V USA se rozsiruje nevlidna honicka za ziskem tzv. skrytymi platbami
pri nakupech. Zajemce o zakoupeni neceho obvykle prochazi tremi az
sedmi kroky, nez muze naposledy odkliknout a uzavrit nakup. Tesne pred
poslednim odtuknutim se ale vynori informace, ktere kupujiciho tu vice
tu mene nepotesi. Jsou to manipulacni a hlavne postovni poplatky. Napr.
prodejce Corporate Raider si za dodani pocitace via UPS uctuje postovne
$48, prestoze UPS takove baliky dodava za $10 napric USA. Prodejni
servery tyto informace casto skryvaji pod nic nerikajicimi odkazy a
vybali je na uzivatele az pote, co prosel celou kavalkadou vyplnovani
formularu. Nakonec stoji pred rozhodnutim - zahodit tu namahu pro par
desitek dolaru, nebo nad tim zavrit oci a mit to za sebou?
Serveru, ktere za postovne uctuji to, co skutecne stoji, je pry
mensina. Zastupce jednoho z nich rekl, ze se sam sebe denne pta, proc
taky nepodvadi? Nektere prodejny "preventivne" uctuji vic proste proto,
ze nemaji software na okamzite urceni vyse postovneho z jednoho mista
USA na druhe. Prodejce pry k uvedenym podfukum nuti drasticke snizovani
cen vseho zbozi na Inetu. Nekdy pry prodavaji za cenu, za jakou neco
sami koupili, a tak se snazi vydelat aspon neco i uvedenym zpusobem.
Takze pozor na vec - casem se neco podobneho zcela jiste objevi i u nas. Zdroj: San Francisco Gate a BAJT
Dlouho se soudilo, ze mainframy jsou prezite praveke potvory. Ale Inet
je zveda z hrobu zapomneni. Nejlepsim dukazem je IBM. Jeho oddeleni PC
loni zaznamenalo hrozivou ztratu 1 miliardy USD. Ale zvedajici se
prodej mainframu S/930 prinesl zisk 1,3 miliardy USD (pred zdanenim).
Pri startu prodeje nove generace mainframu S/390 G5 v srpnu prodala IBM
tisic kusu za sto dni. Velkym konkurentem IBM na poli vysokovykonnych
systemu je Sun, kteremu se na trhu s jeho mainframovou alternativou
Starfire dari rovnez stale lepe. Sun ma konkurencni zasluhu na poklesu
cen mainframu IBM - stoji mezi jednim az tremi miliony USD (Starfire
neco pres jeden). Starfiry pouziva napr. Amazon nebo banka Chase
Manhattan. A jsme u toho, co vytahlo mainframy zpatky na svetlo -
rostouci naroky na elektronicke obchodovani via Inet a vubec vsude tam,
kde je na serverech cim dal husteji, jako ze to vsude houstne:) Zdroj: Forbes
Je zajimave, ze poradi odkliknutych odkazu z katalogu a prohledavacu
Inetu se dost lisi od jejich navstevnosti. S jednou vyjimkou - Yahoo.
To vede stale ve vsem. Nijak neprekvapuje, ze podil odklinutych odkazu
z Yahoo je 45,9%. Nasleduje Excite s 21,7%, AltaVista 9,7%, Infoseek
5,3%, Web Crawler 3,3%, HotBot 3,4%, Snap 3,1%, MSN 2,3%, Lycos 1,8% a
GoTo 1,7%. Prekvapive to neni proto, ze v prohledavaci vetsina lidi
neumi zadat dotaz tak, aby se dostala co nejbliz hledanemu. Ale i kdyz
to dokaze, nemusi najit, co hleda. Z katalogovych vypisu Yahoo si skoro
polovina lidi nakonec neco vybere.
Dost prekvapivy je vsak znacne nizky podil Lycosu. Ten se mj. dostava
i do existencnich problemu, protoze na jeho vedeni je podano uz 18
akcionarskych zalob pro udajne sireni nepravdivych informaci kolem
jeho snahy o slouceni s firmou USA Networks. Akcie Lycosu poklesly o
tretinu, zatimco u ostatnich stale rostou. Ze statistiky je zajimava i
slusna pozice Snapu pred MSN a tesne za HotBotem. AltaVista je na tom
velmi slusne zrejme i proto, ze ji odedavna navstevuji ti, kteri se
umeji zeptat:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Ona ta vyhra neni nijak zmatene vyhozena - nejrychlejsimu superpocitaci
by vyhledani tohoto prvocisla trvalo 62,000 let. Ale pokud by se ukol
rozdelil na 1,5 milionu pocitacu (via Inet, of course), za rok by
prvocislo mohlo byt na svete. Soutez vyhlasila Electronic Frontier
Foundation, kterou si jiste pamatujete z obdobnych soutezi o prolomeni
sifer. Podminky souteze EEF
Cooperative Computing Awards uz z nazvu davaji tusit, ze smeruji ke
spusteni kooperativniho vyhledani prvocisla na mnoha pocitacich po
celem Internetu. Pro mensi prvocisla jsou vyhlaseny mensi ceny (napr.
