Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

10. cervna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Internetove firmy akciove podmracene...aneb vsechno bude asi jinak
Zajimavy spor mezi eBay a jinymi aukcemi na Inetu
Maji byt hackeri zavirani na dlouha leta do vezeni?
Kasparov si da internetove repete - ale s celym svetem
Internet se vzmaha a je uz druhy za automobilovym prumyslem
Odkud se navstevuji americke servery nejvic?

Internetove firmy akciove podmracene...aneb vsechno bude asi jinak

Pady cen akcii inetovych firem, jine se ted boji na burzu vubec vlezt, nektere svuj neuspesny prvni den ucinily i poslednim...to vsechno vyvolava jednu hlavni otazku: "Co s tim vsim bude dal?". Profesor Clay Shirkey z New Media at Hunter College se snazi dobrat podstaty. Za vychodisko mu poslouzilo oznameni mamuti burzianske firmy Merrill Lynch o svem vstupu na Internet. Hned ten den spadly jeji akcie o celkovou hodnotu dve miliardy USD!:) Tedy presne opacnym smerem, nez jakym se akcie jakekoli firmy dosud vydavaly po oznameni o svem vstupu na Inet. O tom, ze se "neco" deje, vypovida i cena akcii knihkupectvi Barnes & Noble - ta spadla dokonce pod svou vstupni hodnotu. Profesor se na vec diva z poradneho nadhledu.

Merrill Lynch bere ve fyzickem svete za jeden zprostredkovany obchod stovku do sve kapsy. Na Inetu bude brat tricet babek. A to je stale jeste trikrat vic, nez kolik bere internetova konkurence. OK, ma velke renome, proc nezkusit o neco vic? Jenze co to znamena pro akcionare? Ze ve vysledku bude mensi zisk, procez sup s cenami akcii dolu. Co vlastne Internet pase se vsemi obchodnimi organizacemi? Jedno - nuti je jit s cenami svych produktu a sluzeb dolu. Po vstupu firmy na Inet nasleduje nasazeni nizsich cen, nez za jake vsechno nabizi ve fyzickem svete. Neni tedy lepsi zustat pekne za svymi zdmi a na Internet se nedrat?

Pozdni vstup firmy Merrill Lynch na internetovy kolotoc svedci o opaku. Ona byla prinucena k rozhodnuti o svem vstupu, i kdyz se tomu dlouho branila. Co jineho ji k tomu mohlo primet, nez pokles poctu i objemu svych vlastnich obchodu, ktere tak rychle odsavaji internetove brokerske firmy celemu kamennemu svetu? Jaky by asi byl dalsi osud Merrill Lynch, kdyby na Inet nikdy nevstoupila? Pred timto velkym dilematem stoji dnes uz vsechny americke firmy i rostouci pocet evropskych.

Profesor pohlizi na Internet jako na mokry hadr, ktery ze sebe vyzdima vsechno neefektivni:) Firmy, ktere nedokazi s nizkymi cenami zvysovat svuj obrat (a tak postupne tvorit zisk), odpadnou zpet do "komunikacne mensiho" kamenneho sveta. Zvysovat obrat mohou - Inet jim k tomu nabizi skvele podminky, predevsim okamzity pristup do jejich obchodu ci "sluzeben" z jakehokoli mista na svete. I kdyz procenta zisku z obratu prodeje budou velmi nizka, pocet zajemcu muze byt velmi velky (trochu to zacina pripominat drobne clenske prispevky zajmovych organizaci - cim vic clenu, tim vic na samotny provoz, ev. i na neco navrch:)

Pokles cen akcii v souvislosti s obchodni prezentaci na Inetu, plus odvolavani vstupu na burzu je prirozenou reakci na uvedomeni si skutecneho stavu veci. Investorum doslo nejen to, ze jeste dlouho mnoho firem na Inetu vydelavat nebude (a kdyz, tak jen velmi malo), ale ze i samotny stav softwarove (ba nekdy i hardwarove) technologie je stale daleko za idealem bezvadne, jednoznacne a strelhbite funkcnosti. Vypadky brokerskych serveru ci pozdni prichody cennych informaci o rychlych promenach cileho financniho trhu i stavu kont uzivatelu jsou jednou z neprijemnosti obchodovani s akciemi na Inetu.

