Zatim velmi neobvyklou, lec zajimavou formu nakupu rozjizdeji prvni
americke obchodni site. Navstevnik noveho typu obchodu dostane u vchodu
bezdratovy rucni scanner. S nim pak putuje mezi vystavenym zbozim.
Kdyz se mu neco zalibi, prejede scannerem cedulku s carovym kodem. Az
si vybere, odevzda scanner s nacucanymi kody u vychodu. Pak se muze
stat nekolik veci podle toho, jak to ktery "vystavni obchod" ma
zarizeno. Napr. seznam kodu vybraneho zbozi se muze doplnit cislem
kreditni karty navstevnika pro pozdejsi identifikaci vybraneho zbozi na
serveru, na nemz pak kupujici potvrdi svou objednavku (resp. ji jeste
upravi), zvoli zpusob dodani zbozi a nakonec vsechno uhradi.
Jiny takovy "vystavni obchod" s vyberem hracek aj. zbozi pro deti
umoznuje detem brouzdat mezi pulty se scannerem a sestavovat seznam
vytouzenych veci. Ditko si pak muze vybrane veci prohlizet na Inetu,
povidat si o nich se svymi vrstevniky v diskusnich konferencich,
ale co hlavne - treba poslat seznam veci e-mailem svym rodicum,
babickam, dedeckum, kteri pak mohou svym (pra)ratolestem koupit vybrane
via Inet. Scanner v rukou ditka pobihajiciho hrackarstvim se ale muze
stat poradnym bicem na vsechny jeho pribuzne:)
I kdyz se tenhle novy typ nakupovani muze nekomu na prvni pohled zdat
byt ponekud "pres ucho", ma svuj vyznam. Jednak resi to, co brani
sirsimu prodeji mnoha veci via Inet - jde o zbozi, ktere si lidi chteji
napred prohlednout nebo i ozkouset in natura. Druhak se se vsim
vybranym zbozim nemusite tahat po cestach necestach z kramu k domovu.
Tyto prodejny samozrejme maji sklady, ve kterych vsechny objednavky
vyrizuji a zajistuji dodani zbozi na urcene misto. Predstavte si treba
nakup darku pro blizke, kteri bydli dost daleko od vas. Klasikou je
shaneni, prenaseni, po dorazeni domu baleni, odnaseni na postu... U
nascannovanych veci na serveru zvolite darkove baleni, uvedete adresy
pro jejich dodani a je to. Myslim, ze je to dobry zpusob nabidky a
prodeje, ktery si zajisti svuj podil na trhu. Ja bych ho obcas bral. Zdroj: ZDNet a BAJT
Jak uz News on 'Net informovaly, eBay brani tomu, aby aukcni
metaprohledavace zarazovaly do prohledavani i jeji obsah.
Nejvyuzivanejsi metaprohladavac aukci je na AuctionWatch.com. A proti
nemu jde eBay nejvic. AuctionWatch predchozi vyzvy eBay k jejimu
odstraneni z metaprohledavace odmitl. Pak mezi obema probehla jednani,
ze kterych vyplynulo, ze eBay vyzaduje jakesi licencni poplatky za
pristup k prohledavatelnemu obsahu svych serveru. AuctionWatch to
odmitl, protoze neshledava na prohledavani obsahu aukce nic, co by
zakladalo placeni za nejakou licenci. Vcera eBay zablokovala pristup
AuctionWatch ke svym serverum. eBay pry tvrdi (a neni sama), ze obsah,
ktery je na jejich serverech, je jejim majetkem. A za externi pouzivani
toho majetku chce poplatky.
Myslim, ze tady je zasadni omyl, ktery nici Internet presne v tom
smyslu, v jakem se otcove Inetu obavaji negativniho vlivu byznysu na
jeho potenci (jejim mrzacenim). Zvlaste eBay coby aukce je s timto
majetkovym privlastnovam si nabidek, ktere do jejich serveru vlozi
surfari, hodne mimo. Prevedme si to treba na tiskova periodika. Za
redakcni clanky nesou plnou pravni odpovednost redakce. Ale zadnou
nenesou za reklamy, vcetne radkovych inzeratu (pokud jejich obsah primo
neporusuje zakon - treba propagaci rasismu, vyvolavanim nenavisti
atd.). Pro radkove inzeraty (bezny prodej, koupe, vymena) neexistuje
zadne autorske pravo, tyto inzeraty nejsou "majetkem" novin. Jediny,
kdo se muze ozvat proti pretisknuti inzeratu v jine tiskovine, je ten,
kdo inzerat nechal nekde vytisknout a za jeho otisknuti tam i zaplatil
(nikoli ale periodikum samotne).
Vzato od podlahy, eBay coby aukce je - v tomto pripade verejnym -
inzertnim prostorem. Nic z toho, co v ni surfari uvedou, neni jejim
majetkem, i kdyby se to snazila hlasat ve svych regulich. eBay, stejne
jako jine aukce, muze byt tim, cim je, diky praci a casu, ktery surfari
utraceji pri zapisech svych nabidek a reakci na nabidky na jejich
serverech. eBay pak jeste za to bere podily z uskutecnenych transakci.
Nesmyslnost tvrzeni eBay vynikne v jednom specialnim pripade.
Predstavte si, ze nejaky surfar zpracuje text sve nabidky literarni
formou, napr. basnickou. Jemu by pak nalezel copyright (mohl by si ho
k textu primo pripojit). Kde je pak eBay se svym vyhlasovanym
"majetkovym" pravem ve vztahu k one basnicce? Basnivy surfar by naopak
mel pravo jednat o autorskych poplatcich za uverejneni sveho dilka na
eBay.
Jedine, kde by eBay snad mohla pravne uspet, je vyuzivani jineho
majetku - kapacity jejich serveru pri evokaci prohledavani jejich
obsahu odjinud, nez primo z eBay. Tak ci onak, eBay naplnuje vyse
uvedene obavy inetovych otcu. Pokud Internet nebude pojiman jako jedna
komunikacni sit s volnym pristupem k verejnym informacim, stanou se
jeho uzivatele nechtenymi rukojmimi byznysu, ktery na nich cilenym
mrzacenim komunikacni potence Inetu bude chtit vydelavat. A to je
presne to, co eBay provadi.
Jak to tak vidim, mely by vzniknout zakonodarne iniciativy, ktere by
zajistily plne vyuzivani komunikacni potence Inetu a sankcionovaly
jakekoli snahy o izolacionisticke vydelovani se z ni ruznymi
arogantnimi zakazy. Vyvoj Inetu a nove technologie casem tak jako tak
podobne snahy prevalcuji. Ale do te doby by to chtelo neco, co by
jasne videlo podstatu Inetu a stanovilo pravidla, ktera by musel mit
na mysli a ctit kazdy subjekt, ktery chce Internet vyuzivat. Zdroj: ZDNet a BAJT
eBay presahla milion loni v prosinci (ted jsou v ni pres tri miliony
nabidek). Krome ni a Yahoo se pres milion zadna dalsi aukce zatim
nedostala. I kdyz takove cislo muze byt urcitou mirou uspechu, neni
uplnou vypovedi o tom, jak si aukce vede. Napr. aukce Yahoo automaticky
znova zarazuje nabidky, ktere nikoho nezaujaly. Aukce Yahoo je zcela
bezplatna, na eBay se plati. Nikdo nevi, na kolik nabidek aktualne
reagovalo kolik lidi. Tutla se i pocet uskutecnenych transakci. Staci
si projit nektere aukce a podivat se na odezvy na nabidky. Prevazuji
nuly - nekde velmi, nekde min.
V Yahoo ale prece jen roste eBay konkurence. Yahoo ma nekolik prednosti
- krome bezplatnych prihlasek nabizi dalsi hromady odkazu na sve sluzby,
z nichz nektere jsou tesne svazane s aukci (napr. personalizace nebo
multimedialni predstavovani produktu via Broadcast.com). Yahoo rovnez
nikomu nezakazuje zaclenit prohledavani svych aukci do
metaprohledavacu, jak to cini eBay. Nevyhodou Yahoo je nulova garance
obetem aukcnich podvodu (eBay a aukce Amazonu garantuji nahradu do vyse
par stovek dolaru).
Metaprohledavace aukci (i obchodu) naznacuji ale i moznost opacneho
smeru - neceho jako "metavkladace", ktery se bude navenek jevit jako
jedna aukce, podobne jako metaprohledavac muze sloucit vypisy z mnoha
aukci do jednoho. Do metavkladace se budou vkladat aukcni nabidky.
Kooperujici ("clusterujici") aukcni servery se pak uz nejak podeli o
vsechnu slavu i o to ostatni. Vyhodou takove kooperace bude moznost
navazne integrace dalsiho kvanta souvisejicich sluzeb, ktere jeden
samotny subjekt tezko zvladne sam. Kdo se bude tomuto trendu nesmyslne
branit tak, jako ted eBay metaprohledavacum, zavre se nad nim voda. Zdroj: ZDNet a BAJT
Dnes se konecne maji objevit zaverecna zjisteni z tahnouciho se
antitrustoveho soudniho rizeni Ministerstva spravedlnosti USA proti MS.
Shodou okolnosti a pres protesty MS dnes rozhodl federalni soudce o
opravnenosti pozadavku projednavat zalobu firmy Caldera na MS v
podstate na stejne tema - poruseni antitrustoveho zakona. Jde o neciste
praktiky MS vuci Caldere, resp. vuci jejimu DR DOSu, ktery byl
konkurenci MS-DOSu. Caldera koupila prava na DR DOS za $400,000 v roce
1996. Ale jako by je vyhodila kominem. Pokud se ji podari vsechno
prokazat, bude zadat odskodneni ve vysi jedne miliardy USD. Jde o
druhou zalobu na MS toho druhu (firemni antitrustovou zalobu).
Predchozi podala firma Bristol Technology, ktera soudni pri de facto
prohrala, ale de iure ziskala narok na uhradu skod ve vysi jednoho
jedineho dolaru, takze tak nejak vlastne jako kdyby vyhrala:) Jak
uspeje Caldera za nejaky ten rok, uvidime. Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Americka firma InterSpeech pripravuje
rozjezd sluzby NetEcho, ktera by se dala oznacit jako "zvukovy ISP".
Abonenti sluzby budou ze svych telefonu zadavat hlasove povely, jako
treba nazvy serveru, jejichz obsah si budou chtit poslechnout, po
vyrceni slova e-mail si poslechnou, co noveho maji ve schrance, budou
se moci ptat prohledavacu na cokoli, obchodovat apod. Vsechny servery,
ktere budou chtit komunikovat s abonenty NetEcha, budou muset mit
nejake hlasove rozhrani (pokud ho nebude mit jen NetEcho, ktere si
poradi s prevodem obsahu stranek na hlas). Myslim, ze si InterSpeech
bere dost znacne sousto, protoze dosud byly a jsou znacne problemy s
rozeznavanim mluvene reci, neb kazdy clovek zvatla trochu jinak.
Uvidime...ci spis uslysime. Jen doufam, ze NetEcho nebude z webovskych
stranek cist i nudle:) Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Na tuhle zpravu jsem cekal ve stanoveny cas, ale objevila se az o
mnoho hodin pozdeji. A objevila se vsude...netrpelive ji ocekavali
nejen v USA, ale ve vetsine medii na celem svete. Soudce Thomas
Jackson, ktery vice nez rok predsedal soudu, projednavajicimu zalobu
Ministerstva spravedlnosti USA a dalsich 19 americkych statu proti MS
ve veci porusovani antitrustoveho zakona, shledal, ze MS tento zakon
soustavne porusoval, a nazval MS monopolem. Tim ale jeste nic nekonci.
Budou nasledovat dalsi proceduralni faze a da se predpokladat, ze se
cela vec dostane az k Nejvyssimu soudu USA, kde teprve padne konecne
rozhodnuti.
Prvni vyznamny krok ale ucinen byl. Jakmile by totiz vsechny dalsi
soudni instance konstatovaly totez, co soudce T. Jackson, tedy ze MS je
monopolem, prisla by ke slovu exekutiva s prikazem na jeho rozbiti
(navrhu na rozdeleni MS na - na sobe nezavisle - casti uz bylo
vypracovano nekolik). MS uz se ozval s tim, ze se vzdy choval v mezich
zakona a ze je ten nejhodnejsi moznej kluk:) Z cehoz plyne, ze MS bude
pokracovat v zapasu o svou zachranu az do vycerpani vsech moznosti.
Procez je pravdepodobne, ze konecny verdikt bez moznosti odvolani padne
az za nejaky rok. Bude zajimave sledovat, jak si povedou akcie MS na
burze v pondeli... Zdroj: NEWS.COM a BAJT