Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

8. listopadu 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Protest proti placeni licencnich poplatku Unisysu za GIF, resp. LZW
Cobalt Networks nabizi zajimavou serverovou placicku
Ohlasy na soudni oznackovani MS arogantnim monopolem
S Internetem na Marsu to bude muset byt nejak jinak:)
Dalsi krok k inetovym krejcovstvim, sijicim na vasi presnou miru
Apache bude mit kvalitni XML
Burza zareagovala na zavery soudniho vysetrovani MS

Protest proti placeni licencnich poplatku Unisysu za GIF, resp. LZW

V patek mely probehnout protestni akce Burn All GIFs Day. Duvodem je nedavna zmena pristupu Unisysu, ktery pozaduje licencni poplatky uz nejen na producentech komercniho softwaru, ale na komkoli, tedy i na "producentech" bezplatneho softwaru s otevrenym kodem. V tom poslednim pripade jde de facto o blokadu zarazeni (de)komprimacniho softwaru LZW do programu s GPL. Komprimace LZW se uzce svazala s formatem GIF a vsechny programy, ktere produkuji nebo ctou GIFy, maji pro ne LZW implementovane (podobne je to u formatu TIFF).

S GIFem puvodne vyrukoval CompuServe, ktery za samotny format GIF zadne poplatky nikdy nechtel. Unisys vyzaduje uhrazeni jednorazove licence minimalne $5,000 za jeden produkt (bez ohledu na pocet jeho kopii), ktery obsahuje LZW. LZW se odvinul od rady predchozich komprimacnich algoritmu. Frapantni je, ze na LZW ma patent jeste IBM, ktery LZW prihlasil o tri tydny drive. Patentovy urad pridelil patent na totez i Unisysu, protoze si jaksi nevsiml, ze opravdu jde o totez. Na ruzne bezeztratove komprimace existuje pres 350 patentu, na ztratove (pro grafiku) pres stovku. Patent na LZW skonci po 20 letech jeho trvani, konkretne 19. cervna 2003.

Protesteri vybizeji k likvidaci GIFu z Inetu. Nelze ani na chvili pochybovat o tom, ze neuspeji. GIF ma nektere prednosti - vyber barev z palety, ktera se zobrazi verne na vetsine systemu, a hlavne animaci. Konkurencni PNG (bez licencnich poplatku) nejen ze nema animaci, ale stale jeste buhviproc nebyl prijat producenty webovskych prohlizecu. Na animaci pro PNG se ale pracuje - vysledkem bude format MNG, ktery ma svymi moznostmi predcit gifovou animaci. Nez se ale PNG/MNG prosadi v prohlizecich, uplyne jeste nejaky ten rok...a muze se stat, ze driv skonci platnost patentu na LZW.

Zmatek v licencich na software vypukl pote, co se patentovy urad USA rozhodl rozsirit puvodni omezeni udelovani patentu pouze na software, ktery primo ridi hardware, na jakykoli software. Zastanci otevreneho kodu usiluji o zruseni udelovani patentu na software obecne. To by bylo jiste hezke, ale nejspis by to nic moc neresilo. Software totiz takrka automaticky ziskava copyright, za ktery lze pozadovat poplatky stejne jako za patenty.

A jak jsou na tom s LZW bezni uzivatele? Pokud pouzivaji pro sve potreby software, v nemz je LZW implementovan, a za nejz producent onoho softwaru uhradil licencni poplatek, je vse OK. Pokud by ale pouzil software, jehoz producent/tvurce za implementovany LZW nezaplatil, mohl by Unisys pravne stihat i uzivatele takoveho softwaru, jakmile by vysledny produkt umistil na Inetu, cedeckach apod. A to, zda jde o vydelecne pouziti ci ne, nerozhoduje.

Nemaly problem s licencnimi podminkami je i v tom, ze je drzitel patentu muze libovolne menit. A tak by Unisys mohl treba od pristiho roku pozadovat nejake poplatky na kazdem, kdo by na Inetu vystavil jakykoli GIF vytvoreny s podporou LZW. Velmi dobra analyza cele veci je na strance The GIF Controversy: A Software Developer's Perspective. Obsahuje celou historii LZW a GIFu a vseho kolem jeho patentovani a udelovani licenci.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Cobalt Networks nabizi zajimavou serverovou placicku

Stranky firmy Cobalt Networks jsem si procetl s tak velkou chuti, jako uz dlouho nic. Nejde o literarni hodnotu stranek, ale o skvely napad, promitnuty v produktu RaQ. Jde o pocitac ve funkci inetoveho serveru (s OS Linux) s nekolika serverovymi aplikacemi - WWW serverem Apache, e-mailovym serverem Sendmail, list serverem Majordomo (pro e-mailove konference), FTP serverem, s podporou webovskeho editoru FrontPage, 56-bitoveho SSL, SSH a elektronickeho obchodovani.

Skvele je provedeni cele veci - je to placka rozmeru, jake mivaji zvukove zesilovace prodoma. I design je moc pekny. Diky sve placatosti se mohou RaQy vrsit na sebe, coz je zvlaste vhodne napr. pro ISP, kteri chteji poskytovat webovsky hosting (jeden Raq zvladne az 200 individualnich domen). Do kovoveho stojanu se jich nad sebe vejde az 40. Nejvybavenejsi RaQ ma 512 MB RAM, HDD 20 GB, Ethernet 10/100 a externi port SCSI (napr. pro pridani dalsich disku).

RaQ ma na celni strane LCD a tlacitka, jimiz se da rovnou natukat adresa IP, maska a adresa gatewaye. Jinak se vsechno konfiguruje z webovskeho prohlizece (se zapojenim SSL, aby nikdo nic nenacuchal). Z prohlizece muze administrator site rovnez kontrolovat vsechny RaQy najednou a ev. je i updatovat. RaQ stoji od $1,299 nahoru. To se nekomu muze zdat dost, ale opak je pravdou (staci si spocitat, kolik byste za to vsechno, co RaQ umi, dali treba pod znackou MS, a to bez hardwaru).

Cobalt spojil sve sily s firmou Coyote Point Systems a pro sve RaQy nabizi kojoti Equalizer. Ten slouzi pro vyrovnavani toku dat a pozadavku na jednotlive servery zapojene v clusteru. Napr. Equalizer 250 za $3,995 muze vybalancovavat az 64 clusteru po osmi serverech, coz v pohode utahne 64,000 soubeznych spojeni a miliony vyzadanych stranek denne. Vsechno lze opet centralne kontrolovat.

Cobalt vstoupil v patek na burzu a poradne s ni zatrasl. Mezi firmami, jejichz akcie vyletely prvni den nejvys, zaujal treti misto v cele historii burzy. Cena jeho akcii vyletela ze vstupnich $22 az na $139. Za jeden den vystrelila trzni hodnota Cobaltu na neuveritelnych 3,79 miliardy USD, coz je 205-nasobek celeho prodejniho obratu Cobaltu za prvnich devet mesicu tohoto roku. V nich Cobalt zaznamenal ztraty 13,8 a obrat 13,7 milionu USD. Cobalt vyrazne zaujal investory - zvolil jednoduchou, ale velmi efektivni cestu. A mimochodem...je to v jadru linuxova firma:) Na strankach Cobaltu najdete i dalsi zajimave produkty.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ohlasy na soudni oznackovani MS arogantnim monopolem

Procetl jsem nekolik analyz, vesteb a hodnoceni patecni filipiky soudce T. Jacksona ve veci antimonopolniho vysetrovani MS. Obsahy ohlasu by vydaly na gulas hrajici vsemi moznymi ingrediencemi. Ze vsech vyplyva jedno - T. Jackson udelal jen prvni krok. Jak na nej navazou dalsi, se teprve uvidi. Do te doby nema cenu uvazovat o podobe nejake prime akce proti MS, bude-li vubec nejaka. Velke nadseni vyvolal soudce Jackson mezi slesdotaky (neboli "slash-dotters" aneb mezi diskutery na - hlavne linuxove - konferenci slashdot.org). Ale jen do doby, nez v 207 stranach Jacksonova textu zaregistrovali, ze Linux podle nej neni zadnou konkurenci Windows...:)

Myslim, ze nejlepe situaci zhodnotil Jesse Berst ve svem AnchorDesku (adresa uvedena v zahlavi zpravy). Pravni dopad zjisteni T. Jacksona nebude zadny. MS se odvola a u odvolaciho soudu muze uspet. Pokud se vec postupne dostane az k Nejvyssimu soudu USA, uplyne par let, nez padne nejake rozhodnuti, proti nemuz uz nebude odvolani. Za ty roky se ale odehraje premnohe. Tvrdit, ze zadna konkurence MS neexistuje, je nesmysl. Diky Inetu ji bude pribyvat a jeji podil na trhu se bude zvetsovat. NT ani W2000 nejsou efektivnim resenim pro Internet. MS oddaloval uvedeni W2000 na trh strasne dlouho. Po W2000 uz nebude mit silu na vyvoj neceho, co by W2000 vyrazne prekonalo. Zato nabidka ostatnich firem bude stale kosatejsi a kdokoli si z ni bude moci - a uz muze - vybrat to, co bude pro jeho provoz optimalni. Tato - ve vztahu k Windows - alternativni nabidka neustale poroste.

Jesse Berst ma ve svych uvahach jednu zajimavou domnenku. Podle nej pod vlivem vseobecneho vyvoje i nejistoty, co se s MS stane, dojde k preorientovani vyvojaru, kteri dosud zajistovali tak sirokou softwarovou nabidku pro Windows. Vyvojari potrebuji vedet, ze svuj cas a um vlozi do neceho, co ma budoucnost. Kdo dnes muze rict, jakou budoucnost maji Windows v pomerne kratke, treba ctyrlete perspektive? O tom, ze atraktivnich nabidek pro vyvojare bude pribyvat odjinud, nez "jen" z MS, netreba pochybovat.

J. Berst upozornuje i na psychologicky dopad Jacksonova odsouzeni MS jako korumpcnika a neduveryhodneho aroganta. Spoustu let se o MS mluvilo jako o "dablovi". Ted to potvrdila cernym na bilem statni instituce, a to zcela bez servitku. Mezi beznymi uzivateli, ale i manazery velkych firem to vyvola podeziravost vuci MS, ktera rovnez muze vest k rozhodnutim o reorientaci na jine nabidky trhu, nez jake souviseji primo s Windows. J. Berst nakonec zertovne upozornuje akcionare MS, aby se zbytecne neplasili, protoze pececkari budou jeste nejakou dobu platit "Gatesovu dan". A az ta zeslabne, zacnou ji platit uzivatele satelitu, kabelu a buhviceho jeste...vse pod znackou MS:)
Zdroj: AnchorDesk a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S Internetem na Marsu to bude muset byt nejak jinak:)

Hracickove v NASA jsou neprekonatelni. Uz ted premitaji o tom, jak internetove spojit Zemi s Marsem:) Pomaha jim v tom Vinton Cerf, jeden ze zakladatelu Inetu. Na vyvoj meziplanetarniho Inetu byl vyclenen fond, tak proc nevyvijet, i kdyz se predpoklada, ze by se takova komunikace mohla uplatnit az nekdy v roce 2040. Ale ruzni roboti budou Zemi ruzne vzdaleni uz drive. Hlavnim oriskem k rozlousknuti je prave velka vzdalenost. Na Mars doleti radiovy signal za 3 az 20 minut, podle momentalnich vzajemnych poloh obou planet pri jejich obezich kolem Slunce. Dovedete si predstavit, jak by vypadal treba takovy chat?

Jenze ouha - veskera inetova komunikace je interaktivni. At se deje jakykoli prenos, je oboustranny - servery i klienti si mezi sebou prubezne vymenuji packety, napr. kontrolni soucet obsahu odeslanych a prijatych dat. Kdyz se objevi rozdil, "nesouhlasici" data se poslou znova. Takhle by to s Marsem neslo. NASA proto vymysli nove protokoly, ktere tuto prubeznou vzajemnou komunikaci eliminuji. Na Mars se musi poslat cela sada pozadovanych dat, aniz by se kontrolovala spravnost jejich obsahu prubeznym vzajemnym potvrzovanim. Hezky orisek. Takze pokud je ti, mily ctenari News on 'Net, cca osm let, vez, ze se kuti na necem, co ti umozni psat si se svymi detmi, az se budes courat po Marsu (na kazdy pad to bude mile:) Jo...a kdybyste nahodou vedeli o necem, co je rychlejsi nez svetlo, brnknete do NASA - docela byste jim s tim bodli:)
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi krok k inetovym krejcovstvim, sijicim na vasi presnou miru

Americka neziskova korporace TC2 vyvijela po dobu peti let svetelny "telesny scanner", ktery sejme sit 300,000 bodu na lidskem tele. Vysledkem je trirozmerny model tela, vhodny napr. pro usiti satstva, ktere presne padne. Ale treba i pro vyber mezi hotovymi vyrobky (prinejmensim pro zjisteni, ze zadny z nich vam padnout nebude). Vyvoj scanneru skoncil uz pred rokem. K prodeji se nabizi za nemalych $100,000. Dosud ho koupily jen ctyri firmy. Bude vyuzit i pro stanoveni novych standardnich mer (az na male obmeny se v USA stale jede na standardy z roku 1930). Cloveka inetoveho hned napadne, ze by prodejny s oblecky mohly porovnavat data modelu s nabizenym zbozim a hned taky grafickou figurinu obleknout ve 3D, aby se mohla na monitoru tocit a predvadet jako pred zrcadlem. Krejcovstvi pak jsou uz zcela nasnade.

Snimani modelu ve scanneru trva osm vterin, zpracovani dat necelou minutu. Zajimave je, ze z testu oblibenosti stareho a noveho zpusobu brani mer (krejcovsky metr vs. scanner) plyne neskonale vyssi obliba stareho - dalo mu prednost 99% zkousenych. Zrejme tu svou roli hraje komunikace s lidskym krejcim, ktera je pro vetsinu klientu prijemnejsi, nez se postavit v rouse Adamove/Evine na osm vterin do tmave kabiny s laserovym ohnostrojem, ktery damu ani nepochvali, ani nepolechta. Zrejme by mel byt pritomen lekar se sestrickou jako u rentgenu:)
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Apache bude mit kvalitni XML

Lidi kolem bezkonkurencne nejuzivanejsiho WWW serveru Apache dnes spustili novy projekt xml.apache.org (pristup momentalne jen na heslo). Projekt podporuji firmy IBM a Sun, ktere nabidly sve "parsery" XML. S nabidkou prispechal i Lotus se svym softwarem Lotus XSL (doplneni XML o parametry vzhledu stranek). Apache sdelil, ze si ze vseho vezme to nejlepsi a vytvori jeden produkt, plne v souladu se standardy W3C. MS tradicne nenabidl nic, ale jeho parser XML pry cti standardy. Mene znale upozornuju, ze Apache spada do oblasti licence GPL s otevrenym kodem a je bezplatny.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Burza zareagovala na zavery soudniho vysetrovani MS

Jak se dalo predpokladat, cena akcii MS trochu spadla. Po otevreni Burzy sla dolu o 8%, nakonec se ustalila na cene nizsi o 4% ve srovnani s patkem. Analytici upozornuji, ze by mohla jit jeste o neco niz, nez se situace zklidni. Dulezite je ale neco jineho - vzestup cen akcii konkurence MS. Nejvic na vsem vydelal linuxovy RedHat - cena jeho akcii poskocila o hromskych 20%. Mensi vzestup zaznamenal Sun i Oracle. Jinak mela causa MS negativni dopad na ceny akcii celeho pocitacoveho a telekomunikacniho byznysu - poklesy zaznamenaly burzy po celem svete.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net