Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

6. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Rameckovemu svindlirstvi bude konec
Americti sifrovaci disidenti v emigraci:)
Kancelarsky balicek Applix Office pro LinuxPPC
Nestesti chodi po horach modemu
Ze by se smula bezplatnych ISP konecne protrhla?
Tri velke americke firmy pripravuji Internet (nedaleke) budoucnosti

Rameckovemu svindlirstvi bude konec

Kanadska firma FSC Internet pred casem zverejnila fintu, zvanou Frame Spoofing, neboli "rameckove svindlovani". Nejde o zadny zazrak. Kdo s ramecky HTML dela, pouziva to bezne, i kdyz ne primo pro svidlovani. Cely trik je v tom, ze na svem WWW serveru vytvorite skript pro ramecky a zavolate cizi server, jehoz jeden ramecek se jmenuje stejne, jako predem pripraveny "svindlirsky" na vasem serveru. Tak ho "vecpete" na stranku, ktera se navenek kompletne tvari jako stranka z onoho ciziho serveru. Lze to pouzit pro srandicky, ale i pro vybidnuti uzivatele k "nakupu" neceho - tak muzete od nej ziskat udaje o jeho kreditni karte, treba i nejake to heslo apod. Zda jde o takovy zert, se snadno zjisti pohledem na "Document Source", kde jsou uvedeny adresy vsech ramecku.

MS ve svem MS Security Bulletinu minuly tyden informoval o veci i s odkazem na zaplatu. Netscape se k tomu chysta. Nejsem rameckovy priznivec, ale obavam se, ze takova zaplata muze zabranit i leccemu, co by clovek treba rad provedl, ale nebude moci. Zaplata zrejme bude sledovat, zda vsechny ramecky smeruji do stejne domeny druhe urovne. Takze pokud nekdo ma servery rozesety po vice domenach, nebude je moci v rameckach prezentovat spolecne. Coz je v principu ponekud hloupe omezeni (ktere ale lze resit mnohem inteligentneji pomoci "includes" bez rameckovani).
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Americti sifrovaci disidenti v emigraci:)

Jak znamo, americka vlada blokuje volny export vyspelejsich technologii sifrovani dat do sveta. Duvodem ma byt obava pred zneuzitim techto technologii kriminalnimi zivly ve svete (v USA nejsou?:) Vehlasni sifreri (nebo sifraci, sifrici...?) - proste sifermajstri - firmy RSA Data Security uz toho meli dost (tak jako v USA maji vladni siferske paranoie dost vsichni), projeli si vsechny mozne pravni dokumenty a rozhodli se nabizet vyspelou sifrovaci technologii celemu svetu ze sve pobocky v Australii. Dbaji na to, aby software byl vyvinut mimo uzemi USA a aby zadnym zamestnancem pobocky nebyl American.

V prvni nabidce bude sifrovaci software SSL a TLS. SSL bude mit podobu SSLeay, kterou uz pred delsi dobou vyvinuli (a volne nabizeli) australsti programatori E. Young a T. Hudson. Podle vyjadreni americkeho ministerstva obchodu se RSA svym postupem nedopousti niceho, co by bylo v rozporu s americkym pravnim radem. Dlouhe kody sifer se tak dostanou ke komercnim firmam i individualnim uzivatelum po svete o poznani rychleji a husteji. Od RSA je to dobry krok a dalsi potencialni americti "sifrovaci emigranti" na sebe urcite nenechaji dlouho cekat.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Kancelarsky balicek Applix Office pro LinuxPPC

Applix Office firmy Applix obsahuje obvykle "kancelarske" programy - od wordporcessoru pres grafiku po spreadsheet. Plus e-mailoveho klienta. Software se prodava pro Unixy, Linux a Windows 95/NT. Pristi tyden pribyde platforma PowerPC (na ni jedou napr. Macy), ovsem pro Linux. LinuxPPC vyviji uz dlouha leta stejnojmenna firma. I kdyz mezi uzivateli pocitacu Applu neni takovy zajem o Linux jako mezi pececkari, loni firma prodala 20,000 cedecek s LinuxemPPC (po $32) a z jejiho serveru si system stahlo kolem 300,000 surfaru (hezky pomer:), i kdyz plna verze cita 600 MB a odlehcena 75 MB. Zajimave je, ze podil prodeje softwaru Applixu pro Linux dosahuje uz 10% a behem dvou let by mohl dosahnout az 25%. Mixaz LinuxuPPC a Applix Officu se bude od 12. ledna prodavat za $129. Marna sava - Linux is here to stay:)
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Nestesti chodi po horach modemu

Modemy maji snad nekonecnou zivotnost a asi ne zrovna moc lidi meni ten svuj tak, jako pocitac. Na trhu s modemy se vytvoril pretlak, snizujici ceny o desitky procent, ale prodej roste jen o jejich jednotky. Tvrde na to doplatila firma s velkym jmenem - Hayes. Uz v roce 1996 musela vyhlasit bankrot s ochrannou lhutou, kterou prezila. Podruhe se do stejne situace dostala v rijnu 1998. Ted to ale vypada na neodvratny zanik. Hlavni investor NationsCredit uz nechce dat ani n do planu firmy na rozsireni jeji cinnosti o dalsi obory produkce, ktera by mela kryt ztraty z vyroby modemu. Modemy se vyrabeji prevazne v Asii, tedy levne. Hayes musel zrusit i svou asijskou vyrobnu. Celkem uz propustil 250 zamestnancu v severni Americe i v Asii.

Trzni experti pohlizeji na zanik firmy spise s litosti coby na obet menicich se podminek trhu. Prilisna specializace na produkci modemu se stala jejim hrobem. Firmy, jako napr. 3Com, vytvareji zisk diky tomu, ze modemy jsou jen jednou z vice komodit jejich produkce. NationsCredit slibila uhradit pouze likvidacni naklady Hayesu. Akcionari si s nejvetsi pravdepodobnosti mohou se svymi papiry zatopit v kamnech. A tak dalsi velke jmeno vzala voda...
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Ze by se smula bezplatnych ISP konecne protrhla?

Pokusu o zalozeni ISP, kteri nebudou vyzadovat zadne poplatky za pripojeni k Inetu, bylo za poslednich par let nekolik, ale vsechny skoncily neuspechem, nezridka zanikem experimentatoru. Bezplatnost se vyvazuje prisunem adresne inzerce, kterou nejde "sestrelit". Jak se zda, ISP NetZero je prvni vlastovkou, ktera se prevteluje do orla tohoto typu podnikani. Behem prvnich tri mesicu sve existence ziskal NetZero 200,000 abonentu, coz je dosud opravdu nevidane. Nevidane proto, ze predchudcum se nedarilo ziskat nejen inzerenty, ale ani abonenty. Kdyz si uvedomite, ze vsechno technicke zarizeni a provoz takoveho ISP se hradi jen z uhnane inzerce, je jasne, ze jde o velmi tenky led. Ba co vic - NetZero nabizi bezplatne pouziti lokalniho telefonniho pripojeni vsude, tedy i tam, kde se v USA nejake centiky za ne plati.

Uspech NetZero je nejen v bezplatnosti vseho, ale i v rozsahlem marketingu. Graficky tuplik s odkazem na NetZero je uz na 600 velkych serverech. Po jeho odkliknuti se objevi i nabidka stazeni potrebneho softwaru. Po instalaci musi uzivatel vyplnit hromadu udaju, ktere by bylo mozno s velkym uspechem povazovat za hodne soukrome. Jde o udaje geograficke, demograficke a - hrozne slovo - psychograficke. Cilem je ziskat udaje, ktere povedou k adresnemu chrleni inzerce. Software ISP dale vyhodnocuje chovani uzivatele na Inetu/Webu a podle toho udaje dale zpresnuje. Takze i kdyby nekdo lhal o svych zajmech, nakonec se vsechno stejne provali:)

NetZero po pripojeni abonenta posle na jeho monitor okenko, ve kterem se v pulminutovych intervalech meni inzeraty. Okenko si muze na plose stinitka monitoru/displeje dat, kam chce, ale vzdy bude "on top" a nejde odstranit (zase nejaka prace pro hackery:) Riziko bezplatnych ISP je mimo jine v tom, ze jde o dial-up, tedy o pripojeni lidi, kteri nepatri k bohatsim vrstvam obyvatel. Inzerenti, kteri produkuji drazsi veci, tak mohou zjistit, ze se u NetZero neuplatni a nikdy vice u nej inzerovat nebudou. Ale sladke tycinky, vlozky a jine souperici komodity tohoto typu tady maji ring volny:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Tri velke americke firmy pripravuji Internet (nedaleke) budoucnosti

Firmy Cisco, AT&T a GI (General Instrument) se dohodly na spolecnem vyvoji a realizaci rychlych paternich siti a prepinacu/routeru, ktere vytvori hybridni prostredi pro prenos vsech myslitelnych typu dat po optickych i dratovych kabelech (o bezdratovem prenosu se zatim nic neuvadi). Cilem je "soubezne" slouceni prenosu zvukovych, obrazovych (a la TV), telefonnich, faxovych a dalsich dat mezi abonenty bez naroku na jejich instalaterske IQ:) A vsechno rychle. Abonenti budou mit kabelove modemy (zadny dial-up). Vyvoj i s realizaci prvni casti projektu by mel byt prezentovan koncem tohoto roku, na trhu se nabidka pripojeni objevi snad uz zacatkem roku 2000. Nelze moc pochybovat o tom, ze tak silni partneri to zvladnou. Je dobre, ze se do toho pustili, protoze TV kabelove spolecnosti si s Internetem nevedi moc rady a vymysleji si piskuntalie, ktere lidi spis otravuji (omezeny pristup obema smery, omezene stahovani "dlouhych dat" etc.). Stejne tak nelze pochybovat o tom, ze zajem firem o pripojeni k teto novince bude za rok dost znacny, i kdyz zadarmo to urcite nebude:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

4. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Coz takhle si vyrazit za lepsimi platy do sveta?
Dalsi, tentokrat ostrejsi iniciativa proti Telecomu a spol.?
Racte si zavysilat na Inetu...sharewarove...a jde to i zadarmo
AOL zase poskocila o milion abonentu
Perfektni hledac dobrych cen za letenky, auta a hotely

Coz takhle si vyrazit za lepsimi platy do sveta?

Mate Internet a systemy v malicku? A nechce se vam cekat, az se to tady nekdy nekam pohne? Svet nabizi spoustu moznosti. Podle Newsweeku je nekolik mist, kde nastartoval podobny boom, jakym pred lety proslo Silicon Valley. Patri k nim hlavni mesto USA, Washington (napr. AOL, UUNet), Champaign-Urbana, Illinois (superpocitace), ale kupodivu treba i Bangalore v Indii nebo Cambridge v Britanii ci izraelsky Tel Aviv. Podle prehledu Evropske unie je v jejich zemich neuspokojena poptavka po 500,000 pracovnich mist v oboru informacnich technologii. V roce 2002 ma stoupnout az na 1,6 milionu.

A co nastudovat, abyste meli o praci stoprocentne postarano? Nejrychlejsi vzestup poctu pracovnich mist bude i nadale pokracovat u funkci systemovych analytiku a pocitacovych inzenyru. Mate uplne jine povolani? The Fastest Growing Occupations: 1994 to 2005 vam nabizi pohled na odhady rustu ruznych zamestnani v USA do roku 2005.

A kolik se za co plati? Hezky prehled o mzdach pocitacovcu sestavil Working Woman Magazine. Jak tomu tak byva, nejvic maji bossove, mene technici. Sef oddeleni informacnich technologii velkeho podniku bere $103,800 (maleho $77,000) rocne. Databazovy administrator $64,600, systemovy analytik mezi $44,800 az $65,800. Opet mate jine povolani? Kliknete dole na "Return to Industry Index" a muzete vybirat z jinych oboru. U posledniho ciselneho udaje se to nizsi cislo tyka Pittsburgu, vyssi New Yorku. V teto souvislosti je zajimave srovnani zivotnich nakladu v ruznych mistech USA, jake nabizi City Comparison na Yahoo. Nejdrazsi je New York - v prumeru tam utratite az dvakrat vic nez na mnoha jinych mistech USA. Takze nizsi plat v mensim meste treba nekde v Alabame vubec neznamena, ze se budete mit hur (muze tomu byt i opacne:)

Houstnouci pavucina Webu vytvari hromady novych pracovnich prilezitosti se svymi mzdovymi tarify. Internetovy strateg bere $121,000, komercni manazer $120,000, serverovy inzenyr $88,700, znalec webovskych technologii $78,800, "webovsky sefredaktor" $78,500, inetovsky inzenyr $76,700, manazer chatu a diskusnich for $50,300, webovsky editor (redaktor se znalosti HTML a zakladniho designu) $47,400, webovsky grafik $45,200. Podrobnejsi popis najdete na strance Web Workers Command Higher-Than-Average Wages ze San Francisco Chroniclu.

Predchozi udaje pochazeji z dubna 1998. Vzhledem k tomu, ze platy v teto oblasti rostou dost rychle, bude ted uz vsechno zase o nejakych par tisic dolaru vys. Zajimava a jinde ponekud mene obvykla je urcite pozice internetoveho stratega. Clovek v teto funkci ma nejvetsi odpovednost za celkovy uspech vseho, cim se firma na Inetu/Webu prezentuje. Musi mit nejen vizi, ale i plan realizace. Ten by nedal dohromady, pokud by nevedel, o cem to vsechno je i technicky - i tyto znalosti musi mit. Takze ten vysoky plat neni jen za vizitku s poutavym nazvem.

Mzdy za praci kolem webovskych serveru jsou u nas teprve na pocatku sve existence. Firmy, ktere vedi, ze neni nac cekat, vychazeji ze svych moznosti. Z toho, co jsem kde vyposlouchal, mzdy internetovych programatoru a administratoru se pohybuji mezi 20,000 a 40,000 Kc mesicne (casteji kolem te nizsi meze). Mzdy to nejsou na nase pomery nejhorsi. Ovsem srovnavat je s platy v USA moc nejde - predevsim s ohledem na vysi zivotnich nakladu. Dobre vydelavajici mlady American ma spoustu moznosti, jak si zajistit velmi slusne bydleni, za jidlo utrati minimalne a vsechno ostatni je pro nej levnejsi nez tady pro tuzemce. Reknu vam...byt mi 20+ let, moc bych se nerozpakoval vyrazit do sveta, jak nejrychleji bych jen mohl...a nejen kvuli tem platum.
Zdroj: AnchorDesk a BAJT

Dalsi, tentokrat ostrejsi iniciativa proti Telecomu a spol.?

Na adrese uvedene v zahlavi zpravy je stranka s nazvem "Do boje za pravo komunikovat!". Je na jednom z americkych serveru, ktere nabizeji umisteni stranek zdarma. Nikde zadna identifikace, vsechno anonymni. Bohuzel to snizuje verohodnost propagovanych snah na nulu. Popsane metody postupu pripominaji metody ekologickych aktivistu, kteri se snazi prekazet v provozu tomu, proti cemu protestuji. V tomto pripade to ma byt poutani se retezy ke vstupnim dverim provoznich jednotek Telecomu, aby jimi nikdo nemohl projit, zaplnovani parkovist, aby na nich nikdo z Telecomu nemohl zaparkovat apod. Akce ma probehnout 13. ledna. Vzhledem k totalni anonymite vyzvy jsou dve krajni moznosti - bud to sepsal nekdo, kdo je namichnutej tak, ze to sam o sobe ventiloval touhle cestou, nebo jde o skupinu lidi, pripravenych k akci.

Oboji bych chapal. Pokud by pravdou bylo to druhe, slo by o zcela zakonitou reakci na omezovani zivotnich projevu a podminek existence lidi statnimi organy a ekonomickymi monopoly. Nic noveho pod sluncem... Kolotoc zhorsovani zivotnich podminek v jakychkoli sferach a pocit bezmoci vuci ignoranci moci muze vyustit do socialnich stretu. Je otazkou, nakolik je maji statni instituce zakalkulovane ve svych krocich. A v danem pripade i to, zda se nedalo vcas - a prinosne pro vsechny - predejit potenci aktivniho odporu, at uz vznikne z uvedene anonymni vyzvy, nebo casem z neceho jineho. Inu, 13. ledna se uvidi, zda se vubec bude neco dit, a bude-li, pak hlavne jak. Vic se k takovemu anonymu dodat neda.
Zdroj: BAJT

Racte si zavysilat na Inetu...sharewarove...a jde to i zadarmo

20-lety tvurce audioserveru SHOUTcast a audioklienta WinAMP, Justin Frankel, rovnez president firmy Nullsoft, nabizi na Inetu neco, co se hned tak nevidi - audioserver pro obecne nekomercni uziti zdarma (jinak za $299 pro jeden pocitac) a prehravac WinAMP, resp. MacAMP za sharewarovych $10 pro osobni, resp. $25 pro komercni pouziti. Server i klient pouzivaji formaty MP3, MOD, WAV a dalsi. Server je pripraven pro Windows 95/98/NT a spoustu Unixu (vcetne Linuxu). Server umi prijimat data i z jinych serveru, takze se da vysilany zvuk distribuovat tak, aby se nepretezovalo jedno misto i linky po ceste k nemu. Pro MP3 je nejnizsi rychlost vysilani 24 Kbps.

