Denni zpravy
z Internetu

Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu! 		Tato stranka
se umistila
v hodnoceni
Seznam - TOP
nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu

11. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:
Hadanice kolem velkeho kesovani stranek i v USA
Nakupni horecka kolem akcii inetovskych firem se meni ve zbesilost:)
Predstihne Amazon.com trzni hodnotou svych akcii MS?
Internetu se ve Francii moc nedari
Britove jsou na tom s Inetem mnohem lepe
Microsoft udajne stahl uzivatele o 10 miliard USD navic
"Hudebni format" MP3 si vydatne razi cestu

Hadanice kolem velkeho kesovani stranek i v USA

Nedavno probehla diskuse o nevitanem snizovani statistik navstevnosti stranek, ktere ukladaji velke kese (proxy servery) Cesnetu do svych pameti. Nic moc se "nevyhadalo". Ted se chysta jedna firma v USA zalovat AOL za "kradeni" poctu shlednutych stranek jinym serverum. A ze pry kdyby AOL nejak sdelovala tem serverum, kolik uzivatelu videlo kolik stranek z jejich kesi, nebylo by potreba ji zalovat. Nejsem expert na vsechny kesovaci systemy a na domluvu s jejich protokoly, ale jedno je jiste - dokud nebude jasne, jak stranky kesovat, aniz by ve svych statistikach prisel zkratka zdrojovy server, dotud budou dohady pokracovat. Jiste je ale i to, ze bez proxy serveru je Internet nemyslitelny. Jeden ISP na vytky one zalujici firmy navrhl, aby vsichni ISP vyhlasili jeden den bez kesovani a ze by tu firmu hned presly roupy:) Ma pravdu.

I kdyz programatorsky jde v chodu kesi udelat cokoli, pokud se stranky na zdrojovem serveru tvori dynamicky (obsah se vola z databazi dat), mely by byt kese natolik "galantni", aby pristup uzivatele k databazim neomezovaly, pokud se vysledny obsah zmenil. A kazdy jiste pochopi, ze by spravce WWW serveru namichlo na nejvyssi moznou miru, pokud by na kesi visela jedna placena inzertni nudle z dvaceti jinych (ve zdrojove databazi ulozenych), aniz by spravce mel informace o poctu jejich vystaveni a odkliknuti (nemluve uz o zablokovane rotaci vsech ostatnich nudli). U statickych stranek je ale chudak nudle zcela mimo misu. Ono vsechno slozite ma obvykle jednoduche reseni. Ja ho vidim v tom, ze by kese mely posilat do logu zdrojovych serveru radecku o kazdem pozadavku stazeni stranek, ulozenych v proxy kesich. Pro coz by musel byt nejaky "dohadovaci" protokol mezi proxy a WWW servery. A byl by uplny klid na vsech frontach. Nevite, proc to tak vlastne uz davno neni?
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Nakupni horecka kolem akcii inetovskych firem se meni ve zbesilost:)

Vyvoj prekonava vsechna nejoptimistictejsi ocekavani. Ceny akcii internetovych firem leti nekam na Mars. Yahoo bylo pred rokem na $28 a ted preletlo $400! A to uz v polovine minuleho roku jednou vymenovalo akcie v pomeru 2:1. Dalsi "splitting" (minimalne v pomeru 3:1) na sebe asi neda dlouho cekat. Amazon.com prosel splittingem 2:1 rovnez pred pulrokem, ale dalsi ma za sebou z 5. ledna t. r., a to v pomeru 3:1. Jinak by totiz jeho akcie ted byly na silenych cca $550! Ted se opet rychle priblizily $200, takze dalsi splitting uz je zase na obzoru.

Pro mene znale - splitting se provadi proto, aby cena stoupajicich akcii byla pristupnejsi vsem. Pokud mate akcii v hodnote $180 a firma se rozhodne provest splitting 3:1, mate tri akcie po $60. Rozhodujici je celkova trzni hodnota akcii, coz je nasobek poctu vsech akcii a jejich aktualni trzni ceny. Vysledna hodnota je rovnez jistou informaci pro potencialni kupce firmy a jine rozlicne obchodni transakce. Ale pozor - neplest si celkovou trzni hodnotu vsech akcii s trzni hodnotou samotne firmy. Ta je o hodne (i mnohonasobne) mensi.

Pozadu nezustaly ani dalsi portaly. Lycos se vysvihl za jeden den o 47% na $131, Infoseek o 59% (sic!) na $88, Excite o 40% na $84. Nejvetsi skok za jediny den zaznamenal portal go2net - o neuveritelnych 82% na $120! go2net je metaprohledavac (vyuziva jine prohledavace) a webovske diskusni forum. Metaprohledavacu je na Inetu povicero. Je to velmi pohodlny zpusob prezentace. Vlozena klicova slova se zanesou do syntaxe jednotlivych prohledavacu a vysledek se "nejak" vychrli. Proti tomuto "paraziteni" prohledavace zatim nic nenamitaji. Zvysuje jim to navstevnost, o coz momentalne jde predevsim, takze jsou - coby hostitele takovych "cizopasniku" - spokojene. Podobnou symbiozu nakonec najdeme i v prirode:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Predstihne Amazon.com trzni hodnotou vsech svych akcii MS?

Ac je to skoro k nevire, moc k tomu opravdu nechybi. Hodnota akcii MS je momentalne 374 miliard USD. Cena akcii Amazonu za lonsky vzrostla dvacetinasobne a posledni pulrok se uhledne zdvojnasobuje kazdy mesic. Pokud by tento trend pokracoval, hodnota vsech akcii Amazonu by v kvetnu dosahla 400 miliard USD! Trzni hodnota samotneho Amazonu se odhaduje na 29 miliard USD (pro srovnani - jeji "kamenny" konkurent Barnes & Noble, prispechavsi na Internet ponekud zpozdile, ma hodnotu 2,3 miliardy USD). O to vic vynika neskutecny uspech ciste internetove firmy, ktera zacala a pokracuje jen s elektronickymi daty (nepocitaje v to distribucni plochy pro rozesilani objednanych knih a cedecek). Ironii vseho dovrsuje, ze zatimco MS vydelava miliardy, Amazon stale jen prodelava miliony. Kde se tedy bere cena akcii Amazonu? Asi opravdu jen v neprekonatelne euforii a nezdolne nadeji, ze se z toho jednou vyklube neco obrovskeho. Sef Amazonu ma o cem premyslet, aby vseobecne nadseni udrzel v nadeji:)
Zdroj: Charlotte a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Internetu se ve Francii moc nedari

Ze by se Francouzum Inet nezdal, protoze je moc amerikansky? Nebo si zvykli na minitel, ktery byl jedinecnym fenomenem v dobe, kdy byl Internet jeste na houbach? Cert vi... Mezi vetsinou velkych, ale i nekolika mensimi evropskymi zememi je Francie internetovou popelkou. Jen asi 6% Francouzu ma pripojeni na Inet. Vubec uz se nedari prodeji via Inet - a jen polovina nakupu zprostredkovanych Internetem se plati elektronicky. Internetove nakupy se podileji jen 0,02% na celkovem objemu prodeju koncovym zakaznikum (v USA 1%). Zastupce statni internetove politiky pro Francii to shrnul lapidarne - pokud bude internetovy vyvoj pokracovat stejnym "tempem", zacne se Francie "chytat" az nekdy v roce 2010. Vida...ve Francii ma Cesko vazneho konkurenta:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Britove jsou na tom s Inetem mnohem lepe

Snad ze Inet neni francouzsky, nebo ze Britove nemeli zadny minitel... cert vi:) Na kazdy pad se mu v Britanii dari nepomerne lepe nez ve Francii. Jen o neco mene nez tretina Britu je pripojena k Inetu doma nebo v praci. Na Inetu surfuje uz 14% domacnosti (v USA skoro 30%, ve Svedsku 21%). Podle pruzkumu by koncem tohoto roku mela Inet pouzivat uz polovina Britu, coz je docela sila. Ale nic se nevyrovna Finsku, kde maji Internet snad i psi a kocky:)
Zdroj: CNN a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Microsoft udajne stahl uzivatele o 10 miliard USD navic

Tri vyzkumne organizace, zabyvajici se trhem a jeho dopadem na zakazniky, vydaly spolecnou vyzkumnou zpravu, ktera MS moc nepotesi. Podle nich si MS nekalymi praktikami prisel na "neopravnenych" minimalne 10 miliard USD jen za Windows (4 miliardy pripadaji na USA, zbytek na ostatni zeme sveta). Zatimco treba vykon pocitacu za posledni leta stoupl desetkrat, jejich ceny se snizily o polovinu az dve tretiny. Snizuji se i ceny softwaru. Ale cena Windows se v tomto desetileti zdvojnasobila. Zisk MS neustale roste - loni byl trikrat vetsi, nez jakeho dosahl cely softwarovy prumysl USA, a desetkrat vetsi nez prumyslu hardwaroveho. Kolem 250 milionu pocitacu bylo prodano s instalovanymi Windows, za nez MS pozadoval o $35 az $45 vic nez konkurence za sve systemy (coz cini onech cca 10 miliard USD). Je to system MS, ktery vyzaduje na prumyslu stale vykonnejsi pocitace a cilenymi kampanemi zrazuje od nakupu levnejsich pocitacu. Pritom na pocitace nechava instalovat systemy s redukovanym obsahem (v porovnani s konkurenci). Zprava dochazi k zaveru, ze by MS mela byt udelena pokuta minimalne ve vysi onech 10 miliard USD. Zda tato zprava bude vyuzita v probihajicim procesu s MS, se zatim nevi. Cela zprava je na adrese The Consumer Cost of Microsoft Monopoly
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek