ASP (application service provider) je nova oblast podnikani na Inetu.
Tak nova, ze se jeste vubec netusi, jak se ji bude darit, ba dokonce
ani jak bude co uctovat. Jak z nazvu ASP vyplyva, jde o nabidku
vyuziti aplikaci na serverove superfarme ASP pro firemni prezentace.
Firmy, ktere se nebudou chtit zabyvat vlastnimi oddelenimi IT, budou
moci vyuzivat sluzby ASP s hromadami aplikaci na serverech ASP. Tyto -
casto velmi drahe - aplikace budou slouzit vsem klientum ASP za nejaky
poplatek. Suma sumarum jde o kompletni prezentaci firmy na Internetu -
od informacnich stranek az po prodej. ASP budou muset byt schopni
nabidnout firmam system rozhrani, jejichz prostrednictvim si kazda
firma nakonfiguruje svou prezentaci podle svych potreb a rovnez bude
moci co nejbezbolestneji updatovat obsah svych stranek, prodejnich
nabidek etc.
Urcite nejde o nic, co by se dalo rychle zlomit pres koleno. ASP budou
muset byt vybaveni tisici serveru s prehrslemi softwaru. Do teto
oblasti inetoveho podnikani se rozhodla vstoupit napr. i firma HP
spolecne s producentem softwaru SAP a telekomunikacni firmou Qwest. HP
vidi v ASP mnohamiliardovy byznys. Vestirny se ve svych odhadech velmi
lisi. Zatimco Forrester Research odhaduje obrat ASP na 10 miliard USD
uz v roce 2001, IDC jen na 2 miliardy, a to jeste o dva roky pozdeji.
Jak se za to bude platit? Zatim vsichni usuzuji, ze nejlepsi budou
variabilni poplatky podle skutecneho vyuzivani ASP, tedy neco jako
impulsy u telefonnich plateb. Nikdo z potencialnich ASP zatim ale
netusi, jaka bude reakce na jejich nabidku a jak se vyvinou zpusoby
plateb za jejich sluzby. Zatim pry jen tak strileji do prazdna...a
pozdeji se uvidi.
Myslim, ze nelze pochybovat o tom, ze se ASP uplatni. Financni naroky
na zalozeni, spravovani a prubezny vyvoj prezentace na Inetu strme
rostou a trvale zatezuji rozpocty firem tim, cim je ASP zatezovat
nebudou (mzdy zamestnancu IT, vydani za HW/SW, provozni prostory
apod.). Prave strmost naroku a investic spolu s rostouci konkurenci na
Inetu privede spousty firem k ASP. Samotna konkurence mezi ASP postupne
srazi i poplatky za jejich sluzby.
V neposledni rade se nesmi zapomenout ani na stale vetsi nedostatek
zdatnych systemaku a webmasteru, ktere skoly nemohou chrlit v takovem
mnozstvi, v jakem po nich prahnou vsechny mozne firmy. Proto je stale
vic firem, ktere si "to" nemohou delat samy. Nektere kupuji hotove
servery nekoho jineho, vetsina si realizaci projektu sve prezentace
necha vyvinout nekterou ze specializovanych firem. Oboji je hodne
drahe a nezbavuje je to spousty dalsich starosti. Ale co je to proti
starostem, ktere budou mit ASP uprostred rozboureneho more serveru
se zpenenym softwarem...tam bych byt opravdu nechtel:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
V USA plati, ze pro osvedceni copyrightu staci datovany dokument,
podepsany dvema svedky, kteri budou ochotni podat svedectvi u ev.
soudniho jednani. Adam Jacobs zalozil v roce 1994 firmu National
Creative Registry, ve ktere uspesne vyuziva vyse uvedeny postup. Jednim
ze svedku je vzdy on sam. Ted uvedl svuj copyrightovy system na Inetu.
Na jeho CopyRite.com muzete ulozit jakykoli text, obrazek, hudebni
skladbu apod. a za rocni poplatek $18,95 obdrzite digitalni "razitko",
osvedcujici, ze registrovany material je vas. V pripade soudnich
tahanic budou lidi z CopyRite.com svedcit ve vas prospech. Vsechny
registrovane materialy jsou dvojnasobne zalohovane.
