Genetic Programming je velmi
mlady vyhonek vypocetni techniky. Ale i prevelice nadejny. Strucne
receno - predstavte si pocitacovy system, kteremu jen reknete, co ma
naprogramovat, resp. jakou ulohu vyresit, a on to za nejakou dobu sam
udela. Slovo "geneticke" v GP je pouzito proto, ze pouzite postupy pri
tvorbe softwaru vyvolavaji analogie s geneticky rizenymi biologickymi
procesy. V GP dochazi napr. k mutacim nebo k rozmnozovani, behem nejz
z rodicu povstava nova generace vyvijeneho softwaru, z nehoz se zase
stanou rodice, z nichz opet povstanou komplexnejsi potomci etc.
Zadana uloha se resi postupne. GP vytvori soubor prvnich "softwarovych
kousku", ktere maji urcitou jednu funkci. Vsechny tyhle kousky se
porovnaji z hlediska jejich funkcnosti i rychlosti a vyberou se ty
nejlepsi, ostatni "zahynou" (aneb neco jako darwinisticky vyber). Z
nejlepsich se stanou rodice, kteri "vyklonuji" nejlepsiho potomka
pristi generace. S nim se zacne pracovat na vyvoji dalsich funkci
vedoucich k cili. Atd. etc. Na vyse uvedene adrese serveru o GP najdete
vice podrobnosti i odkazu.
Zajimave na vsem je, ze to opravdu funguje. Vyzaduje to ovsem system s
velkym vykonem. Zatim nejsilnejsi sestava z 500 dvouprocesorovych
pocitacu spojenych do clusteru a komunikujicich s jednim serverem, kam
se zapisuji napr. vybrane klony. Kazdy pocitac jinak komunikuje se
svymi ctyrmi sousedy pri genetickych procesech. Vysledne programy jsou
o dost rozsochatejsi, nez produkty lidskych programatoru, ale delaji,
co maji, a jsou flexibilni.
Jako dukaz mohou poslouzit vysledky zkousek, ktere provedl jeden z
prednich prukopniku GP, John Koza. V roce 1996 resily jeho pocitace
zadani tvorby elektrickeho obvodu. Pocitace nabidly nekolik reseni -
jedno z nich souhlasilo s patentem z roku 1947. V posledni dobe resily
napr. algoritmy pro stromove datove struktury. Vysledkem byl rychlejsi
algoritmus, nez jaky dosud vymysleli programatori. A vymysleji dalsi
algoritmizace reseni komplexnich matematickych uloh. Nekteri hracickove
"nuti" GP dokonce k hudebnim a vytvarnym improvizacim.
Propagatori GP rikaji, ze GP by mohlo casem byt natolik invencni, ze by
mohlo vynalezat, cili mit nove napady. Zatim sva reseni jen logicky
odvozuje. Pro napaditost je nutny urcity prvek nahodnosti, ktery se uz
do GP implementuje. Napady ale vyzaduji i predstavivost, fantazii,
snivost... To vsechno lidi maji diky genetickemu vyvoji. Proc by se neco
v tom smyslu nakonec nemohlo vyvinout i u umele inteligence, svym
zpusobem aplikujici geneticke zakonitosti?
Programy, ktere vytvareji programy, ktere vytvareji programy...jsou
tady. A mohou casem naplnovat ty nejruzovejsi nebo i nejcernejsi
predstavy spisovatelu scifi. Sve rozumne vyuziti najdou hlavne ve
vedeckych vyzkumech. A kdyz se jim bude zvlast dobre darit,
programatori budou jen vylepsovat sve "gepeckove mlejnky", ktere za ne
vsechnu ostatni praci udelaji samy...a honorare se jen pohrnou taky
skoro samy:) Zdroj: Salon a BAJT
Na lasvegaskem Comdexu vystoupi herci ze Star Treku (ze serie, kde lodi
Enterprise velel plesaty kapitan Picard), aby predstavili "komunikator"
Samsungu. Jde o mobilni telefon, ktery se pri potrebe nekomu zavolat
aktivuje hlasem (vnitrni databaze uchova 50 zaznamu). Pozoruhodne jsou
rozmery telefonku - 2,7" x 2,5", vyska 0,8". Vazi 1,7 unce. Diky tomu
se muze nosit na zapesti jako hodinky. Ma i dotekovy displej. Software
rozeznavajici hlasove povely dodala firma Conversa.
Tato firma nabizi uz nekolik programu rizenych hlasovymi povely. Jejim
hlavnim produktem je Conversa Web 3.0, ktery spolupracuje (pouze) s
MSIE 4.0 a vyssim na Windows.
Conversa se chlubi tim, ze jeji Web 3.0 rozumi prikazum ihned. Kdyz si
ale proctete, co muzete prikazovat, brzy vam dojde, ze prikazu je velmi
malo a foneticky se od sebe hodne lisi, takze rozeznavaci software nema
nijak velkou praci s jejich odlisenim, at je pronasi skoro kdokoli.
Adresy pro URL se museji zadavat pismenkovym hlaskovanim, jake se
pouziva v armade. Servery, ktere jsou vybaveny hlasovym rozhranim,
mohou Webu 3.0 cist svuj obsah a nabizet dalsi vyber prikazu, takze by
bylo lze s nimi komunikovat i bez displeje. Samsung chysta i
dvoucestnou komunikaci cloveka s jeho "hodinkovym telefonkem". Ten mj.
ma i sluchatko do ucha, aby se predeslo akustickemu odposlechu
pritomnymi lidmi. Pokud by slo o sluchatko "na drate", bylo by i dobrym
resenim pro eliminaci negativniho vlivu mikrovln na bunky v lidskem
mozku. Suma sumarum - ke startrekovemu komunikatoru vsak zbyva urazit
jeste hodne dlouhou cestu. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Aukce Christie's International oznamila, ze zrusila svou inetovou
divizi, ktera pripravovala vystavbu inetove aukce, na niz se mel
nabizet inventar Christie's. Duvodem je udajne velka vyse potrebnych
investic a rozhodnuti Christie's nehazardovat svym dobrym jmenem a
dvousetletou tradici na Inetu, kde se muze stat leccos. Zrovna moc
nerozumim tomu, proc Christie's argumentuje tim, ze by naklady na
vystavbu a provoz nepokryla prodejem. Pokud vim, Christie's - tak jako
jine aukce - pobira sve desatky z veskereho prodeje. Christie's bude
nadale udrzovat v behu sve firemni stranky. Na svem serveru chce mj.
uvest moznost prime ucasti zajemcu na bezicich aukcich, zive snimanych
TV kamerami.
Nejvetsi konkurent Christie's - aukce Sotheby's - neustale odklada
otevreni sve inetove aukce, ktera se mela zjevit uz v cervnu. Naklady
na jeji vystavbu budou cinit 25 milionu USD, jeji provoz bude
zajistovat stovka zamestnancu. Odklady jsou pry zapricinene hlavne
morem udaju, ktere je nutno predem zpracovat. Kazdy kus inventare je
jiny a kazdy ma nejake parametry (obrazy, sperky, nabytek a haldy
dalsich starozitnosti, drahokamu etc.). A vsechno se musi vyfotit a
zanest do serverovych databazi. Sotheby's uzavrela smlouvu o spolupraci
i s Amazonem, kde pobezi jeji paralelni aukce. Pry mozna snad koncem
t. r. Pokud by ucast Sotheby's na Inetu byla uspesna, mohlo by se to
odrazit i ve vymene pozic obou nejvetsich konkurentu. Jde o docela
zajimavy laboratorni pokus, zda se nejvetsi fyzicke aukci podari udrzet
svou pozici i bez aukcni serverove farmy. Zdroj: ZDNet a BAJT
Americka vlada ma svuj podil na rychlem zpristupneni zaznamu DVD vsem
copyrightovym piratum. Kvuli omezeni delky klicu pro sifry, ktere smeji
opustit uzemi USA (cili pro export), nesmeli producenti do svych
prehravacu DVD umistit klic delsi nez 40-bitovy. Ponechme stranou to,
ze se nevyuzivalo ani celych 40 bitu, i to, ze sifrovaci algoritmus
pouzity u DVD pry nepatri k nejpovedenejsim. Podstatne je, ze at uz
kdykoli kdokoli bude sifrovat jakkoli cokoli, hackeri to nakonec vzdy
rozlousknou. Jde jen o to, za jak dlouho. Prolomeni 40-bitoveho
sifrovani je pro dnesni pocitace otazkou maximalne par hodin. Problemy,
s jakymi se bude potykat sifrovani zaznamu zabavniho prumyslu, budou
povahy spise socialni nez technicke. To by si mel - nejen tenhle
prumysl - jasne uvedomit.
S pomoci debuggeru a zpetneho inzenyrstvi se nakonec lze dostat k
podstate behu jakehokoli softwaru. Zadny system neni tak uzavreny, aby
se do nej hacker nedostal a nemohl zjistovat, "jak to tam beha". Spolu
s hlubokou znalosti funkci systemu rozlicneho druhu se nakonec dostane
k cili. A aby to bylo jeste peprnejsi - neni daleko doba, kdy se
pocitace dokazou automaticky programovat, a mezi jinym samy resit i
ulohy treba typu "najdi klic k desifrovani tohoto systemu".
Z nadhledu vzato, je "legracni", jak spolecnost pro stromy nevidi les.
Tam, kde je - pod vlivem bozstva vsemocneho kapitalu - nepratelstvi,
zlodejstvi, podrazactvi vyznavanym prostredkem zajisteni pozlacene
existence na ukor jinych, se nelze divit, ze se krade, podvadi a nici.
Dokud tomu tak bude, bude vice nez hloupe, snazit se vec resit pravne
byrokratickym vytloukanim klinu klinem, jak se deje napr. v USA, kde
muze byt za zlocin povazovana uz jen pritomnost debuggeru na pocitaci
(jde o cast zakona "Digital Millennium Copyright Act", ktery se setkal
s velkymi a zcela opravnenymi protesty predevsim vedeckych kruhu).
Internet i tady odhaluje evolucni pochybeni a zaslepene ulicky. Jen by
se melo nad nimi poradne premyslet a otevirat cestu evolucnim resenim
driv, nez na ne bude prilis pozde. Ona se evoluce prosadi nakonec sama,
ale mohla by si na to vzit i poradnou placacku. Zdroj: Wired a BAJT
Nova verze by mela byt venku velmi brzy - v polovine prosince. Bude
obsahovat databazovy software Oracle8i, podporu clusteru a Javy. Z
vyctu dalsich planovanych zmen a promen Linuxu Red Hatu vyplyva, ze se
Red Hat zameri hlavne na vyrazne zmermomocneni Linuxu pro elektronicke
obchodovani s velkou transakcni kapacitou. Tim se muze naplnit to, na
co ma ted Linux nejvic - na prosazeni se ve velkych firmach coby
server schopny velke zateze a vybaveny vsemi nezbytnymi funkcemi.
Red Hat je si viditelne vedom, ze pro uhajeni sve uspesne pozice musi
poradne zabrat. Jeho usili posuzuje pozitivne vetsina prednich firem.
K prvnim vyznamnym investorum Red Hatu - Netscapu a Intelu - se
posledni dobou pripojili dalsi velci - Compaq, IBM, Novell a Oracle.
Na vsechny zmeny, ktere RedHat v Linuxu provede, se vztahuje licence
GPL, tzn. ze jsou a budou volne a bezplatne pristupne vsem. Diky tomu
Linux ziskava a ziskavat stale bude nalezity odpich pro svuj rychly
vyvoj. Co myslite - bude mit v dalsich letech vetsi prinos a nadeji
otevreny linuxovy pristup (alias GNU) nebo ultrakomercni uzavrenost MS? Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Urcite nebude trvat nejak moc dlouho, nez se na trhu objevi produkty
schopne komunikovat s Inetem. Sony chce se Sunem upeci predevsim
inetovou televizi a "inetove stereo" (ale nevylucuje ani dalsi domaci
spotrebice). Kazda domacnost bude muset mit svou gateway (tudy pujdou
data z/do Inetu a odtud se budou adresovat na jednotlive spotrebice v
domaci siti). Prave domaci gateway je tim, na cem pry Sun a Sony ted
horecne pracuji. Sun v tom vsem urcite vyuzije javove Jini. Vyhodou TV
a sterea bude nejen to, ze si budete moci pustit jakekoli inetove
vysilani z jakehokoli kouta sveta, ale i ze pri zmenach standardu a
ruznych jinych upgradu se software jednoduse posle vsem zarizenim via
Inet, aniz se o to bude domaci osazenstvo muset starat. TV urcite bude
interaktivni, stereo nejakou tu interaktivitu - uz treba jen pro vyber
stanic - bude mit taky. V tom je na co se tesit. Jen to bude chtit o
dost tlustsi draty, kabely a spousty "retranslacnich" stanic po celem
svete. Zdroj: Wired a BAJT
19. rijna odstartovala Encyclopaedia Britannica
s velkou slavou a medialni kampani. V ten den se na ni vrhly miliony
zvedavcu a Britannica se pod jejich vahou polozila. Pred tydnem znova
a bez jakekoli kampane vystrcila sve internetove ruzky. Protoze
nenastalo nic katastrofalniho, ve ctvrtek oznamil vice president
Britannicy jeji druhy oficialni start. Podstatne je, ze pristup k
obsahu inetove Britannicy je bezplatny (knizni vydani stoji $1,250).
Britannica se bezpochyby zaradi k nejprohledavanejsim serverum. Neni
snad slova ci terminu, ktery byste v ni nenasli. Inetova podoba ma
navic tu prednost, ze ke kazdemu vyhledanemu terminu nabidne dalsi
souvisejici odkazy (napr. na knihy, ktere si muzete hned koupit, na
clanky, webovske stranky apod.). Jen musite mit vyssi verze webovskych
prohlizecu (kvuli zpropadenemu - a zvlaste u Britannicy zcela
zbytecnemu - JavaScriptu). Zdroj: Nando News a BAJT