MS se snazil u probihajiciho antitrustoveho soudu prevest pozornost
od sebe na uvedeny triumvirat, coby dukaz snahy zmonopolizovat
postaveni onech tri firem na trhu. Tahle snaha padla, protoze
ministerstvo spravedlnosti odkoupeni Netscapu firmou AOL a naslednou
dohodu o uzsi spolupraci se Sunem schvalilo. A tak se muze dal prasit
za kocarem - u soudu s MS i tak vubec... Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Na vystave LinuxWorld zazarila IBM demonstraci vykonu Linuxu na svych
serverech s architekturou X. 17 serveru propojila Ethernetem 100 MB a
napustila je Linuxem od Red Hatu (bezne koupenym na cedecku). Servery
pracovaly jako clustery s procesory Pentium II Xeon. Testovacim
softwarem vykonu cele sestavy byl PovRay pro vykreslovani narocnych
obrazku (stiny, svetla...). Pred deseti lety by test zabral
minicomputeru s VAXem Digitalu 10 az 15 minut. Supercomputer Cray to
zvladne za 3 vteriny. Linuxovy cluster to zvladl za stejnou dobu!
Behem demonstrace IBM predvedla i "RAIDove" funkce sve architektury -
po startu testu odpojila jeden server, ale ostatni si s vypadkem
poradily a dokreslily, co bylo treba. Cray stoji 5,5 milionu USD.
Uvedena sestava 17 serveru se stejnym - v leccem jinem mozna o neco
mensim - vykonem by stala pouhych $150,000. I kdyz je takova
predvadecka dostatecne omracujici, urednici si ve sve bezne praci s
takovymi testy nijak hrat nepotrebuji:) Ale urcite prispeje ke zmene
pohledu bilych limecku na Linux, ktery si dosud spojuji spise s podivne
ulitlymi pocitacovymi silenci. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
AltaVista prisla s prijemnou paradou. Mate na svych serverech
rozstrkanych mene nez 3,000 stranek, ktere byste chteli prosmatrat,
zindexovat a nabidnout je k prohledavani lidem vsem? Pak zaskocte na
vyse uvedenou adresu a stahnete si bezplatny AltaVista Search Intranet
2.3A. Je ve verzich pro systemy Alpha NT, Intel NT, Digital Unix Alpha
a Solaris. Prohledavac umi 27 jazyku - a ted pozor - i cestinu v kodech
ISO 8859-2 a CP1250! Pokud si budete prohledavac chtit instalovat,
pocitejte s velkymi naroky na kapacitu disku (minimum 4 GB) a RAM (min.
128 MB). Indexovani 3,000 stranek neni casove omezeno. Licence pro
10,000 stranek stoji $4,995 etc. az k licenci neomezene za $249,995.
Pokud mate silny stroj a co indexovat, nevahejte:) Zdroj: BAJT
Jak News on 'Net informovaly 12. brezna, AOL pouzila pravni cestu
proti Deutsche Telekomu, ktery se chystal od 1. dubna zavest nulovy
poplatek pro abonenty sveho ISP T-Online, pricemz by uctovala jen 6
telefonnich feniku za minutu. Ostatni ISP uctuji sve mesicni poplatky
a jejich abonenti plati 8 telefonnich feniku za minutu. Hambursky soud
rychle vyslysel stiznost AOL a vydal predbezne opatreni, zakazujici
Telekomu zavest uvedene zvyhodneni. Ostatni zacinajici telefonni firmy
podaly uz dlouhou radu stiznosti na chovani nemeckeho Telekomu na
adresu statnich instituci i k Evropske unii. Byvale monopolni Telekomy
se snazi i v deregulovanem prostredi jednat, jako by se nic nestalo a
jejich monopol pokracoval. Da se to cekat i u nas. Mam dojem, ze lekari
cele Evropy uz klidne mohou do svych diagnoz zaradit novy typ alergie
pod nazvem "telekomsok". Zdroj: Wired a BAJT
FCC - americky federalni regulacni organ pro telekomunikace - vystrasil
