Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

9. srpna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Literatura bez papiru z Inetu
Nad bezplatnosti velke casti Inetu se smraka?
Web bere mlade novinare mensim periodikum
ICQ ctyricetimilionove
eBay pronasleduji pady jejich systemu a akcii

Literatura bez papiru z Inetu

Par "onlinovych" vydavatelu knih odstartovalo s predstihem, ktery pripomina predstihovy start Yahoo pred peti lety. Onlinovi vydavatele nabizeji pouze data, ktera si pak muzete cist a prohlizet v nekterem z nejuzivanejsich prohlizecu, resp. editoru (napr. v Adobe Acrobatu, MS Wordu apod.). Nebo si je vytisknout. K dispozici byva i text de obyc.

Tito vydavatele se lisi od tzv. nezavislych nabidek treba na Amazonu. Tam musi autor dodat hotove vytisky, ktere se pak distribuuji klasickou cestou. Onlinovi vydavatele chteji jen data, ktera pak nabizeji na svych serverech. Jaci autori k nim chodi? Zatim hlavne ti, kteri neuspeji u fyzickych nakladatelu. Ale jsou i takovi, kteri nechteji podstoupit unavny kolotoc nabizeni sveho dila a jeho zamitaveho vraceni a dilko radsi rovnou daji na Inet. Co kdyby nahodou zaujalo tak, ze se pak nakladatelstvi sama budou predhanet lukrativnosti svych nabidek autorovi? I to uz se stalo.

Onlinovi vydavatele prodavaji knihy za ceny vetsinou kolem $5. Datovy soubor s obsahem knihy se posila jako priloha e-mailove zpravy. Velkou nabidku ma 1stBooks Library. Je tam i par set bezplatnych knizek, mnoho z nich od klasiku, jako je Jules Verne ci H. G. Wells. 1stBooks mne svym provedenim moc nenadchla. Mnohem sympaticteji pusobi Online Originals. Poctem titulu je daleko za 1stBooks, ale dycha z toho na mne starostlivejsi pristup k veci. Zatimco na 1stBooks nejsou jen originaly, ale i datova podoba jiz vydanych papirovych knih, Online Originals nabizi jen zcela originalni novinky.

U vydavatelstvi 1stBooks to beha tak, ze pokud chce autor neco nabidnout jeho prostrednictvim, musi napred uhradit $450, ktere se mu vrati po prodeji prvni stovky souboru. Pote ma z kazdeho prodeje 40%. Online Originals, zda se, nic nechce, a autorum dava 50%. Texty nabizi i ve formatu pro Palm s moznosti hledani slov a poskakovani po strankach i kapitolach. Malou zajimavosti Online Originals je nabidka odkoupeni podilu na budoucich ziscich z libovolne knihy. 1% podilu stoji $500. Maximum odkoupeneho podilu z jedne knihy je 25%. Muzete si tipnout a zainvestovat:)

O budoucnosti dodavek a uzivani literatury v datove podobe se napsalo uz nemalo, a vizionari o ni vubec nepochybuji. News on 'Net uz pred drahnou dobou informovaly napr. o projektu distribuce datovych knih, ktere bude mit jejich uzivatel na elektronicke policce na serveru prodejce a odkud si je bude moci vytahovat podobne jako z domaci knihovny.

Cim lepsi bude elektronicky hardware pro cteni stranek na displeji a cim vic dat se vejde do jeho pameti, tim sirsi bude mit vyuziti pri studiu. Misto tahani tezkych bichli a hromad skript bude stacit jedna hranata placka, ve ktere bude vzdy to, co student bude aktualne potrebovat. Ony by se do ni vesly i vsechny knizky zacku zakladnich skol - a hned by odpadly problemy s krivenim jejich pateri pod tihou narvanych brasen. Co ale se svacinou a prezuvkami? Nez se budou moci teleportovat, holt jeste nejaky cas ubehne:)
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nad bezplatnosti velke casti Inetu se smraka?

Rozhodne nejde o smrakani nad osobnimi ci jinymi prezentacnimi strankami na Inetu. Podmraceno ale zacina byt nad internetovymi firmami, ktere se opiraji o prijmy ciste z inzerce. Aspon tak to tvrdi president periodika Strategic News Service Online, Mark Anderson. Model hrazeni nakladu na provoz prijmy z inzerce muze fungovat napr. u zavedenych papirovych periodik, ale jak se ukazuje stale jasneji, na Internetu nefunguje ani zdaleka v takove mire, jako u klasickych medii. Naklady na provoz internetovych farem prudce rostou, lec zajem surfaru o klikani na nudle klesa podobne strme k nule. A v souladu s rikankou, ze pambu dela na velkou hromadu, se nejvetsi casti inzertniho kolace stabilne hrnou na nekolik malo serveru, ktere mohou s prijmy z inzerce vazne pocitat pro sve preziti. Ostatni moc ne.

Jake je reseni? Podle Andersona v transakcich - je uz jedno, zda podilovych, ci jako soucast nejake sluzby, za kterou se bude neco platit. Bezplatnost vseho na Inetu se ma zvolna vytracet. Transakcnosti Anderson mysli interaktivni sluzby. Takze zdaleka nejde jen o prodejny. Prikladem budiz experiment Sony EverQuest. Jde o herni server, kde si kazdy uzivatel muze zahrat nejakou roli v interakci s ostatnimi. Sony pro ucast vyzaduje zakoupeni cedecka za $25 a mesicni poplatek $10. Po ctyrech mesicich byla sama notne prekvapena tim, ze to vsechno je ochotno platit uz 120,000 lidi (ja taky...tedy prekvapen:) Povestnou predplatitelskou sluzbou je Wall Street Journal Interactive Edition se 300,000 abonenty, kteri rocne plati $59, resp. $24 (levnejsi je to pro predplatitele papiroveho WSJ).

Anderson predpovida, ze vsechny inetove firmy, ktere po svem vstupu na burzu ziskaly velke sumy, budou tyto sumy postupne vyhazovat do vzduchu tak dlouho, az investorum dojde trpelivost, a pak stejne rychle, jak na burze zazarily, nakonec pohasnou. Anderson trochu zastrene, ale dostatecne srozumitelne pricita burzovni uspech techto firem neznalosti investoru a jejich neschopnosti videt dopredu.

Tu doklada Tom Baker, hlavni manazer inetove podoby WSJ, pripadem firmy Inquisit, ktera musela minuly mesic zavrit svuj internetovy kram. Nesehnala investory. Podstatou cinnosti Inquisitu bylo shromazdovani zpravodajstvi z vice nez 400 zdroju a jejich rozesilani abonentum podle jejich gusta. Abonenti tak mohli dostavat e-mailem, na mobilni telefony apod. vsechny novinky, ktere pro ne Inquisit vyclenoval prubeznym prohledavanim prichazejicich zprav. Bez jakehokoli marketingu se Inquisitu podarilo sehnat 5,000 abonentu, kteri za sluzbu platili $12,95 mesicne. Kdyz Inquisit stahl rolety, mnozi z abonentu byli z toho smutni a rekli, ze by byvali platili i vic. Potencialni investory pry odrazovalo prave to, ze se za sluzby plati. Meli hotovou, kovnencne zazitou predstavu, ze predplatne se na Inetu nemuze prosadit. Ted ale zase propadaji nove konvencni skepsi nad firmami, ktere prijmy z prodejnich transakci nemaji ve svem planu...

Je zrejme, ze rostouci naklady na provoz interaktivnich internetovych sluzeb vseho druhu (vcetne zpravodajstvi, ktera nemohou zustat prilis staticka a jez ceka i rozsireni o multimedialni podoby sdelovani), museji byt prevazujici merou hrazeny z jinych prijmu, nez z inzertnich. Zdroj informace se ale nijak nezabyva tim, co skyta reseni veci, byt jeste trochu vzdalene. News on 'Net se jim uz obiraly, ale zrovna tady je vhodne misto na jeho pripomenuti. Jde o mikroplatby za vsechno mozne, za co se rozhodnou provozovatele sluzeb a informacnich zdroju neco uctovat.

I kdyz se to na prvni pohled muze zda protismyslne, vetsi otevrenost vyberu a pristupu ke vsemu, ale i moznost mnohem sirsi ucasti lidi a firem v nabidce prinesou prave mikroplatby, kterymi budou mezi sebou zonglovat zdroje informaci/sluzeb a sluzby, ktere budou o techto zdrojich na zadost kterehokoli uzivatele informovat podle jeho zadani. Cili neco jako chtel delat Inquisit, ale zdaleka ne jen v oblasti zpravodajstvi. Mikroplatby vytlaci predplatne, v nemz zadnou budoucnost nevidim, i kdyz se ted na nekolika malo mistech prosadilo, protoze jina moznost zatim proste neni (s mikroplatbami se teprve zacina experimentovat).

To, kam se ted Web vali, neni zrovna moc zdrave pro cely Internet. Nekolik - miliadrami vycpanych - firem cilene speje ke "schramstnuti" velkeho dilu kolace z celkoveho objemu navstevnosti pro sve serverove farmy. I kdyz tyto firmy mezi sebou souperi, spolecne vyrustaji do gigantickeho monopolu na informace a sluzby. Vyrustat tak mohou z mnoha duvodu. Hlavnimi jsou - celkova nezorientovatelnost na Inetu na strane surfaru a s tim souvisejici nemoznost zarazeni se do efektivniho komplexu nabidek na strane provozovatelu sluzeb. Bezny uzivatel obvykle propadne beznadeji, kdyz na nem ma neco najit. Technologie prohledavacu zaostavaji za potrebami a jsou jeste ve sve dobe kamenne. I proto ted maji takovy uspech rucne pripravovane katalogy - uzivatel se nakonec nejak proklika k tematickemu seznamu lidmi posouzenych odkazu, kde je sance na relativne uspesny zasah o dost vetsi nez u prohledavacu.

Surfar ale nechce neco nekde hledat kazdou chvilku. A tak si zvykne navstevovat par mist, mezi nimiz samozrejme dominuji giganti, nabizejici pohodli sirkou palety svych sluzeb - lec vzdy omezenych v pomeru k celkove nabidce na Inetu. Jde tedy o to, jak uzivateli Inetu poskytnout vyber pro jeho volbu. At uz takove indexovaci sluzby pro jednotlive oblasti zajmu na Inetu budou mit jakekoli podoby (nejlepe interaktivnich softwarovych agentu, putujicich Inetem), budou naklady na jejich vyvoj a provoz enormni. A tady nastoupi mikroplatby jako zaklad veci. Predstavte si, ze budete chtit treba objektiv pro Pentax urciteho typu. Zadate dotaz primo na svem pocitaci a zpatky dostanete analyzu dotycneho segmentu trhu po svete a prime odkazy s porovnanim cen. Kdyz nejaky odkaz vyuzijete, prohledavaci sluzba dostane cent. Kdyz koupite, dostane treba 0,5% z prodeje.

At se to komu zda nebo ne, tyto budouci orientacni sluzby budou temi nejdulezitejsimi a nejnakladnejsimi na Inetu vubec. Bez mikroplateb je jejich existence nemyslitelna. Jejich vyvoj je musi vest k urcite inteligenci, ktera bude napr. schopna sama posuzovat obsahy textu, aby mohla pripravit jejich nabidku podle zadani uzivatelu. Pak se Internet stane skutecne otevrenym systemem. Ted se pod naporem gigantu ponekud uzavira a to pro zadny system neni dobry stav. Jinymi slovy - ceka se na dalsi vlnu chaosu, ze ktereho povstane nova, svobodnejsi organizace veci vezdejsich:)
Zdroj: Star Tribune a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Web bere mlade novinare mensim periodikum

Lokalni a jina mensi periodika v USA zapasi s nedostatkem personalu. Obsazeni uvolneneho mista schopnejsim clovekem trva kolem pul roku. Duvodem jsou nizke platy. Drive se mensi periodika povazovala za startovni rampy pro cerstve vystudovane zurnalisty a graduenty dalsi rady oboru. Jenze studenti dnes hledaji uplatneni ve webzinech, ktere - svete, div se - plati mnohem lepe nez mala periodika. Vyse platu ale neni jedinym duvodem, pro ktery se mladez nehrne do papirovych periodik. Ta povazuji studenti za cosi archaickeho, vycpeleho. Na Webu je laka moznost sestavit svuj material do informativniho balicku, kde krome textu muze byt jeste zvukovy ci videozaznam, odkazy na souvisejici materialy tu i onde, moznost prohledani archivu apod.

