Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

4. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Zvolit pripojeni via DSL nebo kabelovym modemem?
MS vypousti naslednika SQL Serveru 7.0 pro testy
Kremikove album pro nejposlouchanejsiho interpreta na Inetu
Update Linuxu Red Hatu s cislem 6.1
Podvody v aukcich maji nejvetsi podil na vsech inetovych podvodech
Cedecko se 140 GB? Karta s 10 GB? Jsou za rohem...
Pohled na Inet jako na katedralu vsech lidi

Zvolit pripojeni via DSL nebo kabelovym modemem?

Takove problemy tady drtiva vetsina z nas jeste dlouho mit nebude. Ale ono to casem prijde i sem. Proto je zajimave podivat se na stav veci tam, kde je stale aktualnejsi. Americti surfari (ale i firmy), kteri chteji dat sbohem dial-upu, maji voleb vice, ale DSL a "kabel" jsou moznostmi, ktere se nabizeji nejvic (tam, kde uz jsou dostupne). V USA je rychlost spojeni kabelem i via DSL prakticky stejna. U kabelu se pohybuje mezi 300 a 600 Kbps, u DSL dosahuje 600 Kbps. Obe tato spojeni samozrejme umoznuji i vic, ale praxe je zatim ponekud jina. Z pohledu uzivatele je zasadni rozdil v cene. Zatimco kabelove spojeni stoji kolem $50 mesicne, DSL je o dost drazsi - 384 Kbps prijde na cca $200 a 768 Kbps na cca $300 mesicne.

Uvedeny cenovy rozdil je dan provoznimi naroky na strane ISP. Zatimco u kabelu se stavate jednim z uzivatelu LAN (lokalni site) v danem segmentu (treba v bloku domu), DSL je vyhrazene spojeni. Kabelovi ISP nemaji zadne hardwarove naklady s pribyvajicimi uzivateli v segmentu az po urcitou mez. DSL ale vyzaduje, aby s kazdym novym uzivatelem byl modem i na strane ISP (plus jejich pripojeni k routerum, ktere zase maji sve limity). Pokud je v miste, kde je pripojeni k DSL, jeden ci vice telefonu, museji byt opatreny tzv. mikrofiltry, ktere maji odstinit skvrceni prenosu dat na lince DSL.

Velkym problemem, na kterem se teprve pracuje, je bezpecnost provozu z hlediska zabezpeceni dat pred cizimi zvedavci, ale i nezvedavci. Protoze se kazdy pocitac v jednom kabelovem segmentu stava clenem LAN, staci napr. nezadat heslo pro sdileni souboru ve Windows, a hned si je kdokoli muze prohlizet a pachat s nimi cokoli (heslo se da i hadat). V kabelovych segmentech dochazi dokonce k tak humornym prihodam, kdy jednomu uzivateli vylezou na jeho sdilene tiskarne vytisky cehosi od jineho uzivatele:) Problemem je i ulehcene "ocuchavani" packetu v segmentu (objeveni hesel, obsahu prenasenych souboru apod.).

To je mj. dano spojenim via Ethernet, jehoz prirozenosti je i protokol ARP, ktery v LAN zjistuje adresy vsech pripojencu (tak muzete zjistit i jejich pocet ve vasem segmentu). Kabelovi ISP s tim vselijak zapasi (napr. znepristupnenim portu v segmentove LAN mezi jejimi cleny) a pripravuji standardy, ktere by mely vsemu neblahemu predchazet. Jednou z nadeji je protokol DOCSIS 1.1, ktery blokuje "courani" ARPovych packetu mimo opravneny dosah jejich "vysilace". Vylepsenim protokolu je asymetricke sifrovani putujicich dat, kde bude kazdemu uzivateli prirazen jeho privatni klic.

Problemy s bezpecnou komunikaci LAN se neobjevuji jen u kabelu. Nekteri ISP prideluji uzivatelum DSL velky prostor adres, ktery momentalne nevyuzivaji. Tim vytvori potencialni VLAN (virtualni lokalni sit), do ktere se muze sikovny nerd pripojit, protoze zabezpeceni pred podobnym atakem leckde chybeji. Jeden ISP to resi dokonce razantnim zamezenim sdilene komunikace mezi pocitaci VLAN, cimz rusi jednu z jejich primarnich uzitecnosti.

Kabelove modemy maji zamerne omezeni sirky pasma, aby se o ni v jednom segmentu neobiraly vzajemne (lepsi by samozrejme bylo omezovani sirky podle aktualni situace v segmentu). Spojeni DSL je vyhrazene, proto netreba mit obavy o snizovani prutoku dat navalem pozadavku od jinych uzivatelu, se kterymi jinak nemate nic spolecneho.

Rychlost prenosu dat je samozrejme perfektni mezi vami a vasim ISP. Dal ale zalezi na tom, jak to vypada "za nim". Pokud na dane pateri neni naval a jsou k ni rychlymi linkami pripojeny servery, jejichz obsah vas zajima, je vse uzasne rychle. Ale jak vetsina uzivatelu vi, kapacity ruznych zarizeni na Inetu byvaji ruzne, putovani packetu velkymi oklikami nejsou vyjimecna, stejne jako pretlaky na linkach, pady apod. Na zvysovani kapacit se ale dela vsude a taky se to projevuje. Takze DSL ani kabel nejsou dnes uz nicim predcasnym.

A co si vybrat? DSL nejspis tam, kde je zasadni pozadavek vyhrazeneho spojeni. Pripojeni k "verejnemu" kabelovemu segmentu urcite "pro doma" hlavne kvuli nizkym abonentnim poplatkum. Aby nedoslo k mylnemu vykladu - jakakoli instituce si muze nechat zavest pripojeni optickym kabelem vyhradne pro sebe. Ale to uz je o necem trochu jinem, predevsim co do vyse poplatku.
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS vypousti naslednika SQL Serveru 7.0 pro testy

Dosavadni verze SQL Serveru ponekud kulha za svou konkurenci. Na databazovem trhu je MS na ctvrtem miste s 5,1% podilu. Pred nim je Informix s 5,8%, IBM s 18% a bezkonkurencne vede Oracle se 40% (rocni obrat 3,9 miliard USD). Na databazovem trhu jen pro NT je MS na druhem miste za Oraclem a pred IBM. Testovaci verze noveho SQL serveru se jmenuje Shiloh. Krome jednodussi tvorby analyz dat z ruznych pohledu, zavedeni XML plus rady vylepseni pro internetovou komunikaci ma mit i vyvazovani toku dat. To uz ma konkurence zvladnute a to bylo i nejbolavejsim mistem SQL Serveru, ktery se nenasazoval nikam, kde by hrozilo znehybneni systemu hodne velkym poctem prichazejicich pozadavku. Shiloh bude mapovat az 64 GB pameti, zatimco SQL Server konci u 3 GB. Ve vyvoji je i dalsi podoba SQL serveru, nazvana Yukon. Betaverze Shilohu pro verejnost se chysta na zacatek pristiho roku, konecna podoba se ma objevit v jeho polovine. MS predpoklada, ze o Shiloh bude zajem predevsim v souvislosti s nasazovanim W2000. Pracuje se i na jeho odlehcenem provedeni pro zarizeni s Windows CE.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kremikove album pro nejposlouchanejsiho interpreta na Inetu

Firma CDDB se rozhodla kazdy mesic udelovat "Silicon CD" interpretovi, ktery se v jeji databazi "protoci" nejcasteji. CDDB (cedeckova databaze) obsahuje doplnujici informace k jednotlivym titulum a interpretum. Pokud ma zvukovy prehravac implementovan komunikacni format CDDB, objevi se v nem i navazna informace. Format CDDB umi napr. RealJukebox nebo WinAmp. Kdyz uz CDDB komunikuje s uzivatelem, muze mu do zvukoveho prehravace, ale i do jeho webovskeho prohlizece posilat cokoli - zalezi jen na tom, co do svych databazi nadupe. CDDB udajne dostava 10 milionu pozadavku o data k jednotlivym titulum mesicne.

V zari byla u CDDB nejzadanejsi Alanis Morissette, ktera se stala prvni drzitelkou Kremikoveho alba (ji to rozhodne preju). Bez zajimavosti neni, ze server MP3.com dal Alanis 650,000 svych akcii po 33 centech vymenou za to, ze ji mohl sponzorovat turne, ktere bylo reklamou i pro MP3.com. Alanisiny akcie MP3.com maji dnes hodnotu 24 milionu USD. Na strankach CDDB se muzete podivat na aktualni zebricek nejzadanejsich interpretu.

