Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

7. cervence 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

...se dejou veci...hudebni videoklipy zdarma
Brit pred antipornovym zakonem na americke servery neutece
Dalsi ucelove krabice pro uzivatele Inetu, tentokrat s Linuxem
Apache Group se meni v neziskovou organizaci
Standard ADSL schvalen v OSN
Dobry napad je vzdy k nezaplaceni...ale spis k zaplaceni:)

...se dejou veci...hudebni videoklipy zdarma

Go Network (neboli Infoseek a Disney) pripravuje velezajimavou zalezitost pro hudebni nadsence. Na chystanych strankach Wall of Sound budou k dispozici cca 2,000 hudebnich videoklipu zdarma. Ucelem tohoto kroku je vytvoreni podnetu pro zakoupeni hudebnich cedecek interpretu, jejichz klipy si budete moci poslechnout. Kdyz si clovek uvedomi, ze jde o neco pres sto hodin hudby, je to sila. Prodej klipu na videokazetach to nijak neohrozi nejen proto, ze si je surfari budou moci jen poustet (nikoli nahrat), ale i proto, ze to videove pidiokenko zrovna za moc nestoji:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Brit pred antipornovym zakonem na americke servery neutece

V Britanii plati od roku 1959 zakon, ktery zakazuje distribuci porna pro zisk. V roce 1994 bylo do nej zahrnuto i veskere digitalni sireni. Problem pro britskou policii nastaval v pripadech, kdy Britove umistili pornostranky na americke servery. Ale i tenhle problem britska justice vyresila. Zcela vzacne pojala Inet jako jeden integrujici fenomen a sdelila, ze at Brit umisti porno kamkoli na Inetu, je stihatelny podle britskych zakonu. Kdyz jde o to, nekoho trestne stihat, je byrokracie primo vedmou. Ale kdyz jde o obecne prosazeni integrujicich prvku Internetu, hned se utika schovat do kouta a dela, ze o nicem nevi. Na zaklade uvedeneho paradigmatu britske justice byl hned obzalovan 28-lety Brit, kteremu se v nahotinkovem byznysu darilo na serverech umistenych v USA. Mimochodem, v Londyne se prodavaji eane casopisy bezne na stancich. Takze tomu vsemu jeden uz tuplem nemuze rozumet. Ale o to asi nejde, coz je zakladni princip existence hloupe byrokracie...
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi ucelove krabice pro uzivatele Inetu, tentokrat s Linuxem

V USA nejen ze se za lokalni dial-upove spojeni s Inetem neplati zadne telefonni impulsy, ale ISP uz i "vnucuji" abonentum pocitace. Nekteri je nuti odebirat privaly inzerce, jini poskytuji pocitace za zvyseny mesicni poplatek za spojeni. Nekteri ISP si kladou i ruzne jine podminky, ktere museji abonenti splnit, aby meli pocitac "zdarma". Dohoda mezi abonenty a ISP se uzavira vzdy na nekolik let. Vetsina techto pocitacu je napustena Windows, takze jsou o licencnich cca $80 drazsi nez pocitace s bezplatnym operacnim systemem.

Jak News on 'Net informovaly 27. cervna, firma Mikroworkz nabizi "internetovou krabici" s BeOS za pouhych $199 a uz se dohodla na jejich dodavkach AOL, ktera je bude nabizet novym abonentum za to, ze u ni setrvaji dva roky. Par dni nato prisla s podobnou, tentokrat linuxovou krabici firma Ebiz Enterprises. Cena stejna (obe bez monitoru). Firma uz ma dohodu s cca 50 mensimi ISP, kteri budou svym abonentum poskytovat krabici za slib vyuzivani sluzeb ISP po dobu dvou let. K tem mensim se prave pripojil velky ISP Prodigy.

