Nejen mne bylo zahadou, z ceho cerpa finance britsky ISP Freenet
(na adrese v zahlavi), ktery nejen nechce zadne poplatky od svych
abonentu, ale necpe jim na monitory ani zadnou reklamu. Poptal jsem se
po svete a zjistil, ze vec je prevelice jednoducha a podlozena drahymi
telefonnimi poplatky. Freenet ma totiz smlouvu s British Telecomem,
ktery se uvolil platit Freenetu nejake procento z trzeb, kterych diky
aktivite Freenetu dosahne. Freenet je pristupny pres jedno telefonni
cislo, spolecne pro celou Britanii. Uzivatele plati bezne lokalni
poplatky britskeho Telecomu, v noci a o vikendech 1 penci za minutu.
Freenet se sem tam potyka s potizemi - tu prestane prijimat dalsi
zajemce, protoze podil poctu abonentu na jeden modem presahne rozumnou
miru (takze se k nemu tezko dovolava), tu mu nejde e-mailovy server
etc. Za volani na technickou podporu se plati pul libry za minutu. Vse,
co Freenet jinak nabizi, jsou bezplatne stranky a mail boxy. Nad
takovou formou podnikani visi Damokluv mec, ktery spadne, jakmile se
poplatky za lokalni spojeni vydaji na cestu dolu vlivem otevreneho
konkurencniho prostredi. V USA by takovy Freenet existovat vubec
nemohl. Zdroj: BAJT
Az v dubnu t. r. by mela vyjit treti beta novych NT. Pak bude
nasledovat 10 tydnu na sbirani reakci testeru. Pak se budou
"zapracovavat". Pak uplyne jeste mnoho dalsich tydnu, nez... Zkratim
to. Neuvedeny zdroj primo z MS soudi, ze Windows 2000 budou na pultech
snad na konci unora 2000. Zpozdeni jsou dana protahujicim se vyvojem uz
lehce starnoucich novinek, predevsim sluzby MS Active Directory a
technologie IntelliMirror. Zpozdeni vyvolavaji dalsi zpozdeni. Svet
kolem Windows 2000 nestoji a MS musi na vse nove brat ohled a
implementovat, co se da. Treba Pentium III se v pocitacich objevi 1.
brezna t. r. Windows s tim museji pocitat. Pentium III pro prenosne
pocitace prijde jeste pozdeji. MS slibuje, ze Windows 2000 budou i pro
ne. Objevuji se informace o mozne meziverzi NT, ale ta by zatizila
vyvojove tymy noveho systemu jeste vic. Nade vsim se samozrejme vznasi
jedna obrovska neznama - co vsechno se ve vyvoji systemu odehraje do
roka a do iks dalsich dnu...ale i kolik trpelivost ztracejicich firem
se behem te doby rozhodne nahradit NT 4.0 necim jinym. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Americka narodni standardizacni organizace NCITS ve svem hlasovani
zamitla navrh specifikace Java Real Time Working Group, coz je nekolik
firem, pokousejicich se vytvorit na Sunu nezavislou verzi javoveho
prostredi pro beh aplikaci v realnem case. A nejde o nevyznamnou
skupinu - je v ni MS, HP, Siemens a dalsi firmy. HP ma napriklad svou
vlastni verzi JVM, zvanou Chai (misto sunovske kavy packardovsky caj:)
Ze separatnich snah uvedene skupiny firem byli vydeseni snad vsichni,
krome nich samotnych. Sun samozrejme vyviji svou verzi tehoz.
Nejvydesenejsi bylo ministerstvo obrany, kteremu je jasne, ze se ve
svych vojenskych systemech bez javoveho softwaru v budoucnosti
neobejde. Jeho implementace pro komunikaci v realnem case se objevi v
rozlicnych odvetvich - od detskych hracek pres telekomunikacni zarizeni
az po rizeni raket. A za tim vsim jsou samozrejme miliardy dolaru. Na
odvraceni hrozby dvoji specifikace se podilela nejen diplomacie
ministerstva obrany, ale i Sunu. Odmitnuta skupina se pry ale nevzda a
prijde s nejakou dalsi specifikaci. Zdroj: InfoWorld Electric
Firma Outblaze koupila
hongkongskou firmu Graffiti.net (adresa v zahlavi), ktera nabizi
komukoli na svete bezplatne zalozeni vyse uvedenych sluzeb. Napr. u
e-mailu muze byt soucasti adresy i nazev vasi domeny druhe urovne - a s
ni muzete nabizet e-mailove schranky clenum nejakych vasich sluzeb ci
vasi firmy. Chat vyuziva sit IRC, ale s webovskym rozhranim (nutna Java
nebo ActiveX). Diskusnich skupin si muzete zalozit, kolik chcete.
Protoze pro spravce techto sluzeb to znamena dost velke investice do
vybaveni (pokud se to ujme), chce vydelavat na reklame, ktera se bude
ve vsem objevovat.
Pruvodni text na serveru neni moc jasny. Uvadi, ze pokud dosahnete
100,000 zadosti o stranku (neznamo, jak se to pocita - zda u vsech
sluzeb nebo pouze u jedne ci jak vubec), bude se prijem z nudli delit
napul. Pod 100,000 nula bodu. Rozhodnete-li se uvedene sluzby vyuzit,
poradne si proctete podminky vasi ucasti. Je tam i cosi o tom, ze pokud
se rozhodnete skoncit, budete si muset "koupit" nejake naklady, ktere
na vas Graffiti.net vynalozil, plus jeste neco k tomu - takze pozor!
