Netscapu se nakonec podarilo zjistit, proc se cookies navstevniku WWW
serveru zapisovaly do logu WWW serveru webmastera, ktery na to
upozornil. Pricina je velmi prosta - kdyz server hledal cookie, kterou
sam zapsal do souboru cookies uzivatele, a tato cookie nebyla ukoncena
znakem CR, server pokracoval ve cteni dalsich cookies, dokud na CR,
resp. na ukoncovaci znak souboru nenarazil. Podle Netscapu jde o
poruseni souboru, k nemuz muze dojit treba vypnutim pocitace v nevhodny
moment. Tomu lze predejit ukoncenim behu operacniho systemu pred
vypnutim pocitace. Jak proste, mily Watsone:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Na vektorovou grafiku pro Web se ceka jak na smilovani. K nemu by melo
konecne dojit koncem leta t. r., kdy by World Wide
Web Consortium melo po prave odstartovanem pripominkovem rizeni
doporucit specifikaci SVG (Scalable Vector Graphics) pro jeji webovskou
implementaci. SVG je urcena pro XML, takze se objevi jen v
prohlizecich, ktere budou schopne XML interpretovat. Nejen kvuli SVG se
modlim, aby Netscape umoznil beh XML i ve starickem Navigatoru 3.x,
ktery nejradsi pouzivam pro bezne cteni informaci:)
SVG umozni vyhledavani jeho objektu, bude kompatibilni se style sheets,
rychle se nacte, bude nejjednodussi pro prezentaci obsahu grafickeho
objektu nevidomym a ma podavat nejvernejsi podobu grafiky pri tisku.
Mezi odmitnutymi formaty je napr. VML Microsoftu (vektorova grafika pro
Office 2000) a PGML Adobe (mix PostScriptu a PDF). S nastupem SVG zmizi
z Webu predevsim bitove obrazky pro navigaci surfaru, cimz se vydatne
zrychli nacitani stranek do prohlizecu. Pokud by SVG zasahlo i nudle,
clovek by se pomalu mohl prestat bat webovske grafiky a nemusel by ji
mit vypnutou. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Bill Gross je dost vyjimecnou postavou mezi investory. Pred nekolika
lety zalozil spolecnost idealab!, cele
zamerenou na tvorbu novych projektu pro Internet. V jeho lihni pracuji
vyvojari na zalezitostech, do kterych by hodne investoru asi nedalo ani
cent, protoze jim chybi predstavivost a vize, jakymi Bill Gross primo
preteka. Poslednim z esoterickych Grossovych napadu, ktery asi za dva
mesice vkroci do prvotni faze sve realizace, je Free-PC (na adrese v
zahlavi zpravy). Jak nazev projektu napovida, jde skutecne o pocitace
zadarmo. Ale zadarmo je i pripojeni k Inetu a e-mailova schranka.
Podstata je - kde jinde nez - v prisunu reklamy do pocitace. B. Gross
se domluvil s Compaqem na dodavkach Free-PC - jde o firemni PC
Pressario s Pentiem II 333 MHz, 32 MB RAM, HDD 4 GB (z toho 2 GB
vyhrazene pro databazi reklam), modemem 33,6 Kbps, CD-ROM, monitorem
15", W98 etc. Kdo by odolal?:) Jenze...
Za pocitac zdarma musi na sebe zajemce prozradit hromadu informaci, aby
se k nemu valila reklama, ktera ho muze potencialne zaujmout. Nudle a
nudlicky budou ramovat vyuzitelnou plochu obrazovky. Na ni se inzerce
bude nacitat primo z disku PC, takze blikani, videosekvenci a kviceni
si uzivatel uzije nepocitane. Databaze 2 GB bude neustale doplnovana
bud v prubehu pripojeni k Inetu, nebo - pokud uzivatel neni pripojen
dost dlouho a casto - PC se pripoji k Inetu a doplni si cerstve
reklamni polozky "samo".
Cela vec vsak ma sve hacky, ktere ji mohou odeslat zase zpet do krajin
snu. Jak znamo, Americane se radsi pripojuji k placenym ISP nez k
bezplatnym vymenou za nepretrzite privaly inzerce. Peprne je, ze ISP
pro Free-PC bude NetZero, coz je prvni uspesnejsi bezplatny ISP v USA.
Nekolik predchozich pokusniku padlo na nezajem. A dale - kdo chce
usetrit na takove platbe, nebude zrejme moc lukrativnim adresatem mnoha
inzerentu. Ceny vykonnych PC klesaji v USA tak, ze pro drtivou vetsinu
lidi s prumernym prijmem zamestnance neni zadny problem si pocitac
koupit hned z prvni vyplaty.
Bill Gross v podstate nabizi par set dolaru (Pressario stoji $599) za
ziskani detailnich informaci o uzivateli, za jeho zavislost na uzivani
inzertniho projektu a za smirovani jeho chovani na Inetu. Tech par set
dolaru je vyrobni cena PC - Compaq je urcite neprodava Grossovi jako
bezny distributor, ale nejspis se bude podilet na moznem zisku z
reklamy. Suma sumarum - Bill Gross se bude mit co ohanet, aby svuj
napad udrzel pri zivote. V prvni fazi se ma vyzkouset na 10,000
zajemcu. A pak se uvidi, co by to jeste chtelo, a jak dal...pokud
nejake dal bude. Zdroj: BAJT
Na obzoru je dalsi soudni pre, napadajici prodej vazeb na klicova slova
prohledavacu. Jejim iniciatorem je Playboy, kteremu se nelibi, ze
Excite a Netscape udajne prodavaji uvedenou vazbu na slovo "Playboy".
Zopakuji, ze pokud uzivatel zada jako hledane slovo treba "Playboy" a
je-li vazba na ne prodana, na strance s vypisem vyhledanych odkazu se
objevi nudle toho, kdo si vazbu koupil. Playboy nedavno uspel pri pri
(hezke slovni spojeni:), v niz napadl pouzivani slova "Playboy" v tzv.
metatagu, jehoz obsah nektere prohledavace zapisuji do svych indexu
pri registraci stranek. Tomu se da rozumet a vubec nic proti tomu. Ale
nudlova vazba na klicove slovo, nijak neovlivnujici vypis vyhledanych
odkazu, je ze zcela jineho soudku. Kolem nej ted budou tancovat tymy
pravniku ucastniku soudniho sporu. Uprimne receno, pral bych Playboyi
a dalsim zalobnikum, aby tyhle pre prohrali. Nebo co kdyby prohledavace
nabizely prodej vazeb na slova jako treba "Playb"? To prece neni
registrovany obchodni nazev, ne?:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Pruzkum firmy Arbitron ukazal, ze pocet Americanu, kteri si pousti na
pocitaci internetove rozhlasove stanice, se ve druhem pololeti 1998
zdvojnasobil (v porovnani s prvnim pololetim) - stoupl ze 6% na 13%.
K tomu je ovsem nutno dodat, ze Internet ve druhem pololeti 1998
pouzivalo uz 41% cele americke populace, a to z prace nebo z domova. K
tomu ale pristupuje dalsich 9% surfaru z knihoven a skol. Takze presna
polovina populace, coz je o 20% vic nez v prvnim pololeti. Surfujici
Americani jsou pripojeni k Inetu v prumeru 4 hodiny tydne z domova a
3,4 hodiny z prace. Jeste pred rokem ci dvema byly takove prumery v
mesicnich statistikach. Leti to nahoru jako blazen...:) Zdroj: Excite a BAJT
Computer Industry Almanac tvrdi, ze podle jeho zjisteni bylo na tomto
svete koncem lonskeho roku skoro 150 milionu surfaru. Metody neuvedeny,
ale vychodiskem maji byt udaje jinych organizaci jednotlivych zemi po
svete. Jina firma by bezpochyby dosla k jinym cislum, takze je to nutno
brat s rezervou a spis jako pribliznou informaci. Almanac v roce 1996
dospel k sume 61 milionu, takze za dva roky se mel pocet uzivatelu
Inetu zvysit o cca 150%. Odhady Almanacu pro rok 2000 cini 320 a pro
rok 2005 720 milionu uzivatelu.
Jak jsou takove zpravy zavadejici, ukazuje rozdil mezi udaji Almanacu
a udaji uvedenymi v predchozi zprave. Zatimco Arbitron tvrdi, ze v USA
surfuje polovina populace, Almanac uvadi ani ne tretinu - cca 77
milionu Americanu. Za USA ma byt Japonsko (9,75), Britanie (8,1),
Nemecko (7,14) a Kanada (6,49 milionu). Evropskych uzivatelu melo byt
36 milionu, tedy asi ctvrtina vsech. Jak se neda moc verit zjisteni
Almanacu, potvrzuje jeho tabulka, ve ktere je Svedsko (2,58) uvedeno
predaleko pred Finskem (1,57 milionu). Staci se podivat do statistik
organizace RIPE a podivat se na pocty domen DNS - Finsko 470887,
Svedsko 413251. Pocty domen a pocty uzivatelu jsou samozrejme ruzna
cisla, ale v pripade zcela nejzadratovanejsiho Finska lze o nizkem
poctu finskych uzivatelu v Almanacu vice nez pochybovat. Ale aspon
neco, kdyz uz jinak nikde nic...:) Zdroj: The Industry Standard a BAJT
Pet velkych spolecnosti, vydesenych z toho, co se na Inetu deje a dit
bude kolem MP3, se spojilo s IBM, ktere prichazi s vlastnim formatem
pro sireni hudby via Inet a pro jeji poslech. Novinka se jmenuje EMMS
(Electronic Music Management System). Onem peti firmam - Warner Music,
Universal, EMI, Sony a BMG - se na EMMS libi hlavne sifry, ktere maji
znemoznovat piratske kopirovani. Co se ale nelibi vsem ostatnim, je
nekompatibilita EMMS s MP3, procez hudbu ve formatu EMMS nelze
poslouchat na prehravacich MP3. To by mohlo EMMS nakonec poslat ke dnu,
pokud se nenajde premosteni vzajemne nekompatibility. IBM o tom vsem
samozrejme vi a oznacuje svuj pokus za pokus.
Zkousky funkcnosti a zajmu probihaji u kabeloveho ISP v tisici
pripojenych domacnosti. V nich si muze kdokoli koupit alba uvedenych
firem podle sve chuti. Vyber cita tisic titulu. Jedno album stoji
$12,99. Doba jeho stazeni po kabelu ma cinit prumerne 10 minut - a i
kdyz si ho pak hudebni fanda bude muset jeste vypalit do cedecka, je to
rychlejsi, nez bezet pro ne do kramu (pro nekoho ovsem mene pohodlne).
Modemem 28,8 Kbps by stahovani alba zabralo nekolik hodin. Inu...takze
v tom zase bude binec... Ale casem jako vzdy rozhodne bud pad jednoho
nebo rozumne reseni pro vsechny. Prikladu spousty - treba Beta vs. VHS
(pad Bety), nebo nekompatibilni modemy 56 Kbps (vzajemne prizpusobeni).
V pripade EMMS bych tipoval to druhe. Zdroj: The Industry Standard a BAJT
Chvilku po oznameni projektu PC-Free (viz info o par odstavcu vys) se
vynorila dalsi nabidka s pocitaci zadarmo. Tentokrat jde o iMacy v
hodnote $999. Nabizi je izraelsko-americka firma One Stop
Communications. Kdyz jsem se chtel podivat na jeji webovsky obchod,
proces se zarazil na izraelske adrese, ktera zacinala vymluvnym slovem
"natasha":) Kdo chce iMaca, musi se zavazat, ze v obchodech One Stopu
utrati $100 mesicne po dobu tri let, celkem tedy $3,600. Pokud nejaky
mesic nesplni limit, sejme mu firma z kreditni karty $100. Je to pokus,
na ktery se mozna leckdo chyti (pro akci je pripraveno 25,000 iMacu),
ale podminky ponekud pripominaji vazalsky system. Mimo jine musi
zajemce pouzivat One Stop jako sveho ISP za bezny mesicni pausal
$19,95. Uz dost...ja radsi svickovou, kdyz na ni zrovna mam chut a
kterou normalne zaplatim...:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT