Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

8. unora 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Trzni ceny zprostredkovatelu akciovych obchodu leti nahoru
Linux dostane sirsi poradenskou podporu
Rychly Perl pro windowsovske WWW servery
Nejen ceska "prasarna" slavi internetovy uspech mezi zemedelci
Mezinarodni reklamni byznys si zacina vsimat evropskeho Inetu
Placeni dani via Web ma sva pro i proti
Co s mirne ojetymi Fordy? Na Internet s nimi!

Trzni ceny zprostredkovatelu akciovych obchodu leti nahoru

Burzovni brokeri jsou na Inetu asi polovinu doby, po kterou na nem rostou prohledavace/portaly. Ale zajem o ne a jejich trzni cena se jim uz vyrovna (krome Yahoo, of course). Trzni cena portalu se pohybuje kolem 6 miliard USD, coz odpovida souhrnne cene vsech jejich akcii. Trzni cena prednich brokerskych serveru je na podobne urovni, i kdyz souhrnna cena jejich akcii je priblizne polovicni. Cim je to dano? Cenou, jako hodnoti konto kazdeho sveho uzivatele. U prednich brokeru je to az $10,000, u mensich mezi $1,000 a $2,000 (napr. E*Trade ma pres 600,000 aktivnich kont). Ceny akcii prednich internetovych brokeru vzrostly loni o 128% (E*Trade) az 361% (Siebert Financial).

Trend rustu se nezastavi. To vedi vsichni, kdoz maji zajem o pripojeni (zakoupeni) nejakeho internetoveho brokera ke svym sluzbam. I samotni brokeri by radi prikoupili jine, mensi. Ale nechce se jim platit az $2,000 za jedno konto. A tak se ceka na nejaky zazrak, diky nemuz ti mensi ztrati perspektivu a pujdou s cenou dolu. Stat se to muze, pokud brokerske sluzby spusti i nejvetsi portaly. Ty se zatim dusuji, ze nic takoveho nechystaji - jenze jde o prilis lukrativni oblast, nez aby ji moc dlouho dokazaly opomijet.
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linux dostane sirsi poradenskou podporu

Pocitacovi "geeks & nerds" ji urcite nevyuziji. Ale sefove ruznych oddeleni, rozhodujicich o nakupech technologii, na ni zrejme budou slyset. LinuxCare je prvni vlastovkou, ktera ma komplexne obejmout Linux a dokazat vyresit vsechny mozne problemy a ev. katastrofy linuxovych systemu. Zazraky se maji dit v rozsahu jednoho az tri dnu (podle predplacenych kategorii expertni pomoci). LinuxCare uz bezi, ale zatim spise jako informacni centrum (hodne mala linuxova odkazovna) a predzvestnik toho, cim se stane od 1. brezna. Na jednu stranu LinuxCare svym zpusobem podpori pronikani Linuxu do firem, na druhou ale i trosku otupi argumenty o bezplatnosti vseho kolem Linuxu. Podle toho, jak se bude tehle placene radilkovske sluzbe darit, vzniknou i dalsi. Faktem ovsem je, ze pokud si nekdo koupi Linux u firem, ktere ho nabizeji komercne, muze si zaplatit podobne sluzby i tam. LinuxCare ale slibuje byt hnizdem expertu na vsechny podoby Linuxu i nesnazi jeho uzivatelu.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Rychly Perl pro windowsovske WWW servery

Perl nepouzivaji huste jen linuxovi intenetaci. Pro programatory tancujici kolem NT pripravila firma ActiveState Tool serverovy plug-in PerlEx 1.1. Diky predkompilovanemu kodu ulozenemu do pameti se rychlost behu perlovych udelatek zrychluje az tricetinasobne. Kod komunikuje s WWW servery via jejich API. PerlEx 1.1 pracuje s vetsinou prednich WWW serveru pro NT. Ale neni zadarmo - $395 za kus. Zrychleni behu na NT obvykle neco stoji...
Zdroj: InternetNews.com

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nejen ceska "prasarna" slavi internetovy uspech mezi zemedelci

Asi maloktereho internetoveho zavislaka napadne, jaky vyznam muze Inet mit pro lidi, kteri cele dny pobihaji mezi stajemi a poli, daleko od moznosti denniho kontaktu se spoustou jinych lidi. Pokud jste vcera v TV Zavinaci videli sot o Prasarne, dozvedeli jste se, ze jeji stranky i v tak jednoduchem provedeni pomahaji jejich tvurcum - farmarum - v odbytu veproveho masa (coz by clovek do tuzemskeho, Telecomem i hospodarskou situaci umrtvovaneho Inetu nerekl). Britskych farmaru na Internetu sice taky nejsou hejna, ale tem tisicum pripojenych pomaha dost. Pomoc prichazi z farmarske komunity, ktera si dokaze radit v konferencich, informovat se treba o kradezich zvirat a stroju, kde a za kolik se co da koupit/prodat apod.

Ve vetsich centrech si dale moc neuvedomujeme, jak mala muze byt sance na "sehnani nevesty" do farmy. V Cesku je "nastesti" dost tesno, odnikud nikam neni daleko. Ale v Britanii (natoz treba v USA) jsou farmy casto v hodne odlehlych prostranstvich. A tak se jeden britsky farmarsky server venuje seznamce, do ktere se hlasi farmari touzici privest na sve hospodarstvi i pred oltar zenu. Zajem je udajne velky. Lec vsechno ma i svuj druhy - a casto ironicky - konec. Jednomu farmari prave pripojeni k Inetu odvedlo jeho zenu z farmy. Na Inetu se seznamila s nejakym kazatelem, za kterym utekla... Jestli byl farmar (i ten kazatel) rad, zprava neuvadi:)
Zdroj: Sunday Times a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Mezinarodni reklamni byznys si zacina vsimat evropskeho Inetu

Jednim ze zakladnich pravidel mozneho uspechu zni: "Obsadit pozice driv nez konkurence". Americka reklamni agentura 24/7 Media, zamerena i na Inet, zalozila 24/7 Media Europe a hleda odbyt vsemi smery - jak uplacirovanim americkych i jinych nudli na evropskych serverech, tak inzerci evropskych firem na americkem Inetu. Agentura podepsala smlouvu napr. s portaly a prohledavaci ve Svedsku a Norsku. O inzerci v Evrope zase projevilo zajem nekolik malo americkych firem - mezi nimi i Playboy (to jiste postrci ekonomiku hodne dopredu:) I kdyz zatim jde jen o predjarne promrzlou vlastovicku, dava to tusit, ze Internet se i pro reklamni pingpong casem stane tim, cim je - jednim prostorem, ve kterem se lidi nebudou vyhybat drtive vetsine domen prvni urovne. O inzerci na ceskem Inetu zajem zatim neni, i kdyz nektere zahranicni reklamni agentury se sidlem v Praze uz pripravuji sve projekty na dobu, kdy by to snad konecne mohlo zacit mit nejaky vyznam.
Zdroj: InternetNews.com

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Placeni dani via Web ma sva pro i proti

Americka vlada se uz nejaky rok snazi zavest prihlasky a platby dani elektronickou cestou. Jedna z nich je starsi - predepsane vyplneny formular se vlozi do scanneru danoveho uradu a vsechno se z nej ma vysypat do pameti uredniho pocitace. Tak to chtelo byt, ale neni. Software scanneru dela chyby a spousta polozek se musi opravovat a vkladat rucne. Chybovost je uzasna - loni 28%. Oproti tomu ta novejsi cesta - nacpat vsechno do formulare danoveho uradu na Webu - ma minimalni chybovost - pouhych 0,5% ve srovnani s 18% u bezneho papirovani (mimo scannery). U papiru jde vetsinou o chyby ve vypoctech, ktere pocitac nepripusti. Nedostatky na strane uradu v internetove podobe jsou vsak taky. Treba zmeny cisla pojisteni se provadeji jaksi pomalu. Jeden platce se snazil poctive vepsat cislo pojisteni sve pate manzelky. Ale pocitace uradu to neprijaly - zatim se dopracovaly jen k jeho treti manzelce:) Loni prihlasilo dane via Inet 19 milionu Americanu, letos jich ma byt uz ctvrtina povinnych, pristi rok 35% a v roce 2007 80%. O techto odhadech se vsak pochybuje.

Duvodu, proc se cast Americanu bude delsi dobu branit elektronickemu prihlaseni dani, je vic. Za prihlasku se plati - od $5 do $48. Tradicni zpracovani je zazite, procez ma svou znacnou setrvacnost. Pro hodne firem zpracovavaji ucetnictvi jine, specializovane firmy. Platcum dani je zcela jedno, jak ucetnicka firma vsechno provede, hlavne kdyz to bude OK. Na druhou stranu ma elektronicka podoba sva jasna plus. Potvrzeni o prijeti prihlasky dostanete do 48 hodin, takze se nemusite obavat, zda se papirovy formular dostane vcas na urad v kritickych uzaverkovych dnech, kdy to vetsina lidi nechava na posledni chvili. Pocitac upozornuje na chyby a opravuje je. Ruzna vraceni dani od uradu jsou pruzna, nejmene o polovinu rychlejsi nez pri papirovani (spodni limit pouhych 9 dni).

Nejefektivnejsi je elektronicka podoba pro urad samotny, protoze ho zbavuje tunovych nanosu papiru, z nichz se skoro petina vraci k prepracovani. Zadne rozsahle mistnosti pro papirove archivy. A vzato do dusledku - vsechno by mohlo byt tak dalece automatizovano, ze by urad pro tuhle agendu nepotreboval ani jednoho urednika. Vzdyt jde nakonec o uplnou ptakovinu, jakou zvladne kazdy dobre namazany linuxovy server:)
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Co s mirne ojetymi Fordy? Na Internet s nimi!

Vzhledem ke stale oblibenejsimu "pujcovani si" (leasingu) aut na omezenou dobu stoji nejen firma Ford pred otazkou "Co pak s nimi?" Dosud se to resilo aukcemi - na nich si prodejci aut Fordy vydrazili a pak se je snazili s nejakym ziskem prodat. Ford zkousi jinou cestu. Na Inetu - zatim v mistne omezenem rozsahu - zkousi nabizet jen mirneji ojeta auta znacek Ford, Lincoln a Mercury. Vozy nejsou starsi nez tri roky a maji najeto pod 36,000 mil. Vsechny prosly garancni opravou a dava se na ne aspon rocni zaruka. Zajemce slozi "potvrzovacich" $300 via Inet a uvede adresu prodejce aut, kam chce vybrany vuz (do 48) hodin dodat. Pak se v nem muze projet a rozhodnout se. Kdyz nebude chtit, tech $300 dostane zpet a je zcela z obliga.

Otazkou, ktera souvisi s internetovym prodejem aut, je existence jejich fyzickych prodejcu. Ford rika, ze s jejich ucasti pocita, protoze chce, aby jednak vyridili agendu prodeje, i aby se k takovym prodejcum klienti vraceli pro dalsi nakupy a servis. Prodejcum za vyrizeni agendy "internetovych aut" Ford plati pevne stanovenou castku. Pro Ford je vec zajimava, protoze ceny takhle prodanych vozu jsou vyssi, nez jakych se da dosahnout na aukcich poradanych pro prodejce. Ford se zatim nevyjadril k tomu, zda hodla rozjet svou nabidku pro cele USA, ale pry k tomu uz moc nechybi. Aneb dalsi priklad sikovneho vyuziti Internetu v praktickem zivote.
Zdroj: Nando News

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net