A pak verte tomu, co se rika...jeste pred casem se firma RealNetworks
dusovala, ze MP3 nikdy. A ted oznamila, ze kupuje firmu Xing Technology
prave kvuli MP3 za 75 milionu USD (prehozem akcii). Poustet si MP3 na
RealPlayeru G2 ale muzete uz dnes - bezplatny plug-in pro nej vytvorila
firma Digital Bitcasting. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
O "prodeji" klicovych slov, po jejichz zadanich se na prvni strance
vypisu prohledavace objevi nudle inzerenta, ktery si vazbu na slova
zaplatil, se napsalo uz dost. Pro prohledavace je to dobry zdroj
prijmu, ale firmam se nelibi, kdyz si jine firmy "kupuji" jejich nazvy,
po jejichz zadani se vylihne nudle konkurenta (pravni tahanice na toto
tema pokracuji). Ale jeste zadny prohledavac neprisel s tim, co si
vymyslela AltaVista - s aukcnim prodejem umisteni na prvnim miste
prvniho vypisu po zadani nektereho z nejfrekventovanejsich klicovych
slov, jako treba football, sex, cars apod. Aukce udajne bezi na
DoubleClicku, ale i prese vsechnu snahu se mi ji tam nepodarilo najit.
Vyvolavaci cena AltaVisty byla 25 centu za jedno vypsani (za jedno
zjeveni nudle se uctuje v prumeru cca 5 centu). Ostatni prohledavace
pry to zavadet nebudou (uz vidim, jak cekaji, co to udela, aby se na
to vrhly:) Jedine, co by mohlo AltaVistu zahnat na ustup od tohoto
inzertniho stylu, by byli jeji namichnuti uzivatele. Pokud by je to
nijak nenamichlo (ti zdatnejsi stejne hledaji jina temata), bylo by
lze predpokladat, ze AltaVista da do frcu i vetsi pocet pozic z prvnich
stranek vypisu. Pokud slovo "sex" zada treba ctvrt milionu lidi denne,
uz pri 25 centech by denni prijem mohl vzrust o $62,500. Takovou castku
za jednodenni kampan by ale utahl asi jen maloktery inzerent. AltaVistu
plne zastupuje DoubleClick. Pokud vas zajimaji ceny inzerce, juknete na
AV Rate
Card. Jsou tam i ceny za nudle vazane na klicova slova. Zdroj: Wired a BAJT
Na vystave/konferenci, poradane americkou National Association of
Broadcasters, Apple predstavi betaverzi QuickTimu 4.0. Jsou na nem
zajimave tri veci - je zakladem budouciho standardu MPEG-4, obsahuje i
MP3 a ma modularni architekturu, diky ktere se nebude updatovat cely
mnohamegabajtovy program jako dosud, ale jeho jednotlive mensi casti.
QuickTime plne zohlednuje Internet. Instalace nabizi ctyri urovne -
zakladni (2 MB), deluxe (2,5 MB), pro tvorbu (5,3 MB) a vyberovou.
Apple jeste neni ochoten sdelit, kdy a za jakych podminek nabidne
Quick Time 4.0 verejnosti. Zdroj: Wired
Firma Caldera vyjede pristi tyden
se svym OpenLinuxem 2.2, ktery se ma stat jednou z prvnich predzvesti
nasazovani Linuxu na pocitace beznych uzivatelu, o Unixu paru
nemajicich. Podobna vlastovka uz vyletla z hnizda Red Hatu s GUI Gnome
a applovsti si mohou hrat s LinuxPPC. Novy OpenLinux ma GUI KDE. Da se
instalovat i na pocitaci s Windows (vytvori si svou vlastni partition a
nastaveni Windows se nedotkne, takze navrat k nim je mozny kdykoli).
System vyzaduje diskovy prostor 300 MB. Graficky vyvedeny instalacni
program Lizard (Linux Wizard) ma automaticky zjistit pritomnost
hardwarovych zarizeni a vsechna ostatni nastaveni. Pro praci bezneho
uzivatele je v OpenLinuxu vedle KDE s jeho knihovnami i WordPerfect 8
Corelu a StarOffice firmy StarDivision. Je to zatim jen zacatek pruniku
do prostoru dosud okupovaneho predevsim Windows, ale nejak se zacit
musi. Za rok, za dva...nebo za tri:)...bude zase vsechno dal. Zdroj: Wired a BAJT
Business Week prinesl hezkou analyzu toho, co ceka MS v souboji s
rychle rostoucim podilem Linuxu na trhu operacnich systemu, zatimco
podil NT stagnuje, i kdyz je dvakrat vetsi. Autor rozvahy klade
zasadni skvelou otazku - Jak soutezit s necim, co nikomu nepatri a je
to bezplatne? Velmi zasadni problem!:) MS dosud pouzival strategii
ustvani konkretniho producenta cehokoli az ke ztrate dechu (poslednim
byl Netscape). Takovy postup vuci Linuxu pouzit nemuze. V podstate ma
tri moznosti - Linux zcela ignorovat, kapitulovat nebo spolupracovat.