Pro autora copyrightove nechranenych nahravek - treba v MP3 - to neni
nejhorsi nabidka. Muze se totiz stat, ze mu nejakou skladbu ukradnou
"lovci cizich napadu". Pro udeleni copyrightu (ale i patentu) plati, ze
kdo driv prijde... V pripade kradeze byva tezke prokazat, ze zlodej je
zlodejem. V USA je statni copyrightovy urad, ale vyrizeni zadosti mu
trva az osm mesicu. I kdyz se muze zdat, ze potvrzeni tohoto uradu ma
jakoby vetsi vahu, o nic mensi pravni hodnotu registrace u CopyRite.com
nema...a co vic - je okamzita. Zdroj: The Industry Standard a BAJT
Consumers International - federace 245 konzumentskych (neboli
spotrebitelskych) organizaci z celeho sveta - provedla pruzkumne
nakupy v internetovych obchodech. Pruzkum sponzorovala Evropska unie.
Organizace, ktere se pruzkumu ucastnily, mely nakupovat na jednom
serveru ve sve vlastni zemi a na jednom v zahranici (vse podle jejich
vlastni volby). Slo o nakupy slovniku, detske panenky, dzin, fenu na
vlasy, cokolady, sampanskeho, softwaru a hardwaru. Vysledky pruzkumu
byly dost hruzne.
Vetsina objednanych veci prisla s vice nez mesicnim zpozdenim a na 11%
(kreditkou predem zaplacenych!) objednavek neprislo vubec nic. Dve
organizace, ktere dodane zbozi vratily prodejne, se ani po ctyrech
mesicich nedockaly vraceni penez. Mnoho prodejen neposkytuje jasnou
informaci o platbach za postovne, ev. "balne". Jen 13% slibuje, ze
informace o zakaznicich neposkytne nikomu jinemu. Jen 53% ma nejaka
pravidla pro pripad vraceni zbozi. Jen 65% potvrzuje prijem objednavky
a pouhych 13% uvedomuje o odeslani zbozi. Internet se dnes podili ze
47% na vsech podvodech, ktere registruje vydavatel kreditnich karet
Visa. Duvera konzumentu v obchodovani via Inet je dost nizka. Procez
neni divu, ze optimisticke predpovedi o velkych obratech z doby prede
dvema tremi lety se nenaplnuji.
Kompletni vysledky pruzkumu budou uverejneny v cervenci. Na Inetu se
bohuzel bude muset spustit nejaky system udelovani statem vydavanych
licenci pro otevreni jakekoli nabidky prodeje s moznosti jejich zruseni
pri prokazatelnem porusovani zakonnych pravidel jednani se zakazniky.
Dosavadni pokusy o udelovani ruznych "certifikatu duvery" nikam moc
nevedly. Zatim se da doporucit jedno - nakupovat pouze ve velkych
prodejnach, ktere uz maji sve renome. Zdroj: BBC a BAJT
Autorizovani dealeri aut VW v Britanii dostali od firmy varovny dopis,
ze pokud budou auta nabizet na Inetu, prijdou o licenci k prodeji VW.
Jako duvod k varovani dopis uvadi, ze dealeri jsou odpovedni za servis,
kteri internetovi prodejci nezajistuji. Atd. atp... Za jednoho z
pekelniku nejvetsich je v dopise jmenovite uvedena inetova prodejna
Autobytel. Zvlaste v tomto pripade firma VW strelila uplne vedle.
Autobytel na servis upozornuje a uvadi vsechny potrebne udaje, aby bylo
kazdemu zajemci o auto jasno. Dealeri VW nevyuzivaji inetove prodejny
nijak jinak, nez jako jednu z forem sve propagace. Ta inetova je vyjde
nejlevneji. Veskere nakupy aut z webovskych serveru konci u nich, tedy
i se zajistenim veskereho servisu. Autobytel zajemcum o koupi aut navic
nabizi i moznost pojisteni auta a pujcky (resp. splatkovych plateb).
Vytky firmy VW by mozna byly opravnene pouze v pripade, kdy by nejaci
prodejci nabizeli jeji auta bez vazby na servis, na nejz ma kupujici
narok. Pak by ale bylo zcela jedno, zda by tak cinili mimo Inet nebo i
na nem. Firme VW proste preskocilo z obycejne zarlivosti na iniciativu
dealeru, na kterou neprisla sama a kterou milostive nepovolila.
Prusacky byrokraticky pristup si VW i dalsi prodejci aut budou moci za
par let strcit za klobouk. EU pripravuje na rok 2002 zakon, podle
ktereho bude zrusena moznost prodeje aut jen prostrednictvim site
"vyhradnich zastupotechen" vyrobcu aut, aby se mohla rozjet konkurence
na automobilovem trhu. Zdroj: BBC a BAJT
O Americanech je znamo, ze kazdy ma sveho psychologa (humorne scenky v
americkych filmech jsou dostatecne vymluvne:) Kde je ale psychologu
potreba vic nez dost, jsou strediska informacnich technologii, jako je
predevsim Silicon Valley. Typicky pracovni tyden "kremikaru" cita 80
hodin, spi se pod jednim ze stolu, na kterych bez ustani jedou pracovni
pocitace... Coz znam moc dobre:) Mimochodem, kdyz tady nekde nekomu
reknu o takovemhle normalnim nasazeni, nekouka na mne ani tak jako na
blazna (coz bych bral bez protestu:), ale jako na zcela nepristojneho
asociala, ktery by zaslouzil exkomunikovat, nebo aspon prasknout StB
(if any anywhere around:) Atavisticky praotec Janecek se kyjem ohanet
snad nikdy neprestane:) Jedine, v cem se od udolnich kremikaru lisim ja
i mne podobni na uzemi CR, je syndrom, kteremu psychologove americkych
pocitacovych center rikaji "ticker shock". Ten nemame.
Vysvetlim. Zamestnanci pocitacovych firem dostavaji krome mzdy aj.
prebend i firemni akcie. O tom, kam se kdo vrtne, nezridka rozhoduji
prave akcie te ktere firmy, resp. vyhledy na rust jejich ceny. Mzda
byva velmi dobra, ale akcie mohou prinest jeste vic, ba mnohem vic.
Sefove firem, ktere pred peti lety horko tezko shanely finance na
prvnich par serveru, maji v akciich nejakou tu miliardu. Kdo s nimi
brzy zacal a vydrzel, je multimilionar. Byti v priblizne stredni casti
firemni hierarchie, znamena mit slusny balicek akcii, jehoz cena muze
za rok stoupnout treba petinasobne. A to uz muze jit o statisice, ale i
miliony dolaru.
Oci zamestnancu firem jsou magicky pritahovany prehledy cisel o stavu
akcii na burze (prouzek s bezicimi cenami a indexy, zvany "ticker").
Jeden psycholog rika, ze na otazku, jak se vede, jeho kremikovi klienti
nejcasteji odpovidaji "Dneska jsme nahore" (radost) nebo "Dneska jsme
dole" (zasmusilost). Zamestnanci internetovych firem v nich drou jak
mourovati proto, ze jim "internetove akcie" maji za nekolik let prace
zajistit vstup do vysneneho zivota bez financnich starosti. Tenhle sen
je tak silny a natolik ridi jejich existencni motivaci, ze se u nich
vytvorila mohutna zavislost na momentalnim stavu akcii. Nemala cast
zamestnancu dela na pracovnich postech, jake by normalne uz opustili
(at kvuli "nezabavnosti" ci enormnimu pretizeni), pokud by tu nebyly
ony zlate akcie.
Psychologove rikaji, ze jejich klienti za nimi chodi i s otazkami, co
vlastne budou delat, kdyz jejich akcie uz ted maji hodnotu, ktera je
nese na ten druhy, bohaty breh. A ze se tak dostavaji k premysleni o
nejhlubsich otazkach zivota, protoze zakladni existencni starosti jsou
uz jakoby pryc. A ted si predstavte, co se asi tak deje s temito lidmi
a jejich sny v poslednich deseti dnech, po ktere sly ceny akcii
inetovych firem velmi prudce dolu (Yahoo az o 40%). Stacil tyden na to,
aby v prachu zcela zmizel prijemny rust hodnot akcii za posledni rok,
dva. Frustrace zamestnancu explodovala. Psychologove hovori az o
posttraumatickem syndromu. Dvere se u nich netrhnou. Strach a deprese.
Stress je velky - nektere zamestance paralyzuje tak, ze nejsou schopni
podavat vubec zadny vykon.
Upnuti se k vrtkavemu snu je vzdy napytel. Lepsi jsou vize, ustici do
jejich realizace - tu ma vizionar pod kontrolou. Vize mohou taky
kiksnout, ale z toho se vizionar nezblazni, protoze ma v rukavu hned
nejake dalsi:) Ovsem spolehat na ceny akcii, ktere jsou mimo jakoukoli
kontrolu jejich drzitele (a to v kombinaci s mnohaletou drinou ve
firme), je risk, hranicici se silenstvim, do ktereho se vsechno zvrtne,
jakmile duhova bublina snu splaskne.
