U pouziti Linuxu pro serverove funkce neni o cem mluvit. Pro skalni
linuxaky je Linux i beznym desktopem:) Uzivatele Windows, Maca, OS/2
apod. jsou vsak "naprogramovani" nejen na GUI techto systemu, ale i na
jejich nejuzivanejsi aplikace, ktere si prehazuji data mezi sebou,
pracuji s makry apod. Dokud Linux nebude mit nejen obecne prijate GUI,
ale nebude s daty nejuzivanejsich aplikaci zachazet stejne, jak to cini
okenni programy, do te doby se na kancelarske stoly nedostane. Stale
vyvijenych kandidatu GUI pro Linux je nekolik. Nejvetsi sance ma KDE a
GNOME.
Ale co s prehazovanim dat mezi aplikacemi, resp. s jejich manipulaci
vice aplikacemi soucasne v okennim prostredi? Jednou z prvnich aplikaci
tohoto druhu pro Linux je KOffice, ktery vyuziva objektovou technologii
CORBA, umoznujici ruznym aplikacim nakladat se stejnymi komponenty.
Experimentuje se i s emulaci Windows. Corel pracuje na technologii
Windows Emulation. Ta umoznuje prevest aplikace Windows do prostredi
Linuxu bud v emulacnim modu, nebo jejich kompilaci do prirozeneho kodu
(viz i dalsi zpravu). Tato emulace se zatim posuzuje jako "staticka",
protoze treba vubec nepracuje s makry. Linux ceka pred jeho pristanim
na urednicke stoly jeste dlouha cesta. Zda pro to bude kompatibilita s
windowsovskymi daty zcela nezbytna, nebo se otevre jina cesta, se teprve
ukaze. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Corel pred dlouhym casem oznamil prevedeni WordPerfectu 8 do Linuxu.
To neznamena, ze corelovsti programatori vytukaji uplne novy kod. K
prevodu WordPerfectu, ale i jinych programu Corel pouzije technologii
GnuPro firmy Cygnus. Nastroje GnuPro
zajistuji sirsi kompatibilitu s windowsovskymi kompilatory vcetne
podpory COM. Vysledek bude vyzadovat jen minimum ev. uprav. Aneb jedna
z cest, jak dostat windowsovske programy do Linuxu, aby je mohli
pouzivat bezni uzivatele. GnuPro Toolkit pro Linux stoji $79. Zdroj: ZDNet
I kdyz o nic moc nejde, zaznamenat by se to melo. Dalsi pokroceni
Communicatoru k verzi 5 prinasi napr. AOL Instant Messenger 2.0 (hezky
se to AOLu mlati s ICQ, ktere mu patri taky:) a z adresove radky se
muzete zeptat na kursy akcii zadanim slova "quote" a kodem firmy
(zavola se Netcenter). Jinak se melo leccos zrychlit a mely se zacelit
pred casem objevene diry. Communicator je nadale k dispozici zdarma.
Nevim, jak vy, ale ja zustavam u Navigatoru 3.x s vypnutou grafikou:) Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Zajimavejsi nez predchozi zprava je informace o tesne spolupraci mezi
Netscapem a firmou IDT Net2Phone, ktera zajistuje velmi levna
telefonicka volani po svete s vyuzitim Internetu (prevod hlasu na
packety a naopak). Communicator bude mit knoflik, kterym se aktivuji
prislusne funkce. Prijemne na cele veci je, ze uzivatel muze
telefonovat soucasne se surfovanim po jedne lince prave diky tomu, ze
vsechno jsou packety. A aby bylo upne jasno - jde o volani z bezneho
telefonu na jakykoli bezny telefon kdekoli, tedy zadna sluchatka s
mikrofonem prilepenym k nosu:) Net2Phone
vsechno kolem telefonovani via Inet nabizi uz davno. Ale az se dostane
telefonovaci knoflik surfarum primo pod nos, objem vyuzivani teto
technologie se urcite zmnohonasobi. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Tahle aukce zakladni
skoly v Maine je skvelym napadem, jak zajistit aspon nejake finance na
ucast svych pataku ve ctyrdennim studijnim pobytu o zivotnim prostredi.
Skola na jeho uhrazeni potrebuje $15,000. V aukci se nabizi napr.
hodinova lekce hry na kytaru, veci podepsane ruznymi hvezdami, ba i
obed s guvernerem statu Maine v jeho sidle:) Zaskocil jsem se na skolni
aukci podivat. Vsechny nabidky zacinaji na $0. Ale - co je neprijemne -
ani jeden cenovy pohyb ani u jedne nabidky. Bohuzel se ukazuje platnost
toho, o cem jsem psal pred casem. Aukci mohou byt na Inetu tisice a
miliony. Ale jen malo z nich bude mit vysokou navstevnost, a zbytek
skoro - nebo i vubec - zadnou.
Snad skole pomuze, ze o jeji aukci napsala nektera zpravodajstvi.
Myslim ale, ze se vedeni skoly melo spis obratit treba na eBay, ktera
by ji nejspis vyhovela v tom, ze by po ni zadne penize za aukci jejich
nabidek nechtela. Mozna by sama eBay a jine silne aukce mely zauvazovat
o otevreni takovych charitativni oddeleni. Lidi by mozna o to vic
prihazovali, kdyby vedeli, ze je to na dobrou vec. I repertoar nabidek
by mohl byt dost odlisny a zajimavy - treba ten obed s guvernerem se v
bezne aukci zcela jiste neobjevi. Snad to tem blaznivym aukcim nekdy
dojde...:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Zapaseni internetoveho lidu s telecomackymi vyzirkami po cele Evrope
je selankou proti tomu, pred cim stoji treba Egypt. Rozvojovy program
OSN se pokusi podporit rozvoj uzivani Inetu i v zaostalejsich castech
Egypta. Zakladem pohybu vpred se ma stat pripojeni zdarma. Egyptane
plati svym ISP mezi $24 az $36 mesicne. Pritom prumerny vydelek je $50.
Sila, co? Pocet uzivatelu Inetu je tam 120,000, coz jsou 0,2% ze 62
milionu egyptske populace. Z nich 14 milionu zije pod urovni chudoby,
limitovane $20 mesicniho prijmu. Polovina obyvatel ale neumi cist a
psat. Myslim, ze tenhle vycet staci pro to, abyste si mohli zacit
aspon malinko piskat. Ja vim...clovek chce vzdycky neco vic a lepe,
nez zrovna ma. Snaha po pohybu dopredu je nezdolatelna. Na druhou
stranu ale trocha pokornejsiho pohledu na to, co ma k dispozici,
rozhodne neuskodi. Zdroj: Nando News a BAJT
Zda se, ze rozhodnuti Lycosu nechat se koupit firmou USA Networks,
nepatrilo k nejstastnejsim. USA Networks se zabyva hlavne prodejem
cetek v dlouhych TV poradech. Akcionarum Lycosu se tohle spojeni
pranic nelibi. Par mesicu po jeho ohlaseni spadla burzovni hodnota
Lycosu uz o tretinu. Nejvetsi podilnik Lycosu (18,5%), firma CMGI, uz
podnikla kroky k hledani jineho kupce prostrednictvim obchodni
spolecnosti Morgan Stanley. Lycos tedy dale zustava na nabidkove
listine, protoze jeho akcionari by ted spojeni s USA Networks zrejme
neodsouhlasili. Problemem v hledani noveho partnera je stale klesajici
trzni hodnota Lycosu. Je dost zvlastni, ze jeho vedeni bylo puvodne
v jednani i s Time Warner, CBS a NBC, ale nakonec zvolilo viditelne
nestastnou alternativu, ktera akcionarum Lycosu mj. nabizi jen 30%
podilu v nove sloucenine. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
O FreePC.com psaly News on 'Net podrobneji 12. unora 1999. Podstatou
je nabidka solidniho pocitace Compaq zdarma za poskytnuti vasich
osobnich podrobnych udaju a povinnost trileteho pripojeni k jednomu
ISP, od nehoz k vam budou proudit vnucovane potoky reklam (dokonce i
kdyz budete mit pocitac off-line - on se spusti sam a napapa se plne
misy nove uvarenych nudli:) O mozne velikosti odezvy na tento tah se
mnozi analytici ruzne dohadovali. Ale nikoho nenapadlo, co se opravdu
stane. Prvni faze nabidky FreePC.com pocitala s 10,000 PC zdarma.
Podle poslednich informaci projevilo svuj zajem...a ted se podrzte -
1,2 milionu lidi! FreePC.com bylo totalne zahlceno. Ze sve titulni
stranky uz neposkytuje zadnou informaci, pokud se k nemu
nezaregistrujete. Pokud by Bill Gross, sef idealab! opatril pocitaci
vsechny zajemce, stal by se projekt FreePC.com nejvetsim chrlicem
nejadresneji zasilanych nudli na svete. Nechce se mi ted zrovna
prepocitavat priblizne cenove relace mezi naklady a moznymi prijmy
FreePC.com, ale je mozne, ze casem prevazi prijmy natolik, ze by i
lecktera banka, natoz investori na pozadavek investic do nakupu par
milionu PC pro vsechny zajemce slyseli. Internet stale necim
udivuje...a lidi na nem obzvlaste:) Zdroj: Desert News a BAJT