Kdyz si predstavim bezneho uzivatele, ktery uz ma PC s Windows nebo Maca, bude pro nej dost tezkou otazkou, "co s tim druhym?". Ale neberte, co vam nekdo dava zadarmo... Resenim by mohla byt mala domaci sit se dvema pocitaci. Kdo ale bude mit jen tu jednu krabici, nebude na ni moci prohanet software, se kterym si ve Windows hraji jeho znami. Jedine ze by si dokoupil Windows a pouzil software firmy VMware, ktery umoznuje prepinat mezi obema systemy na jednom pocitaci.

Na druhou stranu muze rozsireni techto krabic odstartovat hutnejsi proud vyvoje ryze uzivatelskeho softwaru pro Linux, protoze se linuxove pocitace dostanou do rukou beznych uzivatelu, kteri by si s Linuxem jinak nic nezacinali. Je to ponekud zamotane a narazi to na to, co Linuxu stale chybi pro prosazeni se i mimo profesionalni obec systemaku a computer nerdu. Na kazdy pad je hezke, ze abonenti ISP budou pri zalozeni sveho internetoveho spojeni dostavat i pocitac, podobne jako pri instalaci telefonni linky dostavaji telefonni pristroj.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Apache Group se meni v neziskovou organizaci

Skupina programatoru, kteri od roku 1995 vyvijeji WWW server Apache, pristoupila k rozhodnuti zalozit ASF (Apache Software Foundation), ktera se bude nadale starat o vyvoj Apache, ale bude i prijimat finance pro podporu jeho hladkeho vyvoje. Napr. IBM, ktera implementuje Apache do 38 komercnich produktu (a ma ho na polovine svych firemnich serveru), je z rozhodnuti zalozit novou organizaci nadsena i proto, ze darovani financi v zajmu rozvoje Apache bude pravne hladsi. Zajisteni pravni stranky veci bude hladsi i v ASF, protoze pravnici budou moci dostat zaplaceno a vubec se zvedne mira odpovednosti za vsechno, co se toci kolem Apache. ASF bude rozhodovacim organem pro oficialni vyhlasovani novych vyvojovych verzi. Rovnez bude dohlizet na vyvoj javoveho prostredi, ktere pro Apache tvori IBM, Sun a Oracle.

Podle statistik Netcraftu je Apache na 61% pristupnych internetovych serveru a zcela beprecedentne vede nade vsemi ostatnimi. Tato statistika nezahrnuje udaje o tom, jake WWW servery pouzivaji firmy ve svych internich sitich, ale lisit se to asi moc nebude. Podle vyjadreni ruznych systemaku slape Apache dobre i na NT (prvni verze pro NT mely sve nedokonalosti). A tak Apache postupne vytlacuje z NT MS IIS, ktery byl dlouho tim hlavnim, co se na NT instalovalo. Dalsi suskandy predznamenavaji, ze po chystanem prevedeni mnoheho softwaru mnohych firem z prostredi NT na Linux utecou webmasteri a systemaci z NT a budou skriptit v nove prevedenych vyvojovych nastrojich na Linuxu, kde pobezi i Apache. Budiz Apache pochvalen, protoze bez nej by se Linux na Inetu neprosazoval tak, jak se prosazuje.
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Standard ADSL schvalen v OSN

Aspon k necemu OSN je. Jeji organizace - mezinarodni telekomunikacni unie - schvalila standard ADSL, ktery prijmou a pojmou telekomunikacni spolecnosti po celem svete. Standard schvaleny unii vychazi z toho, na cem se koncem lonskeho roku dohodla Universal ADSL Working Group. Ta mj. nabidla dve rychlostni moznosti pristupu via ADSL - g.lite s prisunem dat do 1,5 Mbps a g.dmt az do 7 Mbps. To vse po telefonnich dratech. Aplikovani ADSL dosud branila obvykla roztristenost firemnich ne-standardu. Nikdo si nemohl byt jist, ze zrovna jeho modem ADSL bude fungovat vsude, kde se vyskytne. Problem byl i s nutnosti instalace linky a modemu techniky telefonnich firem. To u noveho standardu rovnez odpada.