Samozrejme, ze behem mesice si surfari vyzadaji mnohem vic skladeb mimo dosah CDDB. I jine servery vedou statistiky nejzadanejsich skladeb. Na hudebnim prohledavaci Scour.Net je na prvnim miste zatim dost neznama kapela se skladbou "The Fart Song". Alanis Morissette tam nikde neni, ba vypadla dokonce i z Top 40 MP3.com. Ale vynahrazuje si to na Listen.com, kde je ted prvni. Po dva mesice se tam na prednich mistech drzela kapela "Supreme Beings of Leisure", ktera jeste nevydala ani jedno album:)

Jak videt, Inet zacina pracovat i ve prospech zcela neznamych interpretu, o nichz by se jinak skoro nikdo nedozvedel. Moznost tvorby statistik nejposlouchanejsich kapel je necim, o cem se ve fyzickem svete nikomu ani nezdalo. Fyzicky svet zna jen statistiky prodanych alb. Zda se tech inetove nejposlouchanejsich pak nedo ujme a roztoci to s nimi, je druha vec. Urcite nejsem sam, koho tesi, ze se vize o gejzirech ciste vody, tryskajicich do stojatych tuni zacinaji naplnovat.

Jen tak mimochodem jsem zkusil zadat v AltaViste +Morissette +RealAudio a vysledek me ponekud prekvapil. Mezi tisici odkazu byly i takove, kde se bezplatne nabizeji cela alba Alanis (to se tyka i jinych zvukovych formatu). Zkusil jsem odnekud stahnout jednu skladbu, abych zjistil jeji technickou kvalitu - byla dost spatna. Zaznam jsem hned vymazal. To uvadim proto, aby bylo jasno, ze nesouhlasim s piratskymi zaznamy, pokud autor/interpret sam neda k takovemu sireni svuj souhlas.
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Update Linuxu Red Hatu s cislem 6.1

Red Hat zaradil do sveho updatu nektere novinky pro jednodussi instalaci a spravu systemu. Je v nem dalsi vylepsena verze Star Officu 5.1a, ktery nedavno i s firmou koupil Sun. Pro neamericke a nekanadske uzivatele je neprijemne zaclenen verejny klic, ktery jinym uzivatelum nepovoli pristup k nekterym updatum, napr. pro procesor Pentium III (kdy uz se na to ti Amici konecne vykaslou?). Ruzne updaty si uzivatele budou moci stahovat primo ze serveru Red Hatu a novy "updatovaci agent" je do systemu zacleni (ev. i podle toho, jak si bude uzivatel prat s updaty nalozit). Nejnizsi prodejni cena za Red Hat 6.1 na cedecku a s manualy je $29,95.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Podvody v aukcich maji nejvetsi podil na vsech inetovych podvodech

Vsechny organizace a instituce, kam podvedeni surfari hlasi, ze byli podvedeni, zaznamenavaji velky vzestup poctu podvodu. Ty aukcni se podileji 87% na vsech hlasenych. Drtiva vetsina se tyka nedodani zaplaceneho zbozi. Podvodnici jsou vynalezavi v hledani zpusobu, jak podvadet. Jeden z nich nasel skulinu ve sluzbe, ktera ma zabezpecit prevod penez az po dodani zbozi (prijemce potvrdi prijem zbozi a sluzba teprve pak poukaze castku prodejci). I-Escrow si za tuto sluzbu uctuje 6% k prodejni cene (cim je vyssi, tim se procenta snizuji). Jakysi prodejce v aukci eBay s aliasem "Kuchar" (nepripomina vam to neco z domoviny?) nabizel kameru. Vitez licitace pro jistotu pouzil sluzeb I-Escrow pote, co uz ho nekdo podvedl.

Kamera mu skutecne prisla. Ale zarazilo ho, ze byla poslana z Amazonu. Pro jistotu se pidil po "zakulisi" cele operace. A zjistil, ze na Amazonu je uveden jako kupujici, ale s cislem karty, ktera mu nepatri (zda byla nekoho jineho nebo smyslena, se neuvadi). Stejne nesmyslne byly i nektere dalsi udaje o nem. Hned mu doslo, ze "Kuchar" pocital s tim, ze si kupujici niceho nevsimne, sdeli I-Escrow, ze kameru dostal, a "prodejce" od teto sluzby dostane penize, ktere mu nepatri. V takovem pripade by se kupujici ocitl v nicim nezaslouzene pozici podvodnika. Ani I-Escrow tak zatim vlastne nezajistovala, co slibovala, protoze ma ve svem postupu uvedenou diru. Zajemce o kameru ji vratil Amazonu. Ale kolik mene pozornych lidi "Kuchar" uz takhle asi podvedl? Na eBay mel sest aliasu, na Amazonu tri.