pro prvocislo s nejmene milionem cislic to dela $50,000). I kdyz ceny
nejsou male, ucast na reseni uloh bude spis nadsenecka, protoze pri
rovnomernem rozdeleni odmeny by na kazdy zucastneny pocitac pripadlo
par centu:) Zdroj: Wired a BAJT
Na aukci eBay se nektere firmy chystaji nabizet obsahove kompletni
servery - jen koupit a muzete jet. Napr. vyvolavaci ceny webovskych
prodejen budou zacinat na $25,000. Nabidne je firma, ktera se zabyva
hlavne lechtivejsim obsahem. Na prodej dale bude kompletni prodejna
golfovych potreb Golf Liquidators
za vyvolavaci cenu $150,000. Mala odbocka - nektere domeny uz se nejen
prodavaji, ale dokonce i pronajimaji! Silenou cenu 2,5 milionu USD
chce jedna firma za prodej domeny beef.com, ale nabizi i jeji pronajem
za $2,500 mesicne. Ale aukcni prodej obsahove hotovych serveru
zajimavou novinkou urcite je. Nac cekat, az se nekdo ozve? A proc
rovnou nezkusit "vyrabet" skripty serveru s ruznymi obsahy primo pro
prodej? Kdyz si spocitate, kolik vyvoj obsahu serveru stoji, jak dlouho
trva, kolik starosti s tim je, muze zajemce nakupem serveru na klic v
aukci i nemalo usetrit (a vsechny starosti mu mohou hned vypuknout:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
FBI v patek zatkla 30-leteho Davida L. Smithe, ktereho podezriva z
autorstvi viru Melissa, jez v minulem tydnu zpusobila zahlceni mnoha
mail serveru po celem svete. Smithuv osud i zpusob zivota domnence FBI
jako by chtely nahrat. Smith byl programatorem, pred tremi lety musel
vyhlasit bankrot a ted zije sam se svymi dvema kockami a spoustou
pocitacu:) Smith odmita obvineni FBI, takze nejspis dojde k delsimu
soudnimu klani. FBI se ke Smithovi dostala diky tomu, ze do logu AOL,
kde mel Smith jeden z mnoha svych mail boxu, se zaznamenava i telefonni
cislo. To agenty FBI dovedlo ke Smithovu ISP a odtud na jeho domaci
telefon. At uz Melissa ci cokoli pochazi z dilny Smithe ci kohokoli
jineho, to prechodne uspokojeni z "uspechu" za ty nasledky rozhodne
nestoji. Zaloba poukazuje na ctyri trestne ciny a muze vynest hodne. Zdroj: Seattle Times a BAJT
Papirova zaplava vesele narusta, i kdyz se myslelo, ze pocitace a Inet
zapricini odliv. Inet zatim nesnizil ani pocet vytisku deniku - z roku
1997 na rok 1998 v USA vzrostl ze 40,4 na 45,4 milionu kusu denne.
Americka posta hlasi vzestup ze 166 na 200 miliard kusu zasilek mezi
lety 1992 a 1998. A od roku 1990 do lonska se spotreba papiru v USA
zvysila z 87 na 99 milionu tun rocne. Jak to ti internetovi Americane
delaji? Ja kdyz ve sve blizkosti vidim nejaky papirek, tak na nej
udelam "Ksa!":) Zdroj: MediaINFO a BAJT
Chilska asociace internetovych uzivatelu vyhlasila na tento ctvrtek
internetovou stavku na protest proti telefonni spolecnosti CTC, ktera
kontroluje 90% tamnich spojeni a uctuje horentni poplatky i za datove
prenosy. Pokud umite spanelsky, vsechno se dozvite na strankach
Organizada por la Asociacion
Chilena de Usuarios Internet. Nemelo by se timto novodobym
nevolnictvim konecne zacit zabyvat OSN?:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT