Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

12. brezna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Evropska unie ma tajny projekt na odposlouchavani vseho
Americke hotely nabidnou Inet via Ethernet a TV
Koupechtivi surfari podavaji zalobu na Buy.com
Evropska AOL podava antitrustovou zalobu na nemecky Telekom
S telekomem si uzivaji i v Estonsku
Ztraty hnacim motorem uspechu internetovych firem?
Americke servery zaznamenavaji poradny prival zamorskych klientu
Oprava stredecni informace ke skolni aukci

Evropska unie ma tajny projekt na odposlouchavani vseho

Smirovaci projekt se jmenuje Enfopol (zvukova podobnost s Interpolem nikoli nahodna?) a od roku 1995, kdy se zacal vytvaret, byl tvrde utajovan. Kdyz prasklo, o co jde, byli vsichni ponekud v soku. Enfopol ma umoznit odposlouchavat cokoli od Internetu az po mobilni telefony nejen policii a vyzvednym sluzbam, ale jakekoli pravni autorite. Pod takovy termin se schova leccos. Enfopol ma byt vyuzivan pri spolecnem postupu vice clenu EU. V Nemecku se uz objevily stranky Freedom for Links, ktere se touto tematikou zabyvaji. Jejich postoj je tvrde opozicni. Vyzyvaji Evropany k zasilani protestnich e-mailu ombudsmanovi EU. Problem je nejen v tom, ze neni presne vymezeno, kdo a za jakych podminek by odposlouchavat mohl, ale ze pry jde dokonce o prubezny monitorovaci system. O tom, ze byrokrati EU stale neco takoveho vari, se proslycha uz leta. V Bruselu se dela i na predpisech pro obsahovou regulaci Internetu v zemich EU. Nemelo by se NATO rozhlizet jen kolem, ale mrknout se i na tyhle sve filistinske?:)
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Americke hotely nabidnou Inet via Ethernet a TV

Firmy AT&T a Lodgenet se chystaji vybavit americke hotely pripojenim k Inetu via Ethernet. Pokud navstevnik bude mit notebook s Ethernetem, pripoji se primo ke konektoru ve zdi bez potreby instalace ci uprav cehokoli. Hoste, kteri si notebook neprivezou, budou moci komunikovat ve stylu WebTV s pouzitim TV prijimace. Samotne ethernetove pripojeni instaluje v hotelich uz delsi dobu firma Sioux Falls (ale nikoli via TV). Hotelieri to vitaji s nadsenim, protoze hotelove telefonni pobocky jsou stale zahlcenejsi dial-upovou komunikaci pres modemy, ktere si navstevnici vozi s sebou. Kolik se bude za nove pripojne instalace platit, zprava neuvadi.
Zdroj: TechWeb

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Koupechtivi surfari podavaji zalobu na Buy.com

Prodejna Buy.com se dostava do neprijemne situace, ktera by mohla poskodit jeji renome. Zacatkem unora nabidla o $400 levnejsi monitory Hitachi 19", nez je bezna cena. Pry slo o preklep. Nicmene skasirovala 1,400 zajemcu o $164. Podobne si Buy.com vedla v pripade nabidky Celeronu 300 MHz (procesor Intelu). Opet skasirovala pres 15,000 zajemcu, ale procesor nikde. Byla totiz zastavena jeho vyroba, aby mohl byt nahrazen Celeronem 333, ktery se k distributorum dostane do cervna t. r. V obou pripadech se Buy.com chova udajne neprijemne, vselijak se vytaci a stavi se k lidem, kteri uz zaplatili za neco, co nedostali, jako by to byla jejich chyba. Trpelivost mnohym z nich dosla, nasli si pravnika a Buy.com zazalovali. Z pohledu zakona se zda, ze pravo je na jejich strane. A nebude divu, kdyz budou zadat i nejake odskodneni. Mne na cele veci neni jasne, proc firma Buy.com penize nevratila hned, jakmile vedela, ze nemuze dostat sve nabidce.