Nedokonalosti je ve vsem moznem vic nez dost. A ty vyvolavaji neduveru, ktera obchodu rozhodne neprospiva. Investorum dochazi, ze inetovy byznys je jeste batole - i kdyz je to poradny bumbrlicek - a zacinaji velmi zvazovat, zda dat sve finance na jeho plinky:) Jednoduse receno - puvodni predstavy predstihly realitu o hodne velky casovy usek. Ale ono to tam nakonec doskace, az se batole nauci chodit po dvou:)

Nejvetsi ranou pro neefektivni firmy budou porovnavace cen stejnych produktu a sluzeb. To uz nebude ani tak zdimani, jako primo vystaveni onoho mokreho hadru na ostre slunicko. Kdo pak bude velet vsemu? Zakaznici, spotrebitele, klienti... Obrovsky dil financni moci na trhu prejde do jejich rukou. Budou nakupovat levneji, procez jim zbyde vic na dalsi nakupy. A ejhle, co se stane - zvysi se celkovy objem odbytu zbozi a sluzeb, a to i ve fyzickem svete, jehoz cast se sice muze prezentovat na Inetu, ale prodavat/obslouzit bez osobniho kontaktu nikoli (pocinaje treba kaderniky a konce cimkoli, co je nutne napred vyzkouset nebo okouknout). Ve vysledku tak ale pujde o hospodarske osvezeni.

Statni organy dohlizejici na konkurenceschopnost trhu budou asi mit dost prace s resenim situaci, pred kterymi jeste nestaly. Na Inetu se budou prosazovat firmy, ktere svou nizkou obchodni marzi snadno zlikviduji konkurenci a porostou do vystavnich monopolu. Co s tim regulacni organy statu - nebo i skupin statu - pak budou delat, je mi zahadou nepruhlednou. Mimochodem, o tom, ze internetovy byznys se prece jen rozviji silou prevelikou, se doctete o par zprav dal.

Ale nebudme zase az tak poblazneni z Inetu - dneska jsem ve fyzickem svete videl kvetouci vlci maky...pritom na Internetu jsem na ne nikde nenarazil...a jsou fakt pekny:)
Zdroj: Feed Magazine a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zajimavy spor mezi eBay a jinymi aukcemi na Inetu

eBay, jakoz i nektere jine aukce, umoznuji hodnotit reputaci prodejcu kupujicimi a kupujicich prodejci. Hodnoceni se muze napsat az po ukonceni aukce te ktere veci. Tyto kraticke informace maji slouzit vsem predevsim pred rozhodnutim, zda si prisadit na neci nabidku (pokud jiz existuji hodnoceni onoho prodejce, objevi se odkaz pro jejich procteni). Ucastnici aukce pri hodnoceni stanovi, zda je pozitivni, neutralni ci negativni a pripisou text zduvodneni. Jina aukce - eDeal - vyzvala sve uzivatele k tomu, ze pokud chteji, mohou sva hodnoceni z eBay prenest k ni. A eBay hned spustila porik. Pry jde o jeji vlastnictvi, ktere nema co pohledavat jinde. A ze pokud toho eDeal nenecha, nasleduje zaloba.

eDeal je opacneho nazoru. Nejen ze se o tom nehodla s eBay dohadovat, ale dokonce pripravuje zvlastni server, na nemz budou reputacni hodnoceni ze vsech aukci, ktere je provozuji:) V eBay muze napadeny uzivatel reagovat na kazdou vytku. Par takovych "konverzaci" jsem si precetl a sem tam se zasmal. Casto slo o vytky kupujicich, kteri nepochopili princip funkci aukce. Reagujici prodejce uz v zachvatu bezbreheho udivu koncil sve reakce, psane velkymi pismeny se spoustou vykricniku, slovem GEEZ!!! (Jezisi!!!). Aukce eDeal se soudu s eBay zrejme neobava, protoze je presvedcena, ze Prvni dodatek ustavy mluvi v tomto pripade jasnou reci.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Maji byt hackeri zavirani na dlouha leta do vezeni?

Symbolem pro hacking, kterezto slovo nabylo vyznamu vloupani se do ciziho pocitacoveho systemu, se stal Kevin Mitnick. Ten jeste v dobe, kdy byla ochrana siti dost slaba, mel volne pole pro sve hratky, protoze v sitovych systemech nasel diry a umel je vyuzivat. Nektere z jeho kousku mu prinesly primy zlodejsky zisk. Ale vetsinou cetl nebo stahoval texty a software, ktery dnes spousta firem lidem vnucuje zadarmo, jen aby ho vubec nekdo pouzival, nasel v nem ev. chyby a pripadne se podilel na jeho dalsim vyvoji.

