic zvlastniho, i kdyz napr. na Novem Zelandu bylo zakazano. Lidske geny se implementuji do zvirecich chromosomu napr. s cilem produkce lecivych substanci, ktere by pomohly v leceni rady lidskych nemoci. Na Novem Zelandu byly povoleny ostre sledovane pokusy s genovym modifikovanim krav, ktere by mely produkovat mleko s ruznym obsahem ruznych organickych latek.

Genove inzenyrstvi vypousti dzina z lahve. Bude se potykat nejen s predsudky, ale i s vlastni neznalosti moznych dusledku sve cinnosti. Ke znalostem se samozrejme nepropracuje jinak, nez experimentalne a overovanim vysledku. Nebezpeci genovych modifikaci je vsak znacne. Dusledky modifikaci organismu se mohou projevit az po dlouhe dobe s ev. nebezpecim lavinoveho sireni upravenych genu v populacich bez moznosti navratu k puvodnimu stavu. Pokud lidem neco negativniho unikne do prirody, tezko soudit, jak si s tim sama poradi. Proto jsou experimenty vedcu z Purdue University tak dulezite.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

WTO a dane na Inetu

Pod ochranou po zuby vyzbrojene policie a Narodni gardy USA jedna WTO v Seattlu i o globalnich danich z obchodu realizovanych prostrednictvim Internetu. V kvetnu 1998 WTO vyhlasila moratorium na dane z prodeje a koupe digitalne prenesenych produktu (software, hudba, knihy apod.). Jak se zda, toto moratorium by mohlo platit jeste 1,5 az 2 roky. USA tlaci na to, aby se stalo trvalym. Mnohe zeme se tomu brani. Napr. Chile navrhuje, aby se z kazde obchodni transakce platila dan 5% - polovina by sla za prodejcem, polovina za kupujicim - ti by pak platili dan ve svych zemich. Ghana odmita takovy pausal a chce, aby se ruzne casti sveta rozhodovaly samy o tom, zda a jakou dan stanovi.

Ani v USA neni v daneni prodeje via Inet jasno. Sice tam jeste plati casove omezene danove moratorium i na fyzicke produkty prodane do jineho statu USA, ale nektere staty uz navrhuji, aby se soucasti prodejnich serveru stal kalkulacni program, ktery bude dane hned automaticky vypocitavat. Suma sumarum - v danich je globalni nedohoda. Pro vlady ruznych zemi jsou predpovedi o obratu prodeje via Inet ve vysi trilionu USD za ctyri roky az prilis lakavou koristi pro plneni svych vyhublych statnich rozpoctu. Jinak to asi nedopadne.

Jak vyplyva z informaci z posledniho dne jednani WTO, nedohoda se rozsirila v podstate na vsechny body jednani. Za velmi podstatne lze povazovat odmitnuti volneho trhu s genove upravovanymi potravinami, o jehoz prosazeni usilovaly USA.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Mars Polar Lander dnes pristava na Marsu

Dnes asi ve 21 hodin naseho casu pristane Mars Polar Lander na Marsu. Ze Zeme odstartoval v lednu t. r. Lander by mel hladce pristat na povrchu planety a rozvinout anteny, kterymi bude vysilat i obrazky z Marsu - uvidite je na strance Mars Polar Lander Live. Server je bude odebirat bez zdrzeni primo z NASA. Vsechno o Landeru a jeho budouci cinnosti na Marsu najdete na Mars Polar Lander Official Website serveru NASA. Modul se k Marsu blizi rychlosti 15,000 mil za hodinu. Tuto rychlost ma zbrzdit atmosfera Marsu. V konecne fazi zajisti hladke pristani sest paru raketovych motoru.

Modul pred pristanim odhodi jeste dve sondy velikosti mice na kosikovou. Ty dopadnou rychlosti 97 km/h a budou zkoumat vzorky pudy. Komunikace se Zemi by mela zacit 39 minut po pristani, pokud modul pristane v predpokladane pozici. Pokud ne, pocitac modulu bude hledat Zemi, aby na ni zameril antenni system, coz muze nejakou dobu trvat. V nejhorsim by se signaly modulu snazil zachytit kolem Marsu jiz obihajici satelit Mars Global Surveyor, ktery by pak data predaval Zemi. Inzenyri NASA jsou napnuti jako strunka a pripravuji se na vsechno.