Kdo by se do toho chtel hned pustit a netusi, co to znamena, toz vezte, ze na lince T1 lze obslouzit maximalne 60 posluchacu, aniz by jim to skobrtalo. Pri vysilani via modem 28,8 Kbps stezi jednoho... Nullsoft zatim neposkytuje zadnou technickou podporu, coz znamena ze se s tim musi kazdy poprat sam, ev. skocit pro radu na IRC EFNet, kde je vsemu vyhrazen kecaci kanal #shoutcast. Pred instalovanim serveru je nutne si dobre procist instrukce, protoze to neni tak uplne "ready to go". Suma sumarum - kazdy se muze zvukove propagovat na Inetu, jak libo (zvlaste vhodne pro zacinajici kapely, studentska a jina vysilani, jakoz i jakekoli individualni ci skupinove vyblbnuti se do absolutni sytosti:) Na uvedenych adresach najdete i odkazy na zive shoutcastujici servery.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

AOL zase poskocila o milion abonentu

AOL mela v polovine listopadu 14 milionu abonentu. Do konce prosince pribyl dalsi milion. Je to skoro neuveritelne - zadnemu ISP se nedari ziskavat klienty takovou rychlosti. AOL presla ze svych vsudypritomnych propagacnich disket na cedecka, jimiz "kobercove bombarduje" cele Spojene staty. Pouheho puldruheho mesice na ziskani milionu abonentu je rekord. Pricita se jednak sezonnimu vlivu, jednak zvysenemu povedomi o AOL i o Inetu diky novemu celovecernimu filmu "You've Got Mail", kde AOL "hraje" jednu z hlavnich roli.
Zdroj: NEWS.COM

Perfektni hledac dobrych cen za letenky, auta a hotely

Po svatcich je skutecne zajimavych informaci na Inetu jak safranu. A tak - po dlouhem hledani - venuju posledni informaci chytremu napadu, ktery je i dobrym pomocnikem. Server Priceline.com (adresa v zahlavi zpravy) nabizi prijemne sluzby - je prostrednikem mezi vami a aeroliniemi, prodejnami novych aut a hotely. Vtip spociva v tom, ze si sami stanovite cenu, za jakou chcete neco koupit. Ze serveru pak vase poptavka vyrazi za prodejci artiklu, kteri rozhodnou, zda ano ci ne. Napr. kdyz chcete letenku, vase nabidka se dostane k leteckym spolecnostem, a pokud nektera zareaguje kladne, cela vec se hned vyridi. Nejde ale jen o prostou zprostredkovnu - v databazich serveru jsou hromady informaci z "jizdnich radu" aerolinek, o typech aut, o umisteni a kategoriich hotelu apod.

Priceline.com doporucuje, abyste pred pokusem nakoupit lacino jeho prostrednictvim napred okoukli, kde co kolik stoji, a teprve potom prisli se svou - jeste jakz takz realistickou:) - nabidkou. Na poptavku po ubytovani server odpovida uz do jedne hodiny, po aute do druheho dne, u letenek...jak to vyjde. U letenek (a v mensi mire u hotelu) hraje velkou roli cas - co je "na spadnuti", to je lacinejsi. Kazda letecka spolecnost nabizi vyrazne zlevnene letenky na lety, ktere jsou uz "za rohem". Najdete je i na Inetu (primo u nich nebo i v nekterych aukcich). Kdyz zjistite jejich ceny, muzete to risknout a via Priceline.com nasadit jeste nizsi cenu...treba prodejni manazer aerolinek ten poker nevydrzi a proda:) Bohuzel, nakup letenek je jen pro cesty z USA (plus ev. i zpet).

Komunikace se zajemcem probiha via e-mail. Letenky dojdou rychlou kuryrni postou, rezervace hotelu je automaticka, koupi auta resi zajemce s vyhledanym prodejcem. Priceline.com chysta dalsi sluzby podobneho razeni (na rade jsou "levne pujcky" a jine financni sluzby). Vydelava na procentech z prodeju (pouze za zprostredkovani koupe auta si uctuje $25). Urcite uzitecna, cas i finance setrici sluzba. A pry i vyuzivana - Priceline.com udajne proda kolem tisice letenek denne.
Zdroj: BAJT