Za posledni lonske ctvrtleti Yahoo vykazalo zisk 18,5 milionu USD, coz
je podstatna cast z celkoveho rocniho zisku 25,6 z prijmu 203,3
milionu USD. Rok 1997 byl jeste ztratovy (-25,5 z prijmu 70,5 milionu
USD). Podstatny pro pohled do budoucnosti je objem prijmu, nikoli az
tak to, co na konte zustalo jako zisk. Internetove firmy maji stale
jeste proc vsechno utracet - jsou v pocatecnich fazich sveho vyvoje,
ktery se bez chrleni vsech dostupnych financi do nakupu vseho druhu a
do houstnouciho provozu neobejde. Je to prave objem prijmu, ktery
ukazuje na to, ze za nekolik let by Yahoo mohlo patrit k firmam, ktere
splni nadeje investoru. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
AOL uzavrela dohodu s telefonni spolecnosti Bell Atlantic o nabidce
pripojeni DSL pro abonenty AOL. DSL je stale jeste popelkou. Odhady
tvrdi, ze v USA koncem lonskeho roku melo pripojeni kabelovym modemem
asi pul milionu lidi, ale via DSL jen asi 60,000. AOL se chysta uctovat
za DSL kolem $40 mesicne (obvykly pausal v USA je $39,95). AOL by se
svymi 15 miliony abonentu mohla udelit nasazovani DSL notny impuls. AOL
pocita s tim, ze data budou k uzivatelum proudit rychlosti v prumeru
640 Kbps. Pripojeni u uzivatelu pujde po telefonnich linkach. Drobnou
neprijemnosti jsou instalacni poplatky plus cena modemu - vse dohromady
vyjde na cca $400. Trzni analytici soudi, ze se lidem zatim nebude moc
chtit prejit na DSL z jednoducheho duvodu - na otazku, co jineho za ty
penize z Inetu dostanou, nez dostavaji ted via dial-up, nelze jeste nic
moc prevratneho nabidnout. Ale vyvoj nabidky, produkujici "hustsi
data", se zamozrejme nezastavi... Zdroj: NEWS.COM
Ve Francii probehl prvni bojkot Internetu (tedy pouzivani linek
Telecomu) 13. prosince. Telecom reagoval rychle a neco malo nabidl -
snizeni tarifu o 20% v nocnim provozu a o vikendech. Volalo by se na
jedno univerzalni cislo. To se iniciatorum bojkotu nelibi. Pro spojeni
s Internetem pozaduji pausalni telefonni platbu 200 franku (cca $35)
mesicne. Tomu se Telecom brani s poukazem na to, ze by se prudce zvedlo
vyuzivani Internetu a kapacity ustreden by to nezvladaly. Pokud to tak
skutecne je, pak je tu jasna otazka na vladu, ktera ma v Telecomu
vetsinu - co takhle pouzivat hlavu i k mysleni, konkretne k tomu, cemu
se rika anticipace (predvidavost). Predevsim americke firmy cekaji na
to, aby mohly proniknout na evropsky trh a nacpat do nej nejen
miliardy, ale i sve know-how a pracovni kapacity. Evropska statni
byrokracie je skutecne silena a zcela nepripravena na mnoho zmen,
kterymi se hlasi budoucnost uz ted. Jinak je obrazek Francie velmi
podobny tomu ceskemu - snizeni cen a nasazeni jednoho cisla musi
schvalit tamni CTU, ktery je ale svazan dosavadnimi rozhodnutimi
francouzske vlady, jez by na vsechno musela kyvnout. Bojkot 31. ledna
se ted zameruje hlavne na vladu. Iniciatori rovnez chteji dosahnout
toho, aby se vyvolala nalezita diskuse v evropskem meritku, protoze
Francouzi v tom internetovem marasmu nejsou sami. Zdroj: The Industry Standard
Tento ctvrtek probehne v Recku interneti bojkot, k nemuz vyzvala
aktivisticka skupina uzivatelu. Statem rizeny telefonni gigant OTE
neustale zvysuje poplatky. Pod tlakem verejnosti prohlasil, ze chysta
snizeni poplatku za lokalni telefonni pripojeni, ale jen u sve vlastni
sluzby ISP, zvane OTEnet. Konkurencni ISP HellasNet prohlasil, ze spolu
s ostatnimi sni o zivote v zemi, kde by nebyla urazena inteligence lidi
prohlasenimi, jako ze zdrazeni o 50% je vlastne skvelym zlevnenim. Ja
vam nevim, ale bud jsou ty evropske Telecomy uplne dementni (zadna
efektivni partnerstvi pro posileni infrastruktury), nebo ze by slo o
jejich mezinarodni spiknuti (jako by jeden opisoval od druheho)?
Nejvetsi chyba je samozrejme v hloupe a "loajalni" statni byrokracii. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Kdo vi, jak Internet funguje a ma fistron, zacne ho leccos napadat.
Lidi, "napadenych" opravdu zajimavou vizi, neni moc. Ale diky nim se
veci hybou kupredu. Zdroj teto informace uvadi pet projektu, ktere by
se casem mohly silne prosadit. Nejde jen o dane konkretni projekty,
ale o jejich "pracovni podstatu", jejiz funkce lze vyuzit i pro leccos
jineho.
Prvnim potencialne uspesnym projektem jsou firemni portaly pro
zamestnance. Na prvni pohled to nic moc nerika. Ale predstavte si, ze
firma, ve ktere pracujete, vam nabidne svuj portal, ve kterem najdete
podobne veci jako treba na Yahoo, ktere ale budou brat ohled na to, ze
jste zamestnani u one firmy. Jde nejen o vselijake prehledy financni
situace firmy, ale treba i o nabidky zlevnenych dovolenych, firemni
prodejny s nejak zvyhodnenou nabidkou, moznost spolecnych radovanek,
samozrejme chat, provazany osobni planovac etc. Firmy, ktere budou
takovy software nabizet a instalovat, bodou mit o svou budoucnost vice
nez postarano.
Dalsi oblasti jsou "financni stroje" (Financial Engines), ktere zalozil
nositel Nobelovy ceny za ekonomii, William Sharpe. Tyto "stroje" se
zabyvaji investicemi a jejich spravovanim v tzv. "mutual funds"
(spolecnych fondech) via Inet. Podstatou je vypracovani vstupni nabidky
pro investice do ruznych fondu (i duchodovych) v zavislosti na mire
rizika, plus neustaly prehled o vasich investicich, moznost jejich
dalsiho rozsirovani, premistovani apod.
Bill Gross, sef IdeaLab (lihne zajimavych internetovych firem), se
s velkym nadsenim pustil do projektu eWallet. Je to neco jako ICQ, ale
jen v tom smyslu, ze bude coby "solovy" klient viset na plose monitoru.
Jeho hlavni funkci budou nakupy via Inet. Ma zvladnout jakoukoli
nakupni touhu uzivatele vyhledanim jejiho objektu (mozna i s porovnanim
cen v ruznych obchodech) a provest nakup. Tato myslenka je zatim ve
stadiu zrodu. Jejimu zdarnemu chodu brani jednak pomalost dodavky
hledanych dat, ale hlavne dosavadni zpusob pristupu prodejen k
zakaznikum - mnohe z nich vyzaduji vyplnit dlouhy formular, abyste se
mohli stat "cleny" obchodu. I opakovane nakupy nebyvaji na jedno
kliknuti. Bill Gross se tedy musi nejak domluvit na synchronizaci
funkci sveho eWalletu s prodejnimi servery, aby vsechno slapalo opravdu
jako na dratkach. Pokud se mu vsechno podari zvladnout, uspech na sebe
zrejme neda cekat. A mozna bude i vetsi, nez jakym ohromilo ICQ.
eWallet se patrne bude podilet nejakym procentem na uskutecnenych
prodejich, ale pobirat bude i z inzerce.
Horkym internetovym zelezem jsou dalsi podoby aukci. Dosavadni aukce
jsou ve stylu "jeden-k-vice". Notnym skokem budou aukce "vice-k-vice".
Jde o databazovou terminologii a ma to s ni leccos spolecneho. Misto
soucasne podoby aukcni nabidky od jednoho prodejce k vice zakaznikum
via jeden server, budou pristi aukce umistovat nabidky od vice
prodejcu do vice aukci (synchronizovane - to znamena, ze pohyb ceny v
jedne z aukci se objevi u tehoz artiklu i v ostatnich aukcich). Tak se
o dost zvysi potence uspesneho odbytu nabidek. Tyka se to nejen aukci
s koncovymi zakazniky, ale i mezifiremnich aukci. Soucasti show bude i
software, ktery vyhleda nabidky pozadovaneho artiklu v ruznych aukcich.
Na teto technologii pracuje napr. firma Moai Technologies.
A poslednim projektem, ktery soustreduje a srovnava informace z vice
zdroju, je iShip. Odstranuje jednu prekazku - rozhodovani, kterou
rychlou kuryrni sluzbu pouzit v tom kterem pripade. Kdyz treba chcete
rychle dodat balicek urcite vahy z jednoho mista na druhe, a iShip vam
nabidne k porovnani nekolik moznosti. Zvolite tu, ktera vam vyhovi
cenou, rychlosti atd., hned ji objednate a predplatite. iShip pobira od
kuryrnich firem 50 centu za kazdou provedenou objednavku. Kdyz se na
iShip podivate jen jako na model, urcite vas napadnou dalsi moznosti
jeho uplatneni.
Znakem vsech techto sluzeb je koncentrace informaci z ruznych zdroju
s jejich synchronizaci (je-li nezbytna), prezentace (mezi)vysledku a
nabidka jejich interaktivniho vyuziti. Zvlaste v pripadech,
vyzadujicich synchronizaci obsahu databazi, rozesetych po Inetu, a
co nejrychlejsi prezentaci zmen u uzivatelu, jde o "vyssi divci", jejiz
zakyne nesmeji z niceho propadat:) A zaroven to naznacuje jeden z velmi
zajimavych a nakonec i nutnych trendu, kterymi se Internet bude ubirat. Zdroj: The Industry Standard
O obsahu News on 'Net si uz muzete popovidat i webovsky
Inet je hlavne o interakci. K claneckum zpravodajstvi dostavam stale
vice reakci na svou adresu. Skoda, ze nejsou k dispozici i ostatnim,
i kdyz to jde via e-mailovou konferenci news-on-net-public@bajt.cz
(jak se prihlasit, najdete na
Jak objednat...). Manipulace kolem e-mailovych konferenci jsou pro
hodne uzivatelu zrejme ponekud nestravitelne. I proto vznikly webovske
diskusni konference. Dnes ponad ranem jsem doskriptil jednu takovou,
urcenou prave diskusim kolem temat, objevujicich se v News on 'Net (ale
i volnym tematum, ktera muze zalozit kazdy z vas).
Za kazdou zpravou News on 'Net vidite nove odkazy, vedouci k diskusni
konferenci. Pokud kliknete na odkaz, vybizejici ke komentari zpravy,
neni-li k ni v konferenci jeste zadny komentar, dostanete se k
formulari pro zapis vaseho vyjadreni (resp. zalozeni diskusni skupiny
na dane tema). Pokud uz nejake komentare ke zprave v konferenci budou,
zavede vas software k nim (moznost vasi reakce je tam samozrejme take).
Protoze jde o panenske spusteni konference, ktera neni uplne
nejjednodussim vyplodem, tak pokud se v ni objevi tzv. generalsky efekt
(programatorovi vsechno funguje bajecne, ale kdyz to zkusi nekdo
jiny...:), dejte vedet, at pripadny "vyjimecny stav" mohu rychle
odstranit. Predem diky. A at se vam to libi a k necemu to je - ale to
uz je na vas.
Aby v konferenci na zacatku neco bylo, dal jsem tam nekolik temat
prevzatych ze stare podoby webovske konference Bajtu. A jeste jeden
detail - zpravy vlozene do webovske diskusni konference se automaticky
posilaji i do e-mailove konference news-on-net-public@bajt.cz. Pokud
chcete zachytit uplne vsechno, v te e-mailove mate sanci (snad z toho
"Delete" vasi klavesnice nedostane krece:) Zdroj: BAJT