Americka policie a justice se pred nejakym casem vlozila do veci a odchytava inetove podvodniky. Uz probehlo nekolik soudu s provinilci (vedle peneziteho trestu mohou dostat az pet let vezeni). Svym zpusobem se o uspokojeni podvedenych uzivatelu aukci snazi jejich provozovatele. eBay pri prokazanem podvodu uhradi skodu do vyse $200, Amazon do $250. eBay rovnez slibuje, ze zavede overovaci proces, ktery by mel snizit pocet "neidentifikovatelnych" uzivatelu, z nichz se snadno rekrutuji podvodnici. Hlaseni o podvodech na Inetu mohou surfari zasilat i ministerstvu obchodu USA, ktere pro tato oznameni vyhradilo zvlastni oddeleni.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Cedecko se 140 GB? Karta s 10 GB? Jsou za rohem...

Zatim jde jen o technologii cteni jednou zapsanych dat (nikoli o prepisovani). Ale uz tak je to skok kupredu jako hrom. Americka firma C3D si nechala patentovat technologii, ktera vyuziva fluorescencni nekoherentni svetlo, s jehoz podporou se mohou soucasne cist data z vice vrstev ulozenych na sobe. Firma startovne pocita s deseti vrstvami, ale nic nebrani tomu, aby jich bylo i vic. C3D uz predvedla plne funkcni prototypy s hodnotami uvedenymi v titulku (karty maji velikost kreditky). Nove disky se budou jmenovat FMD (Fluorescent Multi-layer Disk). Karet FMC budou dva druhy - ClearCard-ROM (urcene jen ke cteni dat) a ClearCard-WORM (s moznosti dale neprepsatelneho zaznamenavani dat, napr. pro archivaci).

Ve vyhledovych planech firmy je i RAM. Prvni FMC ROM bude mit 10 GB ve 20 vrstvach a FMC WORM 1 GB v 10 vrstvach (u spotrebitelskych zarizeni pro zapis budou zrejme nejaka omezeni, ktera snizi rozsah zaznamu). Podle C3D budou dalsi generace tohoto zpusobu zapisu a cteni dat umoznovat produkci disku i karet s objemem 1 TB. Vyuzitelnost velkeho objemu dat je zrejma. Napr. hodina zaznamu HDTV vyzaduje 7,5 GB. Na kartach/discich budou moci byt kompletni obsahy knih pro jejich cteni v tzv. elektronickych knizkach (e-Books). Etc... Pokud se C3D podari najit hledane partnery pro urychleni vsech souvisejicich cinnosti, mely by se jeji prvni produkty objevit na trhu do roka a do dne.
Zdroj: BBC News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pohled na Inet jako na katedralu vsech lidi

Pote, co jsem si precetl, ze neandrtalci byli kanibalove, ze Britanie bude dovazet spermie (Britove nestihaji?:) a ze jesterci samci vydavaji cosi, co omamuje samicky tak, ze se stavaji povolnejsimi, bych nakonec chtel poukazat na novou knihu akademika a zurnalisty Johna Naughtona "A Brief History of the Future" (Strucna historie budoucnosti). Co to ma spolecneho s temi neandrtalci a jesterkami? To, ze jsem si o nich mohl precist diky Internetu.

J. Naughton ve sve knize shrnuje celou historii, ktera vedla k soucasne podobe Inetu. Ta podle nej zacina uz v roce 1919, kdy se do naplneni sve vize pustil Vannevar Bush na MIT. Vysledkem realizace jeho umu byl v roce 1930 Differential Analyser, coz byl prvni pocitac sveho druhu (nikdo samozrejme nezapomina na davne pocitacove vize pana Pascala). I Norbert Wiener se neprimo podilel na vzniku Inetu. J. Naughton vyznava pohled otce Inetu, Paula Barana, ktery se diva na Internet jako na katedralu, kterou spolecne staveji vsichni od zakladatelu az po uzivatele. Na vyvoji zakladu Inetu se podilely tymy lidi. Jedinou vzacnou vyjimkou byl vynalezce Webu, Tim Berners-Lee, ktereho to pred deseti lety samotneho napadlo a vsechno behem jednoho roku sam i vytvoril.

J. Naughton vyjadruje i obavy z toho, co do cele katedraly prinese byznys a zda nektere z hodnot vlozenych do jejich zakladu, nezmizi. Jde mu predevsim o svobodu a otevrenost celeho systemu. Autor se rovnez zlobi na preziravce, kteri nechteji pochopit, jak vyznamnym darem s velkou potenci je Inet pro cele lidstvo. Neni sam...ale vypravejte to neandrtalcum...:) Myslim, ze by po teto knize melo rychle skocit nejake tuzemske vydavatelstvi a promptne vydat jeji preklad (nejlepe i do neandrtalstiny...sorry, tomu neslo odolat:)
Zdroj: BBC News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net