Buy.com je velekram a zrejme hresi na svou obtiznou fyzickou dostupnost. Pri zahlceni kvanty jinych objednavek pro ni takove "detaily" zrejme nehraji roli. O neeticnosti jednani internetovych obchodu se toho napsalo uz vic (napr. Compaq z podobnych duvodu zrusil dodavky svych PC ryze internetovym prodejnam). Prodejce v kamennem obchode by si neco takoveho nedovolil. Sva renome si internetove obchody teprve buduji. Ale pokud se o nekterych z nich budou objevovat negativni informace casteji, casem to na sobe poznaji - uz ted Buy.com urcite ztratila nemalo potencialnich zakazniku.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Evropska AOL podava antitrustovou zalobu na nemecky Telekom

Obdobou IOL tuzemskeho Telecomu je v Nemecku T-Online. Deutsche Telekom udelal neuveritelnou vec - srazil cenu za uzivani sveho ISP, aby sam sebe zvyhodnil proti vsem ostatnim ISP. Za T-Online plati abonenti 6 fenigu za minutu (a nic jineho). Za komunikaci s ostatnimi ISP museji jejich abonenti platit 8 fenigu za minutu jen za telefonni spojeni, plus poplatky ISP. T-Online ma 2,8 milionu abonentu, zatimco AOL se tam zatim moc nedari. Za uvedenych podminek by si pomalu mohla balit kufry. I z tohoto pohledu je dobre, ze se u nas ISP dokazali sdruzit jako obranny val proti Telecomu. Stejne jako nemecky Telecom ted vyrazne dotuje sveho ISP, nema k tomu nikdy daleko ani ten tuzemsky. Pro Nemecko je vsak trochu smutne, ze tam do toho musi slapnout americka firma (ale i v Nemecku funguje protestni sdruzeni proti Telekomu).
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S telekomem si uzivaji i v Estonsku

Estonske uzivatele Internetu nadzvedl dalsi krok estonskeho Esti Telefon, ktery zase zanoruje sve ruce hloubeji do penezenek uzivatelu telefonni site. Estonsti surfari tlaci na ET uz dlouho. ET slibil zlevneni lokalnich hovoru o polovinu, ale zaroven zavedl neco jako "sestavovaci poplatek" - za kazde zahajene telefonni (nejen datove) spojeni zaplati uzivatele cca 1 Kc. Ve vysledku se tak velmi slusne zvysi zisk ET, takze uzivatele zaplati celkove vic. Estonci chystaji na 30. brezna bojkot ET - ve 13. hod. vsichni akteri protestu vyvesi telefony. V ET maji podil 49% svedske a finske firmy. U nas o neco mene holandsky Telsource. Kdyz si date vsechno dohromady, podobnosti jako by ani nebyly nahodne...
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ztraty hnacim motorem uspechu internetovych firem?

Nezasveceny clovek by si pri pohledu na trzni ceny prednich inetovych firem na burze mohl myslet, ze cim vetsi ztraty ta ktera firma vykazuje, tim vic jejich akcii by si mel rychle koupit, aby se za cas mohl uz jen valet na sluncem zalitych plazich:) Novym fenomenem Inetu je neco, co se ve fyzickem svete vubec nevyskytovalo, neb ani nemohlo. Jde o ruzne napadita provedeni cenovych nabidek s tak nizkymi cenami, ze jeden jen zasne.

Zarnym prikladem je Priceline.com. Tam si sami reknete, za kolik byste koupili treba letenku (je tam jeste i jiny artikl, letenky vsak zatim prevazuji, byt se chysta i mnohe jine, vcetne sluzeb, jako treba reseni ucetnictvi apod.). Priceline kupuje letenky dopredu od leteckych spolecnosti. Zda a za kolik je proda, je uz jen jeho vec. V podstate jde o aukci, kde nevidite, kolik za letenky nabizeji ostatni zajemci. Kdyz se sejde vic zajemcu, kteri v souctu nabidnou vic, nez kolik Priceline za letenky zaplatila, je vyhrano. Jinak Priceline ztraci. O tom, ze zatim jen ztraci, svedci jeji lonska ztrata 90 milionu USD. U nabidek sluzeb ci prodeje jinych veci je Priceline ostrazitejsi a stavi se jen do role zprostredkovatele, ktery dostane nejaky pevny poplatek nebo procento.

Zajimavou zalezitosti je prodejna Accompany.com, ktera spusti sve nabidky pristi tyden. Jde o model, ktery se uz na Inetu objevil, ale spis z iniciativy uzivatelu Inetu samotnych. Jak znamo, kdyz nekdo koupi vic neceho, dostane mnozstevni slevu. A na tom je zalozena Accompany. Opet to svym zpusobem pripomina aukci, ale s trochu obracenym smerem. Cim vic lidi projevi zajem o cokoli, tim vic bude klesat vysledna cena pro vsechny spoluzajemce. Dobry napad. Accompany ma na startu jen deset zamestnancu a pul milionu USD. Problemem pro jeji uspesny rozvoj je nezkusenost koncovych zakazniku s ucasti na takovem modelu, ktery se ve fyzickem svete skoro nevyskytuje, procez se da pocitat s urcitou mirou jejich neduverive opatrnosti. Accompany na sve uvodni strance slibuje i sluzbu aktivniho vyhledavani dalsich zajemcu o artikl, o ktery nekdo projevi zajem. Jak to chteji zvladnout v pouhych deseti lidech, mi neni moc jasne:)

Ruznych modelu prodeje a jejich kombinaci se na Internetu objevi jiste jeste vic. Ale zrejma je jedna vec - kdo nabidne nejnizsi ceny ve velkem spektru nabidek, ten prilaka nejvic zajemcu a inzerentu. Jednim z typickych prikladu je Buy.com, ktery sam o sobe slouzi jako inzertni a marketingove pole pro nove produkty, nabizene za nevidane nizke ceny. A pokud Buy.com a dalsi podobne "nizkocenove" experimenty vykazou dostatecne velke ztraty, jejich akcie poleti na burze nahoru:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Americke servery zaznamenavaji poradny prival zamorskych klientu

Takovy prival sleduji i servery, ktere nabizeji nejake sluzby zdarma - napr. e-mailove schranky ci webovske stranky. Xoom.com rika, ze 45% z jeho 6,4 milionu aktivnich clenu pochazi ze zamori. Nejvetsi podil na podobnych serverech pripada na Evropany. A protoze jde o nezanedbatelne cislo, americke servery uvazuji o nekterych potrebnych promenach. Vetsina soucasnych zahranicnich uzivatelu umi anglicky. Ale jejich podil bude klesat. Americane se proto chystaji "naucit" sve servery "mluvit" i jinymi jazyky - to se tyka i marketingovych informaci, ktere uzivatele dostavaji e-mailem. Dalsim trendem je vytvareni zahranicnich pobocek. Napr. Xoom ma uz jednu v Italii.

Pokud se Americanum tento trend nepodari rychle realizovat, prijdou o uzivatele, kteri daji prednost podobnym sluzbam ve svych zemich, jak se deje napr. u nas. Konkurence mezi bezplatnymi americkymi a neamerickymi sluzbami bude urcite jeste zajimava. Pro CR bych si dovolil tipnout, ze bude prevazovat ucast v tuzemskych sluzbach, protoze budou poskytovat kombinace "domactejsich" nabidek a informaci, nez ty americke. Ovsem zemi s velkym poctem obyvatel a rychle rostoucim poctem surfaru, jako je Britanie, Nemecko, Francie atd., si budou Americane vsimat stale silneji.
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Oprava stredecni informace ke skolni aukci

Zase jsem si jednou hezky nabehl. Ale jsem v tom castecne nevinne, protoze by me ani ve snu nenapadlo, ze je neco takoveho na Inetu vubec mozne:) Skolni dobrocinna aukce na vyse uvedene adrese ma za cil sehnat finance na ctyrdenni ekologicky kurs jejich zacku z pate tridy. Napsal jsem s litosti, ze v aukci neni zadny cenovy pohyb, vsude jen $0. A co ze by mela skola udelat, aby se to rozpohybovalo. Dnes jsem se na aukci zase podival...a zase nic. To uz mi bylo dost podezrele. Zapnul jsem grafiku, aby se vylouply odkazy na nejake dalsi informace. A bum! Vyloupla se i obrnudle, ktera informuje, ze aukce probehne od 14. do 20. brezna. Koho by napadlo, ze si administratori ve sve mysli prevedou internetovou aukci na fyzicke zvyklosti a vyhlasi ji na pevny termin? Neuveritelne!:) Takhle skola prosvihla dobu, kdy se o jeji aukci psalo na Inetu. Prosvihla dlouhou radu lidi, kteri se tam sli zbytecne podivat a uz se na ni nikdy nevrati. A vsichni, kteri maji vypnutou grafiku, dospeli ke stejnemu pohledu jako ja predtim. Takhle hloupe prosvihnout potrebne penize pro sve zacky na Inetu, to uz chce nalezity talent:) Ale treba ten pristi tyden neco prece jen prinese - tem zackum to preju. A do jejich reditelny bych pustil netopejra:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net