ADSL diky standardizacnimu zdrzeni zaspal za kabelovymi modemy, ale protoze draty jsou vsude, zatimco opticke site ceka jeste dlouhe obdobi pokladani kabelu, muze se ted ADSL dockat velkeho boomu. Pred vyhlasenim standardu se predpokladalo, ze ADSL budou v roce 2001 vyuzivat cca 2 miliony surfaru. Predpovedi ted ziskaly na optimismu a ADSL-ovych surfaru by za dva roky melo byt petkrat tolik. Firmy Compaq a Dell uz oznamily, ze budou nabizet pocitace s internimi modemy ADSL s novym standardem. Externi se na trhu objevi pred vanoci.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dobry napad je vzdy k nezaplaceni...ale spis k zaplaceni:)

Francouz Blaise Barrelet spolu se svou zenou prede dvema lety zalozil v americkem San Diegu firmu WebSideStory s dobrym napadem - nabidnout webmasterum system, ktery bude prubezne vyhodnocovat navstevnost jejich serveru a stranek, kdo se na co kolikrat podival...proste log WWW serveru prevadeny do statistickeho prehledu. Samozrejme, ze to si muze kazdy webmaster delat sam. Jenze do toho se mnohym vubec nechce...a kupovat leckdy dost drahy statisticky software uz vubec ne. Lidska lenost je zakladem uspechu serveru HitBox B. Barreleta. Je prece lepsi, kdyz se clovek muze kdykoli juknout, jak na tom je - ale hlavne, kdyz to, jak na tom je, dela nekdo jiny za nej:) Divite se? Divit se prestanete, kdyz zjistite, kolik webmasteru HitBox vyuziva - je jich uz neuveritelnych 350,000, kterym mesicne zpracovava 3,5 miliardy vystavenych stranek.

Trochu sarkasticke je, ze uspech HitBoxu je z velke miry zalozen na vedeni statistik erotickych serveru. I kdyz je jich na HitBoxu jen 15%, inzertni prijmy od nich dosahuji 80%. Nudle jsou totiz takrka jedinym zdrojem prijmu HitBoxu. Vse je jinak zdarma. Mate zajem? Stahnete si bezplatny software HitBox Tracker, nainstalujte ho, soupnete na svuj server povinnou grafickou ikonku HitBoxu a je to. Aby HitBox zvladal navaly a zpracovani dat i navstevy zvedavych webmasteru, musel uvest do provozu uz 150 serveru. Nikde se kvuli tomu nemusel zadluzovat, protoze je od pocatku ziskovy - a to je vzacna kvetinka na Inetu, posetem cervenymi cisly (prodelky).

Pro letosek B. Barrelet predpoklada prijem cca 15 milionu USD. Na to uz - a velmi radi - slysi investori. Od dvou investicnich spolecnosti uz prislo 30 milionu USD za podil 15% v HitBoxu, ktery zrejme ceka i vstup na burzu. Uz ted ma hodnotu 200 milionu USD. HitBox ma v sobe ukryty dalsi cenny potencial - nasbirana data jsou obrazem chovani surfaru na Inetu, vcetne toho, co je zajima, na jake nudle klikaji apod. Prehled takovych zvyklosti surfaru ma na Internetu stale vyssi hodnotu pro jeho vyuziti v rade internetovych komercnich aplikaci, nehlede uz na to, ze za takove udaje jsou inzerenti ochotni udelat pomalu cokoli:) Blaise Barrelet pripravuje drobnou zmenu - nebude uz na webmasterech vyzadovat umisteni ikony HitBoxu, ale za stazeni softwaru bude chtit nejaky maly - v podstate registracni - poplatek. Takze pokud oplyvate nechuti k vedeni svych statistik u sebe, pospeste si.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net