Neuspech by znamenal vyhozeni dalsich 165 milionu USD doslova oknem vesmiru dokoran:) To by po zarijovem neuspechu Mars Climate Orbiteru dalsimu zkoumani Marsu nepomohlo (chyba byla v tom, ze vedci pocitali rychlost a souvisejici parametry v metricke soustave, zatimco firma Lockheed mela ve svem ridicim systemu pohonu raket vsechno zakodovane ve starych anglickych mirach - "drobne", lec osudove prehlednuti). Lander bude na Marsu pracovat dva az tri mesice. Pokud bude vsechno fungovat, jak ma, z Landeru se dozvime dalsi spoustu informaci o tom, co na Marsu je (rozbory hornin a atmosfery) a jaka asi byla jeho minulost.
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

eBay vede v predvanocni navstevnosti pred Amazonem

Je to trochu zvlastni, ale Americani zrejme hledaji vanocni darky vic v aukcich nez v prodejnach s novym zbozim. V tydnu od 28. listopadu navstivilo eBay neco pres milion lidi, zatimco v poradi druhy Amazon cca 800,000. Daleko za temito cisly je hrackarstvi Toys R Us se 300,000 navstevniku. Nasleduji eToys, CDnow a Buy.com - po 200,000. To ale nic nerika o tom, kolik lidi si neco v uvedenych obchodech koupilo. Na zaklade velkeho zajmu hned na startu ctyrtydenniho obdobi pred vanocemi ruzne vestirny upravily sve odhady objemu predvanocnich nakupu via Inet - letos by mel dosahnout cca 8 miliard USD (loni to byly 3 miliardy).
Zdroj: Excite News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi zdroje informaci o WTO a udalostech v Seattlu

Jednani WTO skoncilo fiaskem. Delegati se na nicem podstatnem globalnim nedohodli, tak se dohodli, ze se snad dohodnou v budoucich pracovnich skupinach, ktere se budou venovat jednotlivym problemum. K fiasku prispely demonstrace proti WTO, jejich policejni likvidace a vyjimecny stavu v centru Seattlu. Diky tomu vsemu WTO na sebe pripoutala znacnou pozornost a rostouci zajem o to, o co prostestujicim i WTO vlastne jde. Na nezavislych zpravodajskych serverech se objevuje stale vic informaci primych svedku chovani policie v Seattlu.

Skoro neuveritelne zni svedectvi delniku, kteri prijeli do Seattlu na demonstraci poradanou nejvetsimi americkymi odbory AFL-CIO. Kdyz chteli odletet ze Seattlu, ochranka letiste jim prikazala odevzdat ji odborarske materialy protestujici proti WTO. Delnici odmitli. Ochranka na ne zavolala policii a ta jim vsechno zabavila. Ohrazovani se ustavou USA a lidskymi pravy bylo zcela neucinne. Nepripomina vam to neco? (Nutno dodat, ze odbory jsou nejmirnejsimi kritiky WTO. USA vydavaji listinu zemi porusujicich lidska prava - sebe tam neuvadeji.)

Vedle Indy Media Center, o nemz News on 'Net uz informovaly, je zajimavym zdrojem informaci World Trade Observer. Nabizi dobre psane zpravodajstvi i neco humoru. Gatt.org je takrka presnou kopii oficialniho serveru WTO, ovsem texty jsou hodne zmenene a ironii a sarkasmem nijak nesetri. Jsou i trnem v oku WTO. WTOwatch.org, jak prozrazuje nazev, sleduje cinnost WTO. Na jejich strankach najdete spoustu odkazu na jina zpravodajstvi, kde se objevuji stale cerstve informace o vsem moznem kolem WTO. Velmi dobre zpracovano, prohledavatelena databaze.

N30 je zkratka data November 30, tedy dne, ve kterem probehly demonstrace proti WTO v mnoha zemich a ktere v Seattlu a v Londyne skoncily velkymi bitvami s policii. Obdobny server se stejnou zkratkou N30 je v Britanii (viz minule zpravy). Je mozne, ze se nazev N30 stane symbolem akcniho odporu. Perfektni prehled a uvahy o udalostech nejen v Seattlu najdete na strankach ZNet WTO-Watch.

Ne vsichni jsou v Seattlu naladeni na notu anti-WTO. Obchodnici mensich obchodu poklizeji strepy rozbitych vyloh, smyvaji grafitti a nadavaji na ty chuligany, co jim v jejich vzdy tak poklidnem meste napachali takovej binec... Nepripomina vam to neco?:)
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net