spousty lidi svym nedavnym prohlasenim, ze internetovy prenos je v
principu dalkovym spojenim, protoze data vznikaji za hranicemi
lokalniho spojeni. Surfari si to prelozili do proste reci - ze se FCC
asi chysta vyjit vstric vecne knourajicim telekomunikacnim firmam,
ktere zacnou neco uctovat za Internet. Predsedovi FCC denne chodilo
kolem 600 e-mailovych dopisu namichnutych surfaru. Ty zrejme prispely
k jeho prohlaseni, ze dokud bude predsedou on, dotud zadnou regulaci,
ktera by se dotkla pouzivani Inetu, FCC nezavede. A ze slo ciste o
zpusoby uctovani pomernych poplatku za spojeni mezi lokalnimi a
dalkovymi telefonnimi spolecnostmi. Internet podle nej musi zustat
svobodny, protoze svoboda je jeho nejvetsi silou. Za takove prohlaseni
si zaslouzi, aby se mu mail box zase skvel cistotou:) Zdroj: Wired a BAJT
V USA vychazi rocenka "Jobs Rated Almanac", ve ktere je serazeno 250
zamestnani, hodnocenych sesti kriterii - pracovni prostredi, mzda,
budoucnost, fyzicka narocnost, bezpecnost a mira stressu. Zlatou
medaili ziskala pozice webovskeho manazera (co vsechno ma zahrnovat,
se neuvadi, ale pravdepodobne pujde o predaka vsech, kteri pracuji na
serverove farme). Nasleduji povolani z oblasti pojistovnictvi, vedeni
nemocnic a technologii. I kdyz jsou webovsti manazeri na cele, z
hlediska stressu jsou na 52. miste. Stress je velky u vetsiny
zamestnani kolem pocitacu. Nejvetsi je u zachranaru, taxikaru a hasicu
(na poslednim miste se usidlila funkce presidenta). Nejnizsi stress
maji skolnici, pestitele kvetin a opravari hudebnich nastroju. Na
poslednim 250. miste se mezi vsemi povolanimi umistil delnik na
naftovych polich - ten bere v prumeru pouze $23,000 rocne a kvalitu
jeho pracovniho prostredi netreba rozvadet. Zdroj: San Francisco Gate a BAJT
Ray Kurzweil nalezi k multidisciplinarnim vedcum. Vystudoval MIT. Za
poslednich 25 let vybudoval a zase prodal ctyri firmy. V jedne z nich
jako prvni prisel s pocitacovym ctecim zarizenim pro nevidome. K jeho
prvnim klientum patril vehlasny hudebnik Stevie Wonder. Diky jejich
znamosti vytvoril syntezator. Ve sve knize "Vek inteligentnich stroju"
z roku 1990 predpovedel casove presne podobu dnesniho Internetu i s
navalem jednotlivcu a firem na Web. Plus mnoho dalsiho. Proto se jeho
vize berou dost vazne. R. Kurzweil predpovida, ze v roce 2020 vzniknou
neuronove transplantaty nejen pro postizene, ale ze je budou nosit i
ostatni lide, aby zlepsili svou pamet, zbystrili sve smysly a mohli se
lepe vzdelavat a poznavat. Mezi lety 2020 a 2025 se budou moci
scannovat lidske mozky. Tou dobou budou pocitace v cene $1,000
provadet kolem 20 miliard operaci za vterinu. A v roce 2030 bude mozne
ulozit do neuronoveho pocitace kopii lidskeho mozku a vytvaret tak svou
repliku.
To a leccos jineho predpovida ve sve posledni knize "Vek spiritualnich
stroju: Az pocitace prekonaji lidskou inteligenci". R. Kurzweil se
nevyhyba myslence evoluce, ktera se brani "ustalenym poradkum" a behem
niz tu neco zanikne, tu je prekonano. Ctenare po precteni jeho knihy
prepadaji depresivni pocity. S tim R. Kurzweil nesouhlasi a tvrdi, ze
nam takovy pokrok naopak umozni vyresit spoustu materialnich problemu a
rozsiri nase kreativni obzory. Spousta etickych otazek vsak zustava
otevrena, s cimz souhlasi i sam velky vizionar. Zdroj: Nando News a BAJT