Alltheweb udajne obsahuje 200 milionu
stranek, coz je nejvic ze vsech prohledavacu. Je to kolem 25% vsech
stranek (odhady jejich poctu se pohybuji mezi 600 a 800 miliony).
Northern Light jich mapuje 16%, AltaVista 15,5%, Hotbot 11,5% etc.
Alltheweb ma byt i pres svuj velky obsah rovnez nejrychlejsi (a to je,
jak jsem si vyzkousel). Za novym prohledavacem je znama norska firma
Fast Search, ktera poskytla napr. prohledavac souboru MP3 Lycosu.
Fast Search pouziva dellovske servery PowerEdge a zaznamovy subsystem
PowerVault, rovnez od Dellu. Rychlost prohledani indexu ma byt do
znacne miry nezavisla na velikosti jeho obsahu. S momentalne ulozenymi
daty o 200 milionech stranek ma tazatel dostat odpoved do jedne
vteriny. Alltheweb ukazuje cas reakce - i pri pouziti sedmi operatoru
a nekolika frazi byly odezvy pod 1 vterinu (pri brzy opakovanem dotazu
jsou vsechny dalsi casy mnohem kratsi nez poprve - zrejme kes).
Dalsi prednosti technologie Fast Search je kratky cas updatu
noveho indexu ze stranek nasosanych z Inetu - u onech 200 milionu to
ma trvat jen 12 hodin (jinde to jsou dny i tydny). Fast Search chce
pro stanoveni relevance stranek pouzivat znamy postup pocitani odkazu
na tu kterou stranku z jinych stranek. Firma Fast Search se chce stat
konkurenci firmy Inktomi, ktera uz hezkych par let dodava sve
prohledavaci technologie portalum a jinym firmam. Kdyz jsem ale
porovnal vysledky prohledani stejnymi dotazy v AltaViste a Allthewebu,
AltaVista poskytovala az ctyrikrat vic odkazu. Takze vsechno bude asi
nejak jinak...:)
Nedostatkem Allthewebu je zatim jen velmi mala moznost specifikaci
dotazu - ma jen fraze a dva operatory AND a NOT (ve tvaru + a -).
Dalsim neprijemnym nedostatkem, ktery vyvojarum Allthewebu poradne
unikl, jsou chybejici zaverecne vypisy, pokud jejich soucet nekonci
nulou (treba kdyz vam prohledavac nahlasi 24 nalezenych odkazu, k
poslednim ctyrem zadna cesta nevede). Nelibi se mi ani to, ze muzete
vypisy proskakovat jen o jednu stranku dopredu ci dozadu, nikoli na
libovolnou v jejich poradi. Lidi kolem Allthewebu ceka jeste pekna
hromada prace. I tvrzeni, ze Alltheweb obsahuje 200 milionu stranek,
nevyzniva prilis verohodne (Excite ma mit index s 250 miliony stranek
koncem srpna). Presto si novy prohledavac klidne zaradte do bookmarku,
protoze jeho rychlost je opravdu impozantni, a ruzne "novackovske"
nedostatky se casem snad upravi. Zdroj: BBC a BAJT
Americti spekulativni (alias rizikovi) investori nastrkali behem
druheho ctvrtleti t. r. 6,8 miliardy USD do zacinajicich firem. Z nich
je 55,9% internetovych (a celkem dve tretiny technologickych).
Investice vzrostly ve srovnani s prvnim ctvrtletim t. r. o 45% a za
pololeti tak dosahly 11,4 miliardy USD, coz je skoro tolik, kolik se
nainvestovalo za cely lonsky rok (13 miliard). Hodne se na rustu
investic podepsal zvyseny pocet zacinajicich firem, ktere v minulem
ctvrtleti vstoupily na burzu. Zda bude tento trend pokracovat, tezko
soudit, protoze ceny akcii internetovych firem uz nekolik mesicu
soustavne klesaji. Investori se ale casto chovaji spise podle rceni
"Ver, a vira tva akcie uzdravi":) Zdroj: Wired a BAJT
Nova firma FreeMac.com planuje poskytnout "zdarma" milion iMacu,
jejichz soucasna cena je kolem $1,100. Zatimco Free-PC.com pocita "jen"
s desitkami tisic pececek, ktere dava opravdu takrka zdarma vcetne
pripojeni k Inetu, model FreeMac.com je jiny. Kdo bude iMaca chtit,
musi se na tri roky upsat ISP EarthLink ($19,95 mesicne, za tri roky
celkem $718.20). FreeMac.com chce vytvorit zajmovou komunitu sveho
planovaneho milionu uzivatelu, kteri mj. budou moci nakupovat "na jeden
stisk mysi". Z podilu na techto prodejich - a samozrejme i z reklamy -
chce FreeMac.com zit. Zit z toho maji i dodavatele iMacu a stale jeste
neznami investori. FreeMac.com bude potrebovat nejakou tu miliardu
dolaru...a perspektiva v mlhach. Ale i tak se da internetove podnikat:) Zdroj: Wired a BAJT
Nemile prekvapeni cekalo 2,700 ze 7,000 uzivatelu konferencni
komunity The Well. Ti jsou totiz pripojeni k ISP GTS, kteremu nekdo
ukradl pocitac s cisly jejich kreditnich karet. Udaje nastesti byly
zasifrovane, ani jeden vyber ze zadne karty hlasen nebyl. ISP hned
upozornil prislusne banky, ktere pristup ke kartam zablokovaly. Jejich
majitelum tak nastaly drobne nesnaze. Jednu damu to vystrasilo tak, ze
zrusila vsechny sve kreditni karty se slovy: "Kdyz nejaci lide dokazou
hacknout pocitace Pentagonu, proc by nemohli zjistit cisla karet z
ukradeneho pocitace? Sifrovani neverim." A je to...resp. kde to neni,
nastoupi "basic instincts":)
Jini zlodeji vyuzili pro prodej kradenych veci aukci eBay. Kradli ve
fyzicke obchodni siti. Meli na to prostou fintu - napred koupili neco
levnejsiho ve velke zabalene krabici. Tu pak pronesli zpatky, vycpali
ji drazsim zbozim, krabici uhladili a u pokladny platitli zase jako
predtim. Nakradene veci v celkove hodnote $40,000 nabizeli na eBay.
Dopadli je detektivove prodejny a policie snadno zmapovala, co na eBay
nabizeli a prodali. Bez existence inetove aukce by to museli prodat za
zlomek ceny podsvetskemu prekupnikovi. Internet jim nabidl lepsi obrat,
ale na nem muze policie patrat po potencialne ukradenych vecech mnohem
snadneji nez v realu. Obema zlodejum hrozi vezeni az do 20 let. Zdroj: Wired a BAJT
Jeste neni, ale buduje se. Filmova spolecnost Trimark Holdings pracuje
na prevedeni vsech svych 650 filmu na Internet. Postupne se objevi na
adrese CinemaNow. Filmy si bude mozno
nechat pustit, nikoli nahrat. Nektere zdarma, jine za poplatek.
Samozrejme to bude mit smysl jen pri podstatne rychlejsim prenosu dat,
nez je dial-up. Kdyz ale uz milion americkych domacnosti pristupuje k
Internetu kabelovym modemem, dalsi statisice via DSL, je urcite
nejvyssi cas pustit se do budovani multimedialnich zridel.
Nejvic se tesim na budouci obri nabidku zcela nezavisle, potazmo zcela
amaterske tvorby (treba i neco jako je Gen CT), ze ktere si kazdy
vybere podle sveho gusta. Predstavte si treba jen to, ze se budete
chtit neco dozvedet o zivote v nejakem miste na Zemi pohledem bezneho
obcana. Sup do prohledavace a za chvili si to muzete pustit. A pak se
treba i jeste na neco zeptat autora. A TV spolecnosti si z te nabidky
budou moci vybirat pro vselike porady. Atd. etc. Komunikacni, poznavaci
a "spratelovaci" potencial jako hrom. Uz aby to bylo...:) Zdroj: Mercury Center a BAJT
Jde o pad tak hluboky, ze je zaznamenani hodny. Tyto firmy vstoupily na
burzu teprve pred kratkym casem. Skoro vsechny provazel raketovy
vzestup cen akcii behem jejich prvniho dne. Nejvetsi vichr vyvolal
empeckovy portal MP3.com - ze startovnich $28 cena vyletela az na $105,
dnes je na $33. Dalsi pady zazily firmy Liquid Audio (ze $48 na $25),
Musicmaker.com (z $28 na $12), EMusic.com (ze $35 na $15) a nejhur
dopadl Launch.com, ktery poklesl ze $36 na $9. Analytici soudi, ze pad
cen je zavinen nejasnym podnikatelskym planem a hrozicim vstupem
zaspavsich fyzickych nahravacich spolecnosti na Inet. Ke vsemu se
pricitaji velke ztraty zacinajicich firem. Prijmy MP3.com ve druhem
ctvrtleti t. r. sice vzrostly na 1,9 z lonskych 0,25 milionu USD za
stejne obdobi, ale ztraty ted dosahly 6,3 milionu USD.
Pokud jde o plan, je dost jasny, a stoupajici trzby svedci o dobrem
trendu. Bat se konkurence fyzickych nahravacich spolecnosti rozhodne
netreba tolik, za kolik se to vydava. Pro dukaz staci porovnat Amazon
treba s fyzickym nakladatelstvim Barnes&Noble, ktere se snazilo, co
mohlo, ale amazonskeho obratu z prodeje knih ani zdaleka nedosahlo.
Vyhodou hudebnich firem na Inetu je prechod hudebnich fandu od cedecek
na ryze digitalni zaznamy - ten teprve zacina, ale rychle poroste "nade
vsechny meze".
Ztraty provazeji vsechno nove, protoze v prvnich letech se musi hodne
investovat. Ziskovost muze prijit nejdrive nekdy po trech letech, ale
spise jeste pozdeji. Nizke ceny akcii odrazeji predevsim nasyceny zajem
hlavnich investoru, kteri planuji dlouhodobe a pocitaji s tim, ze se
jim investice zacne vracet za delsi dobu. Balik svych akcii drzi, a
protoze je velky, mohou do vyvoje te ktere firmy mluvit a vyladovat
cesticky pro jejich budouci uspech. O nej bych u projektu typu MP3.com
obavy nemel, i kdyby se nakonec "prodaly" jakymkoli jinym firmam. Zdroj: Mercury Center a BAJT
Model prodeje Priceline.com je trochu zvlastni a hodi se spise pro
artikly a sluzby, jejichz prodejci ci provozovatele jsou ochotni jit i
na nizsi smluvni ceny. Nejvetsi uspech Priceline.com zaznamenal u
prodeje letenek. Prazdne sedadlo v leticim letadle ma pro leteckou
spolecnost nulovou, resp. plne ztratovou hodnotu. Priceline.com
umoznuje Americanum vlozit svou cenovou nabidku. Pokud na ni prodejce
pristoupi, kupujici neco usetri. Nicim ale neni zaruceno, ze se docka
odezvy.
Priceline.com zaradila do sve nabidkove palety auta vseho druhu a
tesila se, jak to bude slapat. Jenze ouha! Prodejci aut na tom nejsou
jako prodejci letenek. Auto nema zadny termin odletu, ani nevadne jako
zelenina na trhu. Prodejci na nizsi smluvni ceny nechteji pristoupit.
Priceline.com se pred spustenim sve nove sluzby dohodla s nejvetsim
fyzickym i internetovym prodejcem aut, firmou AutoNation, ktera mj.
spolupracuje s nejvetsimi dealery aut v USA. Priceline.com musela
puvodni smlouvu s AutoNation rozsirit o moznost komunikace s dalsimi
dealery, pokud u AutoNation s cenovymi nabidkami svych uzivatelu
neuspeje. Dusledkem prekvapive chybnych predpokladu je posunuti
celostatni "automobilove pusobnosti" Piceline.com o jeden rok. Jak
snadno si lze nabehnout, kdyz se startuje s prilis velkyma ocima...:) Zdroj: PC World a BAJT