Alternativ pripojeni k Internetu neni zrovna malo. Jednou z
nejdiskutovanejsich je DSL. Ze dvou duvodu - jednak muze uzivateli
nabidnout pro DSL typickych 1,5 Mbps po vyhrazenem telefonnim drate
(jde i vic Mbps, ale i min), jednak jsou se zavadenim DSL velke
problemy. Recnici na konferenci venovane DSL upozornili na to, ze
poptavka po DSL je vyssi nez nabidka telefonnich spolecnosti, kterym
jako by se do DSL stale nechtelo. Cisla tomu nasvedcuji. Zatimco
kabelovy modem pouziva uz pul milionu Americanu, na konci lonskeho roku
bylo via DSL pripojeno jen 39,000 surfaru. Behem prvniho ctvrtleti se
jejich pocet skoro zdvojnasobil na 74,000 diky o neco vyssimu tempu
implementace potrebne infrastruktury v telefonnich spolecnostech.
Ze zjisteni firmy TeleChoice vyplyva, ze bezny uzivatel Inetu nevi, o
cem vypovida udaj 1,5 Mbps (!:) Procez ani netusi, proc by si mel DSL
objednat, kdyz vsichni jeho znami maji neco jineho. Zmenu takoveho
nevedomi muze prinest jen nalezita propagace. Jinak by se mohlo stat,
ze po nasyceni momentalne prevazujici poptavky uz nebude komu DSL
zavadet. Firma Telocity se snazi preklenout jednu z prekazek nasazovani
DSL - tou je nutna pritomnost techniku ISP v miste instalace a ev.
nestabilita spojeni. Telocity vyvinula tzv. "inteligentni uzivatelske
zarizeni DSL", obsahujici kombinaci modemu analogoveho (56 Kbps) a DSL.
Komunikaci - ale i kompletni nove pripojeni k ISP, vcetne reseni
moznych problemu - ridi mikroprocesor s firmwarem. Podle Telocity by
takova krabicka umoznila snizit abonentni poplatky ISP za DSL az na
$39 mesicne beze ztraty miry zisku. Zdroj: ZDNet a BAJT
Spolecnost Atomic Pop patri k prvnim,
ktere hodlaji vyuzivat Internet pro propagaci i prodej svych hvezd a
hvezdicek (i pro shaneni zcela novych). Prvni internetove sirenou
hvezdou pod znackou Atomic Popu bude rapper Chuck D (skupina Public
Enemy). Chuckovo nove album se bude na Inetu prodavat v kvetnu, o cely
mesic driv, nez se objevi na cedeckach. Atomic Pop pripravuje pro Inet
i novy Chuckuv singl, pro ktery uz natocila propagacni videoklip. Sef
Atomic Popu byval sefem MCA Records. Moznosti Internetu ho nadchly tak,
ze se rozhodl spojit osud sve nove spolecnosti prave s nim. Nezbavuje
se ani klasicke cedeckove produkce, ale Inet hraje prim v pohledu do
budoucnosti. V jakem formatu se objevi nahravky Chucka D, se jeste
nevi. Ale vi se, ze cele album bude na Inetu stat jen $10. Na strankach
Atomic Popu najdete i odkazy na bezplatne nahravky v MP3. Zdroj: The Industry Standard a BAJT
EMMS - coby distribucni system nahravek via Inet - bude propojen s
technologii copyrightove ochrany Sony (OpenMG pro pocitace a MagicGate
pro prenosne prehravace). Tato ochrana v kombinaci s EMMS umozni
prehravani nahravek ziskanych z Internetu a znemozni jejich
neopravnene kopirovani. EMMS bude ale umoznovat i povolene kopirovani
z jakehokoli mista na siti, pricemz bude sledovat pocet provedenych
kopii a informovat o nem opravnene sledovace. IBM dopracuje EMMS spolu
s RealNetworks. Na to vsechno slysi uz nejen Sony, ale i BMG, EMI,
Warner Music a dalsi. IBM se tak se svym EMMS skoro nenapadne, ale
promyslene dostava do prizne bossu hudebniho prumyslu.
Pozoruhodna je dohoda IBM s BMG, ktera spolu s Universalem ohlasila
spolupraci na systemu InterTrust. BMG tak sedi na dvou zidlich. Vsichni
dohromady ale sedi na mnohem vetsim poctu. Systemu a sifrovani je
tolik, ze se momentalni situace jevi jako zcela bezvychodna predevsim
pro vyrobce prenosnych prehravacu. A uzivatele Inetu by uz vubec
neprivedla k nadseni nabidka buhvikolika formatu, pro ktere by museli
mit spousty klientu. MP3 sice neni dokonalost sama, ale i on mohl byt
doplnen nalezitym sifrovanim a souvisejici aplikacni software vybaven
potrebnymi distribucnimi fidlatky. Zkameneli majitele zoku penez si za
kazdou cenu museji dokazovat svou moc a ubihajici cas jako by pro ne
nemel zadnou podstatnou hodnotu. Jeste ze Internet nikomu z nich
nepatri - rozlamali by ho do spousty nekompatibilnich casti a u vstupu
do kazde z nich by stal vyberci s kasou v jedne a s obuskem ve druhe
ruce, jak ostatne dokazuji svymi zaslepenymi stvanicemi na MP3. Zdroj: The Industry Standard a BAJT
Firma Media Metrix je nejvehlasnejsi merickou
navstevnosti serveru, zjistovatelkou chovani surfaru i poradkyni
inzerentu. V USA sleduje 15,000 serverovych farem. Vydava mesicni i
tydenni zpravy a statistiky a umoznuje i monitorovat zjistovane udaje v
realnem case. Jeji geograficka pusobnost se ve tretim ctvrtleti t. r.
rozsiri do tri evropskych statu - do Britanie, Francie a Nemecka.
Umozni ji to smlouva s nemeckou firmou GfK a fancouzskou Ipsos, ktera
pusobi i v Britanii. Media Metrix pocita s postupnou expanzi do dalsich
zemi. Jeji vpad do Evropy lze vitat, protoze prehled, jaky nabizi v
USA, v Evrope velmi citelne chybi, takze se poradne nevi, jak to s
Inetem/Webem v Evrope opravdu vypada. Zatim existuji jen nektere
lokalni statistiky, o jejichz vypovidaci hodnote nikdo moc presvedcen
neni, natoz aby takove vysledky byly srovnatelne. Media Metrix muze
svou cinnosti napomoci internetove sebereflexi Evropy a udelit nejeden
impuls dulezitym rozhodnutim o dalsim vyvoji Inetu (o dopadu na
inzerenty - vcetne americkych - se ani netreba zminovat). Zdroj: InternetNews.com a BAJT
To to ale leti - Netscape uvolnil kod Communicatoru uz loni v lednu. S
velkou slavou tenkrat ohlasil zalozeni projektu Mozilla.org, jehoz
obsah mel inspirovat vyvojare ke spolecne tvorbe nove generace
prohlizecu Webu. Ale nedelo se nic moc, skoro nic. Uvolneny kod byl
predlouhy a deravy. Firme NeoPlanet
se po vice nez po roce podarilo vytvorit verzi konfigurovatelneho
prohlizece, jehoz jadro vychazi z technologie Gecko a celeho projektu
Mozilla. Bezplatnou betaverzi NeoPlanetu 5.0 si muzete stahnout z
firemni stranky. Plna verze je zatim jen pro prostredi MSIE. Webmastery
bude zajimat, ze z NeoPlanetu mohou prepinat mezi obema nejuzivanejsimi
prohlizeci a tak jednoduse sledovat, jak co ve kterem z nich vypada.
Dosazeni vysokeho stupne uzivatelske konfigurovatelnosti prohlizecu je
hlavnim cilem snazeni NeoPlanetu.
S implemetaci Mozilly/Gecko prisla uz pred casem finska firma
Citec. Jeji prohlizec DocZilla umi HTML,
XML, SGML a HyTime, cili se zameruje predevsim na publikacni hratky.
Jak NeoPlanet, tak Citec nabizeji vsechno k bezplatnemu individualnimu
pouzivani. Za firemni, resp. komercni pouzivani prohlizecu ale uz neco
malo chteji (a v tom kterem pripade vyjdou potrebam zajemce vstric).
