Denni zpravy
z Internetu


Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!
Tato stranka
se umistila
v hodnoceni
Seznam - TOP
nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu


13. listopadu 1999

Dnesni titulky News on 'Net:
Geneticke programovani ma zrejme velkou budoucnost
Startrekova posadka predstavi hlasove rizeny telefonek
Nejvetsi fyzicka aukce rusi sve inetove plany
Prolomeni sifer DVD ma svou pricinu i ve statni byrokracii
Red Hat spolupracuje s Oraclem na dalsi verzi "sveho" Linuxu
Sun a Sony pripravuji zaklady domaci inetove elektroniky
Encyklopedie Britannica uz nepada

Geneticke programovani ma zrejme velkou budoucnost

Genetic Programming je velmi mlady vyhonek vypocetni techniky. Ale i prevelice nadejny. Strucne receno - predstavte si pocitacovy system, kteremu jen reknete, co ma naprogramovat, resp. jakou ulohu vyresit, a on to za nejakou dobu sam udela. Slovo "geneticke" v GP je pouzito proto, ze pouzite postupy pri tvorbe softwaru vyvolavaji analogie s geneticky rizenymi biologickymi procesy. V GP dochazi napr. k mutacim nebo k rozmnozovani, behem nejz z rodicu povstava nova generace vyvijeneho softwaru, z nehoz se zase stanou rodice, z nichz opet povstanou komplexnejsi potomci etc.

Zadana uloha se resi postupne. GP vytvori soubor prvnich "softwarovych kousku", ktere maji urcitou jednu funkci. Vsechny tyhle kousky se porovnaji z hlediska jejich funkcnosti i rychlosti a vyberou se ty nejlepsi, ostatni "zahynou" (aneb neco jako darwinisticky vyber). Z nejlepsich se stanou rodice, kteri "vyklonuji" nejlepsiho potomka pristi generace. S nim se zacne pracovat na vyvoji dalsich funkci vedoucich k cili. Atd. etc. Na vyse uvedene adrese serveru o GP najdete vice podrobnosti i odkazu.

Zajimave na vsem je, ze to opravdu funguje. Vyzaduje to ovsem system s velkym vykonem. Zatim nejsilnejsi sestava z 500 dvouprocesorovych pocitacu spojenych do clusteru a komunikujicich s jednim serverem, kam se zapisuji napr. vybrane klony. Kazdy pocitac jinak komunikuje se svymi ctyrmi sousedy pri genetickych procesech. Vysledne programy jsou o dost rozsochatejsi, nez produkty lidskych programatoru, ale delaji, co maji, a jsou flexibilni.

Jako dukaz mohou poslouzit vysledky zkousek, ktere provedl jeden z prednich prukopniku GP, John Koza. V roce 1996 resily jeho pocitace zadani tvorby elektrickeho obvodu. Pocitace nabidly nekolik reseni - jedno z nich souhlasilo s patentem z roku 1947. V posledni dobe resily napr. algoritmy pro stromove datove struktury. Vysledkem byl rychlejsi algoritmus, nez jaky dosud vymysleli programatori. A vymysleji dalsi algoritmizace reseni komplexnich matematickych uloh. Nekteri hracickove "nuti" GP dokonce k hudebnim a vytvarnym improvizacim.

Propagatori GP rikaji, ze GP by mohlo casem byt natolik invencni, ze by mohlo vynalezat, cili mit nove napady. Zatim sva reseni jen logicky odvozuje. Pro napaditost je nutny urcity prvek nahodnosti, ktery se uz do GP implementuje. Napady ale vyzaduji i predstavivost, fantazii, snivost... To vsechno lidi maji diky genetickemu vyvoji. Proc by se neco v tom smyslu nakonec nemohlo vyvinout i u umele inteligence, svym zpusobem aplikujici geneticke zakonitosti?

Programy, ktere vytvareji programy, ktere vytvareji programy...jsou tady. A mohou casem naplnovat ty nejruzovejsi nebo i nejcernejsi predstavy spisovatelu scifi. Sve rozumne vyuziti najdou hlavne ve vedeckych vyzkumech. A kdyz se jim bude zvlast dobre darit, programatori budou jen vylepsovat sve "gepeckove mlejnky", ktere za ne vsechnu ostatni praci udelaji samy...a honorare se jen pohrnou taky skoro samy:)
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Startrekova posadka predstavi hlasove rizeny telefonek

Na lasvegaskem Comdexu vystoupi herci ze Star Treku (ze serie, kde lodi Enterprise velel plesaty kapitan Picard), aby predstavili "komunikator" Samsungu. Jde o mobilni telefon, ktery se pri potrebe nekomu zavolat aktivuje hlasem (vnitrni databaze uchova 50 zaznamu). Pozoruhodne jsou rozmery telefonku - 2,7" x 2,5", vyska 0,8". Vazi 1,7 unce. Diky tomu se muze nosit na zapesti jako hodinky. Ma i dotekovy displej. Software rozeznavajici hlasove povely dodala firma Conversa. Tato firma nabizi uz nekolik programu rizenych hlasovymi povely. Jejim hlavnim produktem je Conversa Web 3.0, ktery spolupracuje (pouze) s MSIE 4.0 a vyssim na Windows.

Conversa se chlubi tim, ze jeji Web 3.0 rozumi prikazum ihned. Kdyz si ale proctete, co muzete prikazovat, brzy vam dojde, ze prikazu je velmi malo a foneticky se od sebe hodne lisi, takze rozeznavaci software nema nijak velkou praci s jejich odlisenim, at je pronasi skoro kdokoli. Adresy pro URL se museji zadavat pismenkovym hlaskovanim, jake se pouziva v armade. Servery, ktere jsou vybaveny hlasovym rozhranim, mohou Webu 3.0 cist svuj obsah a nabizet dalsi vyber prikazu, takze by bylo lze s nimi komunikovat i bez displeje. Samsung chysta i dvoucestnou komunikaci cloveka s jeho "hodinkovym telefonkem". Ten mj. ma i sluchatko do ucha, aby se predeslo akustickemu odposlechu pritomnymi lidmi. Pokud by slo o sluchatko "na drate", bylo by i dobrym resenim pro eliminaci negativniho vlivu mikrovln na bunky v lidskem mozku. Suma sumarum - ke startrekovemu komunikatoru vsak zbyva urazit jeste hodne dlouhou cestu.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Nejvetsi fyzicka aukce rusi sve inetove plany

Aukce Christie's International oznamila, ze zrusila svou inetovou divizi, ktera pripravovala vystavbu inetove aukce, na niz se mel nabizet inventar Christie's. Duvodem je udajne velka vyse potrebnych investic a rozhodnuti Christie's nehazardovat svym dobrym jmenem a dvousetletou tradici na Inetu, kde se muze stat leccos. Zrovna moc nerozumim tomu, proc Christie's argumentuje tim, ze by naklady na vystavbu a provoz nepokryla prodejem. Pokud vim, Christie's - tak jako jine aukce - pobira sve desatky z veskereho prodeje. Christie's bude nadale udrzovat v behu sve firemni stranky. Na svem serveru chce mj. uvest moznost prime ucasti zajemcu na bezicich aukcich, zive snimanych TV kamerami.

Nejvetsi konkurent Christie's - aukce Sotheby's - neustale odklada otevreni sve inetove aukce, ktera se mela zjevit uz v cervnu. Naklady na jeji vystavbu budou cinit 25 milionu USD, jeji provoz bude zajistovat stovka zamestnancu. Odklady jsou pry zapricinene hlavne morem udaju, ktere je nutno predem zpracovat. Kazdy kus inventare je jiny a kazdy ma nejake parametry (obrazy, sperky, nabytek a haldy dalsich starozitnosti, drahokamu etc.). A vsechno se musi vyfotit a zanest do serverovych databazi. Sotheby's uzavrela smlouvu o spolupraci i s Amazonem, kde pobezi jeji paralelni aukce. Pry mozna snad koncem t. r. Pokud by ucast Sotheby's na Inetu byla uspesna, mohlo by se to odrazit i ve vymene pozic obou nejvetsich konkurentu. Jde o docela zajimavy laboratorni pokus, zda se nejvetsi fyzicke aukci podari udrzet svou pozici i bez aukcni serverove farmy.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Prolomeni sifer DVD ma svou pricinu i ve statni byrokracii

Americka vlada ma svuj podil na rychlem zpristupneni zaznamu DVD vsem copyrightovym piratum. Kvuli omezeni delky klicu pro sifry, ktere smeji opustit uzemi USA (cili pro export), nesmeli producenti do svych prehravacu DVD umistit klic delsi nez 40-bitovy. Ponechme stranou to, ze se nevyuzivalo ani celych 40 bitu, i to, ze sifrovaci algoritmus pouzity u DVD pry nepatri k nejpovedenejsim. Podstatne je, ze at uz kdykoli kdokoli bude sifrovat jakkoli cokoli, hackeri to nakonec vzdy rozlousknou. Jde jen o to, za jak dlouho. Prolomeni 40-bitoveho sifrovani je pro dnesni pocitace otazkou maximalne par hodin. Problemy, s jakymi se bude potykat sifrovani zaznamu zabavniho prumyslu, budou povahy spise socialni nez technicke. To by si mel - nejen tenhle prumysl - jasne uvedomit.

S pomoci debuggeru a zpetneho inzenyrstvi se nakonec lze dostat k podstate behu jakehokoli softwaru. Zadny system neni tak uzavreny, aby se do nej hacker nedostal a nemohl zjistovat, "jak to tam beha". Spolu s hlubokou znalosti funkci systemu rozlicneho druhu se nakonec dostane k cili. A aby to bylo jeste peprnejsi - neni daleko doba, kdy se pocitace dokazou automaticky programovat, a mezi jinym samy resit i ulohy treba typu "najdi klic k desifrovani tohoto systemu".

Z nadhledu vzato, je "legracni", jak spolecnost pro stromy nevidi les. Tam, kde je - pod vlivem bozstva vsemocneho kapitalu - nepratelstvi, zlodejstvi, podrazactvi vyznavanym prostredkem zajisteni pozlacene existence na ukor jinych, se nelze divit, ze se krade, podvadi a nici. Dokud tomu tak bude, bude vice nez hloupe, snazit se vec resit pravne byrokratickym vytloukanim klinu klinem, jak se deje napr. v USA, kde muze byt za zlocin povazovana uz jen pritomnost debuggeru na pocitaci (jde o cast zakona "Digital Millennium Copyright Act", ktery se setkal s velkymi a zcela opravnenymi protesty predevsim vedeckych kruhu). Internet i tady odhaluje evolucni pochybeni a zaslepene ulicky. Jen by se melo nad nimi poradne premyslet a otevirat cestu evolucnim resenim driv, nez na ne bude prilis pozde. Ona se evoluce prosadi nakonec sama, ale mohla by si na to vzit i poradnou placacku.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Red Hat spolupracuje s Oraclem na dalsi verzi "sveho" Linuxu

Nova verze by mela byt venku velmi brzy - v polovine prosince. Bude obsahovat databazovy software Oracle8i, podporu clusteru a Javy. Z vyctu dalsich planovanych zmen a promen Linuxu Red Hatu vyplyva, ze se Red Hat zameri hlavne na vyrazne zmermomocneni Linuxu pro elektronicke obchodovani s velkou transakcni kapacitou. Tim se muze naplnit to, na co ma ted Linux nejvic - na prosazeni se ve velkych firmach coby server schopny velke zateze a vybaveny vsemi nezbytnymi funkcemi. Red Hat je si viditelne vedom, ze pro uhajeni sve uspesne pozice musi poradne zabrat. Jeho usili posuzuje pozitivne vetsina prednich firem.

K prvnim vyznamnym investorum Red Hatu - Netscapu a Intelu - se posledni dobou pripojili dalsi velci - Compaq, IBM, Novell a Oracle. Na vsechny zmeny, ktere RedHat v Linuxu provede, se vztahuje licence GPL, tzn. ze jsou a budou volne a bezplatne pristupne vsem. Diky tomu Linux ziskava a ziskavat stale bude nalezity odpich pro svuj rychly vyvoj. Co myslite - bude mit v dalsich letech vetsi prinos a nadeji otevreny linuxovy pristup (alias GNU) nebo ultrakomercni uzavrenost MS?
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Sun a Sony pripravuji zaklady domaci inetove elektroniky

Urcite nebude trvat nejak moc dlouho, nez se na trhu objevi produkty schopne komunikovat s Inetem. Sony chce se Sunem upeci predevsim inetovou televizi a "inetove stereo" (ale nevylucuje ani dalsi domaci spotrebice). Kazda domacnost bude muset mit svou gateway (tudy pujdou data z/do Inetu a odtud se budou adresovat na jednotlive spotrebice v domaci siti). Prave domaci gateway je tim, na cem pry Sun a Sony ted horecne pracuji. Sun v tom vsem urcite vyuzije javove Jini. Vyhodou TV a sterea bude nejen to, ze si budete moci pustit jakekoli inetove vysilani z jakehokoli kouta sveta, ale i ze pri zmenach standardu a ruznych jinych upgradu se software jednoduse posle vsem zarizenim via Inet, aniz se o to bude domaci osazenstvo muset starat. TV urcite bude interaktivni, stereo nejakou tu interaktivitu - uz treba jen pro vyber stanic - bude mit taky. V tom je na co se tesit. Jen to bude chtit o dost tlustsi draty, kabely a spousty "retranslacnich" stanic po celem svete.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net
Encyklopedie Britannica uz nepada

19. rijna odstartovala Encyclopaedia Britannica s velkou slavou a medialni kampani. V ten den se na ni vrhly miliony zvedavcu a Britannica se pod jejich vahou polozila. Pred tydnem znova a bez jakekoli kampane vystrcila sve internetove ruzky. Protoze nenastalo nic katastrofalniho, ve ctvrtek oznamil vice president Britannicy jeji druhy oficialni start. Podstatne je, ze pristup k obsahu inetove Britannicy je bezplatny (knizni vydani stoji $1,250). Britannica se bezpochyby zaradi k nejprohledavanejsim serverum. Neni snad slova ci terminu, ktery byste v ni nenasli. Inetova podoba ma navic tu prednost, ze ke kazdemu vyhledanemu terminu nabidne dalsi souvisejici odkazy (napr. na knihy, ktere si muzete hned koupit, na clanky, webovske stranky apod.). Jen musite mit vyssi verze webovskych prohlizecu (kvuli zpropadenemu - a zvlaste u Britannicy zcela zbytecnemu - JavaScriptu).
Zdroj: Nando News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek