Statni byrokracie je schopna neuveritelneho. Australsky parlament
schvalil zakon, podle nehoz muze statni bezpecnost Australie pronikat
via Inet do jakychkoli pocitacu a provadet na nich jakekoli operace,
vcetne zmen v souborech na disku. Za nekolik dni zakon ceremonialne
povtrdi generalni guverner Australie - tim zakon vstoupi v platnost.
Obcane, kterym se bude statni bezpecnost tajne - ale ted uz legalne -
prehrabovat v pocitacich, nemaji nikde zastani. I kdyz obcan hacking
zjisti (vetsina ale o nem nebude mit ani potuchy), musel by umet
dokazat, ze prunik pochazi od statni bezpecnosti, coz bude velmi
obtizne, pokud bezpecnost pouzije vselike triky a zahlazovani stop.
Nad statnimi bezpecnostnimi organy neexistuje zadna kontrola. Co takove
organy samy nepriznaji (nebo jim "neutece" zevnitr), o tom se nikdo
nedozvi. Australane maji jednu novou jistotu - jejich statni bezpecnost
muze o nich ziskavat soukroma data a delat si o soukromem zivote
kazdeho z nich svuj obrazek. Takto ziskane poznatky jsou samozrejme
zneuzitelne (i zpenezitelne) prorustajici ekonomickou moci do
politicke. Je neuveritelne, ze proti necemu takovemu je v Australii jen
maly odpor. Zrejme si tam vetsina lidi vubec neuvedomuje, co to
skutecne znamena a o jak velky krok ve smeru totality nekontrolovane
moci nad obcany jde.
Predstava, ze by se takove smirovani melo uzakonit treba v USA,
vyvolava predtuchy dost velkeho Seattlu (navic by si to nikdo ani
nedovolil navrhnout, protoze to primo odporuje prvnimu dodatku ustavy
USA). Nikdo nepochybuje o tom, ze statni bezpecnosti ve vsech statech
skryte pouzivaji ruzne metody smirovani. To ale vyzaduje jistou
energii, cas a prece jen to provazi obava, aby to nejak neprasklo.
Legalizace zjistovani a shromazdovani soukromych dat statni bezpecnosti
via Inet muze vest az k automatizaci celeho procesu. Pokud by mela
"globalni vesnicka" fungovat podle australskeho vzoru, vratil bych se
k neviditelnemu pismu na papiru:) Ona to ale zadna legrace neni. Zdroj: Wired a BAJT
V USA je skoro 30,000 serveru s 2,5 milionem nabidek zamestnani. To
vymluvne nasvedcuje tomu, ze se cela tato sfera presunula z novin na
Inet. Noviny s tim nesouhlasi, protoze pry se objem radkovych inzeratu,
zvysuje o 4% rocne. Radkove inzeraty (z nich polovina se tyka
zamestnani) cini v prumeru tretinu inzertnich prijmu novin. Je mozne,
ze mnoho zajemcu o zamestnani nebo firem shanejicich zamestnance
vyuziva soucasne papir i Inet. Firemni shaneci zamestnancu se ale pry
stale casteji obraceji na Inet. Velkym lakadlem pro shanece je moznost
kandidata videt a slyset. Jednou z prvnich firem, ktera nabizi bohate
videokonferencni sluzby pro rozhovory shanecu s adepty, je
SearchLINC. Jeji postup je
zajimavy.
SearchLINC ma dohodu s hotely Radisson, ktere jsou po celych USA (ale
i leckde v zahranici). Diky tomu jsou lehce dostupne 90% populace
USA. Jak shanec, tak adept(i) si dohodnou cas rozhovoru a SearchLINC
kazdemu z nich zajisti po jedne mistnosti v hotelu blizko mista jejich
momentalniho prodlevani. Shanec si muze vyzadat i rozhovor s vice
adepty najednou. Pokud firma, shanejici zamestnance, ma sve vybaveni
pro videokonference, jeji shanec do hotelu nemusi. Pokud vybaveni nema,
SearchLINC ho firme muze dodat. Shaneci si tuto sluzbu velmi chvali,
protoze je nejblize primemu setkani s adepty. SearchLINC se chysta
rozsirit svou videokonferencni sluzbu po celem svete. Dobra vec. Zdroj: New York Times a BAJT
Seznam stanic, katalog odpovedi na vsechno, nerdi o WTO
Nasledujici smesku informaci zacnu nejkompletnejsim seznamem inetovych
radii Internetradiolist. Jsou
tam nejen stanice vsech zanru, ale i rostouci soupis stanic z celeho
sveta (napr. z CR jsou tam tri). Pokud odstartujete nejakou stanici,
muzete ji do tohoto prohledavatelneho katalogu pridat.
Kdo se pustil do stavby katalogu nekonecneho proudu otazek a odpovedi
KnowPost, mel dobry napad.
Kdokoli tam muze napsat jakoukoli otazku, a je na druhych, zda a jak
odpovedi. To je bohuzel i uskalim KnowPostu, pokud jde o praktickou
hodnotu informaci. Ale v beznych konverzacnich tematech sem tam budete
zasnout, sem tam se pobavite. KnowPost je rozdelen do spousty
(sub)kategorii. Podival jsem se do pocitacovych a zkonstatoval, ze
AltaVista mi poskytne nepomerne lepsi i rychlejsi orientaci v odkazech
na to, po cem patram. Za lepsi povazuji i jasne tematicky zamerene
konference. KnowPostu stale jeste chybi jedno podstatne - prohledavac
jeho databazi.
Internetove hladiny rozvirily udalosti kolem zasedani WTO v Seattlu.
V souvislosti s tim se vynorila spousta otazek o fungovani lidske
spolecnosti a spravy jejich veci. Pokud se chcete ucist do bezvedomi
hltanim nazoru pocitacovych nerdu a geeku na vec, zaskocte na
Slashdot | Your
Rights Online | WTO+SDMI=NWO (SDMI je symbolem snahy kamennych
nahravacich spolecnosti podrobit si hudebni byznys i na Inetu, NWO je
New World Order, neboli Novy svetovy poradek). Anzto Slashdot je
konferencni bastou hlavne linuxaku a vubec priznivcu otevreneho kodu,
jejich nazory jsou misty velmi zajimave. Jejich spoluucast na tvorbe
otevreneho kodu bez hranic jim dava poznavat a prozivat neco, co je o
necem zcela jinem, nez je napr. svet ryze komercni produkce MS.
Mimochodem, zavyli ideologove komerce se na spolutvurce softwaru s
otevrenym kodem i na jeho dopady divaji jako na levicackou uchylku,
ktera ohrozuje zakladni principy existence jejich radostneho sveta.
Jeden z diskutujicich nerdu nazval svuj prispevek vymluvnym "Reboot the
world!":) Zdroj: BAJT
MSIE 5.5 by mel byt ve 2. betaverzi Windows Millenium, ktera se testuje
od predminuleho tydne. Zpravodajstvi TechWeb oznamilo, ze MSIE 5.5 by
mel byt k volnemu stazeni na serveru MS od patku, ale prohledavac na
onom serveru ho nenasel. Vedeni projektu Mozilla.org oznamilo, ze
alfaverze Communicatoru 5.0 by se mela objevit 15. prosince a betaverze
v polovine unora. Netscape si svou verzi 5.0 bude sestavovat nezavisle
na Mozille, i kdyz vyuzije nektere jeji vysledky. Z cehoz by mohlo
plynout, ze prijde s Communicatorem 5.0 jeste pozdeji nez Mozilla.
Puvodne mela byt verze 5.0 hotova v lete. Ale ono jedno leto nakonec
bude i v roce 2000, ze?:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
V Nemecku je scientologicka cirkev na indexu. Ve W2000 je program
Diskeeper firmy Executive Software, patrici scientologum. Pokud se
nekdo ozve proti importu W2000 do Nemecka s vyuzitim zakona, ktery
tam omezuje cinnost scientologu, mohly by MS nastat problemy. Podle
sdeleni MS jeho nemecka divize zatim nehlasi zadne potize v tomto
smeru. Myslim ale, ze i kdyby k nejakym administrativnim jednanim kolem
ucasti scientologu ve Windows doslo, W2000 se do Nemecka dostanou uz
jen proto, ze na ne ceka nemecky byznys. Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Dva cinsti bratri se vlamali do pocitacoveho systemu cinske banky a
prevedli na ucty zalozene pod falesnymi jmeny $87,000. Vybrali z nich
asi tretinu. Nejde tedy tak dalece o hackery, jako spis o zlodeje. Oba
byli odsouzeni k smrti. Jejich odvolani soud zamitl - jednomu trest
potvrdil, druhemu ho zmenil aspon na podmineny za to, ze pri
vysetrovani plne spolupracoval. Neznam historii cinskeho prava, ale
pokud je jeho soucasna podoba pokrokem ve srovnani s jeho historii,
tu historii bych nechtel prozit uz vubec... Zdroj: Yahoo a BAJT
NASA ma "marsovou" smulu. Pred deseti tydny shorelo v atmosfere Marsu
125 milionu USD v podobe jeho druzice Mars Climate Orbiter kvuli
banalnimu prehlednuti (viz minulou sadu zprav). Ted je ohrozeno 165
milionu USD v podobe Mars Polar Landeru, ktery nevysila signaly s
povrchu Marsu na Zemi, takze se ani netusi, co s nim vlastne je. Dnes
rano jsem si poslechl rozhovor redaktora BBC s pracovnikem NASA, ktery
sdelil, ze takove mise maji sve riziko, ale ze nikdo neklesa na mysli
a vsichni jsou zapojeni do pokusu o probuzeni komunikace s modulem.
Operacni system Landeru dodala soukroma firma Wind River Systems. Ta
ale smutna je. Jeji software byl i v Mars Climate Orbiteru, ktery
shorel nikoli jeji vinou. Ani mlcici Lander nemusi jit na jeji ucet.
Lander se mohl treba skutalet s nejakeho kopce a dostat se do pozice,
ktera nedovoluje rozvinout a nastavit antenni systemy. Ani kolem Marsu
obihajici satelit zatim neprijal zadny signal z Landeru. Pokud se modul
neozve, co se s nim stalo, zjisti snad az prvni lidska posadka, ktera
jednou pristane na Marsu. Zdroj: New York Times a BAJT