Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

14. cervence 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Sony a Time Warner spolkly CDnow
Hrozi Internetu kolonizace?
Zajimava zadost o odstraneni chyby v MSIE 4.x
I slabi se spojuji v nadeji na zesileni
Sileni kolem portalu MP3.com roste
Ze by USA konecne smerovaly k uvolneni exportu sifer?

Sony a Time Warner spolkly CDnow

Hudebni prodejna CDnow konci svou individualni cestu Inetem. Sony a Time Warner spoji svuj Columbia House se CDnow a vytvori novou distribucni firmu. Columbia House je "klubovym distributorem" se 16 miliony odberatelu a nabidkou 15,000 hudebnich titulu. CDnow ma ve svych databazich 500,000 titulu. V nove firme bude mit Sony i Time Warner po 37% podilu a CDnow zbylych 26%. Zda se, ze stale vice velkych nezavislych internetovych firem se diva do budoucnosti s obavami, ktere je vedou k podobnym spojenim s bohatymi giganty fyzickeho sveta. Konkurence na Inetu je nelitostna, v hudebni oblasti pak zvlaste. Neni divu, kdyz si nezavisla inetova firma, kterou pred lety zalozilo par nadsencu s nekolika malo pocitaci, rekne, ze uz toho stressu ma dost a necha se pohltit velkym mescem penez, ktery pokryje pripadne vykyvy a zajisti klidnejsi zazivani. Na druhou stranu to ale vytvari velke otazniky nad budoucnosti Inetu coby demokraticky cleniteho prostredi - o tom viz dalsi povidani.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Hrozi Internetu kolonizace?

Uvahy na uvedene tema se objevuji a soucasny vyvoj nabidky Inetu jako by takovym obavam chtel dat zapravdu. Kolonialismus, ktery skoncil v tomto stoleti, skoncil ve sve prime podobe - staty, ktere kolonizovaly jine zeme, z nich odesly a nechaly za sebou leccos nedobreho i neco dobreho. Podobne jako kdysi davno Rimane, kteri se rozpinali od Afriky po Britanii. Rychla dostupnost kterehokoli mista na svete odkudkoli (doprava, elektronicka prenosova media) prinesla s sebou tzv. globalizaci, ktera v sobe nese prvky kolonizace. Jde o stejne dobyvani strategickych pozic ekonomickych i politickych na uzemich jinych statu, ale nikoli uz jejich predchozim primym vojenskym dobytim. Opet v tom rozhoduje sila - vojenska (neprimeji) a ekonomicka (primeji). Chudsi zeme se stavaji zamestnanci bohatsich zamestnavatelu, jimz po svete patri stale vic objektu, ktere v pozici kolonizatora museli kdysi opustit, ale i takovych, o kterych se jim v dobe rozmachu kolonialismu ani nesnilo.

Takhle nastinene to vypada hodne cerne. Ale jako vzdy ma pronikani jedne civilizace pres hranice jinych statu i sva plus. Je nesmysl protestovat proti hamburgerum a vynechat Internet - oboji je vynalezem americke civilizace. Protesteri jsou nedusledni a jdou jen proti tomu, co se jim prave nelibi. Ale co z te ktere civilizace sami pouzivaji, to je OK:) Novodoba ekonomicka kolonizace samozrejme nestoji jen na McDonaldu a Internetu, ale je mnohem komplexnejsi, vcetne stretu kultur. Je na kazdem statu, jak se s ni vyrovna, ale je jasne, ze ji tak jako tak neunikne zadny. Vystavba Evropske unie je toho dostatecnym dokladem, ale i cestou, na ktere se budou - i kdyz nelehce - objevovat reseni veci. Mimochodem, ani Amerika, povazovana za nejvetsiho globalistickeho kolonizatora, neni takove kolonizaci nijak zvlast uchranena. V USA patri obrovske mnozstvi "objektu" prislusnikum jinych zemi, z nichz na jednom z prednich mist mozno jmenovat napr. Japonsko.

Po tomhle - zduraznuji, ze velmi neuplnem - uvodu k zpet Internetu. Hrozi mu obsahova a vubec nabidkova kolonizace nadnarodnimi giganty? Slucovani internetovych firem, casto provazene jejich pohlcenim bohatymi giganty fyzickeho sveta, vysava z Internetu jeho clenitost a smeruje k mensimu mnozstvi serverovych superfarem, vedle nichz se uz nikdy nic nema prosadit. V USA je tenhle smer stale zretelnejsi. A predstavte si, ze by na cesky Internet ted vtrhlo se svou ceskou mutaci Yahoo, Amazon, eBay, nejaky ten burzovni broker, plus neco z medialniho sveta. Jake sance by pak asi meli tuzemsti webmasteri v techto oblastech? Odpoved je nasnade - takrka zadne. K tomu ale jen tak nedojde, takze nejaky cas jeste mame k dispozici. Ale chce to fofrovat. Treba vas pak nejaka ta zahranicni farma koupi...a budeme zase tam, kam to globalizace tlaci:)

Prubezne mizeni mnozstvi internetovych firem jejich slucovanim a odkupovanim se tyka predevsim oblasti elektronickeho prodeje cehokoli. Predni portaly uz tenhle cyklus maji za sebou. U portalu je vyjimkou Yahoo, na jehoz koupi nikdo nema (desitky miliard USD), a u prodejen Amazon, ktery ma podobne vysostne postaveni jako Yahoo. Amazon jde cestou vytvoreni superkramu, ve kterem bude k sehnani vsechno. Co udela vyrobce ci prodejce, ktery se bude na Inetu chtit prosadit? Zalozi svuj vlastni obchod a bude doufat, ze bude odsejpat? Takova snaha se setka s nezdarem, protoze o jeho obchodu se dozvi jen velmi malo lidi. Nakonec se rozhodne dat svuj sortiment na Amazon, protoze tam ho mnozi z tech desitek milionu navstevniku najdou. Tak ale bude ponekud tratit, protoze Amazonu bude muset neco platit z toho mala zisku, ktery budou stlacovat konkurencni ceny, a jeste dodavat zbozi do jeho skladu.

Problem je tedy v tom, ze se o jeho nabidce skoro nikdo nedozvi, pokud ji neda na Amazon. Da se tomu nejak pomoci? Da - softwarovymi agenty, kteri se budou toulat Internetem a predavat si informace. Kazdy surfar jednou bude moci zadat ukol "svemu" agentovi, ktery pro nej zjisti potrebne udaje. Kupujici bude vzdy zajimat predevsim cena. Pokud ji obchodnici budou mit nizsi, nez meziclankove superkramy, budou mit o zabavu postarano.

Problem rustu jakehokoli systemu nade vsechny meze je v jeho bytneni a rostouci nehybnosti (i chybovosti). Softwarovi agenti nakonec dovedou Internet tam, kde by mel byt, a k tomu, v cem je jeho potence - uzivateli se bude jevit jako jeden komplex, ze ktereho bude dostavat informace na zaklade sve vyjadrene potreby, nikoli svym vlastnim skakanim do nekolika malo superfarem, na jejichz jmena se staci upamatovat. Ale do te doby uplyne jeste neco let a nastupujici gigantomanicke kolonizaci se Internet zatim neubrani.

Je ponekud ironicke, ale tady spise komicke, ze Amazonu se vlastne plni davny sen vsech diktatoru, kteri chteli urvat co nejvic z celeho sveta. A ze k tomu prispiva prave Internet:) Ironie je i v tom, ze Amazon diky soucasnemu stavu vyvoje Inetu zdarile kopiruje zvyklosti fyzickeho sveta (kazdy clovek "ma" svou samoobsluhu, do ktere chodi nejcasteji - a do Amazonu to ma z domova uplne nejbliz:) Skoro bych se vsadil, ze za deset, patnact let mezi udaji, ktere vam z Inetu budou prinaset softwarovi agenti na zaklade vasich dotazu, se bude vyskytovat jmeno Amazonu a jinych superfarfem stale sporadicteji. Neverite? Tak se vsadte:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zajimava zadost o odstraneni chyby v MSIE 4.x

Justin Vincent ze serveru AbsoluteChat.com se obratil na MS s otevrenym dopisem, ve kterem ho slusne zada o odstraneni chyby v jeho prohlizeci. Ja MSIE nepouzivam, takze nemohu prisvedcit, ale vec se ma mit nasledujicne. Pokud server posle prohlizeci informaci o tom, aby obsah nekesoval, tyka se to textu, nikoli obrazku (nejcasteji jde o dynamicky tvorene stranky) - lec MSIE 4.x nedba a neustale dokola natahuje i grafiku. Tim se cekani na natazeni stranek poradne prodluzuje. A notne tloustne i objem dat prenasenych po siti. J. Vincent apeluje na MS, aby vytvoril a nabidl zaplatu, ktera chybu odstrani. Tak me napada...ze by si toho nikdo nebyl vsiml drive? Nebo nad tim kazdy uz jen rezignovane mavl rukou?:)
Zdroj: BrowserWatch a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

I slabi se spojuji v nadeji na zesileni

Pocitacova prodejna Egghead (SW i HW) pred rokem zavrela svou kamennou obchodni sit a plne se vrhla na prodej via Inet. Onsale je jedna ze zcela nejstarsich inetovych aukci, ktera prozila kratke obdobi velke slavy a pak upadala v zapomneni (hlavne pri nastupu pozdejsi eBay). Cena akcii Eggheadu spadla za prvni pololeti o dve tretiny, Onsale sla dolu o hrozivych 80%. Po spojeni pripadne Eggheadu podil 47%, zbytek Onsalu. Egghead ma 160 milionu USD v hotovosti (ktera Onsalu chybi), ale cena akcii Onsalu je skoro dvakrat vyssi nez Eggheadu. Na burze se toto spojeni nijak zvlast nepromitlo. Celkova trzni hodnota spojenych firem ale neni nijak mala - 400 milionu USD. Pokud se jim ale dal povede od desiti k peti, nejspis skonci v kosi nejakeho mamuta, ktery by takovym soustem jiste nepohrdl.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sileni kolem portalu MP3.com roste

Jeste tento tyden vstoupi empeckovy portal na burzu. Snad kolem zadneho vstupu internetove firmy se nedelo to, co ted kolem MP3.com. Firma stanovila pocet nabizenych akcii na 9 milionu se startovni cenou mezi $9 az $11. Na posledni chvili se ozval francouzsky investor Group Arnault s touhou koupit 3,3 milionu akcii. Nejen ze jich tak bude celkem 12,3 milionu, ale MP3.com se rozhodl zvysit vstupni cenu akcii na $16 az $18. Vysledny objem prodeje se tak muze dostat pres dve miliardy USD. A pokud se cena akcii jeste vysplha nahoru...pak certvi, kde to muze skoncit.

Kdyz si uvedomite, ze jeste pred rokem byl format MP3 "pro teenagerske blazny", spousta zaznamu je zdarma, co bude, nikdo poradne nevi, pak se musite nad tim vsim silenim chte nechte pousmat. MP3.com ale uz nejakou dobu prodava cedecka i zaznamy v MP3, a to za mnohem mene, nez kolik za hudbu utratite v beznych obchodech. MP3.com je otevren i vsem nezavislym, kteri se mohou registrovat a hned nabizet sve vytvory.

Zajem investoru nezastavily ani hrozby kamenneho hudebniho prumyslu, ktery delal, co mohl, aby MP3 postavil mimo zakon. Po neuspesnych pokusech o likvidaci MP3 mu kamenici naoko ustoupili, ale snazi se svetu vnutit formatovy a distribucni projekt SDMI, aby si udrzeli silne se cukajici oteze v rukou. Poblaznenost investoru kolem vstupu MP3.com na burzu jim ty oteze hezky maze sadlem:)
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Ze by USA konecne smerovaly k uvolneni exportu sifer?

Jedna komise Snemovny reprezentantu za druhou propousti navrh na uvolneni exportu sifer (navrh se jmenuje SAFE). Vylucuje snahu vlady dozadovat se klice k desifrovani souboru dat a nastoluje absolutni uvolneni exportu komercne nabizeneho sifrovani dat. Americka vlada neustale trva na svem a nechce pustit nic, co by bylo "delsi", nez 56 bitu. Vyjimky udeluje pouze bankovnimu, pojistovacimu a lekarskemu sektoru (nejlepe s americkou ucasti). Pro navrh SAFE se uz vyjadrila vetsina reprezentantu, takze snemovnou zrejme projde. Po dalsich procesnich krocich nakonec ale pristane u presidenta, ktery navrh muze zamitnout pod tlakem CIA, FBI i ministerstva spravedlnosti. Ale protitlaci se, protitlaci, a jednou se to dotlaci tam, kde si konecne bude cely svet sifrovane rozumet:)
Zdroj: TechWeb a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net