Expert na sifrovaci technologie, Adi Shamir, dokoncuje projekt
optickeho pocitacoveho systemu, ktery pojede na 10 GHz. Naklady na jeho
stavbu se odhaduji na dva miliony USD. Po svem spusteni by mel odhalit
klic k 512-bitove sifre nejpozdeji do tri dnu. U sifry 1,024 bitu by
se ke klici prokousal behem nekolika tydnu. To je urcite lahodna zprava
pro spolky, jako jsou CIA, FBI, Mosad apod., ale beznym uzivatelum moc
dobre nezni. Zvlaste pokud pouzivaji sifry s delkou 56, resp. 128 bitu.
Ale ono se nic neji tak horke, v sifrovani pak zvlaste. To nastesti
bude vzdy v predstihu pred desifrovacimi systemy, jejichz ev. "uspechy"
budou jen dilci a velmi nakladne, takze se budou zamerovat hlavne na
desifrovani ve "vyssim zajmu". Sifrovaci a overovaci technologie pro
pristup k datum lze kombinovat a sifry prubezne menit. Je ale nutne
uvadet nove technologie do zivota dostatecne rychle a nebranit jejich
aplikacim, jak se o to snazi americka vlada. Zdroj: 32 Bits Online a BAJT
Hracickove uz dlouho soutezi o to, kdo vytvori nejmensi webovsky
server. Donedavna jim byl Matchbox
Server vyvinuty ve Stanfordske universite. Ten ma rozmery krabicky od
zapalek. Velkym skokem se k dalsimu stupni miniaturizace dostal student
Massachusettske university, H. Shrikumar. Jeho WWW server iPic pouziva
riscovy CPU PIC 12C509A, bezici na 4 MHz, a EEPROM 24LC256 pro ulozeni
softwaru. Kazdy z obou cipu ma priblizne velikost hlavicky od zapalek,
takze cely server zabere prostor jedne tabletky acylpirinu. Vzhledem
k pomalosti CPU muze WWW server vyridit maximalne 7,200 pozadavku za
hodinu, takze AltaVista nebo Amazon by na tom samozrejme nejely. Svymi
parametry se ale vyborne hodi pro dalkove ovladani domacich i firemnich
spotrebicu. Podrobnosti najdete na adrese uvedene v zahlavi zpravy. Zdroj: 32 Bits Online a BAJT
Programator a znamy propagator otevreneho kodu, Eric Raymond, poskytl
delsi rozhovor ZDNN. Uspesne tazeni Linuxu ve sfere serverovych
aplikaci prisuzuje tomu, co vi kazdy, kdo dela v nejakem kolosu
velikosti MS. Invence pochazi od nadanych jedincu. Pokud jsou ve velke
firme, svuj napad museji napred "prodat" vedeni firmy, aby ziskali
souhlas k jeho realizaci a nehrozil jim vyhazov za praci na necem, co
manazeri predem neschvalili. To je zdlouhavy proces, na jehoz konci
napadnika nezridka ceka zamitavy postoj. Linux - podobne jako Apache -
mel a ma stesti, ze se kolem nej roji schopni lide, jejichz invenci
nestoji v ceste vubec nic. Kdokoli muze prispet svymi resenimi
systemovych funkci a ta nejlepsi z nich se pak objevi v dalsich verzich
Linuxu. Diky tomu jde vyvoj systemu rychle dopredu a prijata, prubezne
overovana reseni zajistuji vysokou spolehlivost systemu.
Podle Erica Raymonda se Linux musi zacit rychle prosazovat v oddelenich
IT nejvetsich americkych firem (vetsina strednich a mensich firem se
pak opici po tech velkych). To ted povazuje za mnohem dulezitejsi, nez
snahu dostat Linux na pececka beznych uzivatelu. Raymond predpoklada,
ze podil NT v serverovych aplikacich ceka neodvratny pokles, jakmile
firemni oddeleni IT dostanou linuxovou zelenou. Coz uz se deje diky
rostouci nabidce linuxovych systemu velkych computerovych firem, i diky
znalostem novych firemnich administratoru, kteri meli cas a chut poznat
Linux behem svych studii. O tom, ze lidi zvladajici Linux, mu pro
serverove aplikace davaji prednost pred NT, nikdo nepochybuje. A nemalo
z nich jeste ceka na linuxove verze softwaru firem, ktere ponekud
zaspaly a ted svuj software, puvodne urceny predevsim pro NT, prevadeji
i na Linux. E. Raymond dodava, ze Linux by v zadnem pripade nemel byt
povazovan za pozirace unixovych systemu. Linux podle nej odejme pozice
hlavne systemum MS a nejspis i Novellu. Zdroj: ZDNet a BAJT
Andover.net je portal, zamerujici se na informace z oblasti IT - od
novych produktu az po programovani. V cervnu dost prekvapive koupil
Slashdot (konferencni server programatoru, predevsim linuxaku). Ted
k sobe pripojil jeste Freshmeat.net, coz je velmi zajimavy server,
kde mohou surfari ohlasovat existenci vselikych udelatek a jineho
softwaru, opet predevsim pro Linux. Vsechno, o cem se na Freshmeatu
pise, si lze hned stahnout a pouzivat, protoze prakticky vse je bud
freeware nebo GPL (General Public License), tedy bezplatne.
