Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

8. brezna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Hudebni format VQF lepsi nez MP3, ale smulovatejsi
MS investuje do nove firmy pro kontrolu dat audio/video na Inetu
Nejlepsi vedecke napady teenageru za $50,000 pro kazdeho z nich
S Telecomem a jeho Inetem99 je to na dve veci (obe kulove)
Aukce eBay roste prese vsechny meze - a je na cele inetovych akciovek
Desetimilonte prihozeni na aukci OnSale
Je libo 50 MB ukladaciho prostoru zdarma?

Hudebni format VQF lepsi nez MP3, ale smulovatejsi

Osud VQF (oficialni nazev TwinVQ) pripomina ve svem zapoleni s MP3 osud Bety versus VHS. Beta byla v leccem lepsi, ale nakonec padla. VQF ma lepsi kompresni pomer a lepsi kvalitu hlavne ve vyssich frekvencich. Zatimco MP3 komprimuje v pomeru 1:11, VQF v 1:18, coz je notny rozdil. VQF se ale neprosazuje hlavne diky striktnosti drzitele jeho licence, firme Yamaha, ktera ho odkoupila od jeho vyvojce, firmy NTT. Softwarovy prehravac VQF SoundVQ, si muzete bezplatne nahrat (Yamaha vyrabi i prenosny prehravac SolidAudio pro VQF). Stahnout si muzete taky encoder VQF s omezenim funkcnosti na 90 dnu. Yamaha drzi vsechno kolem VQF v tajnosti a vyvojarum ho nabizi pouze za nemale licencni poplatky. Tim ovsem sama brani jeho rozmachu.

Cetni koumaci se snazi do VQF proniknout, ale zatim se jim moc nedari. Soubory VQF dokaze lustit i nekolik jinych prehravacu, napr. Winamp. Prehled o tom, co se deje kolem VQF, najdete na VQF.com. Yamaha vyvinula pro VQF sifrovaci technologii, ktera umoznuje prehravat nekopirovatelne zaznamy z pametove karty, ktera se zasouva do prenosneho prehravace. VQF se ma rovnez stat jednim z opernych sloupu formatu MPEG4, ktery bude kombinaci VQF a AAC (advanced audio coding). Volne dostupne MP3 se uz stacilo rozsirit natolik, ze "tutlany" VQF nema moc sanci se mu vyrovnat svou popularitou. Vlivem utajovani VQF se pro nej ani zdaleka nenabizi tolik nastroju, ale ani zaznamu na Inetu, kolik je jich pro MP3. Yamaha se zrejme snazi o prosazeni VQF coby standardu pro trh s nekopirovatelnymi zaznamy. VQF by snad mohlo doznat oziveni na Inetu diky MPEG4 - je ovsem otazka, zda mu to MP3 "dovoli":)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MS investuje do nove firmy pro kontrolu dat audio/video na Inetu

O planech MS prosadit se v konkurenci nabidek ziveho hudebniho i TV vysilani na Inetu informovaly News on 'Net v predchozich zpravickach z 5. brezna. Velkym bolehlavem soucasneho hudebniho prumyslu je Internet, resp. dostupnost nahravek, aniz by z kazde z nich neco cinklo do prumyslove spriznenych pokladen. A tak se hleda, jak zajistit, aby nic neproniklo zadnym okem budovane site sifrovani a kontrol - nejen antipiratskych, ale i financnich toku. Jednou z firem, ktera na takovych kontrolach pracuje, je Reciprocal, do niz MS vlozil sve investice. Jeho pocatecni podil by mel byt mezi 10% az 15%. Software Reciprocalu by mel zajistit absolutni kontrolu nejen nad tim, co se nahralo, ale i ridit a vyrizovat financni toky, na kterych se bude podilet vic subjektu (samozrejme jen v pripade, ze ten ktery subjekt bude software Reciprocalu pouzivat). Reciprocal se na svem startu jmenoval Rights Exchange (vymena prav), coz je dostatecne vymluvne. Nekontroluje jen tok dat audio a video, ale cokoli, co je spjato s copyrightem, tedy i texty. Zda bude MS pouzivat system Reciprocalu ve svem chystanem zapasu s RealNetworks, se teprve ukaze - firem, ktere na podobnych systemech pracuji, je vic.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nejlepsi vedecke napady teenageru za $50,000 pro kazdeho z nich

Od roku 1942 probiha v USA kazdorocni hledani vedeckych talentu mezi teenagery pod nazvem Science Talent Search. Kazdy mladik/mladice muze do souteze prihlasit svuj projekt. Deset nejlepsich dostane po $50,000 na uhradu skolneho pro vysokou skolu podle sveho vyberu. Firma Westinghouse odstoupila od sponzorovani souteze po 57 letech. Neni bez zajimavosti, ze administrace STS ihned obdrzela nabidky na sponzorovani souteze od 67 firem z celeho sveta. Sponzor musi kazdorocne venovat 1,2 milionu USD. V tlacenici nakonec vyhral Intel.

Prave Intel musel zaujmout projekt dvou kluku (17 a 18 let), venovany nanotechnologiim, ktere by mohly zmensit rozmery prvku v procesorech az milionkrat. Jedna studentka se zamerila na zkoumani Alzheimerovy nemoci, kterou trpi jeji babicka. Nejmladsi 14-leta studentka se venovala vyzkumu neutrin. O dalsich projektech se muzete docist na vyse uvedene adrese. I kdyz se u techto vysoce nadanych teenageru predpoklada, ze budou pokracovat ve studiich na nejlepsich universitach USA, hezky svuj mladicky pristup k veci vyjadril jeden z nich: "Chci se stat rockovou hvezdou. Ale kdyz to nevyjde, tak holt budu nuklearnim fyzikem.":) Ze souteze za celou dobu jeji existence vzeslo mnoho prednich vedcu v mnoha oborech. Konstantovani je proste - to je safra dobry pristup ke sve vlastni budoucnosti (mysleno USA).
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S Telecomem a jeho Inetem99 je to na dve veci (obe kulove)

Se zaverem predchozi zpravy ostre kontrastuje pristup Telecomu, ale i hluche vlady a parlamentu k rozvoji Internetu u nas. Na adrese uvedene v zahlavi zpravy nove najdete zapisy ISP z jednani s Telecomem. Mne uz se o tom ani nechce psat, protoze vsechno bylo uz receno nejen v News on 'Net. Hazeni hrachu na zed nepatri k efektivnim cinnostem a rozhodne ne k mym oblibenym. Pred tremi lety jsem zacal psat tohle zpravodajstvi proto, ze Internet tady byl stale v plenkach, tak aby neoanglicteli uzivatele meli nejaky prehled, i proto, ze Inet ve svem americkem rodisti porad tak skvele kvasi. Priznam se vam, ze postupem doby se mi pobyvani v americkych zpravodajskych zdrojich stalo i unikem z tuzemske situace. Nejen technologickym, ale i spolecenskym. Pres den jsem po dratech v USA, a pokud nemusim do zdejsi reality, i potom zustavam "na jakemsi rozhrani"...aneb virtualni emigrace:) Vypichuju to prave v souvislosti s Telecomem a Inetem99, coz je tema plne hluchoty, blbosti, nadutosti, bezohlednosti, vykorenenosti, nevzajemnosti etc. ad infinitum...

Priroda je vecnym zdrojem analogii i pro lidske chovani, jak dobre vedel uz bajecny bajkar Ezop. V sobotu tady opravovali privod proudu do baraku. A co s casem bez Internetu? Prece knihu do ruky! Pocetl jsem si v "Takzvanem zlu" Konrada Lorenze. Tenhle nositel Nobelovy ceny za medicinu a fyziologii se v ni snazi prijit na kloub zlemu jednani a zlu vubec. Jde na to podobne jako Ezop. Vsima si chovani zvireny vseho druhu a snazi se najit analogie v jednani lidskem. Pro specificke jednani tuzemcu (a rekneme si rovnou - obyvatel postkomunistickych zemi) se mi v knize "zalibil" popis chovani kruty. Bezna kruta klove po vsem zivem, co se dostane do jeji blizkosti (a co je mensi nez ona). A ted si predstavte, ze hlucha kruta uklove i sve mlade treba az k smrti. Slysici nikoli. Kruta pozna sve mlade jen podle jeho pipani. Holt je tak zavedena. Hned mi vytanuly na mysli primery s hluchotou srdce, duse, hluchotou socialni atp. Nositel takove hluchoty klove a klove (a klove a klove...).

Prevedeno na situaci kolem plateb za dial-up via Telecom - ta je primo laboratornim prostredim pro zkoumani obecne hluchoty a klovatismu. Z neuvedenych zdroju jsem se dozvedel, ze vzbourenci proti Telecomu se obraceli i na to, cemu se rika ustavni cinitele. Hlucho. Pry je to zalezitost firemni, do ktere takovi cinitele prece nemohou zasahovat... A tak Telecom volne klove jedna basen.

Jak znamo, obcas je pri vychove lehce nahluchleho potomka nutno pristoupit k ponekud duraznejsimu postupu, "aby se mu prostouchly bubinky". Od zacatku boureni proti zdrazovani Telecomu jsem zastaval nazor nutnosti vedeni protestu po spolecenske bazi a linii, nikoli po firemni. Teprve prostouchnuti bubinku ustavnich cinitelu a jinych hluchych krut ve vladnich a parlamentnich zidlich by s nimi - a nasledne i s veci - mohlo pohnout. Bohuzel, nulove sebevedomi obyvatelstva vuci sve vlastni spolecne sile pri domahani se naprav veci obecnych je tu zrejme presprilis zakoreneno a jaksi se nenosi (rok 1989 byl o necem jinem - ostatne, poslechnete si vypraveni Wericha o fanglickovani v roce 1918:)

Zpet k detailum. Vzedmuti ISP jsou ted mezi dvema mlynskymi kameny. Jednim mele jejich slib zavedeni blokady IOL a jeho vylouceni z NIXu, druhym melou jejich abonenti, kteri by uz brali Inet99 i tak priblbly, jak je (tech mnoho stokorun mesicne navic je citit). Predpokladam, ze ISP nevydrzi a vnucenou podvojnost volby pripojeni nakonec zavedou. Nebude to prvni - a nejspis ani posledni - pitomost, k jake tu nejaci nadutci budou obyvatelstvo nutit. ISP za daneho stavu mohou jen tezko pozadovat na svych abonentech, aby jejich blokadu podporovali citelnymi vydanimi ze svych penezenek, aniz by na obzoru bylo nejake vitezstvi, ktere by jim finance, utracene i na podporu ISP, vratilo.

