Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

14. rijna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Ignorovani signalu vede ke ztratam
Priceline.com podal zalobu na MS
Po precteni se tato informace sama znici:)
Nova sluzba CNETu - help.com
Dira v JVM Microsoftu
Jaka je budoucnost ISP?
Oprava hlasani o digitalnim podpisu v CR

Ignorovani signalu vede ke ztratam

Vyse uvedeny zdroj ponekud tvrde prirovnava nedavne vlakove nestesti v Londyne k Webu. K onomu nestesti doslo po prehlednuti stavu semaforu, ktery prikazoval zastavit. Vedeni britskych zeleznic prislo nekolik stiznosti na spatnou viditelnost semaforu od strojvedoucich, posledni z nich par tydnu pred srazkou vlaku. Vedeni je ale zcela ignorovalo. Nedostatky na webovskych serverech, resp. v tom, co posilaji surfarum do jejich prohlizecu, zadne ztraty na zivotech neprinesou, ale pokud na ne surfari poukazuji, meli by byt co nejrychleji vyslyseni. Jinak server ztraci navstevniky a snahy lidi kolem nej vyznivaji vnivec.

Nedostatku v komunikaci se servery je na Webu nemalo. K tem nejpalcivejsim patri pomale spojeni - ale to muze byt zavineno leccim a nemusi to jit primo na triko administrace serveru. Svym dilem je to i veci dalsiho rozsirovani prenosovych pasem na celem Inetu. Za mnohem horsi povazuju stranky, ktere jsou dostupne jen poslednim verzim prohlizecu ("nejlepe" jen od jednoho producenta). Jde o nesvar, ktery se siri ceskym Webem jak nestovice.

Pouzivam Navigator 3.x a nestalo se mi, ze bych mel potize s lustenim dat z jakychkoli prednich serveru po celem svete. Nebudu primo jmenovat jednotlive tuzemske servery, ale je nemalo tech, ze kterych vylezou neuveritelnosti, nektere dokonce prohlizec "shodi". Vsechny tyhle nedostatky maji dva spolecne jmenovatele - javascriptove chrleni a nepojmenovane obrazky (alt=""), ve kterych se s vypnutou grafikou neda vubec orientovat a ktere pripadne jeste osklive rozhazi vzhled stranky.

Pouzivani JavaScriptu je nejlepsi se zcela vyhnout. Surfare nejaka "kouzlicka" na strance vubec nezajimaji - jde jim o obsah a rychlou orientaci. Vsechny potrebne funkce lze dodat via CGI, resp. API. Pro JavaScript neexistuje zadny standard. A kdyz uz se ho nekdo rozhodne pouzivat, musi do cela stranky vlozit test na verze prohlizecu a vysledkum testu prizpusobit obsah stranek, aby kazdy prohlizec dostal, co zvladne. Nakonec pro prenosna zarizeni se vymysli vselijak ostrouhana syntaxe HTML (s podporou variant XML), ktera uzivatelum prinese podstatnou informaci, nikoli snahu autora stranek dokazat casti surfaru, jak to s nestandardnim JavaScriptem pro nejakou posledni verzi nejakeho prohlizece vali.

Pokud narazim na Webu na server, kde jsou na hlavni strance jen vselijak poskladane, slepe obdelnikove obrysy obrazku a vic uz nic, jdu hned pryc. Hezkym prikladem toho, jak nakonec museli tvurci stranek vyslyset volani surfaru, je zpravodajstvi CNETu. Na hlavni strance s odkazy na zpravy je pro osvezeni vzhledu nekolik odkazu provedeno v podobe obrazku. Jsou ale male, takze popisny text z altu se tam leckdy nevesel. Nekdy jsem musel do obrysu obrazku tuknout, aby se mi vylihl v grafice a abych se tak dozvedel, o co jde. Pred par tydny CNET pod tyto obrazky pridal textove odkazy. Proc asi?:)

Jak se tak obcas koukam na tuzemske stranky, nekteri webmasteri zrejme vubec nereflektuji signaly, ktere jim prichazeji od surfaru (i z logu, zaznamenavajicich jejich (ne)poskakovani a chybove hlasky ze serveru, resp. i ze skriptu pro CGI/API). Kazdou reakci surfare, ktery hlasi, ze mu neco nejde, by mel webmaster - aspon pro sebe - vyvazovat zlatem. A hned ucinit, co treba, aby jeho stranky "fungovaly" a mohli je navstevovat vsichni. Ze se webmasteri uz vubec nepodivaji na to, jak se jejich stranky zobrazuji v jinych prohlizecich, je ignorance hrubsiho zrna, ale i podrezavani si vetve pod sebou.

