Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

15. cervna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Vypadky aukce eBay se projevuji odlivem jejich ucastniku
Sybase SQL Anywhere Studio i pro Linux
Konec tahanic s omezenym pristupem ISP do optickych siti v USA?
Nakonec i Internet bude mit sveho svateho patrona...
Stal se zazrak - nejvetsi firmy se shodly na "elektronicke penezence"
Communicator 5.0 bude mit standardni DOM
Jeste poznamka k "e-mailovemu" viru z minuleho tydne

Vypadky aukce eBay se projevuji odlivem jejich ucastniku

eBay mela minuly tyden velke problemy. Kvuli krachum systemu parkrat nebezela po mnoho dlouhych hodin (celkem 22). Jak se zda, problemy vznikly v novych skriptech pro databazovy system Oraclu, ktery eBay pouziva. Kdo vi, co znamena vlozit nove skripty za behu systemu, moc se tomu divit nebude. Na testovacich pracovnich pocitacich, ktere zcela kopiruji "hlavni" system, muze vsechno slapat nadherne, ale po prevodu novych skriptu se muze neco kvuli par nepredpokladanym drobnostem dobre zhroutit.

Ty "hloupe drobnosti" se pak usilovne hledaji a odstranuji... Jenze hodiny leti a v pripadech velkych serverovych farem, jakou je eBay, utikaji neukojeni surfari jinam. eBay neni zdaleka prvni, ale ani posledni, komu se takove vypadky prihodily a stavat se budou. Predstava o absolutne dokonale pracujicim pocitacovem systemu na Inetu je iluzorni. Jde predevsim o to, aby momentalni problemy nepostihly cely system tak, ze bude po neprijatelnou dobu k nepouziti. Castecnym resenim se jevi i pravidelne prodlevani na modlitbach:)

Pokud se neco podobneho stane serveru, jaky navstevuju, hned prede mnou vyvstane obrazek silicich programatoru a systemaku, kteri maji v hlave vcelin. Vim, ze to vyresi, a nesilim...staci trochu pockat (tady ovsem nemam na mysli notoricke nefunkcionare, kde neni o cem mluvit). Jenze bezny uzivatel sili a neceka. Jak zjistili pruzkumnici firmy Jupiter, 53% uzivatelu si prechodne vypadky nejake sluzby na Inetu nebere nijak zvlast k srdci. 9% da postizene sluzbe sve sbohem navzdy (urazeni jesitove:) a 13% preskoci jinam, ale nakonec se vrati k puvodni sluzbe. Ovsem 24% uzivatelu se poohledne jinde a zacne pouzivat nove zvolenou i puvodni sluzbu soubezne i na preskacku, aby se tak "pojistili".

Podobny vzorec chovani uzivatelu eBay se projevil i ted. Jine aukce hlasi prudky vzrust registrovanych ucastniku (nekde dokonce o polovinu vetsi ve srovnani s predchozim normalem). Onech vyse zminenych 9% plus 24% je velkou hrozbou pro celkovy obraz nestastne postizene sluzby. Vsechny servery maji nejvetsi honicku s prilakanim novych uzivatelu a s jejich udrzenim. Jakykoli odliv kvuli i jen prechodnym technickym problemum znamena okamzity pokles cen akcii na burze, refundovani coby vyraz omluvy registrovanym uzivatelum a zjisteni, ze jejich velka cast prestala byt aktivni, neb se prestehovala jinam. eBay odhaduje, ze dva vypadky z minuleho tydne oslabi jeji ctvrtletni prijmovou stranku o 3 az o 5 milionu USD.

Pokud podobne problemy vzniknou treba u zpravodajskych serveru, nic moc se nedeje, protoze nejde o financni transakce v realnem case. Prodejny, aukce, obchody s akciemi, jsou na tom behem vypadku neporovnatelne hur. Zalohovani kazde ze spousty transakci, probihajicich kazdou chvili, neni az tak jednoduche a krach systemu muze (ale i nemusi) prinest jejich castecnou ztratu. Nejhorsi je ale ztrata casova. Na kazdy pad by tyto obri transkacni serverove farmy mely pocitat se zavedenim behu redundantniho, overeneho systemu, na ktery by se mohlo okamzite prepnout v pripade problemu s nove instalovanymi skripty a databazovymi strukturami. Kdyby tohle eBay mela zajistene, o tech nekolik milionu a o svuj image by byvala byla prijit nemusela.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sybase SQL Anywhere Studio i pro Linux

Firma Sybase patri k prvnim, ktere pripravily verze svych databazovych aplikaci pro Linux - uz v lonskem srpnu nabidla uzivatelum Linuxu bezplatnou podobu sveho aplikacniho serveru Adaptive Server Enterprise. Protoze se setkal s dostatecne velkou odezvou, pracuje na jeho plne linuxove verzi. Plna, procez i nikoli bezplatna je verze softwaru SQL Anywhere Studio (pro jednoho uzivatele $399, pro pet $999). Studio umoznuje vytvaret napr. pracovni skupiny a jejich ucastnikum nakladat s daty na prenosnych zarizenich s rozlicnymi systemy - tuto nezavislost podporuje urcita binarni kompatibilita softwaru. Pro uzivatele to znamena, ze budou moci komunikovat s informacnim centrem treba sve firmy z maleho prenosneho zarizeni, jako je PalmPilot ci cokoli s Windows CE, linuxovym jadrem etc. Pro tvurce takovych komunikacnich pracovnich skupin to znamena, ze vedle Windows, Netwaru a nekolika verzi Unixu je budou moci vyvijet i na Linuxu.
Zdroj: Sybase a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Konec tahanic s omezenym pristupem ISP do optickych siti v USA?

Kabelovky, ktere puvodne vyuzivaly sve opticke site pouze pro prenosy televiznich programu, nabizeji svym klientum i internetove sluzby. Ale vyminily si, ze jejich kabely nesmeji pouzivat jini ISP. Na takovy "svuj vlastni Inet" doplaceji nejen ISP, ale i uzivatele kabelovek. Ti se sice mohou tesit z toho, ze od sveho kabeloveho ISP dostavaji data prevelice svizne, ale ze "zbytku" Inetu to neni zadna slava. Nektere kabelovky si dokonce vyminily takove nesmysly, jako je casove omezeni pro pobyvani na "venkovnim" Inetu svych vlastnich klientu. Vylucna strategie kabelovek se setkala s velkym nesouhlasem a tlakem na statni regulacni instituce, aby s tim neco delaly a otevrely pristup do techto optickych siti na stejnem principu, na jakem bezi pristup do siti telefonnich spolecnosti (i siti paternich) vcetne zpusobu plateb za jejich vyuzivani.

Zda se, ze monopolistisky postoj kabelovek dostane zabrat normalnim vyvojem. Operator telefonnich i optickych siti - mamuti spolecnost GTE - se dohodla s AOL, ze otestuje sve opticke site v jejim provozu ISP. Dvoumesicni testy probehly k plne spokojenosti. Vysledkem je rozhodnuti GTE plne otevrit sve opticke site vsem ISP. To samozrejme nazene spoustu uzivatelu dychtivych rychleho prenosu k nim, nikoli k rigidnim kabelovkam. GTE - stejne jako jine kabelovky - nema svou optiku vsude. Ale jeji rozhodnuti zcela jiste povede k oziveni zajmu a tim i k rychlejsimu natahovani optickych kabelu krizem krazem. Samotna AOL ma na pristupu k optice eminentni zajem, aby mohla dal zvysovat pocet svych klientu (uz jich je pres 13 milionu), kterym se chysta nabidnout hutnejsi obsahove verze svych sluzeb pro rychly prenos optikou, via DSL apod. Zda se, ze dny hrani si kabelovek na vlastnim pisecku jsou secteny, coz je dobre.
Zdroj: CNNfn a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nakonec i Internet bude mit sveho svateho patrona...

S cirkevne vericimi byva nekdy sranda. Na vsechno museji mit nejakeho patrona z rise svatych. Verici z nekolika katolickych zemi vyvijeji tlak na Vatikan, aby urcil svateho patrona Internetu. Tim ale legrace nekonci. Ruzne skupiny uzivatelu Inetu navrhuji ruzne svate s hezkymi zduvodnenimi. Napr. britska komunita by rada Svateho Isidora, protoze uz v 6. stoleti vytvoril dvacetisvazkovy slovnik s uzitecnou stromovou strukturou (neco na zpusob jednoduche databaze). Spanele by dali prednost Svatemu Pedru Redagalovi, ktery se mel v 15. stoleti objevit soucasne na dvou ruznych, 48 mil vzdalenych mistech, procez je vhodny pro sve navigatorske schopnosti. Katalanci prosazuji Svatou Teclu, ktera se mezi Katalanci tesi velke vaznosti. Udajne leci i pocitacove problemy:) Na serveru, venovanem teto svetici, se mj. lze vyzpovidat ze svych hrichu. Ve zpovedich se vyskytuji i hrichy rozesilani junk mailu a neplaceni za shareware:))) No...ja vim jedno...ze kdyz se mi nekde neco potento, tak mi nepomohou ani vsichni svati a musim si to do detailu odklopotit sam. Zazraky se snad deji jen v tom, ze toho neni az tak moc, prestoze by byt jiste mohlo - za coz dik, at uz za to muze jakakoli priroda:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Stal se zazrak - nejvetsi firmy se shodly na "elektronicke penezence"

No kocajdank... Kdyz uz jde opravdu o penize, tak se i nejvetsi rivalove dokazou dohodnout. Pruzkum firmy Visa zjistil, ze 27% surfaru prerusi nakup jiz vybraneho zbozi v monentu, kdy se pred nimi vynori houf kolonek formularu, vyzadujicich spoustu osobnich informaci. Velke firmy jiste presvedcila i nevalna zkusenost se stridave zmirajicim a ozivovanym standardem SET, jehoz vyvoj a dohady kolem nej pomalu uz tretim rokem nikam nevedou. Vsichni pocituji nalehavost rychleho, univerzalniho reseni, ktere ozivi nakupy via Inet bez zbytecneho zatezovani kupujicich klavesnicovymi ekvilibristikami a vyzvidanimi. Predni americke firmy se az nepredstavitelne rychle - za pouhe tri mesice - shodly na standardu elektronicke penezenky, zvanem ECML (Electronic Commerce Modeling Language).

Tato penezenka bude ulozena na uzivatelove pocitaci (jiste poradne zasifrovana). Budou v ni vsechny potrebne informace pro provedeni nakupni transakce. Servery, ktere budou ECML rozumet, nebudou na kupujicim vyzadovat vubec zadne informace (mozna jen pro pripad mozne zmeny urceni mista, kam zbozi dodat) - kupujici bude jen vybirat, vse vybrane nakonec schvali jednim kliknutim a basta fidli. Takove penezenky v poslednich letech navrhlo uz nekolik firem. Ale shoda prisla az ted. Ze nejspis nejde o nejakou dalsi slepou ulicku, dokazuje seznam ucastnicich se firem - AOL, American Express, Compaq, CyberCash, IBM, MasterCard, Microsoft, SETCo, Sun, Transactor Networks a Visa USA (dalsi jsou za rohem).

ECML ma modularni strukturu, aby do nej bylo mozno zahrnout cokoli, co rozumneho se casem jeste objevi. Jedinou slabinou je ulozeni penezenky na uzivatelove pocitaci. Jednak jde o mozny psychologicky efekt, ustici do obav z ukradeni penezenky vetrelcem nebo nekym, kdo se k pocitaci dostane. Nevyhoda je i v tom, ze pri cestach mimo svuj pocitac by uzivatel musel zakladat penezenky na jinych pocitacich. Z meho pohledu je i takovato penezenka anachronismem, neboli zpozdilosti. Vsechno resi mnohem jednoduseji smart card, neboli karta s cipem, ktera se zasouva do prosteho cteciho/zapisovaciho zarizeni. Smart cards nabizeji i jednoduche reseni mikroplateb. V USA se ale temto kartam moc nevede (v Evrope naopak ano), takze se o nich bohuzel stale neuvazuje tak, jak by si zaslouzily. No...ale aspon neco, co pohne vyvojem veci zadanym smerem.
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Communicator 5.0 bude mit standardni DOM

Dalsi kocajdank - Netscape, resp. nyni uz AOL, implementuje do sveho pristiho webovskeho prohlizece standard DOM (Document Object Model) podle doporuceni W3C. MSIE 5.x tuto implementaci jiz ma, ale W3C ma proti ni radu vyhrad. Dulezite je, ze se oba tyto nejuzivanejsi prohlizece zacnou konecne sblizovat v nejakem podstatnem standardu, takze se webmasteri budou moci zacit venovat i mnohym hratkam, ktere dosud radsi vynechavali, aby nemuseli vsechno delat ve dvojim provedeni pro kazdy prohlizec zvlast, resp. s prubeznymi testy a klickami na vetsine stranek. Testy ale stejne nezmizi tam, kde se bude jeste nejaky rok rozlisovat nejen mezi verzemi MS a NS, ale i verzemi prohlizecu stejneho producenta. Cesta k lepsim zitrkum webmasteru se ale otevira. Diky standardu DOM se muze zapomenout na DHTML (na jeho vyvinutejsi verze). Communicator 5.0 nebude zpetne kompatibilni se svymi predchozimi verzemi. Krome DOM bude ctit CSS1 a HTML 4.0. Pro zajemce jeste dodam, ze Netscape prisel s dalsi meziverzi Communicatoru s cislem 4.61 - pracuje s novym bezpecnostnim overovanim VeriSign a obsahuje opravy nedokonalosti predchozich verzi.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jeste poznamka k "e-mailovemu" viru z minuleho tydne

Jak se projevilo v mnoha reakcich beznych uzivatelu Inetu ve veci objeveni a sireni viru Worm.ExploreZip, je zrejme, ze jim neni prilis jasne, o co jde. Tak predevsim - spustitelny soubor, kterym si zavlecete virus do pocitace, muzete dostat jakoukoli cestou - na diskete, jako e-mailovou prilohu, nebo si ho stahnout z Inetu primo. Vsechno ve vysledku jedno jest. Nedivejte se tedy na uvedeny soubor v priloze e-mailu tolik jako na e-mailovy virus. Je to proste soubor (typove) jako kazdy jiny. To, ze ho mohou uzivatele grafickych e-mailovych klientu rovnou spustit dvojim klinutim mysi, je o necem jinem a od momentu odkliknuti to uz s e-mailem nema nic spolecneho. O skutecne e-mailovem viru by se dalo mluvit teprve tehdy, pokud by jeho samotnym prichodem nastaly katastroficke deje. To se - dejzto pambu - snad nikdy nestane.

Ze je viru, cilene pripojovanych k e-mailovym zpravam, zatim tak malo, je spise s podivem. Kterykoli zdatnejsi windowsovsky programator jich muze napsat hromady a kazdy z nich bude moci pachat jakekoli taskarice, jake programatora zrovna napadnou. Jsa si toho vedom, nikdy nespoustim zadny spustitelny soubor, ktery se ke mne dostane v priloze e-mailu (tyka se i maker). Stejne tak nevlozim do pocitace disketu, kterou mi nekdo prinese. A nestahnu si z Inetu nic, pokud datum ulozeni souboru neni dost stare, a to jeste musi jit o duveryhodny server.

Holduju stoprocentni prevenci a vim, proc (par davnejsich zkusenosti je nezapomenutelnych:) Neverte ani tomu, ze soubor, ktery v priloze e-mailu prijde od vaseho dobreho znameho, je zcela OK. Jednou byt nemusi, protoze pocitac vaseho znameho chyti nejaky virus, ktery se pripoji k zaslanemu souboru a ktery - pokud je novy - nemusi objevit ani ten nejaktualnejsi monitorovaci antivirovy program. Pokud bez novych, casto skvele zavirovanych her nemuzete byt, vyhradte si pro ne zcela izolovany pocitac, na kterem budete neustale formatovat hard disky a instalovat operacni system:) Takze moc velky pozor na to, co se k vam odkudkoli prihrne.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net