Nakonec zopakuju to, na co jsem pred casem upozornil. Mimospolecenske reseni je jen v deregulaci telekomunikacniho trhu. Ale mel by se davat setsakramentsky spolecensky pozor na to, aby se cela budouci deregulace nestala saskarnou nekolika vladnich packalu, podobnych tem, kteri nas privedli do soucasne situace s monopolnim Telecomem. Na to hodne velkeho bacha - bez nepretrziteho koukani se na prsty vladnim urednikum je mozne se nadit uplne vseho.

Ale uz dost pohrebnich tanecku. Jdu zase virtualne emigrovat:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Aukce eBay roste prese vsechny meze - a je na cele inetovych akciovek

Americany patrne zachvacuje aukcni silenstvi:) Internetovy cas je jiny, nez obecne vnimany. Utika tryskem, a i zmeny, ktere v nem probihaji, jsou rychlejsi nez v realnem svete. Po az prilis dlouhy internetovy cas se na cele inetovskych akciovych spolecnosti, ktere nabizeji koupi/prodej via Inet, drzel prodejce knih a hudby Amazon. Vcera ho predstihla aukce eBay. Akcie Amazonu mely celkovou trzni cenu 20 miliard, akcie eBay 20,5 miliardy USD. eBay uz vykazala zisk, zatimco Amazon jede stale na planovane ztraty. Aukce ma jistou prednost v tom, ze se nemusi zabyvat zadnou distribuci niceho (ale muze, chtela-li by:) Amazon ma rozsahle distribucni sklady a spousty zamestnancu, kteri odbyt objednanych artiklu zajistuji. Vyhody Amazonu jsou az v jeho budoucnosti - jeho prijmy stale pujdou z prodejniho obratu, ktery rychle roste. Aukce si nemuze uctovat tolik, kolik prodejna. Hrozi i konkurence, ktera nemusi chtit vubec zadna procenta z dosazenych cen a bude ji stacit jen male zapisne. Na kazdy pad je burzovni uspech aukce velmi prekvapivy - jeste pred rokem si nikdo neco takoveho vubec netroufl predpovedet.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Desetimilonte prihozeni na aukci OnSale

Aukce OnSale existuje uz asi ctyri roky. Venuje se pocitacum a spotrebni elektronice. O tom, ze Americani nakupuji na aukcich stale husteji, svedci, ze na posledni milion prihozeni k cenam nabizeneho zbozi potrebovala OnSale pouhe dva mesice. 500,000 cenovych pohybu za mesic je dost silene cislo. Vedle toho spousta page views, prihlasek novych veci do prodeje a uzavreni jejich aukci... I ve svetle predchozi zpravy to vypada na to, ze Internet objevil v lidech touhu po aukcnim zapoleni, ktere se ve fyzickem svete uspokojuje ponekud obtizneji.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Je libo 50 MB ukladaciho prostoru zdarma?

To neni chytak ani for. Firma Docspace skutecne nabizi 50 MB ulozneho diskoveho prostoru zdarma komukoli, kdo se na jejim webovskem serveru prihlasi. Staci zvolit ID a heslo a prihodit e-mailovou adresu, na kterou prijde informace s URL, pres kterou se budete ke svemu virtualnimu disku dostavat. Docspace hlasa, ze u ni jsou data ulozena zcela bezpecne a pristupna odkudkoli (skoro by se chtelo dodat - a kymkoli?:) Na virtualnim disku muzete soubory ukladat, mazat, menit i prohledavat. Problem samozrejme bude u pomalejsich spojeni, kde vsechny operace budou trvat neprijemne dele. Docspace vybizi firmy, aby sve zamestnance naucily jeji sluzbu vyuzivat. Ma se to vyplatit treba v pripade kradeze notebooku, s nimz navzdy zmizi i cenna data (proc by zamestnancum jejich firmy nedaly k dispozici file server, Docspace uz nerozvadi:) Docspace neni prvni firmou, ktera virtualni disky nabizi. Ale 50 MB zdarma pro tenhle ucel tu jeste nebylo. A na cem chce Docspace vydelavat? Doufa, ze se najdou takovi virtualnici, kteri budou chtit vic prostoru. Napr. 150 MB bude mesicne stat $10 a kazdy dalsi MB 25 centu. Jen nevim, jak chce Docspace zabranit tomu, aby jeden uzivatel nepouzival jeji disky vicenasobne zdarma.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net