Obsah jedne e-mailove nabidky, kterou RealNetworks poslala uzivatelum
jejiho RealPlayeru Plus, opet lehce rozvlnil debaty kolem plug-ins,
blokujicich nudle ve webovskych prohlizecich. RealNetworks totiz dost
prekvapive ve svem e-mailu nabidla zakoupeni nudle blokujiciho
softwaru WRQ AtGuard. Ten normalne stoji
$29,95, ale v nabidce RealNetworks polovinu. Oponenti takoveho softwaru
se podivuji nad tim, proc RealNetworks neco takoveho nabizi, kdyz sama
potrebuje nudle pro sve webovske stranky. Podeziraji ji i z toho, ze
jde o taktiku uvolneni inzertni potence pro jeji audio/videoservery a
klienty, kde se inzerce blokovat tak jednoduse neda. WRQ AtGuard -
podobne jako mnohe jine - blokuje nejen nudle, ale i animovanou
grafiku, vyskakujici okna, zapisy do cookies a nabizi jeste nektere
funkce, mezi nimiz zaujme lokalni proxy, pres kterou se nepovolani
nemaji do pocitace dostat. Pro osobni potrebu zdarma si muzete stahnout
napr. WebWasher
Siemensu.
Veskery humbuk kolem blokovani nudli jsem pred casem probiral v News on
'Net. Nic, co surfare nebere, neni jejich vina, ale problem toho, kdo
jim nabizi neco, co je nebere. Krik kolem toho, ze surfari poslusne
neodebiraji nudle a neklikaji na ne, je smesny..."my vas prinutime, aby
se vam to libilo!":) Samozrejme, ze spravci serveru jsou smutni z toho,
kdyz jim nudle nenosi potrebny prijem, bez nehoz nemohou jit kupredu.
A tak zopakuju - dokud nudle apod. reklamni utvary nebudou prinaset
informace, o ktere surfari nebudou chtit prijit, dotud se jim budou
vyhybat. Klicem je aktualnost, kontext, vyber. Nudle musi zaujmout
podobne jako to, kvuli cemu surfar pricestoval na tu kterou stranku.
Howgh!:) Zdroj: Wired a BAJT
Profesor Theodore Litovitz z Americke katolicke university se zabyva
pusobenim elektromagnetickeho zareni na biologicke bunky. Tak jako rada
jinych zjistil, ze v nich dochazi ke zmenam pod vlivem zareni, ale bez
jasnych nasledku na zdravi. Venoval se i vyvoji cipu, ktery by dokazal
vychylit radiaci pozadovanym smerem. Design cipu vyhotovila firma
Onchip Systems a do jeho vyroby se v dubnu t. r. pustila EMX Group.
Vyrobci nechteji mit s cipem nic spolecneho, protoze pry neni duvod
pro jeho zacleneni. Na cip ale slyseli vyrobci baterii pro mobily.
Cip se tak octne v nich. Cena baterii se tim o dost zvysi - asi o $37.
A tak...kdo bude chtit mit jistotu, bude si muset priplatit. Baterie s
cipem se na trhu objevi pristi mesic. Zdroj: Wired a BAJT
Pocitacova technika kraci milovymi kroky. Pred dvanacti lety byl hard
disk 40 MB hitem. IBM ted vyjizdi s diskem o takrka tisicinasobne
kapacite. Ultrastar 36ZX bude stat $1,950, mensi 18 GB $1,325 a 9 GB
$775. Seek time disku je 4,9 ms, buffer 8 MB. Technicke udaje jsou na
IBM
hard disk drives. Serverove farmy a RAIDy se maji na co tesit:) Zdroj: NEWS.COM
Kdyz pred triceti lety vznikal Arpanet, malokoho napadlo, ze 4,29
miliardy moznych adres bude nekdy malo. Bloky adres jejich velkym
konzumentum dosud prideluje IANA (Internet Assigned Numbers Authority).
Ale uz do toho ma co mluvit loni zalozena mezinarodni ICANN (Internet
Corporation for Assigned Names and Numbers). Z globalniho pohledu IANA
prideluje bloky adres trem organizacim, ktere spravuji jejich dalsi
rozdelovani na velkych geografickych plochach. ARIN (American Registry for
Internet Numbers) pro americky kontinent a jizni cast Afriky, RIPE
(Reseaux IP Europeens) pro Evropu, severni cast Afriky, uzemi byvaleho
SSSR a Stredni Vychod a APNIC (Asia Pacific Network Information Centre)
pro Asii a Australii (ale treba i Madagaskar). Od techto regionalnich
distributoru dostavaji bloky adres ISP (ev. i university), kteri je
rozdeluji dal.
Ne vsem vsak IANA meri stejnym metrem. Par desitek hlavne americkych
firem (nikoli ISP) dostalo bloky 16,7 milionu adres. Ale cela Cina
jen 1,04 milionu. Napr. Mercedes, ktery patri k privilegovanym (tzv.
trida A), bude sve miliony adres drzet dal, protoze se jimi chysta
opatrovat sve automobily. Ve tride A je i Stanfordska universita, ale
ta se rozhodla prepoustet pridelene adresy jinym skolam. Takove
privilegovani se obecne nelibi. IANA proto navrhuje zalozeni
ASO (Address Supporting
Organization), ktera by prisla s novymi pravidly rozdelovani adres.
Potud strucna historie s nastinem soucasneho stavu.
S cim se bude muset predevsim ICANN v nedaleke budoucnosti poprat, je
rozsireni celkoveho adresoveho prostoru (zrejme podle navrhovaneho
standardu IP version 6) a zavedeni noveho zpusobu rozdelovani adres.
Duvod je prosty - vyvoj vede k zapojovani stale vetsiho poctu zarizeni
k Internetu. Vsichni uz dnes vedi, ze to nemine ani domaci spotrebice.
Odhady rikaji, ze typicka domacnost bude potrebovat kolem 250 adres IP
(tepic:) Jen v USA by na domacnosti padlo kolem 10 miliard adres. K one
radikalni zmene by melo dojit v horizontu 5 az 25 let.
Jde o podobne nafukovani ciselneho rozsahu, jakym prochazely a stale
prochazeji telefonni cisla. U nich se to resi napr. pridelovanim
regionalnich predcisli. Neco takoveho by nebylo od veci ani u Inetu.
Sice jen vzdalene, ale presto se vnucuje analogie s nestastnym zpusobem
pocitacoveho datovani, jehoz zmena bude stat cely svet miliardy a neco
nervu. Analogie je v nepredvidani mozneho. Bohuzel nic noveho - tim
trpi lidstvo odjakziva v oblastech nepomerne dulezitejsich... Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Ve zprave Cerna
dira v prodejnich systemech na Inetu jsem poukazal na problemy,
ktere prinasi nulova datova komunikace mezi inetovymi obchody a
fyzickymi sklady zbozi (plus ucetnictvi). Prestoze se News on 'Net
venuji hlavne fenomenologii Internetu, pramenici prevazne ze zahranici,
jsem rad, kdykoli mohu napsat neco o dobrem reseni z domacich luhu.
K nim patri system inetoveho obchodovani, ktere ma ten webovsky predek
propojeny s "tim vsim vzadu", diky cemuz se muze zajemce o koupi zbozi
presvedcit treba i o tom, ze pozadovany artikl je pro nej ve skladu
hned rezervovan a ze se vydava na cestu k nemu. Jmenuje se to iMoney a
detaily najdete na adrese uvedene v zahlavi teto zpravy. Pro webujici
obchodniky je to dobre reseni.
Ale neodpustim si jednu dodatecnou poznamku. Pokud nekdo takove reseni
chce, musi si koupit cely system od jednoho producenta (a treba i
zahodit svuj dosavadni). To je v pripade napojeni obchodu na vice
skladu ruznych firem s ruznymi systemy zhola nerealizovatelne. Skutecne
reseni je ve standardizovanych rozhranich mezi jakymikoli systemy
(nakonec jde o prenos "semanticky" stejnych dat). Takova rozhrani by
pak mela byt jednoduse implikovatelna a umoznit vzajemnou komunikaci
mezi jakymikoli objednavkovymi, skladovymi a ucetnimi systemy. Rozhodne
nejde o nic neresitelneho. Ale na nejakou takovou snahu nejake skupiny
firem jsem na Inetu zatim nenarazil. Vite-li, dejte vedet. Zdroj: BAJT
V minule sade zprav News on 'Net je informace o moznem krachu
trimesicnich prodejnich namluv Lycosu i o moznych dusledcich pro nej.
Dnes firmy USA Networks a Ticketmaster (prodej vstupenek) s konecnou
platnosti potvrdily, ze s Lycosem uz jednat nebudou. Jedine, co z toho
Lycosu zustane, je bezna partnerska spoluprace s Ticketmasterem a
hrozba penale 35 milionu USD, pokud by se Lycos spojil s nekym jinym do
15. cervence t. r. Sef Lycosu se vyjadril ve smyslu, ze Lycos od
jakychkoli spojovacich jednani na delsi dobu upusti a soustredi se na
svuj dalsi vyvoj. Spekulaci pry uz ma dost. Je zajimave, ze po ohlaseni
spojeni Lycosu s USA Networks akcie Lycosu silne poklesly. Ted, po
ohlaseni konce jednani, silne poskocily nahoru. A tak na Inetu zustanou
dva nezavisle portaly z tech velkych - Lycos a Yahoo. Nezavislost
nezridka prospiva vyvoji vic, nez podrizenost direktivnimu rizeni
drzitelu velkeho mesce. Ono ale vsechno ma sva rizika, ze?:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Zakladem zazraku je XML. Firma DataChannel
vytvorila aplikacni server z rodu EIP (Enterprise Information Portals).
Portalovitost je obsazena v moznosti prezentovat na Webu data z
jakychkoli zdroju - nestrukturovana (napr. dokumenty, spreadsheety) i
strukurovana (napr. z databazi). A co vic - data z rozlicnych zdroju
lze pri prezentaci kombinovat. Vsechno bezi automaticky a dynamicky.
Server nabizi i moznost kooperace vetsiho poctu lidi na tvorbe a
upravach dokumentu. Server pracuje s NT 4.0. Firma ho nabizi k
bezplatnemu ozkouseni (v pripade zajmu se pripravte na stahovani 57
MB). Cena nikde neuvedena. I tenhle aplikacni server prokazuje, jak se
XML zdarile uplatnuje. Pred jeho zrozenim se muselo na strane serveru
skoro vsechno otravne cpat do databazi. Ty zustavaji zakladem veci i
nadale. Ale uz to do nich nemusite cpat vy:) Zdroj: InternetNews.com a BAJT