Freshmeat ma i prohledavac, takze pro reseni nejakeho vaseho
softwaroveho problemu tam s dost velkou pravdepodobnosti neco najdete.
Denne toho na "cerstvem mase" pribyva az pozoruhodne dost. Popisy
softwaru jsou velmi strucne a jasne, takze se zbytecne nebrodite
haldami informaci, ktere vas mohou zajimat az ve druhe rade. Freshmeat
je dobrym, organickym doplnkem Slashdotu. Cilene pripojovani takovych
serveru k Andoveru napovida, ze Andover sazi na rostouci linuxovou
komunitu coby adresaty inzerce, ktera se ma stat jeho hlavnim zdrojem
prijmu (bez zajimavosti neni, ze Freshmeat puvodne zadnou inzerci vubec
neprijimal). Kolik za nej Andover zaplatil, se tutla. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Na vyse uvedene adrese si mohou uzivatele MSIE 4.x a vyssich verzi
stahnout plug-in, ktery urychli prohledavani (samozrejme na Lycosu).
Pokud pravym tlacitkem mysi kliknete nad nejakym slovem nebo vybranou
frazi, ale treba i nad obrazkem, objevi se menu MSIE, kde odkliknete
nazev nove sluzby "Lycos SeeMee" a za chvilku se objevi prvni stranka
vypisu vyhledanych odkazu. Pokud jde o fraze, nevim, jak je Lycos
SeeMee bere (MSIE nepouzivam). Bylo by fajn, kdyby je bral jako
AltaVista - ta se napred snazi najit fraze a pak se pusti do hledani
pouhe pritomnosti vsech slov fraze na strankach (cili s AND mezi slovy
fraze). Boj o navstevnost velkych serverovych farem se stupnuje - Lycos
SeeMee je jednou z mnozicich se Siren, lakajicich surfare v inetovem
mori dat... Zdroj: BAJT
Firma Iridium mela skvele plany. Chtela se stat vudci firmou v
komunikaci mobilnimi telefony za vyuziti satelitnich prenosu. Druzic
rozvesila po nebi celkem 66. Jenze o jeji sluzby zatim neni zrovna moc
velky zajem. Bud je na takovou satelitni sit jeste prilis brzy, nebo se
vedeni firmy nedari vytvorit nejaky rozumny plan komercniho vyuziti
satelitu. Iridium funguje na predplatitelske bazi, ale zatim ma jen
nebohych 10,000 abonentu...a silene dluhy v celkove vysi 1,5 miliardy
USD u bank a cetnych veritelu. Cena akcii Iridia spadla z dosud
nejvyssich $50 na pouhe $3 a pad pokracuje. Firme nezbylo, nez vyhlasit
bankrot s ochrannou lhutou, behem niz pod soudnim dohledem musi svou
situaci nejak vyresit, jinak pujde do frcu. Je zrejme, ze tak rozsahla
sit druzic jednou najde sve plne uplatneni a jeji provozovatel nebude
muset byt ztratovy. Je o tom presvedcena i Motorola, ktera ma v Iridiu
podil 18% a mozna mu pomuze z jeho financnich problemu. V roce 2003 ma
dosahnout pocet abonentu satelitniho telefonickeho spojeni 10 milionu.
Takze by mozna stacilo jeste par let vydrzet... Zdroj: NEWS.COM a BAJT
9. rijna probehnou v Londyne, New Yorku a Zeneve koncerty, zive
prenasene via Inet. Koncerty porada OSN a Cisco (ta zajistuje technicke
zazemi). Na koncertech vystoupi napr. Robbie Williams, George Michael,
Celine Dion, Bono, Eurythmics atd. Vytezky ze souvisejicich prodeju a
prispevku se maji stat soucasti pomoci v potirani chudoby v globalnim
meritku. 9. 10. 99 nezapomente nahodit svuj RealPlayer (snad se do te
doby vyjevi, odkud to nasavat, protoze o tom zdroj informace zaryte
mlci...). Zdroj: ZDNet UK a BAJT