Je mi tech kremikovych udolniku lito. Rad bych je utesil svym odhadem,
ze ceny jejich akcii zase vylezou nahoru. Soudim tak podle toho, ze
kolem Inetu nastal obecny propad vseho. Dokonce i navstevnosti mnoha
nejvetsich webovskych farem (u SportsLine.com dokonce o 25%, coz je cca
milion navstevniku - udaj pro duben). S Inetem to bude tak trochu jako
na houpacce ci na lodi potacejici se mezi velkymi vlnami. Prilivy a
odlivy cen akcii i navstevnosti se stanou soucasti tohoto novodobeho
fenomenu. A kdy ze zase budou kremikovci s usmevem odpovidat na
pozdravy svych psychologu "Dneska jsme nahore"? V zari, v rijnu. A v
predvanocnim obdobi budou zase na svem:) Prijdou nove impulsy, nove
technologicke skoky, pribydou dalsi desitky milionu surfaru. Bublina
snu se zase nafoukne... Zdroj: Wired a BAJT
Hudebni server a prodejna Atomic Pop nabizi
nove album Public Enemy ke stazeni za $8, na CD a na kazete za $10 a
nove ho pripravuje i na discich Zip za $16,98. Uzivatelu techto disku
ma byt asi 24 milionu po celem svete. Atomic Pop se snazi prosadit
prodej Zipu v bezne distribucni siti. Jde o zajimavy pokus, ale s
uvedenou cenou se Zipy budou prosazovat dost obtizne. Cenove sice mohou
konkurovat cedeckam kamennych hudebnich spolecnosti, ale to by Atomic
Pop nesmela nabizet totez dvakrat levneji na Inetu a na svych CD. Jako
reklamni tah to ale svou ucinnost mit muze. Mimochodem, nove album
Public Enemy prodava i Amazon na CD a na kazetach za stejnou cenu jako
Atomic Pop. Zdroj: NEWS.COM
Tuto nedeli ma probehnout bojkot telekomunikacnich firem v 15 zemich
Evropy. Detaily jsou na serveru telecom.eu.org.
Uzivatele telefonnich siti maji svuj protest projevit odpojenim vsech
pristroju od telefonnich siti. Hlavnim pozadavkem protestu je pausalni
platba za pouzivani Internetu via dial-up, jednim z dalsich rychle
rozsireni DSL a jinych pripojeni s vetsi sirkou prenosoveho pasma. V
Britanii se k protestnimu hnuti pripojila britska divize AOL, ktera
spolu s britskym centrem hnuti bude vyvijet "zajmovy tlak" na britske
statni instituce. Prubeh nedelniho protestu se bude monitorovat a jeho
vysledky zverejneny pozdeji. V seznamu 15 ucastniku protestu je i CR.
"Ceska" stranka na serveru je jedina, ktera nemluvi svou rodnou reci.
Odkaz na lokalni centrum vede na Internet
proti monopolu. Zdroj: NEWS.COM
Tak jsem vam, mili surfari, do bezvedomi uskriptil a
silicon-valleyovsky pod stolem uspal:) novou podobu prvni interaktivni
aukce v CR. Aukce se deli na obcanskou (beznou i inverzni) a nove i
firemni. Ve firemni je to, co je zvykem v americkych aukcich - moznost
nabidky vice ks od jednoho produktu - zajemci mohou reagovat vyberem
poctu kusu i vetsim vyberem cenovych skoku. Podle urcitych pravidel
se v aukci o vetsi pocet kusu produktu radi a ev. z ni vypadavaji. Do
firemni aukce mohou vkladat sve nabidky firmy, do obcanske obcane
(duvody tohoto deleni a rozdily jsou uvedeny v pravidlech aukce). Vedle
celkoveho nahezkani aukce byly zprehledneny a zuslechteny i e-mailove
informace o pohybech ve vsech aukcich (distribuci techto zprav si kazdy
muze zvolit a kdykoli ji menit). Vsechno si muzete okouknout a
vyzkouset na adrese aukce, uvedene v zahlavi zpravy. Do konce cervna
se aukce presune na rychly hardware a tlustou linku. Prijemnou zabavu,
a kdyz vam vase ucast prinese i nejaky ten uzitek, tim lepe. Tahle
aukce je tu pro oboji:) Zdroj: BAJT