27-lety Georgi Guninski ma zrejme rad emental. Stal se jednim z
nejvehlasnejsich objevitelu bezpecnostnich der v softwaru. Jeho
"ementalove" stranky nabizeji
demonstrace der predevsim v MSIE a NS Communicatoru. Nove objevena
dira v MSIE opet vyuziva JavaScript. Jeji podstatou je otevreni
"duveryhodneho" okna prohlizece, ze ktereho se ocuchava vsechno, co
uzivatel pocitace dela, a ziskana data se posilaji na adresu vetrelce.
Lupicsky kod muze prijit z WWW serveru, Usenetu nebo e-mailem. MS diru
potvrdil a opet pracuje na jeji zaplate. Tohle snad nikdy neskonci... Zdroj: Wired a BAJT
No neeee...cesti politici a tak uzitecny krok? Vyveste fangle!
V poslednim TV Zavinaci jsem s uzasem sledoval povidani poslancu
Mlynare a Smejkala o jejich zakonodarne iniciative, na jejimz zaklade
by mel elektronicky podpis ziskat stejnou pravni hodnotu jako podpis
rukou na papejre. Az me z toho prepadla obava, jestli jsem u pocitacu
neprosvihl nejaky dalsi prevrat:) Iniciativa pochazi od ctverice
poslancu, do niz nalezi jeste Grossmann, ctvrte jmeno jsem zapomnel
(hluboce se mu omlouvam). Mlynar sdelil, ze stejna iniciativa se
projednava v OSN, ale tam bude trvat jeste nekolik dlouhych let, nez
se k necemu dojde, jak byva u byrokratickych molochu oblibenym zvykem.
Pokud navrh projde parlamentem (a pry to vypada, ze projde bez potizi),
konecne nam ze zivota odleti dalsi ourednicka mura. Koho by taky
bavilo porad krouzit prostorem kvuli podpisum na cetnych papirech.
Smysl to ovsem bude mit, pokud to prijmou vsechny urady i firmy. I
pokud bude zvoleno nalezite neprustrelne asymetricke sifrovani a neco,
co by zamezilo moznosti nakladani s podpisem primo na pocitaci
uzivatele cizi osobou (system sifrovanych hesel by mohl stacit -
nejlepsi by ovsem byla periferie treba pro snimani otisku prstu:)
Predstava, ze na serveru nejakeho uradu najdu prislusny formular,
vyplnim ho a podepisu, aniz bych tam musel cestovat a pobihat, me
naplnuje komunikacni nirvanou. I ty urednice budou mit vic casu na
kaficko. Nespokojeni budou snad jen grafologove:) Standing ovations
posilam onomu poslaneckemu kvartetu. Zdroj: BAJT
Je to snad nejprimarnejsi geneticka reakce, ze jakmile se nekdo docka
uspechu a zbobtna, zacne se ve svem prostoru chovat jako diktator.
U hrochu to chapu. Ale u internetovych firem vubec ne. Aukce eBay je
dalsim trapnym prikladem snahy totalizovat svou, momentalne celnou
pozici. Vedeni eBay zakazuje vsem aukcnim metaprohledavacum brousit
do dat eBay. Nasel se jeden neposlusny kverulant - server AuctionWatch,
ktery zpravodajsky sleduje deni v inetovych aukcich a nabizi i aukcni
metaprohledavac (tj. moznost najit informace o hledane veci ci sluzbe
ve vice aukcich a ze ziskanych odkazu vybirat dle libosti).
eBay pred casem upozornila vsechny aukcni metaprohledavace, ze si
nepreje, aby v nich byla zarazena. Ze pry to zpomaluje chod jejich
serveru. Coz je pitomost z nekolika duvodu. Za prve - vsechny bezne
prohledavace Inetu vitaji, kdyz jsou zarazeny do metaprohledavacu.
Dela jim to reklamu a privadi dalsi navstevniky. Navic metaprohledavace
nejsou ani zdaleka tak vyhledavane jako jednotlive prohledavace. Kazdy
surfar ma svuj nejoblibenejsi a malokdy poskakuje po vicerych.
Metaprohledavace jsou z pohledu prohledavacu skvelym marketingovym
nastrojem, ktery je nestoji ani cent. Navic jde o jednu z prednosti a
prirozenosti Inetu - moznost dolovat informace z vicerych zdroju,
porovnavat je a volit z nich ty, ktere cloveku sednou. Presne v tom je
budoucnost uzivani Inetu. To vsechno plati i pro metaprohledavace
aukci. Povidanim o zpomalovani chodu eBay metaprohledavaci dava eBay
spatnou znamku sama sobe. Jde o (ne)schopnost technickeho reseni.
Ona eBay je trochu podivna v tom, ze ji nezalozil zadny inetovy
vizionar (jako treba Jeff Bezos svuj Amazon), ale jde o spolek
kseftsmanu, kteri o Inetu spis jen neco tusi, nez ze by meli potrebny
prehled. Naval surfaru na eBay se nevytvoril jeji zasluhou, ale podle
zakona utrzene laviny. eBay prisla jeste dost vcas na to, aby na ni
lavinovy efekt mohl vzniknout (on se mohl spustit kdekoli jinde - proc
se tak nestalo, je spis otazka nahodneho prikloneni Stesteny zrovna k
eBay).
Nektere aukcni metaprohledavace uposlechly predchozi vyzvy eBay a
vyradily ji ze svych seznamu. Neposlechl ten nejnavstevovanejsi.
eBay mu napsala solovy dopis, ze ktereho sviti hrozba dalsich moznych
kroku. AuctionWatch udajne porusuje copyright eBay. Z toho lze tusit
nejen moznou zalobu, ale i internetove bezvedomi lidi ve vedeni eBay.
Dokonce ani AOL ve svych soubojich kolem instantnich kecalku s MS,
Yahoo a dalsimi nepouzila takovy argument, svedcici o natvrdlosti jeho
autoru. AuctionWatch reaguje sympaticky - odmitl obsah dopisu eBay
a bude ji mit zarazenou ve svem metaprohledavaci i nadale.
Pokud eBay zazaluje AuctionWatch, bude to opet soud o tom, zda odkazy a
"zprostredkovany" pristup k datum porusuji nejake zakony. Soudni
jednani kolem odkazu uz probehly - firmy, ktere je povazovaly za svuj
"majetek", odesly s neporizenou. Novinkou pro soudni posouzeni by bylo
prohledavani dat na serveru odjinud. Prohledavani ovsem iniciuje
surfar. Zda prohledava data primo z eBay nebo ne, je podruzne, protoze
je prohledava na eBay tak jako tak. Ze se pritom objevi i vypisy z
dalsich aukci, je skvela sluzba uzivateli a prednost Internetu. eBay,
stejne jako AOL se svym "neprostupnym" AIM a ICQ, tady jde proti zajmum
uzivatelu Internetu i jeho komunikacni potenci.
Fandim AuctionWatch v tom, ze nepoklesl v kolenou pred hlouposti lidi
z eBay. Stejne jako fandim Jeffu Bezosovi, ze vubec nezasahuje proti
metaprohledavacum kniznich prodejen, prestoze se v nich jednotlive
tituly najdou i za mensi cenu, nez za jakou je nabizi Amazon. Zdroj: ZDNet a BAJT
...a to nejen na trech stadionech, ale i na Inetu. Stadiony byly
obsazeny asi z poloviny (na vsech celkem 110,000 lidi). Kapacita odberu
dat z 1,500 serveru byla pripravena pro 10 milionu surfaru. Behem
celeho 11-hodinoveho koncertu se jich pripojily necele 2,4 milionu.
TV prenos sel do 60 zemi, rozhlasovy do 132. Objevuji se hlasy, ze
ucel koncertu nebyl dostatecne propagovan. Ucinkujici se jim skoro
vubec nezabyvali, takze nezasveceni divaci a posluchaci nevedeli, o co
a jak vlastne jde. Jedini, kdo si o ucelu mohli neco precist, byli
surfari, kteri pristali na strankach NetAid. Dalsim problemem byla
neurcitost zameru, tedy pro co, koho a jak konkretne bude pomoc vyuzita.
Pri obdobne akci "Live Aid" v roce 1985 (bez Inetu, of course) byly
prijmy urceny na pomoc lidem postizenym hladomorem v Africe (slo hlavne
o Etiopii). 17-hodinovemu koncertu predchazela ohromna kampan a ucel
byl pritomen na jevisti neustale. Prijmy dosahly 225 milionu USD.
Kolik ted, organizatori stale neuvadeji. A ze ted pry slo hlavne o
propagaci moznosti pomoci, nikoli az tak o penize. Ponekud postavene na
hlavu - moznosti se nikdo nenaji a jeden server ztraceny v mori jinych
to nevytrhne. Zacina to vypadat na nezvladnuti podstaty veci, ktera
spolu s koncertem odplynula a dalsi sance uz se jen tak neobjevi. Ale
uvidime, s jakymi udaji o prijmech organizatori nakonec prijdou. Zdroj: Mercury Center a BAJT
Internet se zdarile plni reakcemi spousty lidi na posledni vysleh
antilinuxove propagandisticke kampane MS. Na vyse uvedene adrese
ze serveru "Linux Today" najdete rozsahlejsi material, ktery rozbiji
vsechny argumenty MS obsazene v jeho stati "Linux Myths". Pro jeho
delku to nebudu rozebirat - diky Inetu si to muzete precist sami, treba
z Windows:) Za podstatnou povazuju myslenku, ze MS zapasi s necim, s
cim zapasit nemuze. Linux neni firma. MS zatim pokladal na zada jen
firmy - od vynucovanych smluv s jejich odberateli az po pretahovani
programatoru. U Linuxu se nema ceho z toho jak chytit, protoze nic ze
svych dosavadnich praktik nemuze uplatnovat vuci promenlive komunite,
ktera neni zalozena na cenach akcii, ucetnickych vypisech atd...
Co k tomu dodat z aktualniho deni kolem Linuxu? Tak treba LinuxFund
nabizi na strance Credit Card
kreditky s obrazkem tucnaka. Karty vydava a spravuje MBNA America Bank.
Jde o normalni kreditky, jen s tim rozdilem, ze banka sama poukazuje
nejaky ustepek z kazde transakce na podporu linuxovych projektu (to ale
neplati uzivatel karty). Kartu uz ma pres tisic lidi. Zacatkem roku
by se mely objevit i v Kanade a v zapadni Evrope. S prihlednutim ke
vsemu, cim linuxova komunita je (vcetne jejiho pohledu na MS) se tak
vytvari dalsi symbolika ucasti a souhlasu s "linuxovym stylem zivota".
Kdyz se potkaji dva, kteri budou platit kartou s tucnakem, hned k sobe
budou mit bliz. Po prvni provedene platbe kazdy novy drzitel karty
dostane postou zdarma jeste tricko s tucnakem. Mozna, ze Gatesovi uz
nechutna tucnak v oleji tak, jako jeste pred lety:)
Sef Oraclu, Larry Ellison, oznamil, ze pripravuje linuxovy NC (network
computer), tedy nikoli jen javovy, jako dosud. Jeho cena bude pouhych
$150. Bude obsahovat Navigator Netscapu, procesor AMD K6-2, 64 MB RAM,
modem 56 Kbps, Ethernet....a bootovat bude z cedecka. IBM predstavila
svuj notebook ThinkPad 600 s Linuxem Red Hatu. Nasledovat bude linuxovy
notebook Inspiron Dellu. Skupina velmi zdatnych vyvojaru se sdruzila
do skupiny Linux Cluster Cabal a chce vyvinout technologii, ktera by
mela sdruzit az 1,024 systemu do jednoho clusteru. Na vysvetlenou -
napr. servery spojene do jednoho clusteru se navenek jevi jako jeden
velky, samozrejme i rychly (vsechny pozadavky se rozrazuji podle
vytizeni jednotlivych systemu). Prvni popis zvoleneho postupu by se mel
objevit do konce t. r. Ve vyctu udalosti a novinek kolem Linuxu by se
dalo pokracovat jeste dlouho...a jeste dlouho jich bude denne pribyvat
(i s laskavym pricinenim MS:) Zdroj: Linux Today a BAJT
ISP se mohou aspon trosku radovat. Po dvou letech jednani a pravnich
disputaci dosahli sveho cile. Telecom Italia jim bude platit za minuty,
provolane jejich abonenty - cca 3 halere za minutu v dennim tarifu a
skoro 2 halere v noci. Italsti surfari jinak uz plati polovicni
poplatky za telefonni impulsy pri spojeni s ISP. Prijemnym nadavkem
bude zpetna platba cca 2 haleru za provolane minuty vsem ISP za obdobi
od 1. ledna 1998 do 31. srpna 1999. Podminkou plateb je generovani
nejmene 290,000 minut mesicne jednim ISP - za to ISP dostane jen kolem
6,000 Kc, takze trosku pohvizdovat si budou moci jen ti nejvetsi. Ale
ze by to vystacilo na provoz bezplatneho ISP, to zrejme ne. Zdroj: InternetNews.com a BAJT