Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

5. brezna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

15 zemi s nejvetsim podilem uzivatelu Internetu
PointCast se mozna zachrani
Prodej bazaroveho zbozi za pevne ceny se tlaci na aukce
Ocekava se multimedialni bitva mezi MS a Real Networks
Kolik je kde uzivatelu Internetu?
Internetove knizni obchody maji nedobry dopad do fyzickeho sveta
Budou firemni portaly pricinou ustupu dnesnich portalu ze slavy?

15 zemi s nejvetsim podilem uzivatelu Internetu

Tydenik TIME zpracoval cisla, ktera jsou sice stara jeden rok, ale postavena vedle sebe poskytuji zajimavy pohled na zastoupeni uzivatelu Inetu z jednotlivych zemi na jejich celkovem poctu. Razeni jde podle jejich percentualniho zastoupeni. Zaokrouhlena cisla jsou uvedena ve sledu: pocet obyvatel statu/pocet uzivatelu Inetu ve state. Protoze celkovy pocet uzivatelu Inetu byl cca 100 milionu, jejich uvedeny pocet v milionech odpovida jejich percentualnimu zastoupeni na svete.

1. USA 268 milionu/54,7 milionu. 2. Japonsko 126/8. 3. Velka Britanie 58/5,8. 4. Kanada 30/4,3. 5. Nemecko 82/4. 6. Australie 18/3,3. 7. Holandsko 16/1,4. 8. Svedsko 9/1,3. 9. Finsko 5/1,2. 10. Francie 59/1,2. 11. Norsko 4/1. 12. Spanelsko 39/0,9. 13. Brazilie 164/0,9. 14. Italie 57/0,8. 15 Svycarsko 7/0,8.

V pomeru poctu pripojencu k poctu obyvatel v jednotlivych zemich by vedlo Norsko, nasledovane Finskem, USA a Australii. V roce 2000 by mel celkovy pocet uzivatelu Inetu dosahnout 300 milionu. V poctu pripojenych domacnosti by melo 57% spadat na USA, 25% na Evropu, 15% na Asii. Stredni Vychod a Jizni Amerika by mely byt zastoupeny pouhymi 3%. Zajimave je i zjisteni, ze 90% surfaru na celem svete mluvi anglicky.
Zdroj: TIME a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

PointCast se mozna zachrani

Posledni "pusici" kral, tlacici zpravodajstvi do svych specialnich klientu, zapasi o sve preziti. PointCast se svymi 230 zamestnanci loni v kvetnu odmitl kralovskou nabidku firmy News Corp. k jeho zakoupeni za 450 milionu USD. Ted jeste odesel sef PointCastu, ktery prijal misto v novem spolecnem podniku AT&T a British Telecomu. PointCast veri, ze se mu podari prosadit v oblasti DSL. Pomaly dial-up se ukazal byt jednim z cinitelu poklesu zajmu o dodavku zprav PointCastu. Rychlejsi prenos dat via DSL by mel PoinCast zase pozvednout. V tomto smeru se mu povedlo uzavrit dohodu o spolupraci s telefonnimi spolecnostmi BellSouth, BellAtlantic a US West, pro jejichz pripojence via DSL bude PointCast dodavat sve zpravodajstvi. PointCast pracuje i na projektu Newnet, ktery ma byt multimedialni podobou zpravodajstvi, prenaseneho kabelovymi modemy.

Kupodivu velmi dobre se dari poslednimu z velkych na bojisti push technology, firme Marimba, ktera nic nikam netlaci, ale vyviji systemy pro tuto technologii. Zameruje se vsak hlavne na distribuci softwaru po sitich a jeho automaticke updaty. Marimbe se dari tak dobre, ze nedavno uspesne vstoupila na burzu. PointCast uz jednou chtel, ale nakonec ucukl. Jinak se zda, ze se nad pusenim, tolik popularnim prede dvema lety, zavrela voda - krome nejvetsiho a nejstarsiho tlaceni inetovych dat - samozrejme jde o e-mail:)
Zdroj: Red Herring a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prodej bazaroveho zbozi za pevne ceny se tlaci na aukce

Aukce Auction Universe neni prvni, ktera vedle aukcniho prodeje otevira i obchod za pevne ceny. Loni jeden takovy spustila napr. aukce OnSale, zamerena na pocitace a spotrebni elektroniku. Auction Universe nazvala sve nove obchodni oddeleni aukcne duvtipne - FirstBidWins (prvni nabidka vyhrava). Tyto obchody maji byt statickou alternativou pro prodejce, kteri nechteji cekat do skonceni aukce. Svou pritazlivost maji i pro nakupujici, protoze nemuseji s nikym o nic zapolit a rovnez cekat na vysledek. V podstate jde o presun prodeje bazaroveho zbozi za pevne ceny na Inet. A kde jinde by se takovy artikl mel nakonec objevit, nez v internetovych aukcich?
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ocekava se multimedialni bitva mezi MS a Real Networks

Pokud si chcete poslechnout zive zvukove nebo i "televizni" vysilani, bez RealPlayeru se takrka neobejdete. Ze 1,400 zkoumanych rozhlasovych stanic na Inetu 80% pouzivalo technologii Real Networks, 10% MS a zbytek ruzne jine. Asi 95% vsech zive vysilanych dat pripada na technololgii Real. To se MS samozrejme moc nelibi. Procez pripravuje svuj vpad na bojiste ve dvou frontach. Na prvni postavi Windows Media Player jako konkurenci RealPlayeru, na druhou svou vlastni technologii HTML+Time coby konkurenci SMIL. Specifikace HTML+Time je prihlasena ke standardizacnimu procesu u W3C a podporuji ji napr. firmy Compaq a Macromedia.

MS ovsem - jak je jeho zvykem - chce vsechno svazat s Windows. Klientsky software HTML+Time by se mel stat soucasti MSIE a Windows Media Player soucasti Windows. Tak by mj. odpadlo nahravani klienta odjinud a jeho instalace. Klienta RealPlayer si surfari stahuji velmi zive. Na pocitacich ho ma mit asi 53 milionu uzivatelu a denne se jich stahne 178,000 (vcetne updatu). MS NetShow Server pro vysilani multimedialnich dat bude rovnez spjat s prostredim Windows, neboli s NT. Celek je tedy veskrze jednoplatformovy. Coz kontrastuje s produkci RealNetworks, ktera bere ohled i na jine platformy.

O budoucim zdaru zameru MS mnoho analytiku pochybuje, ale nekteri vystrazne zvedaji prst. Hlavni zbrani by se ve vsem mohla ukazat technologie HTML+Time, ktera by - s podporou vseho ostatniho - mohla casem porazit SMIL, s nimz neni kompatibilni. Pokud by k tomu doslo, Real Networks by musela HTML+Time do svych serveru zaradit. Znate to - jakmile uzivatele Windows dostanou spolu s nimi neco "zadarmo", zacnou to hned pouzivat a nejake hledani konkurencniho softwaru, jeho stahovani a instalace je vubec nezajima. Tak by sel "do kytek" RealPlayer. Nakonec by se Real Networks mohla stat jen prevadecem technologii MS na jine platformy.

Jde o podobnou taktiku, jakou MS porazil Netscape. K ni nalezeji i jednani s velkymi firmami, ktere MS ruzne "premlouva" k uprednostnovani jeho technologii. Vyvojarum a webmasterum se z toho delaji mzitky pred ocima, protoze se nechteji zabyvat nejakym dalsim zdvojovanim vseho, co na Internetu delaji. Cernym konem vzadu je jeste Apple, ktery pro 4. verzi QuickTimu pripravuje i moznost ziveho vysilani a prijmu.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kolik je kde uzivatelu Internetu?

To je casto opakovana otazka, na kterou nikdo nezna jasnou odpoved. Na vyse uvedene adrese najdete cisla z posledni doby pro asi 35 zemi. Je tam napr. Slovensko (udajne 10% obyvatel pouziva Internet), Vietnam (15,000 uzivatelu celkem), CR tam ale neni. Zdroje statistik jsou ruzne, vetsinou vychazeji z anketnich pruzkumu. Vysledky proto nejsou vubec nijak "absolutni". I v USA samotnych dochazeji ruzne pruzkumne firmy k rozdilnym vysledkum. Podle firmy Intelliquest na konci roku 1998 pouzivalo Inet 79,4 milionu Americanu, podle Computer Industry Almanacu 76,5 a Mediamark Research dospel k cislu 72 milionu. Rozptyl 10% uz neni tak hrozny jako pred lety, kdy dosahoval treba i 50%. Pro CR jsem slysel par tzv. kvalifikovanych odhadu, ktere maji stred kolem 750,000.
Zdroj: CyberAtlas a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Internetove knizni obchody maji nedobry dopad do fyzickeho sveta

Nadseni nad webovskymi knihkupectvimi nesdileji ti, na ktere jejich existence dopada plnou vahou - mala kamenna knihkupectvi. Jde o dopad nemily - tyto prodejny mizeji ze sveta, protoze svymi cenami nemohou konkurovat mamutim obchodum na Inetu. Napr. maly knihkupec, prodavajici literaturu v deviti obchodech regionu Chapel Hill se snazil zachranit podanim zaloby na internetove prodejny knih Amazon, Barnes&Nobel a Borders pro jejich "cenovy dumping". Zadal vysoke odskodneni. Ale nikdo se k nemu nepripojil (mj. proto, ze nebyl clenem asociace knihkupcu). Nakonec to vzdal a od zaloby ustoupil. Osm ze svych deviti obchodu musel po 30 aktivnich letech zavrit. Koupechtivi ctenari na jejich miste ted najdou napr. parfumerie.

Neni ale sam, kdo se chce branit pravni cestou. Podobnou zalobu vznesla Asociace americkych knihkupcu proti Borders a Barnes&Nobel (Amazon v tom neni). Asociace v probihajicim procesu zastupuje 25 mensich, prevazne kalifornskych knihkupcu. Mizeni kniznich obchodu z ulic neni dobra vec z pohledu zivota a udrzovani kulturniho prostoru mestskych aglomeraci.

Kdyz jsem byl v New Yorku, prekvapilo me, ze jsem na Manhattanu po dlouhem patrani nasel jen jednu prodejnu softwaru a pocitacove literatury. Vysvetleni - vsichni pouzivaji velke dodavkove sluzby. Pokud by pod jejich vlivem mely z ulic zmizet i knizni prodejny, bylo by to nevesele. Likvidacni efekt inetovych obchodu s nizsimi cenami odpovida likvidacnimu dopadu rostoucich supermarketu na male mistni prodejce. Dopad Internetu je globalnejsi. A bude-li kniha nedaleke budoucnosti mit podobu desky, do ktere se vejde vic titulu, v niz se bude moci listovat a prohledavat, tituly menit etc, pak svazky knih i jejich kulturni stanky pomalu vymizi. Jejich obsah se bude kompletne napoustet z Inetu. Mozna jen pro staromilce budou strojecky, ktere jim vytisknou a svazou knihu do klasicke podoby...

Vznikne takovy antiknizni Star Trek - v nem jsem knihu jeste nevidel - jen ty desky:) Je to dobre nebo ne? Lidi si zvyknou na cokoli, a to, co zaniklo, jako by jim nechybelo. Prikladu tisice. Od presunu bydleni do kralikaren po rychle rozpady rodin. Jen jestli takove ztraty pres svou primarmi "neviditelnost" ve skutecnosti nepusobi stejne skryte, ale o to vyznamneji.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Budou firemni portaly pricinou ustupu dnesnich portalu ze slavy?

Na obzoru je novy byznys a nove vyuziti Inetu - firemni portaly. Ty budou slouzit vsem zamestnancum firem a korporaci. Najdou v nich to, co na beznych portalech, ale velka cast se bude tykat vyhrazenemu pristupu k informacim, vazicim se k jejich zamestnani a k firme cele. Prvni vlastovkou je netscapovsky Custom Netcenter, ktery pronajima prostor firmam pro stavbu jejich firemnich portalu. Mezi klienty jsou napr. Coca Cola, Lucent ci Texas Instruments. A brzy pribydou dalsi pronajimatele. Teto sluzbe se zacalo rikat "rent-a-portal" podle vzoru "rent-a-car". Odstartoval i vyvoj softwaru "portal-in-a-box", ktery ma oddelenim IT ve firmach umoznit vytvoreni a prubezny vyvoj podoby firemniho portalu u sebe, tedy bez vyse uvedeneho pronajmu.

Podle odhadu budou firmy mit o provoz svych portalu velky zajem a v roce 2002 za ne utrati kolem 15 miliard USD. To ale vytvari otazniky nad dalsim osudem dnesnich portalu. Zamestnanci firem se na ne ze zamestnani uz takrka nebudou dostavat, protoze jim v praci k nicemu nebudou. Yahoo apod. portaly tak budou slouzit hlavne lidem surfujicim z domova. Samo Yahoo uz upozornilo sve investory, ze probihajici i ocekavane promeny na trhu portalu nezbytne ovlivni budoucnost Yahoo, ktere bude muset vic investovat do vyvoje i do propagace, a ze jeho dominantni pozice muze jednou vzit za sve. Akciove spolecnosti museji vydavat zpravy s vyhledem do budoucnosti a nesmeji v nich svym akcionarum lhat nebo neco zamerne zamlcovat (to by byl trestny cin tvrdsiho kalibru).

Yahoo ve svem skeptickem prohlaseni nema na mysli jen blizici se tsunami firemnich portalu, ale i spojovani svych konkurentu se silnymi medialnimi a obchodnimi firmami. Coz mj. potvrzuje, ze Inet je teprve v "plenkove" fazi sveho vyvoje a bude se rychle promenovat. I ze v deledobejsi perspektive na nem nikdo nema vubec nic jisteho.
Zdroj: Anchordesk a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net