Absolventka Floridske university, Sara Lyle, prijala misto ve webzinu College Press Network, kde si pochvaluje vsechno, vcetne platu. Webzine se zabyva zivotem studentu strednich skol (ted se tam muzete docist treba i o "nestani" prave od Sary:) Sara rika, ze ji sestavovani materialu pro Web pripada jako hozeni fakt na zed s ocekavanim, jaka se na ni zachyti. U mladeze rychle opada zajem o papirove noviny. V roce 1996 odpovedelo 58% stredoskolaku, ze "byti cerstve informovan o politickych udalostech" povazuji za velmi dulezite a jednu z podstatnych veci v zivote. O dva roky pozdeji stejne odpovedelo uz jen 26%. Z cehoz je jasne, proc u nas politici nedelaji zhola nic pro Internet:)
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

ICQ ctyricetimilionove

40 milionu registraci neni malo. O tom, jak se ICQ opravdu vyuziva, svedci jine cislo - se svym klientem ICQ visi na Inetu 7 milionu uzivatelu denne. Z nich je 85% ve vekove skupine pod 35 lety. Tempo rustu novych registraci se zvolnuje. Zatimco behem ctyr mesicu od lonskeho cervna do rijna jich pribylo 20 milionu, za poslednich devet mesicu to bylo 8 milionu. O nejake nasycenosti mluvit rozhodne nelze. Jde spise o to, ze hodne lidi pouziva i jine kecalky. A diky jejich vzajemne nekompatibilite je hodne z nich registrovano v nekolika ruznych najednou.

Souboj mezi tabory AOL a MS pokracuje. AOL ziskava na svou stranu nove spojence, kteri jsou ochotni zasedat v tzv. poradnim sboru, kteremu veli AOL. Maji se "radit" o tom, jak jim AOL umozni vyuzivat jejiho kecalka. AOL zasla dokonce tak daleko, ze do sveho "poradniho sboru" pozvala i standardizacni organizaci. Ta to pochopitelne odmitla, protoze by slo o popreni zakladniho principu existence techto organizaci. MS spolu se svymi spojenci v zari projedna postup pro zahajeni standardizacniho procesu, jehoz vysledkem by melo byt vyhlaseni standardu pro vzajemnou komunikacni kompatibilitu mezi kecalky.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

eBay pronasleduji pady jejich systemu a akcii

eBay ziskava povest vecne padleho kvitka. Vsichni se uz jen divi, jak je to vubec mozne. Vedeni eBay nevydava o padech sve aukce zadne konkretnejsi informace. Predvcerejsi pad byl zavinen viditelnou chybou v DNS. Z neznamych duvodu "se zmenila" ciselna adresa eBay, ktera se pak zacala sirit do dalsich DNS po Inetu. Naprava trvala znacnou cast dne. Pak se zase neco sesulo. Vcera zase spadla cast funkci eBay a oprava opet zabrala nekolik hodin. eBay po svem kompletnim 22-hodinovem padu z cervna prijala dalsi systemaky. Ale jak vidno, je stale co resit. eBay tvrdi, ze nemuze zalozit redundantni system, ktery by kompletne "kopiroval" obsah aukce. Samozrejme, ze takovy system zalozit lze. Nesmel by ovsem kopirovat chyby "hlavniho" systemu, protoze vysledek by byl, jako by redundantni system neexistoval.

Je sice pravda, ze system eBay musi prubezne zvladat obrovske mnozstvi transakaci. To ale museji zvladat i jine systemy (napr. akciovych brokeru), ktere tak casto a vydatne nepadaji. Tezko co dal o tom soudit, protoze od eBay chybeji informace k veci. Coz bych si dovolil povazovat za taktickou chybu. Pri plne informovanosti o problemech, s jakymi se systemaci eBay potykaji, by lidi celou vec sledovali jako prima detektivku a eBay by na burze nejspis netratila tolik, kolik prubezne ztraci ted.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net