Prijemnou veci celeho baliku sluzeb je moznost psat v jakemkoli jazyce,
vcetne cinstiny ci japonstiny. Skoda, ze podminky ucasti ponekud
odrazuji (zvlaste ta o ukonceni ucasti). A jako by to bylo videt i na
rozsahu diskusnich skupin - malo nas, malo nas... Zdroj: BAJT
Nathan Myhrvold, ktery je v MS odpovedny za investice a provoz
technickeho vyzkumu, poskytl sve nazory na dalsi obecny vyvoj BBC.
Podle nej se v nejblizsich peti letech objevi neco, co sebere
kralovskou korunu Windows. Zda to bude neco zalozeneho na Linuxu, Jave
ci necem jinem, co se kde prave kuchti, tezko soudit. Ale nejspis to
prijde. MS s tim ale pry pocita a venuje do vyzkumu vseho mozneho velke
finance. Rozpocet, ktery spravuje N. Myhrvold, neni nijak maly - tri
miliardy USD. Rika, ze prede dvema lety zasel za B. Gatesem s duvody,
pro ktere by se mel rozpocet zdvojnasobit. Gates ho vyslechl a
odpovedel: "Nesouhlasim. Rozpocet se musi ztrojnasobit."
Zajimava cast rozhovoru se tyka rozdilneho pristupu Americanu a
Evropanu k investicim do rizikovych projektu. N. Myhrvold uvedl, ze
pokud nekdo v USA vedl tri projekty, ktere zkrachovaly a spalily 10
milionu dolaru investorum, neposuzuje se jako cerna ovce, od ktere
radsi dal. Naopak se na nej pohlizi jako na cloveka se zkusenostmi.
V Evrope je takovy clovek vetsinou vyobcovan. N. Myhrvold kritizoval i
nizkou intenci britskych investoru k financovani mladych zacinajicich
vyvojaru, kteri maji nejaky napad. Britsti investori dokonce pry radsi
investuji do americkych, mene rizikovych projektu. Tim ale Britanie
sama sobe moc nepomaha, prestoze zajimavych projektu je u ni doma
hromada.
Zaverem se N. Myhrvold obecne vyjadril k soucasnemu stavu vypocetni
techniky, kterou oznacil za stale jeste velmi primitivni. Prirovnal ji
k technickemu stavu automobilu v roce 1910. Uzivatel pocitacu se musi
prizpusobovat jim, misto aby to bylo naopak. Budoucnost pocitacu vidi
v jejich prerodu do zarizeni, ktera budou vsude - od lednicek po
internetove interkomy. Samotnou budoucnost Internetu vidi jako
prevelice perspektivni. K tomu bych dodal, co nedavno prohlasil sef
Oraclu - role pececek, coby stredobodu vseho (maximalne v roli klienta
v architekture server/klient) brzy skonci. Pocitace se prerodi do
perifernich sitovych zarizeni. Zdroj: BBC a BAJT
Rakouska antivirova firma Ikarus varuje pred
novym javovym virem "BeanHive". Zatimco predesly virus "StangeBrew"
zamotaval hlavy jen programatorum, pro BeanHive jsou tercem uzivatele
Javy (samozrejme i via Inet). Jeho soucasna podoba je sice spise
demostracni, ale muze se z ni vyvinout leccos. BeanHive pri vstupu do
pocitace (webovskeho prohlizece) pozada uzivatele o "sve schvaleni".
Pokud uzivatel udeli souhlas, v pocitaci se objevi javova trida
BeanHive.class, na kterou se budou cestujici viry obracet, a diky niz
ziskaji neomezenou kontrolu nad uzivatelovym pocitacem (v zavislosti na
funkcich, ktere v nem ten ktery cestovatel prikaze vykonavat). Sun ma
vystarano o vyvoj dalsich bezpecnostnich technologii Javy, antivirove
firmy o neco prace navic a tvurci javovych viru si mozna uziji spoustu
legrace na ucet surfaru. Zdroj: InternetNews.com
Kdyz nejakemu mladikovi, chrlicimu programky pro Internet, reknete
jmeno "Cobol", nejspis si vzpomene, ze to uz nekde slysel. Mezi
webovskymi junaky vede Perl, Java, neco cecka, plus specificke syntaxe
par skriptovych programu, volajicich CGI/API, a casto implementujicich
SQL. Cobol patri k nejstarsim programovacim jazykum. V nem se tvoril a
stale tvori "software pro byznys". Velkou vyhodou cobolskych programu
je jejich neprustrelnost - za ta leta se v programovych knihovnach
Cobolu vychytaly vsechny mouchy. Zahodit takovou miru spolehlivosti by
postradalo smysl. Natoz vsechno prepisovat treba do Javy, aby se to
mohlo ukazat na Inetu.
Firma Micro Focus pripravila sadu
nastroju pro provazani cobolskeho softwaroveho prostredi s prostredim
Internetu/Webu. NetExpress 3.0 je tim kouzelnym proutkem, ktery vyzene
Cobol na Inet (nabizi i integraci s komunikacnimi prostredimi COM a
CORBA). Pro mnoho firem, kterym jejich aplikace bezi v Cobolu, to bude
vitana moznost jejich zpristupneni via Inet. Pro starsi programatory to
bude dalsi moznost jejich uplatneni. Vzhledem k tomu, ze NetExpress je
urcen firmam, jeho cena $3,650 za jednoho uzivatele neni nijak
zavratna. Micro Focus mj. pracuje na vyvoji softwaru pro komunikaci
prostredi Cobolu s javovym. Zdroj: InfoWorld Electric