Netscape mozillove i geckove ponekud chrni. Betaverze Communicatoru 5.0
- uz pod kridly AOL - by se mela objevit v cervenci a plna verze az
koncem t. r. A to Netscape davno zrusil javovou podobu Navigatoru,
ktere pracovne rikal Javagator. Jako by to vsechno bylo ponekud nad
jeho sily - mozna jeden z dalsich duvodu, ktere ho privedly skoro az ke
krachu. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Deniky Financial Times, Wall Street Journal a Il Giornale informuji o
zakulisnich jednanich mezi nemeckym a italskym Telecomem. Italsky je v
obtizne financni situaci a spojeni se silnou firmou by ho mohlo
zachranit. Italska firma Olivetti nabidla za jeho pripojeni k sobe 85
miliard USD. Spojenim s nemeckym Telecomem by vznikl mamut s hodnotou
200 miliard USD. Podle novinarskych zprav dosla jednani mezi Nemci a
Italy uz k detailnejsimu rozparcelovani pusobnosti obou firem ve
spolecnem podniku, ovsem s rozhodovaci prevahou Nemcu ve vsem, vcetne
jinych firem, ve kterych Italove maji svuj podil (napr. Italia Mobile
by se ocitla v nemeckych rukou). Pravdepodobnosti takoveho spojeni
stoji v ceste regulacni mechanismy uvnitr Italie i v EU, v neposledni
rade i italske narodni citeni, kteremu by se to asi moc nelibilo. A
nelze opomenout ani negativni vztah Italu - ale i Nemcu - ke svym
Telecomum (protestni hnuti uzivatelu Inetu a celkove averze byly a jsou
silne v obou zemich).
AOL pred nekolika tydny podala zalobu na nemecky Telecom, protoze se
chystal tvrde zvyhodnit uzivatele ISP pod svymi kridly - hambursky soud
vydal okamzite opatreni, jimz plany Telecomu zakazal. Jako by byl uz
ten nejvyssi cas vyhnat vsechny evropske Telecomy na Sibir, aby si tam
mohly komunikovat treba kourovymi signaly:) Uz svymi stavajicimi
podivnymi aliancemi (jako napr. nemeckeho a francouzskeho Telecomu,
tuzemskeho Telecomu a holandskeho TelSource etc.) preplnily vsechny
cise trpelivosti. Jejich primemu spojovani v evropskem meritku by se
mela postavit absolutne nepropustna hraz. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Takovych legraci kolem Internetu jeste bude...a uz i bylo (staci si
pripomenout treba "dvoji" Altavistu). V Minneapolisu je knihkupectvi
Amazon s jednim obchodem, zamerenym hlavne na literaturu pro zeny. To
ted podalo zalobu na Amazon.com. V ni zada, aby Amazon.com prestal
pouzivat nazev Amazon, ktery ma to male knihkupectvi registrovany od
roku 1970. Hlavnim duvodem ma byt zmatek, vedouci ke ztrate identity
toho maleho. Stejne jako v predchozich pripadech nejspis dojde k nejake
vzajemne dohode, ktera zalobce uspokoji. Coz byva tim nejskutecnejsim
duvodem podavani zalob podobneho typu. Zdroj: InternetNews.com a BAJT
Letecka spolecnost All Nippon Airways, zajistujici prime spojeni mezi
Washingtonem a Tokiem, instalovala do dvou Boeingu 747-400 dva stoly,
na kterych muzete pripojit treba modem notebooku k telefonni zdirce a
internetit (samozrejme je tam i zdroj elektriny). K dispozici je i
jeden erarni faxovy pristroj k volnemu pouziti. Tohle oddelene zakouti
mohou vyuzivat cestujici prvni a obchodni tridy. Bude zrejme
Faradayovou kleci v kleci plaste letadla. Ale dokud to letecke
spolecnosti nevymysli tak, aby mohli surfovat vsichni cestujici primo
ze svych sedadel, dotud mne to az tak moc nenadchne:) Zdroj: Yahoo News a BAJT