Vypada to jako psina, ale stat se to snadno muze. Novy cenzorsky zakon,
podle ktereho australsky surfar nesmi mit zadnou moznost popatriti na
"tvrdsi" erotiku, at uz je zpodobnena jakkoli (i textove), zasahuje i
nektere texty ve zdrojaku Linuxu. Jde vetsinou o komentare, ve kterych
se sem tam vyskytuje sluvko "fuck" v ruznych obmenach. Jde o ryze
programatorsky humor, nikoli o neco "pohorsujiciho". Australske
servery se budou monitorovat a v pripade uloveni neslusnych slov hrozi
provozovateli serveru zakonny postih. At se na to koukate, jak chcete,
Linux pred tvari "australskych spravedlivych" neobstoji. Jedine snad
kdyby se pro Australii delala specialni verze Linuxu (kodari by tam ale
urcite zasifrovali komentar, ktery by si australska vlada za kloboucek
nedala:)
Cenzorske sileni prirozene vyvolava protesty. Stranky
Fighting Internet
Censorship in Australia jsou toho nadhernym dukazem. Zarucuju, ze
se pobavite (jsou tam i kritiky humorne az sarkasticke). Prevelikou
zabavu nabizi slovnik
zakazanych slov pro filtraci obsahu australskych serveru v
prohledavacich. Jde o slovnik, ktery navrhuji zastanci cenzury. Slova
jsou duvtipne komentovana jejich odpurcem (slovnik vychazi ze seznamu
slov pro filtraci prisunu slov australskym detem). Pro zajimavost aspon
par prikladu zakazaneho slovniho ovoce - bikini, binaries, chat, beer,
blonde, fantasies, gothic, kissing, lover, mushrooms (zampiony), hole
(dira), newsgroup...myslim, ze to bohate staci. Z inkvizitorskeho
rozhorceni snadno rupne v kouli (koule bude nejspis taky zakazana:) Zdroj: Salon a BAJT
MIT (Massachusetts Institute of Technology) provedl svuj kazdorocni
pruzkum predstav teenageru o jejich budoucim povolani. Pruzkumu se
ucastni i jejich rodice, kteri odpovidaji na otazku, jake povolani by
si vybrali, kdyby dnes byli ve veku svych deti (coz vypovida i o tom,
jaky smer vzdelani svym ditkam doporucuji). Dosud nikdy nezvitezil
zajem o praci v pocitacovem a internetovem byznysu tak, jako letos.
Ten zvolilo 56% teenageru a dokonce 71% rodicu. Kombinovane vysledky
odpovedi obou generaci jsou nasledujici - pocitace/Inet 64%,
vyzkum/vynalezy 38%, vytvarno/grafika 38%, ucitel/profesor 30%,
medicina 27%, pravnik/zurnalista 21%, financnictvi 14%. Zajimavy je
i vysoky kredit ucitelske profese a dost nizky zajem o praci v oblasti
financi. Jak by to asi dopadlo u nas? Zrejme dost jinak. Zdroj: MSNBC a BAJT
Centrem bezplatnych ISP je Britanie. Tam zacne i DellNet. Kdyz si nekdo
koupi pocitac Dellu z rady Dimension, bude na nem mit pripraveno i
pripojeni k DellNetu plus rozhrani pro vyuziti sluzeb Excitu, na nemz
DellNet uz ma sve stranky. Provoz
ISP pro DellNet zajistuje BT. Kompletne se vsechno spusti 21. cervna.
DellNet se pak rozsiri do Nemecka a Francie, nasledovat maji i dalsi
evropske zeme (jednou neco takoveho zrejme vypukne i u nas). Zatimco v
USA je pripojeni k bezplatnym ISP vazano na radu podminek (povinny
odber reklamy, splaceni pocitace apod.), v Evrope mohou tito ISP
existovat diky vysokym telefonnim poplatkum, z nichz dostavaji sva
procenta pro tvorbu investic do provozu. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Amazon se vrha do priprav na svuj budouci prodej nahravek via Inet.
Podarilo se mu zajistit moznost bezplatne nabidky stazeni novych
skladeb znamych skupin ve formatech MP3 a Liquid Audio. Novinka ma
prilakat i zajemce o koupi cedecek a kazet. Vyber skladeb najdete na
Free Digital Downloads.
Amazon mj. oslavil sveho desetimilionteho zakaznika a chysta se
rozsirit svuj obchodak o oddeleni hracek. Zdroj: Nando News a BAJT
Elektronicke mikroplatby maji umoznit nejmensi mozne platby via Inet.
Jejich nasazovani se zatim nedari, protoze vyzaduji nejen dalsi vyvoj,
ale i moznosti ne zrovna jednoduchych implementaci. Staci si predstavit
prubeh platby, behem ktere uzivatel PDA uhradi za precteni nejakeho
textu treba 5 centu. Server, ktery text dodal, musi automaticky poslat
nejake agenture 1 cent, autorovi dalsi cent, zprostredkovateli jeste
jeden a buhvikomu jeste buhvico pri ruznych dalsich operacich. Jiste,
ze by se to dalo delat i akumulaci plateb, ktere by se rozdelovaly
jednou za delsi cas. Ale to by nebylo ono (stejne by meli vsichni
ucastnici obdrzet aktualni info o kazde operaci, aby byl prehled a hra
ferova, tak proc spolu s tim rovnou nerozposilat elektronicke centy?).
Systemy mikroplateb vyvijelo a vyviji nekolik firem uz hezkych par let.
Jedna - Digicash - uz zkrachovala. First Virtual to vzdala. A sveho
casu oslavovany system CyberCoin zname firmy CyberCash se nesetkal se
zadnou odezvou (CyberCash ale velmi uspesne pusobi v oblasti
elektronickych plateb vetsimi castkami z kreditnich karet). Nadeji na
dobre uplatneni maji uz jen dve firmy. NetCoin Compaqu se systemem
Milicent (puvodne vyvinuty Digital
Equipmentem) a IBM
Micro Payments.
Zatimco system IBM je ve fazi laboratorniho vyvoje (vychazi cele z
Javy), MiliCent (bezi jen s NT) uz se dockal konkretniho uplatneni v
Japonsku. Od 1. cervna si mohou japonsti surfari zalozit sve konto v
minimalni vysi $8 a cerpat z nej mikroplatby. Napr. 4 centy stoji
instruktazni vyklad anglicke fraze, 80 centu jedna pisnicka. Nejvetsi
japonsky denik Asahi Shimbun pripravuje milicentovou nabidku placeneho
pristupu k materialum sveho mamutiho archivu.
I kdyz MiliCent uz oziva v konkretnich aplikacich, vetsi nadeje se
prikladaji systemu IBM i proto, ze bezi v javovem prostredi. Moznosti
jeho nasazovani jsou takrka bez hranic v jakemkoli zarizeni. Navic si
poradi i s komunikaci s jinymi platebnimi systemy a jeho ochrana pred
zneuzitim jednotlivych kont nevyzaduje povoleni americke vlady k
exportu "dlouhych sifer", takze se bude moci nasazovat kdekoli na svete
bez prekazek pravnich, a ev. technicke budou vzdy resitelne.
Mikroplatby v sobe skryvaji jednu neprijemnost pro uzivatele Inetu.
Premnoho z toho, co je dosud bezplatne, si urcite bude chtit vyzkouset,
jak se tomu bude darit s mikroplatbami. A cemu se darit bude, to zmizi
z pole volne pristupnych informaci. Bude to urcite i hra nervu mezi
provozovateli serveru a surfari. Casem se ale bez kont pro mikroplatby
zrejme neobejde hodne velka cast uzivatelu Internetu. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
I kdyz tohle s Internetem nema prilis mnoho spolecneho, nemohl jsem
odolat, abych se o tehle zabavne vizi nezminil. Jde ale o vizi, ktera
nabyva zcela konkretni podoby. Americka letecka spolecnost
Moller International uz testuje sve prvni
"nebeske auto" - Skycar. Bude mit vertikalni start (podobne jako
britsky Harrier) a pak se muze vydat na cestu vzduchem rychlosti az 350
mil za hodinu s doletem 900 mil na jedno tankovani. Skycar je vybaven
osmi rotacnimi motory, pro ktere muzete pouzit skoro cokoli, co hori
(cim mensi oktanove cislo, tim lepe). Skycar ve verzi Aerobot se uz
vznesl do vyse 40 stop nad krajinou. Letajici koberec ma i elektricky
motor, ktery zajisti posun po silnici rychlosti 30 mil za hodinu.
Firma Moller planuje konecnou verzi pro jakekoli zajemce do dvou, tri
let - jeji cena bude lehce pod milionem. Seriova vyroba by ji ale mohla
stlacit az na 100 tisic USD.
Kolem praktickeho vyuzivani takoveho vzdusneho samohybu se samozrejme
vynoruje predlouha rada otazek, predevsim bezpecnostnich. Prvni ridici
Skycars budou muset mit pilotni licenci. Auta budou vybavena i padaky
pro zbrzdeni letu a vzduchovymi pytli pro pripad prilis vehementniho
pristavani (rozvinou se v kabine a pristane na nich i samotne auto).
Informace nerika nic o tom, zda budou pro Skycars vyhrazeny koridory,
nebo pujde o volny chaos:) Da se ale predpokladat, ze pujde o sit
koridoru s pristavacimi stanovisti, ze kterych se pak na misto dojede
po zemi. Rizeni pocitaci bude bezpochyby nezbytne a do veci se nejspis
zapoji i satelity...a nakonec urcite i ten nas Internet vezdejsi.
Predstavy autoru scifi se skvele naplnuji:) Zdroj: Wired a BAJT
Za 129,99 GBP si muzete koupit digitalni diktafon VTR-032 firmy
Franklin Electronic Publisher. Ma pamet pro zaznam 40 minut povidani,
ale da se pridat. Zaznam hned muzete nechat pocitacove "prepsat"
do anglickeho textu s podporou softwaru Naturally Speaking od Dragonu
nebo ViaVoice IBM. Diktafon ma i moznost vkladani textu do jiz
namluveneho povidani a vymazu jeho casti. Primo na firemni strance
Franklinu se mi krabicku najit nepodarilo,
ale i jine vyrobky teto firmy jsou docela zajimave. Nekoho mozna bude
mrzet, ze prijde o prijemne "diktovaci chvilky" s puvabnou sekretarkou,
ale ja bych to bral hned, kdyby to umelo i cesky. Muciveho datlovani
textu bych se zbavil opravdu rad a s bezbrehym nadsenim. Zdroj: ZDNet UK a BAJT