K webmasterskym nesvarum nakonec nalezi i zarazovani objektu, ktere na surfarich vyzaduji stazeni a instalaci dalsiho softwaru (plug-ins). Nekde - treba na umeleckych serverech - to muze mit vyznam. Ale jinde je to zbuhdarmym plytvanim energie, aspon do doby, nez v prevazne vetsine prohlizecu budou takove cancourky primo implementovane (za pet let?).

Nemohu - uz ponekolikate - opomenout ani manazerske nesvary, projevujici se v e-mailu. Kdy uz konecne manazeri a PR-aci pochopi, ze prifarena informace v MS Wordu konci u mnoha prijemcu jejim okamzitym vymazanim? Nebo ze by jim to bylo zcela jedno? Nehlede uz na "zdarny" vyvoj viru, ktere takove soubory s sebou mohou prinaset. Cloveku by se skoro chtelo zvolat: "Neotevirejte zadne pridane soubory ke zprave - muze tam byt virus!", aby se manazeri naucili posilat normalni e-mailove informace s normalnim textem. Mimochodem, ty e-mailove attachmenty opravdu radsi moc neotevirejte...uz jsou na svete zase dalsi Melissy apod. a antivirove firmy to sotva stihaji.

Zaverem by se dalo rici "Take it as easy as you can". Neboli delat vsechno zcela nejjednoduseji a v dynamickych strankach, ktere si prectou vsichni. Komplexnejsi vazby systemu maji (svizne) probihat na strane serveru, nikoli v prohlizeci, kteremu pro uspech veci bohate staci HTML. A kazdy signal surfaru o nefunkcnosti nebo zmatenosti berme velmi vazne - jde o cenny vysledek uzivatelskeho testu naseho systemu.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Priceline.com podal zalobu na MS

Pokud dojde k soudnimu jednani, budu na jeho vysledek dost zvedavy. Priceline zaluje MS kvuli poruseni patentoveho prava. Priceline je jednou z firem, ktere si nechavaji patentovat koncepce (nikoli technologie). Na zaklade vydaneho patentu by Priceline jako jediny mel pravo provozovat servery, na kterych surfari nabizeji cenu, jakou jsou ochotni za neco zaplatit. Z Pricelinu jdou nabidky prislusnym firmam, ktere je pak bud prijmou nebo ne. Podle patentoveho zakona by Priceline mohl na tuto koncepci poskytovat uplatne licence tem, kteri by neco takoveho u sebe chteli spustit. Neco takoveho spustil MS na svem "cestovnim" serveru Expedia, konkretne ve sluzbe "Hotel Price Matcher", kde surfari nabizeji sve ceny za pobyty v hotelech. MS odmitl vsechny snahy Pricelinu o diskusi kolem nejake formy poskytnuti licence.

Nevim, jak kdo z vas, ale tady fandim MS. Nejde o zadnou "anarchistickou" pozu, ale o odpor vuci patentovani obecnych veci. Kdokoli by si dnes mohl podat zadost o udeleni patentu na koncepci inetove aukce. A pak by to mohl Priceline zabalit, protoze svou podstatou aukci je - na strane firem, prijimajicich cenove nabidky, dochazi k ryze aukcnimu procesu, podobne jako v inverzni aukci (a pouha externi zastrenost procesu pred verejnosti na tom nic nemeni). Nakonec to, ze by Priceline byl jedinym serverem, na nemz by tato forma inetove aukce smela probihat, je samo o sobe dost absurdni. Mozna by nebylo spatne, kdyby si nejaka skupina lidi nechala patentovat Web coby technologii (s podporou jeho tvurce) a na uzurpatorech typu Priceline vyzadovala takove licencni poplatky, ze by je to uzurpatorstvi rychle preslo:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Po precteni se tato informace sama znici:)

