Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

7. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Koncert NetAid pro 10 milionu surfaru uz tuto sobotu
Linus Torvalds vidi budoucnost v personalizacich
Poziraci hudebnich miliard delaji z vyrobcu HW/SW hlupaky
Novy hardwarovy prehravac MP3, ze ktereho nelze nikam nic prehrat
Sef Oraclu Larry Ellison predstavil svou databazovou vizi

Koncert NetAid pro 10 milionu surfaru uz tuto sobotu

NetAid, coz je organizace, jejimz cilem je potirani te nejhorsi chudoby na svete, uvede tuto sobotu benefinicni koncert. Budou ho prenaset TV i rozhlasove stanice na celem svete. V CR jen rozhlasova Evropa 2. Televizni prenos budou moci sledovat divaci napr. i v Estonsku, Litve, Rusku, Rumunsku, Cine... Tady nikoli (koho by to zajimalo, ze, soudruzi?...my prece radsi budeme obdivovat hrdinneho majora Zemana a jeho estebaky...brrrr). Pokud muzete sledovat MTV, NetAid bude i tam. Koncert zacina odpoledne a skonci druhy den ponad ranem. Probehne na trech stadionech - v Londyne, Zeneve a v americkem New Jersey.

Pro surfare je zajimavy prenos via Inet (jen pro prehravac RealPlayer G2). Firma Cisco, ktera zajistuje veskerou techniku pro prenos dat, vyuzije IP Multicast pro dodavku dat do 1,500 serveru po svete, odkud je bude moci odebirat 10 milionu lidi. Kdyz surfar pozada o prenos, software ho pripoji tam, odkud to pro nej (i pro celou sit serveru) bude nejvyhodnejsi.

Studenti, jejichz vysoke skoly jsou pripojeny k rychle siti Internet2, budou moci koncert sledovat na monitorech v TV kvalite s podporou protokolu IP/TV. Jeden z manazeru Cisca prohlasil, ze se nejvic obava toho, ze treba Bono rekne rozhlasovym a TV posluchacum: "Az reknu tri, vsichni jdete na Web a venujte jeden dolar. Raz, dva, tri...":) Z toho by mohlo plynout, ze via Inet bude mozno venovat neco treba z kreditnich karet. Inetovy prenos bude mit i jednu vyjimecnost - jako jediny bude poskytovat i pohledy do zakulisi.

Dale uvedeny prehled ucinkujicich nemusi byt uplny. Pokud vam jmena nekterych z nich nic nerikaji, muzete si je poslechnout na serveru Net Aid (zvuk provazeji videoklipy, nikoli nutne spojene s danou skladbou). The Black Crows, Bono, Bryan Adams, Bryan Ferry, Bush, Busta Ryhmes, Catatonia, Cheb Mami, The Corrs, Counting Crows, David Bowie, Des'ree, Eurythmics, George Michael, Jewel, Jimmy Page, Ladysmith Black Mambazo, L'Orchestre de Chambre de Geneve, Mary J Blige, Michael Kamen, Paul Oakenfold, Puff Daddy, Robbie Williams, Sheryl Crow, Stereophonics, Sting, Texas, Wyclef Jean, Zucchero.

Po tomto koncertu bude server NetAid slouzit nadale pro soustredeni vypomocnych financi a veci, ale i pro poskytovani rad, jak by se co dalo delat v extremne chudych castech sveta, aby odtud mizel hlavne hlad, nemoci a bezmocnost.
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linus Torvalds vidi budoucnost v personalizacich

V budoucnosti vidi i bezplatnost operacnich systemu. OS budou jen standardnimi jadry (podobne i jine "velke bloky softwaru", jako je okenni system) a teprve podle potreb uzivatele se k jadru prida, co uzivatel potrebuje. A to nikoli nejakym prepisovanim/pripisovanim kodu nebo dialogovymi rozhranimi, ale diky architektonickemu designu celeho systemu. Jinymi slovy - rozhrani z OS zmizi a uzivatel si sam naveli, co bude od celeho system pozadovat. To pak k jadru dostane. Vedle jadra tak budou existovat neco jako doplnkove, resp. vymenne casti. Takovy pristup se snazi vyznavat Linux, MS Windows nikoli. Torvalds zaroven potvrdil, co uz kazdy veci znaly vyvojar vi - ze samotne zpristupneni zdrojoveho kodu jakehokoli softwaru ani zdaleka nezarucuje vznik siroke podpory vyvojarske obce pro jeho dalsi zdarny vyvoj. Prikladem je treba nevelky zajem o netscapovsky projekt Mozilla.org. Mimochodem, Netscape oznamil dalsi odlozeni prichodu Communicatoru 5.

Torvalds lehce zkritizoval omezene licence otevreneho kodu (napr. Sunu) - ty podle nej ponekud zmrazuji jeho rozvoj a uplatneni. Na otazku, zda mu nejak vadi, ze nektere firmy na Linuxu vydelavaji, odpovedel, ze ani trochu a ze je Linux plne k dispozici komukoli pro komercni vyuziti, pokud dodrzi jednoduche podminky licence GPL. On sam se venuje jen technickemu posuzovani kernelu (jadra) Linuxu, ktere se oficialne uvede teprve pote, co s jeho provedenim vyjadri svuj souhlas. Vsechno ostatni jde zcela mimo nej a tak to pro nej zustane. Dluzno poznamenat, ze predstavy Linuse Torvaldse se s hodne velkou mirou pravdepodobnosti zacnou naplnovat prave diky Internetu.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Poziraci hudebnich miliard delaji z vyrobcu HW/SW hlupaky

Nestoudnost organizaci, ktere dohlizeji na to, aby ani vrabci nesvitorili nejake pisnicky bez zaplaceni, presahuje meze. Firma HP uvedla na trh periferii CD-Writer Music (pro cteni i zapis hudby na cedecka) za $300. Je to zcela normalni dobre zarizeni, ktere ma zapisovat v rychlosti 4x. Jenze... Jenze ke krabici je pribalen software, ktery z nej dela sunku. Zadne 4x, ale jen 1x, a pouze format Windows Media, do ktereho se skladby prevedou na disk pred jejich vypalenim na cedecko. A ke vsemu jeste ten software nuti uzivatele kupovat prazdna cedecka - tzv. "audio" - ktera jsou dvakrat drazsi (polovinu si cpou do kapsy poziraci). Na jina nenecha nic nahrat. Takhle si predstavuji vyuzivani techniky nenasytni kamenici. Protoze jednotka HP je normalni, lze pro komunikaci s ni pouzit i jiny software (napr. Easy CD Creator 4 firmy Adaptec). Pak se da vypalovat i na bezna cedecka, ve 4x a z jakehokoli formatu. HP pribaluje do krabic "kamenicky" software udajne z obav, ze by na nej koniasove kameniku mohli podat zalobu.

Tzv. CD Audio jsou nestoudnosti mafianskeho typu. Predstavte si, ze by v kramech bylo vsechno dvakrat drazsi, aby se vybiracum predem uhradilo, kdyby jim nekdo neco ukradl. Chcete rohlik? Zaplate za nej dvakrat tolik, protoze v samoobsluze sem tam nekdo nejaky ukradne...a vy asi taky. Chcete si na cedecko nahrat sami sebe, svou rodinu, zvuky z prirody? Zatim jeste smite, ale zaplatte nam autorska prava. Ptate se, za co? Do toho je vam houby. Jste potencialni zlocinec, tak drzte klapacku a calujte. Chcete si na cedecku udelat svuj mix oblibenych skladeb z jinych cedecek, ze kterych uz jsme pobrali desatky? Klidne, ale zaplatite nam za vsechno jeste jednou. A abychom si zajistili, ze nam neuniknete z lagru potencialnich zlocincu, dodame vam software, ktery z vaseho pocitace a vypalovacky udela kriply.

Je se co divit, ze pocitacovci koduji a budou kodovat a vyuzivat software, ktery tuhle mafii bude podrazet vsude, kde to jen pujde? Vubec ne. Diky Internetu se dostane vsude. Mafie bude o to vic besnit a stihat tvurce softwaru i jeho uzivatele. Komunismus ve stylu Orwellovy "Zvireci farmy" jako kdyz ho vymaluje. Rozpory mezi kameniky, kteri si predstavuji hudebniky jako ovce, ktere oberou o vsechna prava, a hudbymilovne lidi jako bezednou kapsu, ze ktere nevyndaji svou chamtivou ruku, se projevuji i v SDMI, ktera je v rozkladu. Producenti "hudebniho" hardwaru i softwaru nechteji skoncit tak, jak to ted predvedl HP se svym CD-Writerem.

Internet vnasi do tehle oblasti nutnost radikalni zmeny pohledu. Hudebni skladby budou stat minimum a okamzity pristup k nim budou mit miliardy lidi. Zakladni princip vlivu Inetu na hudebni trh bude stejny, jaky ma na trh softwarovy. Drahe softwarove krabice zmizi z fyzickych prodejen. Spousta softwaru je nejen stale levnejsi, ale je a bude i bezplatna. I kdyz mezi uzivanim softwaru coby nastroje a hudby coby vysledneho produktu pro poslech samozrejme je rozdil, v jejich distribuci zadny nebude. Stejne to bude s distribuci literatury vseho druhu. Branit se tomuto vyvoji je absurdni. Stavet mu do cesty totalitni nastroje, je nesmysl. Stejne jako padla berlinska zed, padne i tahle, protoze je uplne stejne hloupa.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Novy hardwarovy prehravac MP3, ze ktereho nelze nikam nic prehrat

Firma Thomson Consumer Electronics prichazi na trh s prehravacem Lyra, ktery sifruje zvukova data MP3 (a G2) tak, aby nesla prenest na zadne jine zarizeni. To je sice hezke, ale k nicemu z toho, o co usiluje SDMI, pred jehoz tvari se Lyra sama chvali. Z hlediska nekopirovatelnosti je dulezite provedeni dat, ktera z jakehokoli zdroje dostane uzivatel prvotne. Nakonec...at si sifruje, kdo co jak chce, rozhodujici vzdy bude nabidka hudby na Inetu a cena jednotlivych nahravek, za ktere se bude platit. Plus moznost prehravat, co si kdo kde stahne, aniz by musel kupovat nekolik zarizeni s rozlicnymi sifrovanimi a distribucnimi kodovanimi.

O vyvoji hudebni sceny budou rozhodovat uzivatele Inetu merou, o jake se tomu dosavadnim nejvetsim producentum nahravek na cedeckach nesnilo ani v jejich nejhorsich snech. O vyvoji spolurozhodnou internetove firmy, ktere nebudou obirat interprety o jejich autorska prava, a posluchace nebudou nutit k hrazeni neumerne vysokych nakladu distributoru za bombastickou reklamu nekolika nejvetsich konu sve popikovske staje, za material a za distribucni a prodejni site. Bude-li zajimava skladba na Inetu za 5 centu a "hitovka" za 10, bude kazdemu jedno, jake sifry, kody, vodoznaky budou skladbu provazet, jen kdyz si to bude moci poslouchat, kdykoli bude mit chut. A na nejake piratske sireni pomysli mozna jen nejaky stankar nekde v Kuala Lumpuru.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sef Oraclu Larry Ellison predstavil svou databazovou vizi

...a nezapomnel pritom "nabit" Microsoftu. Ostatne jeho sarkasmy a ironie vystrelene na MS jeho publikum vzdy dychtive ocekava:) Larry Ellison na newyorskem Internet Worldu ale zameril kritiku i na sebe a na Oracle. Podle nej Oracle i dalsi firmy produkujici databaze zahltily svet prilisnou slozitosti, misto aby mu ulevily. Databaze jsou vsude mozne a pristup k jejich datum pro celkove prehledy, analyzy a dalsi operace je obtizny. Jsou nejen na spouste serveru v jednotlivych firmach, ale i na pracovnich pocitacich jejich zamestnancu. Jako spatny priklad uvedl Ellison svou firmu.

Oracle ma zaznamy o zamestnancich i klientech v 70 databazich po svete. Pokud si chce o tom vsem udelat nejaky obrazek (treba zjistit, kteri klienti kde odebrali nejvic softwaru), narazi na presprilisnou slozitost celeho systemu. Idealem by samozrejme bylo, mit data na jednom mainframu se vsemi zaznamy. To se taky Oracle chysta udelat. Onech 70 databazovych serveru prevede na jeden. A dalsich velkych 40 datovych center do dvou. Vyhodou bude nejen rychle zpracovani dat a vyvoj skriptu manipulujicich s daty jen v jednom miste, ale i to, ze v pripade vyskytu chyby se stenice odpravi na jednom mainframu, zatimco u "rozsetych" databazi se oprava musi aplikovat u kazde z nich.

"Spojnici" mezi uzivateli databazi a mainframem bude samozrejme Internet. Uzivateli bude stacit prosty klient (alias webovsky prohlizec), a na pocitace obtezkane hromadami drahych programu budou firmy moci zapomenout. Podle Ellisona je soucasna situace absurdni v tom, ze firmy vyhazuji hromady penez za neco, co jim brani to rozumne vyuzivat. Charakterizoval ji jako kolosalni omyl. Banky a obchody maji servery pomalu v kazde pobocce, dokonce i hamburgrarny cpou po jednom databazovem serveru do kazde jidelny.

Ellisonuv pohled jde jeste dal, nez co pred par lety horlive propagoval. Jmenovalo se to network computer, neboli system klienti/server v jednotlivych firmach a jejich pobockach, kde tzv. hubenouri (pocitace jen se zakladnim operacnim systemem) operuji s daty na serveru. Centralizovany datovy mainframe ma takove servery eliminovat a poskytnout kompletni sluzby jakemukoli prostemu klientovi bez ohledu na platformu, na niz bezi. Oracle vyviji mainframovy system pod nazvem Panama. Jak a co bude delat a kdy bude videt, zatim nesdelil.

Zaverem varoval vsechny pritomne pred zavalenim pocitacu Windows 2000, ktere oznacil za nejslozitejsi inzenyrsky projekt v cele historii lidstva. Vsechno, jen ne Windows!:) Je zrejme, ze myslenka centralizovanych dat na mainframu se nebude hodit pro kazde pouziti. Ellisona se nekdo zeptal, co s tim vsim treba pro grafiky, kteri budou chtit svuj individualizovany system. Odvetil, ze individualisti budou pouzivat Macintoshe (ani tady Windows nedoporucil:)

Idea mainframu na Inetu se urcite prosadi (ona uz se u ciste inetovych firem prosazuje - napr. obri aukce eBay by bez mainframu byla dost vedle). Ale po mainframech prijde jeste neco dalsiho. Co to bude, se tezko hada, ale bude to urcite mit co delat s umelou inteligenci, ktera bude pojimat celou sit holisticteji, a kde jednotliva propojeni budou blizka synaptickym spojenim (jako mezi neurony mozku). Co a jak po nich bude behat, jeste nejakou dobu zustane vdecnym tematem pro scifisty a vizionare.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net