Denni zpravy
z Internetu


Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!
Tato stranka
se umistila
v hodnoceni
Seznam - TOP
nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu

13. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:
Yahoo uzavrelo lonsky rok poprve se ziskem
AOL se rozhodla najet na DSL
Francouzi jdou do dalsiho bojkotu Telecomu...jeden viditelne nestacil
Rekove maji sveho Telecomu taky dost
Pet budoucich - mozna velmi uspesnych - projektu pro Internet
O obsahu News on 'Net si uz muzete popovidat i webovsky

Yahoo uzavrelo lonsky rok poprve se ziskem

Za posledni lonske ctvrtleti Yahoo vykazalo zisk 18,5 milionu USD, coz je podstatna cast z celkoveho rocniho zisku 25,6 z prijmu 203,3 milionu USD. Rok 1997 byl jeste ztratovy (-25,5 z prijmu 70,5 milionu USD). Podstatny pro pohled do budoucnosti je objem prijmu, nikoli az tak to, co na konte zustalo jako zisk. Internetove firmy maji stale jeste proc vsechno utracet - jsou v pocatecnich fazich sveho vyvoje, ktery se bez chrleni vsech dostupnych financi do nakupu vseho druhu a do houstnouciho provozu neobejde. Je to prave objem prijmu, ktery ukazuje na to, ze za nekolik let by Yahoo mohlo patrit k firmam, ktere splni nadeje investoru.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
AOL se rozhodla najet na DSL

AOL uzavrela dohodu s telefonni spolecnosti Bell Atlantic o nabidce pripojeni DSL pro abonenty AOL. DSL je stale jeste popelkou. Odhady tvrdi, ze v USA koncem lonskeho roku melo pripojeni kabelovym modemem asi pul milionu lidi, ale via DSL jen asi 60,000. AOL se chysta uctovat za DSL kolem $40 mesicne (obvykly pausal v USA je $39,95). AOL by se svymi 15 miliony abonentu mohla udelit nasazovani DSL notny impuls. AOL pocita s tim, ze data budou k uzivatelum proudit rychlosti v prumeru 640 Kbps. Pripojeni u uzivatelu pujde po telefonnich linkach. Drobnou neprijemnosti jsou instalacni poplatky plus cena modemu - vse dohromady vyjde na cca $400. Trzni analytici soudi, ze se lidem zatim nebude moc chtit prejit na DSL z jednoducheho duvodu - na otazku, co jineho za ty penize z Inetu dostanou, nez dostavaji ted via dial-up, nelze jeste nic moc prevratneho nabidnout. Ale vyvoj nabidky, produkujici "hustsi data", se zamozrejme nezastavi...
Zdroj: NEWS.COM

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Francouzi jdou do dalsiho bojkotu Telecomu...jeden viditelne nestacil

Ve Francii probehl prvni bojkot Internetu (tedy pouzivani linek Telecomu) 13. prosince. Telecom reagoval rychle a neco malo nabidl - snizeni tarifu o 20% v nocnim provozu a o vikendech. Volalo by se na jedno univerzalni cislo. To se iniciatorum bojkotu nelibi. Pro spojeni s Internetem pozaduji pausalni telefonni platbu 200 franku (cca $35) mesicne. Tomu se Telecom brani s poukazem na to, ze by se prudce zvedlo vyuzivani Internetu a kapacity ustreden by to nezvladaly. Pokud to tak skutecne je, pak je tu jasna otazka na vladu, ktera ma v Telecomu vetsinu - co takhle pouzivat hlavu i k mysleni, konkretne k tomu, cemu se rika anticipace (predvidavost). Predevsim americke firmy cekaji na to, aby mohly proniknout na evropsky trh a nacpat do nej nejen miliardy, ale i sve know-how a pracovni kapacity. Evropska statni byrokracie je skutecne silena a zcela nepripravena na mnoho zmen, kterymi se hlasi budoucnost uz ted. Jinak je obrazek Francie velmi podobny tomu ceskemu - snizeni cen a nasazeni jednoho cisla musi schvalit tamni CTU, ktery je ale svazan dosavadnimi rozhodnutimi francouzske vlady, jez by na vsechno musela kyvnout. Bojkot 31. ledna se ted zameruje hlavne na vladu. Iniciatori rovnez chteji dosahnout toho, aby se vyvolala nalezita diskuse v evropskem meritku, protoze Francouzi v tom internetovem marasmu nejsou sami.
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Rekove maji sveho Telecomu taky dost

Tento ctvrtek probehne v Recku interneti bojkot, k nemuz vyzvala aktivisticka skupina uzivatelu. Statem rizeny telefonni gigant OTE neustale zvysuje poplatky. Pod tlakem verejnosti prohlasil, ze chysta snizeni poplatku za lokalni telefonni pripojeni, ale jen u sve vlastni sluzby ISP, zvane OTEnet. Konkurencni ISP HellasNet prohlasil, ze spolu s ostatnimi sni o zivote v zemi, kde by nebyla urazena inteligence lidi prohlasenimi, jako ze zdrazeni o 50% je vlastne skvelym zlevnenim. Ja vam nevim, ale bud jsou ty evropske Telecomy uplne dementni (zadna efektivni partnerstvi pro posileni infrastruktury), nebo ze by slo o jejich mezinarodni spiknuti (jako by jeden opisoval od druheho)? Nejvetsi chyba je samozrejme v hloupe a "loajalni" statni byrokracii.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Pet budoucich - mozna velmi uspesnych - projektu pro Internet

Kdo vi, jak Internet funguje a ma fistron, zacne ho leccos napadat. Lidi, "napadenych" opravdu zajimavou vizi, neni moc. Ale diky nim se veci hybou kupredu. Zdroj teto informace uvadi pet projektu, ktere by se casem mohly silne prosadit. Nejde jen o dane konkretni projekty, ale o jejich "pracovni podstatu", jejiz funkce lze vyuzit i pro leccos jineho.

Prvnim potencialne uspesnym projektem jsou firemni portaly pro zamestnance. Na prvni pohled to nic moc nerika. Ale predstavte si, ze firma, ve ktere pracujete, vam nabidne svuj portal, ve kterem najdete podobne veci jako treba na Yahoo, ktere ale budou brat ohled na to, ze jste zamestnani u one firmy. Jde nejen o vselijake prehledy financni situace firmy, ale treba i o nabidky zlevnenych dovolenych, firemni prodejny s nejak zvyhodnenou nabidkou, moznost spolecnych radovanek, samozrejme chat, provazany osobni planovac etc. Firmy, ktere budou takovy software nabizet a instalovat, bodou mit o svou budoucnost vice nez postarano.

Dalsi oblasti jsou "financni stroje" (Financial Engines), ktere zalozil nositel Nobelovy ceny za ekonomii, William Sharpe. Tyto "stroje" se zabyvaji investicemi a jejich spravovanim v tzv. "mutual funds" (spolecnych fondech) via Inet. Podstatou je vypracovani vstupni nabidky pro investice do ruznych fondu (i duchodovych) v zavislosti na mire rizika, plus neustaly prehled o vasich investicich, moznost jejich dalsiho rozsirovani, premistovani apod.

Bill Gross, sef IdeaLab (lihne zajimavych internetovych firem), se s velkym nadsenim pustil do projektu eWallet. Je to neco jako ICQ, ale jen v tom smyslu, ze bude coby "solovy" klient viset na plose monitoru. Jeho hlavni funkci budou nakupy via Inet. Ma zvladnout jakoukoli nakupni touhu uzivatele vyhledanim jejiho objektu (mozna i s porovnanim cen v ruznych obchodech) a provest nakup. Tato myslenka je zatim ve stadiu zrodu. Jejimu zdarnemu chodu brani jednak pomalost dodavky hledanych dat, ale hlavne dosavadni zpusob pristupu prodejen k zakaznikum - mnohe z nich vyzaduji vyplnit dlouhy formular, abyste se mohli stat "cleny" obchodu. I opakovane nakupy nebyvaji na jedno kliknuti. Bill Gross se tedy musi nejak domluvit na synchronizaci funkci sveho eWalletu s prodejnimi servery, aby vsechno slapalo opravdu jako na dratkach. Pokud se mu vsechno podari zvladnout, uspech na sebe zrejme neda cekat. A mozna bude i vetsi, nez jakym ohromilo ICQ. eWallet se patrne bude podilet nejakym procentem na uskutecnenych prodejich, ale pobirat bude i z inzerce.

Horkym internetovym zelezem jsou dalsi podoby aukci. Dosavadni aukce jsou ve stylu "jeden-k-vice". Notnym skokem budou aukce "vice-k-vice". Jde o databazovou terminologii a ma to s ni leccos spolecneho. Misto soucasne podoby aukcni nabidky od jednoho prodejce k vice zakaznikum via jeden server, budou pristi aukce umistovat nabidky od vice prodejcu do vice aukci (synchronizovane - to znamena, ze pohyb ceny v jedne z aukci se objevi u tehoz artiklu i v ostatnich aukcich). Tak se o dost zvysi potence uspesneho odbytu nabidek. Tyka se to nejen aukci s koncovymi zakazniky, ale i mezifiremnich aukci. Soucasti show bude i software, ktery vyhleda nabidky pozadovaneho artiklu v ruznych aukcich. Na teto technologii pracuje napr. firma Moai Technologies.

A poslednim projektem, ktery soustreduje a srovnava informace z vice zdroju, je iShip. Odstranuje jednu prekazku - rozhodovani, kterou rychlou kuryrni sluzbu pouzit v tom kterem pripade. Kdyz treba chcete rychle dodat balicek urcite vahy z jednoho mista na druhe, a iShip vam nabidne k porovnani nekolik moznosti. Zvolite tu, ktera vam vyhovi cenou, rychlosti atd., hned ji objednate a predplatite. iShip pobira od kuryrnich firem 50 centu za kazdou provedenou objednavku. Kdyz se na iShip podivate jen jako na model, urcite vas napadnou dalsi moznosti jeho uplatneni.

Znakem vsech techto sluzeb je koncentrace informaci z ruznych zdroju s jejich synchronizaci (je-li nezbytna), prezentace (mezi)vysledku a nabidka jejich interaktivniho vyuziti. Zvlaste v pripadech, vyzadujicich synchronizaci obsahu databazi, rozesetych po Inetu, a co nejrychlejsi prezentaci zmen u uzivatelu, jde o "vyssi divci", jejiz zakyne nesmeji z niceho propadat:) A zaroven to naznacuje jeden z velmi zajimavych a nakonec i nutnych trendu, kterymi se Internet bude ubirat.
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
O obsahu News on 'Net si uz muzete popovidat i webovsky

Inet je hlavne o interakci. K claneckum zpravodajstvi dostavam stale vice reakci na svou adresu. Skoda, ze nejsou k dispozici i ostatnim, i kdyz to jde via e-mailovou konferenci news-on-net-public@bajt.cz (jak se prihlasit, najdete na Jak objednat...). Manipulace kolem e-mailovych konferenci jsou pro hodne uzivatelu zrejme ponekud nestravitelne. I proto vznikly webovske diskusni konference. Dnes ponad ranem jsem doskriptil jednu takovou, urcenou prave diskusim kolem temat, objevujicich se v News on 'Net (ale i volnym tematum, ktera muze zalozit kazdy z vas).

Za kazdou zpravou News on 'Net vidite nove odkazy, vedouci k diskusni konferenci. Pokud kliknete na odkaz, vybizejici ke komentari zpravy, neni-li k ni v konferenci jeste zadny komentar, dostanete se k formulari pro zapis vaseho vyjadreni (resp. zalozeni diskusni skupiny na dane tema). Pokud uz nejake komentare ke zprave v konferenci budou, zavede vas software k nim (moznost vasi reakce je tam samozrejme take). Protoze jde o panenske spusteni konference, ktera neni uplne nejjednodussim vyplodem, tak pokud se v ni objevi tzv. generalsky efekt (programatorovi vsechno funguje bajecne, ale kdyz to zkusi nekdo jiny...:), dejte vedet, at pripadny "vyjimecny stav" mohu rychle odstranit. Predem diky. A at se vam to libi a k necemu to je - ale to uz je na vas.

Aby v konferenci na zacatku neco bylo, dal jsem tam nekolik temat prevzatych ze stare podoby webovske konference Bajtu. A jeste jeden detail - zpravy vlozene do webovske diskusni konference se automaticky posilaji i do e-mailove konference news-on-net-public@bajt.cz. Pokud chcete zachytit uplne vsechno, v te e-mailove mate sanci (snad z toho "Delete" vasi klavesnice nedostane krece:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek