Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

15. kvetna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Norska Opera bude litat kolem zemekoule:)
Chcete se vlamat do serveru a dostat za to $10,000? Mate sanci
Americti nezavisli prodejci knih pripravuji svuj vlastni Amazon
Misto proxy kesi dynamicke kopie obsahu serveru
Pupkaci kamenneho hudebniho prumyslu ztraceji rozum
I Svedsti hudebnici uz maji hudebni obchod se zaznamy v MP3
Oprava informace z 13. 5. o radiovem zareni mobilnich telefonu

Norska Opera bude litat kolem zemekoule:)

Firma Den-O-Tech, ktera vybavuje letadla elektronikou, oznamila zajimavou dohodu s norskym producentem webovskeho prohlizece Opera. Den-O-Tech vyuzije Operu v zabavnem systemu pro cestujici. V zadni casti sedadel bude interaktivni displej, ktery prostrednictvim Opery nabidne multimedialni data (filmy, hry, zvukove zaznamy) aj. informace ze serveru v letadle. Zpocatku totiz bude system v provozu coby intranet uvnitr letadla, az pozdeji se pocita i s napojenim na Inet. Bylo by hezke, kdyby v intranetu bylo neco jako ICQ, s jehoz podporou by se cestujici mohli behem dlouhych nudnych letu seznamovat, chatovat v zajmovych skupinach apod. (snad bude pritomna i klavesnice). Firma Den-O-Tech uz ma plan na vybaveni 4,500 letadel behem nasledujicich "nekolika" let. Dobra vzpruha pro Operu a dlouhy nos na MS a NS:) A na adresu leteckych spolecnosti se chce dodat - no to to ale trvalo!
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Chcete se vlamat do serveru a dostat za to $10,000? Mate sanci

V Singapuru plati velmi tvrde zakony, a to i v oblasti prolamovani se do cizich pocitacovych systemu. Trestem je pokuta skoro $60,000 nebo vezeni az do 20 let. Je proto dost zvlastni, ze prave v Singapuru byla vyhlasena soutez hackeru, kteri budou odmeneni az $10,000 za hacknuti serveru Voltaire Advanced Data Security, Conclave Integrated Internet Security a Infinitum. Staci zmenit stranku WWW serveru nebo prenest soubor. Detaily maji byt na http://www.info-security.com.sg, lec po spojeni se serverem z nej zadna data nepritekla. Ze by hacknuto, aby se jini nedozvedeli?:) Snad budete mit stesti...a treba se na nekoho z vas usmeje i v te soutezi.
Zdroj: Yahoo News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Americti nezavisli prodejci knih pripravuji svuj vlastni Amazon

V USA je velke mnozstvi lokalnich knihkupcu, kteri se - vedle prodeje kniznich hitu - nezridka specializuji na prodej urciteho typu literatury, nekteri vydavaji "sve" autory, pokud je v blizkosti universita, maji pro ni prislusnou nabidku apod. Vsichni na sobe stale silneji pocituji vliv Internetu, predevsim inetovych prodejen Amazon a Barnes&Noble. Lokalni knihkupci jsou sdruzeni v ABA (American Booksellers Association). Ta konecne zacala brat vazne udaje o rustu podilu prodeje knih via Inet a stala se iniciatorkou zalozeni prodejny BookSense.com, ktera na Inetu nabidne knihy vsech nezavislych. Spustit by se mela behem srpna t.r. Internetove prodejny loni prodaly necela dve procenta z celkoveho objemu prodanych knih. Ale vestirny predpokladaji, ze v roce 2003 by tento podil mel vzrust na obrovskych 18%. Je jasne, ze kdo nebude nabizet knihy na Inetu, muze se dostat do vaznych problemu.

Pro predstavu - Americane si loni koupili celkem pres miliardu knih (a to v tomto souctu nejsou zahrnuty prodeje knih firmam, universitam a do zahranici). Skoro 17% prodali nezavisli knihkupci a ctvrtinu velke retezce kniznich prodejen (zbytek ruznymi jinymi cestami). Z cca 1,500 nezavislych, sdruzenych v ABA, ma svou nabidku na Inetu asi 650 knihkupcu. Ti ale nemaji investice na to, aby jejich prodejny mely vsechno, co ke svemu provozu vyuziva treba Amazon. Napr. objednavky se nevyrizuji okamzitym prevodem financi z kreditnich karet, ale jen prostym odeslanim e-mailu, na serverech nejsou prohledavatelne databaze, servery prubezne nezuslechtuje zadny tym programatoru atd. A to je ukol, ktery ted na sebe vzala ABA.

