Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

10. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Sosky a kolaze z cedecek a licenci Windows:)
Prenosnych aj. zarizeni bude na Inetu vic nez pocitacu
Sobotni koncert NetAid prokazal, ze pro TV prenosy Inet jeste neni
Nejen volna sedadla v letadlech, ale i volna kapacita hovoru k mani
Vedci dekodovali videni kocky
Je s dalsim vyvojem kremikovych cipu amen?

Sosky a kolaze z cedecek a licenci Windows:)

Linuxova komunita ma smysl pro humor. Mozna si vzpomenete na neuspesnou kampan lidi, kteri si koupili pocitac a dostali k nemu automaticky Windows, aniz je chteli. Vnucenou licenci pro Windows chteli vratit a dostat za ni zpet penize, ktere museli zaplatit. Licence Windows to umoznuje. Jenze problem je v tom, ze zadat penize zpet se musi od prodejcu. Ti se tomu ale ruznymi klickami brani jak cert krizi. Ve vysledku snaha takrka vsech "postizenych" vysumela do ztracena.

Toho se ted chopila organizace LinuxFund.org. Vsichni uzivatele, kteri maji doma cedecko s Windows a s prislusnou licenci, kterou nevyuzivaji, mohou vsechno poslat LinuxFundu a jako nahradu dostanou CD s Linuxem v jednom z nejcastejsich provedeni, jake si sami vyberou. Microsofti cedecka s licencemi budou poskytnuta vytvarnikum, kteri z nich vytvori libovolne kompozice. O tom, ktera se bude libit nejvic, rozhodnou hlasovanim surfari i navstevnici unorove akce LinuxWorld Expo, kde budou vytvory vystaveny. Tim rozhodnou i o prideleni seku na $2,000, ktery obdrzi vitezny autor pro nakup pocitace firmy Penguin Computing (penguin neboli tucnak je maskotem Linuxu).

"Skadleni" MS pokracuje. Linuxakum bych jeste doporucil vesele cteni Linux Myths, kde se MS snazi presvedcit o tom, ze NT jsou ve vsem lepsi, ba dokonce provozne levnejsi:) Uz pred nejakym casem jsem hodnotil vyplody antilinuxove dezinformacni skupiny MS jako dost hloupe. Linux ma sve misto, adekvatnimu tomu, co sam umi, a tomu, co umeji ti, kteri s nim pracuji. A ti, kteri s nim (nebo s jakymkoli Unixem) pracuji, vedi, co umi, a jak s nim mohou provadet cokoli i diky jeho otevrenemu kodu.

Propagandisticke popichovani jednoho druhym je holy nesmysl. Tady nejde o soutez typu Beta versus VHS, kde muze vyhrat i ten horsi, ale o nasazovani systemu podle jejich vyhodnosti pro urcene operace i podle toho, kdo s nimi hodla zachazet v jakem prostredi. A nakonec je dulezite videt vsechno z hlediska moznych cest dalsiho vyvoje systemu. Tezkotonazni propletenec W2000 se na nej bude schopen adaptovat velmi obtizne. Dezinformacni kampan MS pocita s uspechem u lidi veci neznalych. U beznych konzumentu bude mit uspech do doby, nez se Linux sireji "prookynkuje" i na desktopy. Pak at si i tam vybere, kdo co chce.

Schopni a zkuseni administratori siti a serveru se budou rozhodovat na zaklade svych poznatku, ktere si navic mohou sdelovat via Inet bez jakehokoli omezeni. A kde se to dosud nedelo, tam jim nakonec zacnou naslouchat i firemni manazeri, protoze v rostouci konkurenci na Inetu budou mit zajem na funkcnim prostredi bez ruinovani rozpoctu. Coz ale nevylucuje existenci ani Windows, ani Linuxu ci jakehokoli jineho systemu, ktery se dokaze uplatnit v deledobejsi perspektive. Jak se v ni uplatni zbytnele W2000?

Na Inetu se zacinaji objevovat reakce uzivatelu Linuxu, ktere kompletne vyvraceji demagogicke mystifikace MS. Jedna z velmi slusnych reakci je na LinuxMyths Explained. Diskuse k veci jsou na Slashdotu (1) a 32bitsonline (2): 1, 2. Nemohu si pomoci, ale antilinuxova kampan MS mi pripada, jako kdyz si stokilova baba hraje na roztomilou holcicku:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Prenosnych aj. zarizeni bude na Inetu vic nez pocitacu

Sef IBM predpovida, ze v roce 2003 bude na svete 600 milionu PC. Ale prenosnych zarizeni (telefonu, PDA, pageru apod.) budou dve miliardy. Plus dalsi miliardy aut, TV prijimacu, prodejnich automatu etc. - to vse pripojene k Inetu. Tim chtel mj. rici, ze klasicke pripojeni k Inetu z pocitace na stole bude nalezet k mensinovemu. Pocet surfaru v zapadni Evrope vzroste do peti let z 38 na 150 milionu. Nokia a Alcatel uvedou behem par dalsich tydnu mobilni telefony s technologii WAP pro komplexnejsi pristup k Inetu. Sluzby WAP bude poskytovat i Siemens.

Velmi zajimavou novinku zkouseji firmy Nuance Communications a SpeechWorks Int'l. v USA - jde o hlasovou komunikaci s WWW servery. Nuance uz verejne predvedla, jak ji to funguje (podotykam, ze odpovida server, nikoli clovek). Z jakehokoli telefonu lze zavolat lokalni pristupovy bod (aby se neplatilo za spojeni) a hlasove zadat adresu. Na serveru pak muzete delat cokoli, co umoznuje - Nuance predvedla rezervace letenek, zjisteni, kdy co prileti apod. na serveru American Airlines, objednavku zapujceni automobilu v siti Hertz etc.

Zdroj informace bohuzel neuvadi, zda software rozeznavajici slova rozumi kazdemu hlasu, zda je nutno mluvit ve vetach holych ci podle nejakych vzoru a jaka je uspesnost systemu v "pochopeni" zadanych otazek a prikazu. Netreba pripominat, ze hlasova komunikace bude uzivatelskym balzamem pro nevidome i pro lidi na cestach. A v nemalo pripadech usetri i cas "klavesnicoveho" vyhledavani potrebne informace.
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sobotni koncert NetAid prokazal, ze pro TV prenosy Inet jeste neni

Cisco, ktere ve spolupraci s OSN vymyslelo cely projekt, teprve vyhodnocuje prubeh celeho koncertu a pocita, kolik prislo do fondu na potirani chudoby ve svete. Velka cast surfaru vyjadrila nespokojenost s kvalitou zive prenaseneho koncertu, ktery poustelo do Inetu 1,500 multicastujicich serveru po celem svete. Taky jsem se zkusil pripojit, ale nic...bud to hlasalo chybu, nebo ze pry to mam zkusit pozdeji. Legracni byla zvukova hlaska u volby pouze zvukoveho pripojeni - ze pry koncert zacina v poledne a ze se tesi...to uz byl v USA podvecer:)

Tezko soudit, zda ma pravdu Cisco v tom, ze na jeho serverech bylo vse OK a ztraty kontinuity toku dat vznikaly na cestach ze serveru k uzivatelum. Ja jsem nemohl seznat ani ty ztraty. Na druhou stranu je fakt, ze na linkach byl nejaky pretlak, protoze z americkych zvukovych serveru, ktere poslouchavam, jsem v dobe koncertu dostaval data ve stylu krok-sun-krok. Druhy den uz bylo vsechno v pohode. Soucasny technicky stav Inetu zrejme jeste nemuze zdarne zvadnout tak giganticke akce. Koncert jsem si pustil na Evrope 2, ktere za to budiz dik. Prijemne me prekvapila i prace zvukaru, kteri koncert snimali. A za nejakych pet let uz to snad klapne i na Inetu.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nejen volna sedadla v letadlech, ale i volna kapacita hovoru k mani

Priceline.com realizuje dalsi ze svych napadu. Zacalo to letenkami a hotely. Prazdna sedadla, prazdne pokoje jsou cernou murou aerolinii a hotelu. Na serveru Priceline.com muze kazdy nabidnout svou cenu, jakou je ochoten zaplatit za letenku ci pobyt. Adresati si nabidky rozeberou, pokud jim budou vyhovovat. Na serveru je sirsi nabidka, ale letenky a pobyty jsou svou ztratou nevyuzitych kapacit nejblize tomu, co Priceline.com nove chysta. Telefonni linky uz davno nejsou pretizene a maji prebytecnou, nevyuzitou kapacitu. Proc ji nenabidnout? Proc by si nekdo nemohl predkoupit treba dve hodiny mezistatnich hovoru za nizsi cenu? Hodi svou cenovou nabidku na server a kdyz se telekomunikacni spolecnost ozve, dostane kod, ktery pouzije pri volani.

"Problem" s hovory v USA je ale v tom, ze uz jsou tak levne, ze se neda cekat prilis velky napor zajemcu o slevy (firmy uz delsi dobu kupuji tzv. casove bloky za nizsi poplatek). Ale oni uz se nejaci skudlilove urcite najdou:) Tak me tak napada, ze kapacity zdejsiho Telecomu museji byt primo zoufale nevyuzite. Holt jde o dva diametralne odlisne modely. V jednom lide volaji do zemdleni, aniz by ruinovali rodinny rozpocet, ve druhem zvedaji telefon s pocity nakupu ve zlatnictvi. Jen s tou drobnou odchylkou, ze po zaveseni neodchazeji se zadnym sperkem, ale s tim, co jim doma jeste zbyva, bezi do zastavarny...
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Vedci dekodovali videni kocky

Tym vedcu Harvardske university uspesne dekodoval signaly, ktere zaznamenava 177 bunek, k nimz vedou ocni nervy v mozku kocky. Ke vsem bunkam pripojili snimaci elektrody a vse prubezne zaznamenavali s pomoci pocitace. Zaznam pak dekodovali jakousi "linearni technikou". Vysledek vsechny prekvapil - kocka ma normalni barevne videni, jen trochu zrnitejsi (pokud zrnitost nezpusobuje chyba ve snimani a lusteni - jeden obrazek je na strance uvedene v zahlavi zpravy). Nektere bunky v mozku kocky reaguji na uhly, jine na linky, okraje ploch apod.

K cemu je to dobre? Pro tvorbu umele inteligence, robotu, mozkovych rozhrani (coz je ponekud neprijemna myslenka) atd. Podobnym zpusobem by se dalo zjistit videni vsech zivocichu. Kontraverznost takovych pokusu je samozrejme v primem zasahovani do mozku zvirat. Zkoumani onech 177 bunek, je pomerne snadnou zalezitosti. Co uz jde mimo, je, jak kocka vsechno sama dekoduje, tedy jak ona skutecne vidi a jak se vsechno s tim, co vidi, dale koordinuje. K pochopeni procesu v obrovskem mnozstvi mozkovych bunek je jeste hodne daleko.
Zdroj: BBC News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Je s dalsim vyvojem kremikovych cipu amen?

Inzenyri Intelu se obavaji, ze vyvoj kremikovych cipu se dostal do slepe ulicky, ze ktere zatim neni videt zadny vyjezd. Tim vyvojem se mysli dalsi zmensovani prvku na cipu a zrychlovani jeho operaci. Vedci se pry uz dostali tam, kde z ciste fyzickych duvodu nelze se soucasnymi technologiemi pokracovat v dosavadnim cyklu zdvojnasobovani kapacity cipu kazdych 18 mesicu. Tranzistory by uz musely byt slozeny z mene nez stovky atomu. A to zatim nikdo neumi. Limitu se tak jako tak jednou dosahne, i kdyz se uvedena zed prorazi. Tranzistor slozeny ze subatomarnich castic nekdo asi moc rychle nevymysli:) A mozna, ze na sve dno tady narazi i cela dvoustavova logika.

Na kazdy pad bude veda mit hodne silnou motivaci pro objevovani zatim skrytych vychodisek. A protoze byznys bude od vedy ocekavat reseni, zvednou se i investice do vedeckych projektu. Coz je dobre. Dovedete si predstavit, ze vsechno na dlouhou dobu skonci nekde za 1,000 MHz? Pokud by se vyrazne zvetsoval rozsah RAM, snizovaly ceny pocitacu, pribyvaly viceprocesorove, servery by jely v perfektnich clusterech...tak by bylo vystarano na dost dlouho, nez by se prislo na neco jineho. On to zase neni tak spatny vyhled:)
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net