Vstupni cena akcii Red Hatu vyletela behem prvniho dne ze $14 na $52.
To se uz hodne dlouho zadne computerove ani inetove firme nestalo.
Red Hat ziskal z prvniho dne 84 milionu USD, dalsi miliony uz ma od
sponzoru a jeho prijmy se rovnez pocitaji v milionech (letos by to
mohlo byt pres deset milionu). Aby Red Hat posilil svou pozici na
linuxovem trhu, hodla rozvinout svou placenou poradenskou sluzbu, ktera
by objemem prijmu mela prevazit nad obratem z prodeje jeho komercnich
verzi Linuxu.
Ty totiz - na zaklade licence GNU - muze Red Hatu i komukoli jinemu
kdokoli "sebrat" a prodavat (ze slusnosti se v tom udelaji nejake ty
upravy). Tak postupuje napr. firma Mandrake Linux, ktera upravila verzi
Red Hatu dokonce tak, ze si ji uzivatele i vyvojari pochvaluji vic nez
puvodni verzi Red Hatu. V komercni uspesnosti jednotlivych linuxovych
firem bude svou roli hrat nejen snadnost pouzivani jejich verzi, ale i
celkovy image. Red Hat ma image zatim nejlepsi, coz dokazuje i jeho
spoluprace s velkymi firmami na jejich linuxovych projektech. Celkova
trzni hodnota Red Hatu se po jeho vstupu na burzu odhaduje na nemalou
castku - na 3 miliardy USD. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Takovy vykon zajisti software pro rizeni toku dat v serverovem clusteru
Central Dispatch.
Kapacita 8,000 hitu za vterinu uz stoji za zamysleni. Cluster je
nekolik pocitacu, mezi nez se rozdeluji prichazejici pozadavky tak,
aby vsechny byly zatizeny priblizne stejne. Misto jednoho veledraheho
rychleho pocitace tak muzete vyuzit soustavu levnejsich pocitacu.
Vyhodou Central Dispatche je nulova potreba specialniho hardwaru, vse
je reseno ciste softwarove. Central Dispatch bezi na NT 4.0, Solarisu,
AIXu a verze pro Linux s kernelem 2.2.x je za dvermi. Vsechny tyto
platformy lze v clusteru kombinovat.
V repertoaru puvodce Central Dispatche - firmy Resonate - je jeste
Global Dispatch, ktery resi v podstate totez mezi servery rozhazenymi
po ruznych mistech na Internetu (Central Dispatch je pro lokalni
cluster). Prestoze jsem se hodne snazil, na serveru firmy jsem nenasel
zadnou cenovou informaci, ani kde se to da koupit. Bud jsem hledal
blbe...nebo ne:) Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Nepotesitelne hospodarske vysledky SGI (drive Silicon Graphics) vedly
firmu k rozhodnym krokum. Krome toho, ze propusti 1,500 zamestnancu, se
zacne soustredit na Linux do te miry, ze pocita s nahrazenim sveho
operacniho systemu Irix prave Linuxem, jakmile bude hotov jeho kernel
pro intelovsky procesor Merced. Velmi spatne dopadlo zacleneni NT do
produkce SGI. Po 1,5 roce ted SGI hleda firmu, ktera by si jeji Visual
Workstation na bazi NT vzala na triko. Akcie SGI stale klesaji -
naposledy o 20%, na velmi nizkych $13. Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Pred par mesici MS zalozil specialni skupinu, ktera ma jeden cil -
najit na Linuxu jen to nejhorsi a zdecimovat ho v ocich verejnosti.
Jednim z "produktu" teto skupiny bylo vystoupeni marketingove
manazerky britske divize MS, Anne Marie Duffy. Ta uderila na Linux
legracnim zpusobem - ze pry MS vydava na vyvoj systemu tri miliardy
USD rocne, procez jeho systemy jsou stabilni a robustni, zatimco
Linux, na jehoz vyvoji se podileji jen nejaci dobrovolnici, nemuze
nikdy dosici kvalit a urovne systemu MS:) A ze pry proto zakaznici
nemohou mit k Linuxu duveru. V Aniccinych ocickach jsou vsichni
pomyleni, zvlaste pak IBM, HP, Dell, Oracle...a rada dalsich velkych
firem, ktere Linux zarazuji do sveho vyrobniho programu.
Manazerka se velmi zostra pustila i do male nemecke firmy
Star Division, jejiz Star Office 5.1 cini
v podstate totez, co MS Office 2000, a je viditelne trnem v oku MS.
Star Office bezi ve Windows, OS/2, na Solarisu a v Linuxu. Jeho soubory
dosahuji i znacne datove kompatibility se soubory MS Officu. Linuxova
verze je navic zdarma pro osobni uziti a pro neziskovy a vzdelavaci
sektor. Rikanky manazerky se pochopitelne setkaly s nepriznivou reakci
linuxove komunity. Ale toho by ani nebylo treba. Pokud MS bude
pokracovat ve vypadech proti Linuxu timto zpusobem, bude zesmesnovat
sam sebe. Ty tam jsou doby, kdy vsichni byli uplnymi pocitacovymi
negramoty, kterym se dalo namluvit cokoli. Diky Internetu zacina vic
rozhodovat samotna kvalita softwaru nez jeho marketing. Oni si na
Internetu lidi totiz vsechno reknou a tu pusu jim nikdo nezalepi:) Zdroj: ZDNet UK a BAJT
Nasavani Linuxu do produktu IBM probiha tak rychle, ze IBM patrne
nestiha vsechno kolem nasledne a nezbytne technicke podpory. Proto
zavolala na pomoc firmu Linuxcare (pokud
jeji stranky neznate, stoji za pozornost - i pro mene znale obsahuji
mnoho zakladnich informaci). Linuxcarebude poskytovat skoleni a
technickou pomoc zakaznikum, kteri si od IBM koupi jeji systemy RS/6000
s Linuxem. Linux se instaluje zatim na modely F50 a 43P 150, v rijnu
pribyde serverovy "hubenour" teto rady, zvany Pizzazz. Co by tak asi na
to Anezka z predchozi zpravy?:) Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
V Nemecku plati zakaz prodeje fasisticke a jine podobne nenavistne
literatury. Na Amazonu ci z Barnes&Noble si muze kdokoli koupit treba
Hitleruv "Mein Kampf", v Nemecku zakazany. Pripad s Barnes&Noble je
trochu zinantni v tom, ze nemecka firma Bertelsmann v nem ma 40%.
Na prodej teto literatury do Nemecka poukazala Wiesenthalova komise,
ktera po desetileti odhaluje skryvajici se zlocince z 2. svetove valky
a privadi je k soudnim procesum.
Bertelsmann sdelil, ze s Barnes&Noble jedna o zakazu, ale ze jde o
nezavislou americkou firmu, procez bude zalezet jen na ni, zda k
zablokovani distribuce inkriminovanych knih do Nemecka pristoupi.
Mluvci nemeckeho ministerstva spravedlnosti nicmene oznamil, ze
americke firmy, ktere zakazanou literaturu do Nemecka dodavaji, se
dopousteji nezakonne cinnosti a ze pro ni mohou byt stihany. Problem
s touhle literaturou je v tom, ze se snadno muze stat "bibli"
pomatencu, zvlaste v prostredi, kde existuji urcite dejinne tradice
nadrazenosti nad jinymi. Proc je takova literatura v Nemecku zakazana,
museji nejlepe vedet Nemci sami... Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Jeden izraelsky vedec nahodou zjistil, ze viagra ma vztycovaci a
udrzovaci vlastnosti i na kvetenu (jakoz i na zeleninu a ovoce). Kdyz
se v malem mnozstvi pridava do vody, kterou se kvetiny zavlazuji, ty
pak po vyrezu vydrzi v cele sve krase o nejaky tyden dele, nez kdyz se
nijak jinak neopatruji. Soucasne metody chemickeho osetreni prodluzuji
jejich cerstvy stav na 10 az 12 dni. Izraelsky vedec doufa, ze se mu ho
s viagrou podari prodlouzit az na tri tydny, coz by do byznysu rezanych
kvetin prineslo dost znacny prulom. U zeleniny a ovoce ale bude napred
nutne zjistit vsechny mozne vedlejsi ucinky, jake by se mohly objevit
po jejich konzumaci (vcetne nevitane populacni exploze?:) Takhle kdyby
ten pan prisel na to, jak udelat z floppy disku hard disk s vyssim
objemem dat...:) Zdroj: Wired a BAJT