BookSense bude mit ve srovnani s Amazonem jednu vyznamnou prednost. Vsichni lokalni prodejci budou mit do teto farmy pristup a budou moci svou nabidku neustale aktualizovat a doplnovat ji informacemi k jednotlivym titulum, vcetne odkazu na sve vlastni stranky, kde zajemci najdou dalsi informace. Amazon bere vsechno smahem a vyznacuje se uniformitou, ve ktere jsou i velke "informacni diry" (malo informaci k jednotlivym titulum, k premnoha vubec zadne). To, co musi zvladat datlujici tym Amazonu pod velkym casovym presem, budou pro BookSense pripravovat nezavisli v nepomerne vetsi pohode. Vysledek by potom mohl byt v ocich zajemcu o knihy i obsahove mnohem barvitejsi. V tom BookSense hodne pripomina system MLS (Multiple Listing System), soustredujici veskerou nabidku realitnich agentur z celych USA.

Mali nezavisli knihkupci, z nichz nemalo existuje uz mnoho desitek let, maji velke zkusenosti v komunikaci se svou stalejsi klientelou a venuji se ji s peci, ktera u neosobniho Amazonu hraje minimalni roli. BookSense pomuze nezavislym dostat se daleko za hranice sve lokality. Na druhou stranu privede do jejich fyzickych prodejen vic lidi z regionu, ve kterych sidli. Cili vsestranne oziveni. O svou ucast v BookSense ihned projevilo zajem 850 nezavislych. Predpoklada se, ze v den otevreni nove superprodejny jich bude kolem 1,200 s nabidkou pres 1,5 milionu titulu. Pokud bude vse opravdu dobre pripraveno, Amazonu vznikne velka konkurence, ktera poznamena i jeho obrat.

ABA je neziskova organizace. Neznam komercni zakony USA, ale pokud by ABA nemohla jit na burzu, je mozne, ze nezavisli vytvori spolecnou firmu, ktera by mohla na burzu vstoupit dost uspesne a ziskat znacne investice. Na cele veci me tesi hlavne to, ze pomuze dalsi existenci fyzickych prodejen knih. Predstava mest, ze kterych by postupne mizely, je dost desiva.
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Misto proxy kesi dynamicke kopie obsahu serveru

Pojem webcasting vznikl nekdy pred tremi lety. Jde o rozmisteni redistribucnich serveru po siti tak, aby zajemci o prisun urcitych dat odebrali data z jim nejblizsiho serveru, nikoli ze zdrojoveho. Tim se setri kapacita prenosovych siti a data se dostanou k surfarum bez vetsich zadrhelu, jake se na ceste mezi nimi a zdrojovym serverem mohou vyskytnout. Tuto myslenku "svym statickym zpusobem" cti i proxy kese, ktere uchovavaji obsahy nejzadanejsich stranek v prime dostupnosti jednotlivych ISP, tedy i jejich abonentu.

Prime kopie (mirrors) celych serveru se zatim moc neuplatnuji. Je s tim spousta starosti. Zrcadla museji fungovat naprosto perfektne, aby nedoslo k sebemensim problemum hlavne v interaktivnich castech (replikace databazi), pokud je vubec obsahuji. Mirrory se uplatnuji spise v zrcadleni trvaleji umisteneho obsahu (neplati o tzv. redundantnich serverech primo u spravcu zdrojovych serveru). Webcasting se pouziva pro redistribuci zive vysilanych multimedialnich dat. Proxy cache i webcastingove servery jsou ve srovnani s pozadavky kladenymi na dale uvedenou novinku jednodussimi zarizenimi.

Nova firma Akamai Technologies, ktera ziskala licenci na technologii FreeFlow od pocitacove laboratore MIT, nabizi serverovym farmam distribuci jejich obsahu po celem svete s principialne stejnou myslenkou, z jake vychazi webcasting. Po Inetu jsou rozesety stovky serveru, po kterych "se vysila" obsah pozadovanych stranek. Neni nutne, aby vsude bylo totez - zalezi na momentalni poptavce i na vhodne dostupnosti (rychlosti) k mistum, odkud pozadavky na to ci ono neustale vychazeji. Spravce zdrojoveho serveru si sam urcuje, ktere stranky chce poslat do distribucni site.

FreeFlow distribuuje i stranky tvorene dynamicky na zdrojovych serverech. Updaty zdrojovych stranek okamzite rozsiri vsude tam, kde jsou potreba. Zaroven zajistuje zpetnou informovanost zdrojovych serveru o tom, ktere stranky kolikrat kdo chtel, vsechny udaje o vystaveni i odkliknuti nudli apod. (s tim vsim je u proxy kesi velky problem). Pochopitelne nedistribuuje stranky, ktere jsou nejak personalizovane (osobni konta, potalove "my pages" apod.), nebo se rychle meni (napr. aukce). Nevsimaji si ani platebnich systemu, ktere jsou ve zdrojovych serverech ulozeny za "tlustymi zdmi".

FreeFlow vyvijela skupina pocitacovych vedcu MIT po tri roky, takze urcite pujde o neco, co ma hlavu a patu. K jasnejsimu popisu funkci FreeFlow jsem se nikde nepropracoval. Na firemni strance nic. Jedine, kde se trochu neco naslo, je odkaz na clanek zpravodajstvi NW Fusion Akamai frees up your Web site.

Zajemci o ucast v distribucni siti FreeFlow pochazeji z obou koncu toku dat - ISP mohou novou technologii implementovat u sebe zdarma, spravci zdrojovych serveru za to neco plati. Kolik a za co, neznamo. Akamai tutla vsechno snad krome sveho nazvu. Tutla i jmena svych klientu. Pry je ale mezi nimi nemalo z tech nejvetsich. Konkurentkou Akamai je firma Sandpiper Networks, ktera venuje prezentaci sve technologie dost mista. Princip bude nejspis podobny jako u Akamai. Takze pokud se o takove distribucni siti chcete dozvedet neco vic, juknete se tam.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pupkaci kamenneho hudebniho prumyslu ztraceji rozum

Smrtelne krece nejsou nic hezkeho. Kamenaci, jejichz "sifrovou vyspou" je SDMI, se sviji v krecich prevelikych. Mozku se zjevne nedostava kyslik. Chovaji se jako nejhorsi breznevovsti dogmatici. Predstavte si, co je "napadlo" na posledni schuzi SDMI - producenti hudebniho hardwaru a softwaru (napr. pro prehravace) by meli dat do svych produktu casovanou bombu, ktera vybuchne, az se SDMI dohodne na nejakem "jednotnem" sifrovani a distribuci dat. Pak by "vybuchly" HW/SW nemel umoznit prehravani niceho, co by nebylo pod strechou SDMI. A ktery producent bombu do svych produktu neda, nebude mit k SDMI pristup - aneb bude, chudak, tvrde exkomunikovan, dokud ke krizku plactive s prosikem neprileze. Je tak neuveritelna slepota vubec mozna?

SDMI zastupuje hlavne zajmy sesti nejvetsich producentu nahravek na hudebnich nosicich. Breznevovci se zaslepovali zcela mylnym dojmem, ze bez nich svet nemuze existovat. Stejnym dojmem pusobi kamenaci. Era tech prvnich skoncila, tech druhych konci. Pricina stejna - byrokraticky zkamenely pohled na svet. To je presne to, co je Internetu zcela cizi.

Do cele veci promluvi dve strany jedne mince - vyrobci spotrebni elektroniky a uzivatele Internetu. Ti prvni se snazi hledat cesty nejvetsiho odbytu. A je jim zcela jedno, co k pozadovanemu vysledku povede. Ted je to MP3. Vyjimku tvori napr. dohoda Sony s MS o prosazeni formatu a softwaru MS v produktech Sony i v jeji nabidce na Inetu. Sony je i producent hudby. Uvidime, zda to Sony vydrzi.

Na druhe strane mince jsou uzivatele Inetu a nezavisli producenti, kteri na Inetu vznikaji a vznikat budou. Zvlaste pokud SDMI do sveho softwaru zamontuje i dalsi exkluzivitu, pripravujici nezavisle o zisky formou ruznych poplatku buhvikomu za buhvico, nezavisli s tim nebudou chtit mit vubec nic spolecneho. Jejich produkci ale budou "chtit umet hrat" i vyrobci prehravacu.

Jedinou smysluplnou cestou je vzit na vedomi, ze v hudebnim prumyslu nastava revolucni obrat. At uz vznikne jakekoli mnozstvi formatu a distribucnich systemu, je na vyvoji, jak si s tim poradi - vcetne premostovani nekompatibilit, dokud se nedojde k nejakemu mensimu poctu vyhovujicich, vzajemne spolupracujicich standardu. Nutit celemu svetu jedno jedine a jeste hrozit casovanymi bombami, je nejen znamkou nechapani niceho, ale primo totalitni zhovadilost.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

I Svedsti hudebnici uz maji hudebni obchod se zaznamy v MP3

Obdobou americke hudebni firmy GoodNoise je svedska koalice hudebniku Swedish Music. Projekt teprve odstartoval, takze toho tam zatim moc neni. Hudebnici z teto koalice mohou sve nahravky ukladat na server. Ten je prevede i do formatu RealAudio, ve kterem si je muzete poslechnout v cele jejich delce a pak se rozhodnout, zda za nejakou nahravku utratite cca $1. Hudebnici dostavaji 60% z prodejni ceny a za vubec nic neplati. Se zakoupenymi skladbami si pak muzete delat, co chcete, krome jejich prodeje (nahravky nejsou chranene proti kopirovani). O tom, ze casem budou nahravky nejak chranene a budou soucasti nejakeho distribucniho systemu, nelze pochybovat. Podstatne je jedno - moznosti Internetu davaji vzniknout novym formam produkce, sireni a prodeje hudby bez ucasti "starych struktur". A to predznamenava i uvolneni hudebniho vyvoje, ktery nebudou dirigovat velke penize v nekolika malo rukou tak, jako v poslednich desetiletich.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Oprava informace z 13. kvetna o radiovem zareni mobilnich telefonu

Mea maxima culpa - v casove tisni jsem neprozkoumal vec do detailu a ucinil chybu v otrockem prekladu slova "fluctuate" a jeste zvolil jeden z jeho vyznamu, pro dany pripad nevhodny. Nejde tedy o to, ze by se zareni vychylovalo, ale signal s frekvenci 50, resp. 217 Hz (generovany vnitrnimi obvody mobilu) se udajne ma superponovat na nahodne generovany signal z dodaneho cipu a tim ho trochu "znepravidelnit". Nejde o deformace vysokofrekvencniho signalu, ktery slouzi prijmu a vysilani hovoru/dat antenou mobilu.

Podle zjisteni lekaru maji pravidelne nizkofrekvencni pulsy urcity vliv na biologicke bunky - a ten ma zmineny cip omezit. Detaily najdete u vyrobce cipu EMX Group. Zda bude pridany cip placebem nebo bude mit nejaky vyznam, tezko soudit, a cela vec by musela byt podlozena jasnymi argumenty. Nicmene nemalo lekaru uz zjistilo, ze i vysokofrekvencni zareni neni bez viny - zpusobuje ohrev bunek (podobne asi jako mikrovlnka). Vyrobci telefonu vsechna negativni zjisteni pochopitelne hazeji pod stul, a lekari zase nemaji dukazy o jasnem poskozeni lidskeho zdravi. Nemalo z nich se ale po svych badanich snazi prikladani mobilu k hlave zcela vyhnout.

Vzpominam na jednu informaci, ktera je ale vhodna spise pro zeme, kde se nosi turbany. Jeden arabsky inzenyr vynalezl tekutinu, kterou se napusti turban. Po jejim uschnuti se turban ma stat bratrem Faradayovy klece, ktera se stane urcitou prekazkou na ceste elektromagnetickeho zareni za mozkovymi bunkami nositele turbanu. Zda to ma vliv i na telepaticky prenos, se neuvadi:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net