Pri soudnim procesu s hackerem se posuzuje celkova skoda. Tu vycisluji firmy, v jejichz systemu byl hacker "na navsteve". V pripade Mitnicka firmy, jako treba Sun, vycislily stazeni zdrojoveho kodu jako kradez kompletniho vyvoje daneho softwaru (u Sunu slo o jeho operacni system, ktery dnes dava studentum zdarma). Pri takovem pocitani vyleti vyse skody na desitky milionu USD. Problem takoveho posuzovani je v tom, ze stazenim zdrojaku neprichazi jeho producent o svuj software tak, jako treba kdokoli prijde o auto, ktere mu ukradne zlodej. Nota bene - kdyz zlodej ve fyzickem svete vrati zcizene veci poskozenemu cloveku, vetsinou nastupuje forma jisteho odpusteni a vyse trestu leti dolu. Hacker nema v pripade stazeneho softwaru ani co vracet, protoze poskozene firmy svuj software stale maji. Aby mel co vracet, musel by ve firmach znicit uplne vsechna data, ktera za dobu vyvoje softwaru vznikla. Nic takoveho se jeste nestalo a tezko kdy se stane.

Nejde o obhajobu zcizovani prace druhych, ale o nutnost jineho pohledu na nedovolene kopirovani informaci a dalsi nakladani s nimi. Zpusob vycislovani skody nemuze v takovych pripadech byt stejny jako pri kradezich ve fyzickem svete (ale i v elektronickem, pokud jde o prime ci neprime kradeze financi z bankovnich kont). Sun de facto zadnou skodu neutrpel, ale de iure se prezentuje jako neskutecne obrovska. Soud pak z techto cisel vychazi pri stanoveni vyse trestu. Nesmyslne stanoveni skody se odrazi v poctu let uvezneni odsouzeneho hackera. A tady uz o nejake spravedlnosti tezko mluvit. Jde o nesmyslnou pomstu. Potvrzuje ji i zakaz dotyku hackera s jakymkoli pocitacovym zarizenim na dlouha leta po jeho propusteni z vezeni (tak si nemuze najit ani zamestnani, kde se pocitace pouzivaji, coz je dnes skoro vsude).

FBI spolu s justici viditelne nejsou schopny posouzeni aktivit hackeru na novodobem fenomenu z hlediska jejich skutkove podstaty. Nemohu si odpustit, abych pristup FBI a justice neprirovnal k hruze z neznameho, s jakou se v minulych staletich setkavali a obcas jeste setkavaji vizionarsti objevitele (u nas treba Prokop Divis se svym bleskosvodem - on vlastne hackoval panaboha:) Prvotni v jakemkoli posuzovani cinnosti hackera je motivace jeho jednani a prezentace skutecnych skod, ktere ev. napachal. Pokud hacker jen smiruje a hraje si, aniz cokoli a kohokoli jinak poskodi, neni to smirovanemu prijemne, ale staci si stahnout rolety, ev. najit a vyhodit stenice (pripadne podani k soudu pro jistou vystrahu rovnez neni od veci). Teprve pri prokazanych zlodejnach financi kohokoli jineho, nakladani s neopravnene ziskanymi daty pro financni prospech svuj nebo treti strany, pri poskozeni nebo zniceni dat, parazitismu (zneuzivani kapacity cizich systemu) a pri blokovani cinnosti jinych systemu lze sahnout po paragrafech trestniho zakona s celkem jasnym vyctem skod.

Kevin Mitnick po takrka ctyrech letech vezenske vazby a nekonecnych soudnich peripetiich doznal svou vinu v plnem rozsahu zaloby. Zrejme tak ucinil na radu sveho obhajce s nadeji, ze soud pak shovive posoudi ta ctyri leta vezneni jako dostatecne dlouha a pusti ho na svobodu. Zatim se tak nestalo a Mitnick sedi dal. Jeho pripad je pro FBI a justici precedentem - ma jim poslouzit pro aplikaci stejneho postupu pri trestani kazdeho hackera, ktery se jim dostane do rukou. Tyto instituce mohou slavit "spravedlnostni" vitezstvi podle svych vlastnich predstav. Mitnickovo doznani je precedencnim potvrzenim spravnosti vypoctu jim udajne spachanych - lec velmi bludne urcenych - skod.

Internetovi hackeri po celem svete stoji za Mitnickem, z nehoz roste novodoby mucednik. A davaji to znat. Servery americkych statnich instituci dostavaji od nich zabrat. I servery FBI byly minuly tyden nekolik dni mimo provoz po hackerskem utoku. Za temito ataky neni jen bezna - casto pubertalne posilena:) - averze vuci statnim organum. Chybi tady jeden pocit - pocit spravedliveho konani.
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kasparov si da inetove sachove repete - ale s celym svetem

Sachovy genius hral v poslednich letech se superpocitacem IBM, vyladenym pro tato utkani. Vsichni mohli Kasparovo zapaseni s pocitacem sledovat na Inetu. Letos Kasparov dostal nabidku od MS, aby si zahral se vsemi sachisty na svete. Partie zacne 21. cervna na MSN. Vsechno nebude tak chaoticke, jak by byt mohlo:) Svetovemu tymu, ktery muze tvorit kdokoli, kdo bude chtit, budou velet ctyri sachovi experti. Kazdy z nich v prubehu vymezene doby navrhne svuj - s lidmi po Inetu zkonzultovany - tah a o kazdem z nich se nakonec bude hlasovat.

Zajimave je, ze kazdy ucastnik odkudkoli dostane sachovnici z MSN a bude na ni moci tahnout nejen on, ale i kdokoli, koho prizve ke konzultaci. A kdokoli se bude moci na sachovnice druhych podivat a ev. se pripojit. Vsichni budou spolu moci chatovat (na MSN bude i webovske diskusni forum o partii). V hlasovani nejuspesnejsi tah se pak propusti na sachovnici Kasparova coby tah svetoveho tymu. Ctyri navrzene tahy se museji objevit vzdy do 18 hodin a vysledky hlasovani do 24 hodin. Kasparov bude mit 48 hodin na odpoved. Kasparov se vyjadril v tom smyslu, ze nevi, co ma ocekavat, protoze proti nemu nebude stat jeden souper ci pocitac, ale sachovy mozkovy trust celeho sveta. K tomuto napadu i k jeho realizaci lze MS jen pogratulovat (snad se NT nezadrou:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Internet se vzmaha a je uz druhy za automobilovym prumyslem

Cisco a Texaska universita chteji kazdych ctvrt roku zjistovat celkovou vysi prijmu internetoveho byznysu (tedy nejen prodeje veci via Inet, ale vseho dohromady, vcetne sluzeb a softwaru ci hardwaru, ktery s Inetem ma nejakou relaci). Prvni vysledky za cely lonsky rok jsou dost prekvapive - celkovy prijem internetoveho byznysu dosahl v USA vyse 301 miliard USD. Pred nim je jen automobilovy prumysl s 350 a za nim telekomunikace s 270 a energetika s 230 miliardami USD.

Ve srovnani s hrubym domacim produktem zemi sveta zaujima americky Internet 18. misto za Svycarskem a pred Argentinou. Index rustu americkeho inetoveho byznysu cita prumernych mezirocnich 174,8%, zatimco prumerny rust svetoveho hosprodarstvi je 3,8% a celeho americkeho 2,8%. Suma zahrnuje i prijmy ze zahranici (ale vylucuje vsechny domaci, ktere s Inetem nemaji nic spolecneho). Poradna porce pripada na prodej via Inet - 101,9 miliard USD (opet vcetne prodeju do zahranici). Prijmy firem, zajistujicich infrastrukturu a vyvijejich/prodavajicich aplikacni software, dosahly 171 miliard USD. Pri uvedenem rustu by se letos mel inetovy byznys dostat na prvni misto, a to pekne daleko pred vsechny ostatni. Aspon z pohledu techto cisel se mu opravdu dari, i kdyz burza je zrovna jineho nazoru:)
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Odkud se navstevuji americke servery nejvic?

Pruzkumnici firmy WebSideStory's StatMarket zjistili, ze podil neamerickych navstevniku americkych serveru dosahl 44%. Na 100% vsech zahranicnich surfaru nejvic pripada na Japonce - 24%. Nasleduji Nemci 15%, Britove 7%, Kanadani 5%, Australani, Italove, Svedove, Francouzi po 4%, Holandani 3% a Svycari 1% (udaje zaokrouhleny). V tomto vyctu prekvapuje nejen vysoka prevaha Japoncu (ze by hlavne ero?:), ale i nizky podil Britu, Kanadanu a Australanu, pro ktere na americkych serverech neexistuje zadna jazykova bariera. Udaje pochazeji ze statistik 86,000 webovskych serveru, ktere navstivilo 28 milionu surfaru.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net