Nekolik pocitacovych firem se snazi vyvijet systemy, ktere znemozni pristup k dokumentum, tedy i jejich kopirovani a preposilani po stanovitelne dobe. Duvodem je obava firem z proniknuti informaci mimo ne - pak je totiz lze pouzit treba i u soudnich jednani v neprospech te ktere firmy. To se stalo napr. MS pri jeho probihajici soudni pri s ministerstvem spravedlnosti. Nektere interni e-mailove zpravy MS, obsahujici neprilis pekne veci, se po letech dostaly na verejnost a pridelaly pravnikum MS hodne vrasek. Firmy, ktere pracuji na znepristupneni dokumentu vcetne e-mailu, umoznuji stanovit cas, po ktery jsou pristupne stanovenemu okruhu lidi, a pote se poradne zasifruji, aby se volnemu pristupu k nim zamezilo. Jakych dokumentu se to ma tykat, zalezi na rozhodnuti firmy.

V softwaru jsou samozrejme vselijake moznosti - napr. zamezeni pouziti funkci "copy and paste", pocitani a sledovani presunu dokumentu kamkoli, vcetne jejich vytisknuti apod. Vylouhovani zasifrovanych dokumentu muze provest jen poverena osoba. Dobra ochrana pred zbytecnymi problemy nejen pro firmy, ale vsude, kde je vhodne chranit soukromi lidi. Vyvojove firmy pristupuji k reseni veci velmi ruzne. Jedna to resi na nejnizsi systemove urovni, ze ktere se kontroluje vsechno, co se tyka prace s dokumenty, jina s podporou JVM atd. Pokud vas tato problematika zajima, zaskocte primo k vyvojovym firmam: Disappearing Inc., QVTech a Infraworks.
Zdroj: N. Y. Times a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nova sluzba CNETu - help.com

Vykrik "Pomooooooc!" je jednim z nejcastejsich na Inetu:) V pripade novych stranek CNETu jde o pomoc vyvojarskou i uzivatelskou. Jadrem nove sluzby jsou konference na dana temata. V nich na otazky kohokoli odpovidaji experti. Zakladni oblasti zahrnuji HW, SW, spotrebni elektroniku, hry, Inet a tvorbu na Webu. Expertem se muze stat kdokoli, kdo se na to citi (pokud bude dost cily, bude tam mit i svou zvlastni propagaci na zebricku nejvetsich radilu).

Rozdeleni tematickych oblasti a suboblasti je katalogove (treba jako na Yahoo), ale obsah konferenci je i prohledavatelny. Krome jineho jsou tam odkazy na onlinove kursy, manualy, knihy, ruzne asistence apod., nemalo z toho bezplatne. CNET rozeslal informaci o otevreni sveho helpu statisicum lidi, takze je tam ted slusny napor - aneb leze to z toho jak z chlupate deky. Ale co jsem zatim videl, dava tusit, ze by se z help.com mohla stat dalsi dobra orientacni pomucka pro okamziky naprosteho zmateni:) CNET mel v rukavu dalsi dobrou domenu - help.com si bude pamatovat kazdy.
Zdroj: HELP.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dira v JVM Microsoftu

Technologie "sandbox", ktera ma chranit pred prunikem neovereneho, resp. nestandardniho kodu (u Javy se zove bytecode) do JVM, je u JVM MS prustrelna. Diru objevili pocitacovi vedci v laboratori Princetonske university, kde se zabyvaji vyvojem bezpecneho softwaru pro Inet. Prunik do JVM a na vsechno, co na pocitaci je, muze prijit ze serveru nebo e-mailem s HTML. Objevenou diru v sobe nema JVM Sunu a nepropusti ji Navigator Netscapu, lec MSIE ano. MS brzy po vzniku JVM Sunu zacal vyvijet "svou vlastni" Javu pro Windows s modifikacemi sunovske specifikace (Sun za to MS zaloval a castecne spor vyhral). Aby vsechny odchylky bezely, MS vyvinul i svuj vlastni JVM. Jak videt, odchylovani se od slusne overenych standardu muze prinest neblahe vysledky. MS byl o dire informovan a lata zaplatu.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jaka je budoucnost ISP?

Kolem diskusniho stolu na vystave Internet World se sesli zkuseni inetovi harcovnici z Juna, GTE a PSINETu. Shodli se na tom, ze dalsi a mnohem vetsi zdroje prijmu, nez jake prinaseji pouhe abonentni poplatky, jsou pred nimi. ISP se museji stat ASP (Application Service Providers), neboli poskytovateli aplikacnich sluzeb - napr. prodejnich kramku pro libovolne klienty etc. Do teto oblasti spada i moznost vyuzivani aplikaci, ktere dosud vsichni museji solove kupovat a instalovat na svych pocitacich (napr. spreadsheet muze byt na inetovem serveru a kazdy na nem bude moci za mirny poplatek provadet jakekoli operace).

Jednou z nejdulezitejsich a nejnadejnejsich zalezitosti, ktera uz nabira na obratkach, je tzv. "outsourcing". Jde o prevedeni provozu serverove farmy firmy na silny hardware (vcetne prislusneho softwaru) k ISP. Napr. veleaukce eBay pred par dny oznamila, ze prechazi na outsourcing. Jinymi slovy - pro ni bude jednodussi a zrejme i levnejsi, kdyz se o beh aukce budou starat zdatni administratori ISP, kde aukce pobezi na silnem hardwaru. Outsourcing muze mit i podobu dobre promyslene datove komunikace mezi jednoduchymi firemnimi servery a tezkotonazni serverovou farmou u ISP, odkud teprve data berou (a do ni zapisuji) surfari. Ve vsech pripadech jde o uvolneni firem od zakladani rozlozitych oddeleni IT, velkych starosti a mezd i nakupu a instalaci draheho HW/SW. Za to firmy pochopitelne budou neco platit ISP, a nebude to zrovna malo. Mezi formami placeni za outsourcing se objevuji i podily z prodeju, uskutecnenych na "autsoursnutych" serverech.

Dalsi slusne prijmy poplynou z rozsirujiciho se trhu DSL s klesajicimi poplatky. Poskytovani kabeloveho (optickeho) pripojeni bude u ISP hrat jen malou roli. I kdyz zatim nikdo netusi, jak se v nedaleke budoucnosti budou uctovat "telefonni" hovory po Inetu, da se predpokladat, ze ISP nezustanou stranou teto prijmove oblasti. Dalsim zdrojem bude napr. vyhrazena sirka pasma pro nerusene kontinualni prenosy kvant packetu. Domaci site budou vyzadovat pripojeni routery via DSL - dalsi zdroj prijmu.

V soucasne dobe lze celou oblast ISP rozdelit na ctyri segmenty - spravci infrastruktury (pateri), ISP s velmi pocetnou dial-upovou klientelou, ISP pod 100,000 platicich abonentu a bezplatni ISP. Ti mensi maji nejvyssi cas rozsirit sve sluzby. Jen s abonentskymi poplatky nepreziji moc dlouho. Ale tyka se to i velkych - napr. AOL Europe je nucena prechazet na bezplatnost dial-upovych pripojeni a bez dalsich, placenych sluzeb by se nevyhnula padu do cervenych cisel. Jak to tak vypada, ISP ceka pekna drina - rozhodne nic pro lenochy:)
Zdroj: ISP Planet a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Oprava hlasani o digitalnim podpisu v CR

Do informace o zakonodarne iniciative, ktera by mela vest k uznani platnosti digitalniho podpisu v CR (viz minulou sadu zprav), se mi vloudila statutarni chyba. Tykala se doc. ing. Vladimira Smejkala, CSc., ktery reagoval nasledovne: "Jen drobna oprava - nejsem poslanec, ale autor [navrhu] zakona o elektronickem podpisu a legislativni expert pri MIT (Moderni informacni technologie). Ale jinak dekuji za uznani. Snad to dobre dopadne." V to doufam spolu s ostatnimi, kteri maji stejne silne rozvinute antibyrokraticke geny:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net