Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

10. listopadu 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Novy e-mailovy virus "Bubbleboy" se aktivuje zcela sam
Jeden pozitivni dusledek soudu s MS, ktery vsem tak trochu unikl
HP uvolnuje zdrojovy kod sveho e-speaku
Britsky Telecom klickuje pod tlakem inetovych uzivatelu
Konkurence - nekonkurence, hlavne kdyz budeme v jednom chumlu:)
USA bezkonkurencne v cele tabulek poctu uzivatelu Inetu
Hackerske udelatko na RealAudio

Novy e-mailovy virus "Bubbleboy" se aktivuje zcela sam

Antivirova firma Network Associates oznamila existenci prvniho pocitacoveho cerva, ktery prichazi e-mailem a aktivuje se bez nutnosti spustit nejaky soubor z prichozi e-mailove zpravy. Virus se aktivuje okamzite v pripade, ze uzivatel ma napr. v Outlooku nastavene "preview" zprav (zpravy se zobrazuji hned pri brouzdani jejich seznamem). Podle Network Associates se to tyka i maileru Lotus Notes, Exchange apod. Bubbleboy je tedy zrejme prvnim e-mailovym virem, ktery aktivne obsadi pocitac uz pri samotnem cteni zpravy v maileru s GUI (pri cteni zprav v textovych mailerech, jake se pouzivaji v Linuxu ci Unixech, by se Bubbleboy uplatnovat nemel). Jako kazdy jiny cerv, muze Bubbleboy pachat cokoli, co se mu vlozi do vinku. Objeveny Bubbleboy zatim nema zadne destruktivni dusledky, ale mnozi se po siti podobne jako napr. Melissa - pri sve aktivaci se rozesle vsem uzivatelum, ktere mate ve svem adresari. Network Associates sdelila, ze Bubbleboye dostala od anonymniho uzivatele Inetu (doufejme, ze ho nevymyslela sama, aby se ji zvysily trzby:)
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jeden pozitivni dusledek soudu s MS, ktery vsem tak trochu unikl

Na vyse uvedene adrese si muzete precist nazory vehlasneho pocitacoveho veterana Johna Dovraka na antimonopolni causu MS. Prosel jsem si i reakce ctenaru. Jedna z nich mne zaujala. Necetl jsem vsechny komentare ke cause MS, ale v tech, ktere jsem videl, chybela jedna veledulezita vec. Jiste si vzpomenete, ze MS uz dlouha leta ma smlouvy s pececkovymi producenty, kteri museji MS platit desatky z kazdeho prodaneho pocitace, at uz na nem instaluji Windows ci cokoli jineho, ci je prodaji zcela bez systemu. Producenti PC nemeli sanci se branit tomuto monopolistickemu a vyrazne protisoutezivemu kroku. Aby nesli do ztrat, na vsechna PC instalovali Windows. Kdo si chtel nainstalovat treba Linux, radsi volil nakup jednotlivych dilu, z nichz si pececko sam sestavil (i kdyz uz existuji systemy, ktere umoznuji provoz Linuxu i Windows na jednom pocitaci).

Posledni dobou se ale deje neco zvlastniho - stale vetsi pocet velkych i mensich producentu hodla nabizet Linux na svych pocitacich, vcetne pececek (napr. Dell uz se tak rozhodl). Delali by to, kdyby pro ne kazde pececko s Linuxem znamenalo ztratu? Tezko. Zda se, ze tak, jak MS drive tlacil producenty pocitacu ke zdi, vratilo se mu to antimonopolnim vysetrovanim zpatky. V dane situaci MS zrejme jen tezko muze vyhrozovat producentum PC, ze jim zrusi smlouvu, kdyz mu nebudou platit desatky i z pocitacu, ktere prodaji s Linuxem ci s jakymkoli jinym operacnim systemem. Upozornuju, ze jde o domnenku, ktera neni podeprena zadnymi konkretnimi dukazy o tom, ze by producenti PC, majici smlouvu s MS, neplatili MS poplatky i z prodeje PC s Linuxem. Ale at uz tak ci onak, svedci to o vyraznem obratu v pristupu velkych firem, kterym MS dosud tvrde diktoval.

Za pozornost z Dvorakovych nazoru stoji napr. jeho zminka o tom, ze mu stoupne tlak vzdy, kdyz se v souvislosti s causou MS mluvi o inovativnim pristupu MS k pocitacovem byznysu:) Dvorak rika, ze soud s MS je o necistych obchodnich praktikach a o potirani souteze - pokud tohle nekdo povazuje za inovaci v pocitacovem byznysu, tak... Dvorak plne souhlasi s tim, ze MS je monopolem. Lidi, kteri chteji prinaset inovace cele vypocetni technice a kteri nechteji mit s MS nic spolecneho, se realizuji hlavne v oblastech mimo PC (site, mobily, PDA etc.). A co bude s MS dal? Podle Dvoraka MS dostane poradnou pokutu, ktera se bude pohybovat nekde kolem miliardy dolaru.

MS bude nadale obnovovat svuj operacni system jednou za nekolik let a prubezne upgradovat svuj uzivatelsky software, jako je treba Office. A pokud v soutezi s MS na PC neuspeje neco, jako je Linux, ceny softwaru MS nadale porostou. A co akciovy trh? Podle Dvoraka neexistuji lepsi akcie, nez jsou akcie monopolu. Dvorak nakonec soudi, ze i ev. rozdeleni MS nemusi nutne prinest nejake ekonomicke oslabeni MS, ale naopak muze Gatesovi jeste ekonomicky prospet. (Mala noticka - Gates mj. patri k nejvetsim investorum do pocitacoveho a inetoveho byznysu, takze ma dostatecny akcni radius pro rozsahle operovani v teto oblasti...jen uz bude muset byt trochu opatrnejsi.) Az tak skepticky, jako je John Dvorak, nejsem. Tam, kde se J. Dvorakovi zvysuje tlak, vede mala davka optimismu k hojivemu vyprsknuti smichy:)
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

HP uvolnuje zdrojovy kod sveho e-speaku

Abych se vubec dozvedel, o co jde (zpravodajstvi to vselijak mlzila), musel jsem zavitat na e-speak. Jde o system, ktery vyuziva Javu pro vicestrannou transakcni komunikaci. Pod pojmem transkace si tady lze predstavit vsechno treba od vyhledavani nejlepsich nabidek v jakekoli kategorii sortimentu az po vyuctovani koupe/prodeje kreditni kartou. Jednim ze zakladnich modulu systemu je proto broker, ktery napr. vyhledava odpovedi na dotazy, a to i z vice zdroju. E-speak je zatim v betaverzi, jejiz zdrojak si muzete stahnout po svem zaregistrovani (delka mezi 4 az 6 MB). E-speak je zatim pro NT 4.0, HP-Unix a Linux.

Pro beh e-speaku a vyvojove prace budete potrebovat jeste JDK 1.1.7 (pro NT 1.1.8), Oracle 8.0 (a v pripade potreby inzertniho nudlifuku jeste server LDAP). E-speak umi rovnez XML a jeho rozsirenou verzi XQL. HP doufa, ze se e-speak prosadi v sirokem spektru poskytovanych sluzeb na Inetu a usidli se i v mobilnich zarizenich, ze kterych by uzivatele mohli provadet rozlicne transakce v komunikaci s inetovymi servery, pripadne i mezi sebou. Licence na e-speak je GPL, podobne jako treba u Linuxu, takze HP z nej nebude mit ani cent. Hodla se ale zahojit prodejem hotovych softwarovych modulu s urcitymi funkcemi. Konecna verze e-speaku by se mela objevit 8. prosince.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Britsky Telecom klickuje pod tlakem inetovych uzivatelu

BT oznamil, ze od prosince budou ISP moci nabidnout svym dial-upovym abonentum telefonni pausal 10 GBP za 18 hodin spojeni s Inetem mesicne. Po vycerpani onech 18 hodin se budou uctovat impulsy tak, jako dosud. Britska protestni skupina CUT to povazuje za vitezstvi a prvni krok k pausalnimu placeni pristupu k Inetu bez casoveho omezeni. Na britskou divizi AOL to ale velky dojem neudelalo. Prohlasila, ze BT jen prebalil stare do noveho. AOL patri k silne lobby, ktera v Britanii usiluje o zavedeni pausalu za lokalni dial-upove pripojeni bez casoveho limitu. Na druhou stranu bude zajimave sledovat, jak se s novym pausalem vyporadaji bezplatni ISP, kteri ziji z podilu na protelefonovanych impulsech svych abonentu. Jejich prijmy by ted mohly dost poklesnout. Cely obraz dotvari britsky ISP CallNet, ktery 1. listopadu spustil kompletne bezplatny pristup k Inetu (vcetne nulovych telefonnich poplatku).
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Konkurence - nekonkurence, hlavne kdyz budeme v jednom chumlu:)

Tato zprava je tak ruzova, ze se ji az verit nechce. Ctyri predni americke a konkurujici si letecke spolecnosti - United Airlines, Delta Air Lines, Northwest Airlines a Continental Airlines - se dohodly na tom, ze pristi rok spolecne otevrou serverovou farmu na Inetu. V ni bude jejich veskera nabidka, plus dalsi navazne sluzby, jako je ubytovani, pujcovani aut apod. Jednou ze sluzeb farmy bude moznost porovnavani cen vsech letenek aj. sluzeb! Jen ziram... A to si predstavte, ze ke vsemu jeste budou v teto farme vitany vsechny aerolinie z celeho sveta a budou si tam moci dat sve vlastni nabidky, ktere budou rovnez prohledavatelne v jednom chumlu.

Vedle toho vypada takova eBay se svymi izolacionistickymi tendencemi jako anachronicky hlupacek. Leteckou farmu ma spravovat nezavisla firma - zrejme aby se predeslo nejakym podezrenim a strkanicim, ktere nikdy neprospeji obrazu nikoho. Inet dela divy. Je skvele, ze zminene aerolinie pokladaji zaklady jedine smysluplne ceste, po ktere se Inet muze vydat - tedy aby uzivatel Inetu dostaval kompletni informace, ze kterych si bude moci vybrat, nikoli aby byl tlacen ke zmatenemu pobihani mezi reznickymi vyseky firem, jejichz vedeni nic nechapou. Tem aerolinkam budiz slava!:)
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

USA bezkonkurencne v cele tabulek poctu uzivatelu Inetu

Nasledujici seznam uvadi predpokladany pocet uzivatelu Inetu v 15 zemich na konci roku 1999. Americani pokryji 49% vsech surfaru z celeho sveta. Tabulku spravuje Computer Industry Almanach. Podle nej bude mit v roce 2002 pristup k Inetu 490 milionu lidi na cele Zemi, coz bude 79 lidi z 1,000 (v roce 2005 118 z 1,000). Na prvnich 15 zemi bude spadat 82% vsech uzivatelu (vcetne firemnich, domacich i skolnich). Vlivem vzrustu poctu uzivatelu Inetu po svete bude klesat podil USA - v roce 2002 to bude tretina, v roce 2005 27%. Poradi pro tento rok (cisla jsou v tisicich):

USA (110,825), Japonsko (18,156), Velka Britanie (13,975), Kanada (13,277), Nemecko (12,285), Australie (6,837), Brazilie (6,790), Cina (6,308), Francie (5,696), Jizni Korea (5,688), Taiwan (4,790), Italie (4,745), Svedsko (3,950), Holandsko (2,933), Spanelsko (2,905). Sympaticke je umisteni asijskych zemi, ovsem jejich populace je casto vyrazne pocetnejsi nez evropskych statu. Nejvic ma co dohanet Cina. Nejsilnejsi zastoupeni uzivatelu Inetu v populaci ma zcela bezprecedentne Svedsko - cca 45%. Svedove museli od lonskeho roku udelat nejaky velky skok - surfujicich Svedu byla asi tretina. A pokud vas zajimaji statisticke udaje snad vseho druhu z celeho sveta, najdete je na Information Please.
Zdroj: CyberAtlas a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Hackerske udelatko na RealAudio

Streambox Ripper firmy Streambox umoznuje prevadet zvukova data RealAudio G2 a format CD Audio Digital na WAV, MP3 a WMA (Windows Media Audio). Udajne prevadi i data ze ziveho vysilani, ktere si tak muzete nahrat na disk v jednom z uvedenych formatu a pak si je kdykoli poslechnout. Ripper tak obchazi zabezpeceni souboru RealAudio a CD a rusi i jejich distribucni udaje. Spusti se proti Streamboxu vichrice soudnich zalob? Zda se, ze tomu nic moc nestoji v ceste. Streambox tvrdi, ze zadnou licenci nikoho neporusuje. A pokud se nejaka firma obava o osud svych nahravek, muze pozadat Streambox o poskytovani udaju o tom, co se se soubory deje. Streambox totiz nahradil hacknuty distribucni format svym vlastnim (nakolik opravdu dokaze sledovat, co se s dekodovanymi soubory deje, se neuvadi).

Americka vlada prave zvazuje navrh zakona, ktery by to, co provadi Ripper, zakazal. Ripper si nejvic pochvaluji uzivatele, kteri si diky prevodu na MP3 mohou prenaset hudebni soubory na prenosne prehravace MP3, a ti, kteri si mohou kdykoli pozdeji a v klidu poslechnout ziva vysilani, o ktera nechteji prijit. Ripper je shareware. Muzete si ho stahnout na patnactidenni zkousku (1,6 MB) a pak treba i zakoupit za $34,95.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net