MS zatim jde po prvni ceste. Kapitulaci by bylo otevreni zdrojaku vsech
druhu Windows, jejich bezplatnost a vydelavani jen na aplikacich. To
vsak ma sve svizele. K nim nalezi nejen moznost piratskych kopii,
ztraty vydelku i na aplikacich, ktere by pro Windows mohl zacit delat
kdokoli, ale i v malem dopadu na ucast dobrovolnych vyvojaru otevrenych
systemu (W2000 maji pres 60 milionu programovych radek - takovym morem
kodu by se tezko kdo chtel brodit, clenit ho a zuslechtovat).
Kooperaci autor uvahy mysli zpristupneni casti kodu Windows nebo i
uvolnenim pohledu na nej, ale bez dovoleni ho menit. A Windows by
nadale nebyly zdarma. To ale vyvolava podobne otazniky jako v
predchozim pripade. Uvaha se nezminuje o kooperaci, ktere se MS v
budoucnu mozna nevyhne - o prenosu jeho aplikaci na Linux. Pokud rust
podilu Linuxu bude pokracovat tak rychle, jak vestci vesti, prostou
kalkulaci muze MS dojit k tomu, ze prodej jeho programu i pro Linux mu
prinese vic, nez jeho kompletni ignorovani. Ale svet pocitacu nejsou
jen Windows a Linux. Do vyvoje muze zasahnout lecjake prekvapeni, ktere
dilemata kolem techto dvou operacnich systemu posune uplne jinam. Zdroj: Business Week a BAJT
Zamestnankyne jedne kalifornske firmy zacala dostavat harasici zpravy
v interni firemni BBS nekdy v roce 1994. Upozornila na to vedeni firmy.
Ta se snazila obtezovatele vystopovat, ale bez uspechu. Nechutnosti
pokracovaly. Damu to namichlo a hrozila soudem. Po letech se firma s
postizenou zamestnankyni dohodla na mimosoudnim financnim vyrovnani
coby nahrade za utrpenou ujmu. Podle kalifornskeho prava je firma
zodpovedna za to, co ma na sve siti, i kdyz do ni neco posle kdokoli
zvenci. Cloveka hned napadne, ze by se to dalo i planovane zneuzit.
Firmy holt museji zajistit, aby se na mail serveru zachytily zpravy,
ktere obsahuji slova, pouzivana v obtezujicich nebo vyhruznych
zpravach (zda firmy maji pravo nahlizet do zprav zamestnancu, je dalsi
sporny bod, ale v USA se priklaneji k tomu, ze ano). Na kazdy pad je to
lepsi, nez platit jak mourovati. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Freeserve zalozila firma Dixon, ktera je nejvetsi britskou obchodni
siti se spotrebni elektronikou, vcetne pocitacu. Zalozila ho teprve
loni v zari, ale uz ma pres milion registrovanych abonentu, kteri za
sluzby ISP Freeserve neplati nic. Freeserve ma prijem z nudli a podilu
na telefonnich poplatcich, ktere pri spojeni s Inetem "provolaji" jeho
dial-upovi abonenti (umoznuje to dohoda s BT, v cemz je Britanie asi
dost vyjimecna). Freeserve ma uz nejmene desitku velkych nasledovniku,
vcetne BT. Ale zadny z nich nevyvolal takovou explozi poctu abonentu.
Dixon zatim do Freeservu jen investoval. Ale do konce roku by prijmy
uz mohly prevazit nad proudem vydani. Coz samozrejme vede k uvaham o
vstupu na burzu. Podle trznich analytiku ma Freeserve hodnotu kolem
dvou miliard GBP, coz se zda byt primo silene, uvazite-li, ze jeho
start od nuly zapocal pred pouhymi sedmi mesici! Pro srovnani - AOL s
15 miliony (platicich) abonentu po celem svete ma hodnotu cca 90
miliard GBP (ovsem AOL uz je na burze nejaky ten rok). Zda se, ze
placeni ISP by to mohli v Britanii zabalit. Hacek je v tom, ze
bezplatni ISP neposkytuji zadny jiny podstatny servis, nez jen samotne
pripojeni. A za porady a konzultace se u nich tvrde plati (od pulky do
cele libry za minutu). Na kazdy pad je Freeserve hezkou ukazkou toho,
co muze diky Inetu v urcitem prostredi zcela neocekavane povstat. Zdroj: BBC a BAJT
Tohle pravidlo predsedy konference Internet World, Jacka Powerse, se
mi moc libi. Podle nej surfar pri vstupu na titulni stranku serveru
venuje prvnich 10 vterin utvoreni si celkoveho dojmu, dalsich 10
zakladni orientaci v tom, o cem to vsechno je, a posledni desitku
orientaci v obsahove organizaci serveru. Jakmile to vsechno trva jen
o malo dele, surfar utece jinam. Svata pravda:) Urcita televizni
netrpelivost surfaru pred monitorem je nuti "prepinat" servery podobne
jako TV programy dalkovym ovladacem, kdyz je ten ktery program (resp.
webovska stranka) rychle nezaujme. Tohle pravidlo by si webmasteri
meli prilepit na okraj svych monitoru:) Zdroj: USA Today a BAJT