Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

17. unora 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Osudove cekani na telekomunikacni zazrak
V USA vznika organizace pro etickou inzerci ve webzinech
Dostupne cislo procesoru Intelu porad strasi spoustu lidi
Compaq pridava dalsi odkazy do AltaVisty i sveho PC Presario
Kanada se taky chce stat internetovou vyspou
Automatizovane rizeni obsahu zpravodajskych serveru
Pokecani s Webem dostalo notny impuls

Osudove cekani na telekomunikacni zazrak

Zda se, jako by ceskym zemim bylo vepsano do vinku cekani. Cekani na zazrak. Tu na blanicke rytire, tu na poradnik, tu na ono, tu na tamto. Sem tam zazrak prijde - treba kdyz to bolsevikovi prasklo pod nohama. Jenze nebyl nicim zaslouzeny. Nevazene a neopatrovane nadeleni shury se obvykle stava potravou zraloku. Co se neosetruje, vystavuje se jakymkoli vlivum. Bolsevik daval vsem stejne malo za nesvobodu. Zraloci nezaruci nikomu nic - a svobodu si muzete jen koupit. V prostredi, ktere jim poskytuje extremni volnost lovu, si svobodni zraloci urvou, co muzou, bez ohledu na cokoli krome sebe. Proc by zralok Telecom jednal jinak, nez jedna, prestoze zajistuje nejdulezitejsi cast obehoveho krevniho systemu celeho statu? Stat o tom "nevi".

Na zpravodajskych serverech jsem si prosel reakce na vzedmuti se 15 tuzemskych ISP proti Internetu99. Nekdo fandi, nekdo laje, jini se uz jen divi. Lec reakci vsude pomalu - zrejme celkova unava z toho vseho zmateneho handrkovani bez jasne koncepce. Mensi subprovideri site IBM a IOL, kterizto se bojkotu neucastni, zacnou Internet99 brzy nabizet. Jejich abonenti tak budou za spojeni platit mene nez ostatni. Pokud rychle nedojde k dohode mezi vzedmutymi ISP a Telecomem, budou abonenti vzedmutych stat pred volbou prechodu k IBM a IOL. Nejakou dobu mozna vydrzi cekat, zda se neco nestane, ale pak nutne nastane jejich odliv ci spise preliv k levnejsi nabidce. Onech 15 ISP tomu nemuze predejit nekonecnym blokovanim pristupu abonentu IOL k jejich sitim. Ba co vic - Telecom by mohl napadnout blokadu pravni cestou a uspet, tak jako tady uspiva v cemkoli, co si zamane. Nakonec se muze stat, ze se krehkost spojenectvi 15 ISP prolomi a vsichni na momentalni podobu Internetu99 pristoupi i pres jeho vseobecne nevyhodnou zakladni zmatenost.

Takhle vymalovane je to dost hruza. Hruza je hlavne v tom, ze jde o symptom zaniku obcanske spolecnosti, pokud tu po roce '89 nejaka takova vubec existovala. USA se casto velmi mylne vydavaji za ring zcela volny, kde kazdy muze cokoli v zajmu sveho zisku. Americky statni regulacni dohled nad telekomunikacnimi firmami je nesmlouvavy a ridi se jen jednim - zajmem o co nejlepsi fungovani a vyvoj telekomunikaci pro celou spolecnost. Plus vytvarenim podnikatelskeho prostoru, ktery neda tamnim "telecomum" zahynout, ale nuti je k vytvareni zisku vice cestami, nez jen pohodlnym uctovanim donekonecna se zdrazujicich impulsu. A pokud jde o dohled obcanske spolecnosti, prislusnych sdruzeni, ktere podavaji i zaloby proti nepripustne se chovajicim subjektum, jsou tam haldy.

Vyvojove teorie znaji "efekt valici se koule". Jakmile v momentu startu nebo nejakeho zvratu spustite neco s urcitymi parametry urcitym smerem, vec se da do pohybu a uz tu valici se kouli tezko vychylite z nastaveneho smeru. Nikdo me nemuze presvedcit o tom, ze vytvoreni monopolniho Telecomu doplneneho strategickym partnerem bylo jedinym moznym rozhodnutim. Koule se vali tak, jak byla spustena. V dobe, kdy se o potrebe zvelebeni tuzemskych telekomunikaci rozhodovalo, se melo pustit k veci vice firem, ktere by sem tenkrat byvaly byly sly, a to za jasnych a regulovatelnych podminek. Pak by nekonecna zdrazovani a handrkovani kolem nejakeho sestavovaciho poplatku berlicky zvane Internet99, byla zcela nemyslitelna. Aneb jedna z velmi slabomyslne spustenych kouli, navic vybavenych stitem smlouvy, ktera statu nedava moc sanci na zasahovani do veci. Jenze stat ani v prostoru, kde by neco delat mohl, nedela zhola nic.

Podobna situace je s monopolnimi telecomy v zapadni Evrope. Protesty tamnich uzivatelu Internetu nekde prece jen vyvolaly reakce vlad a parlamentu. Neefektivni zbytnelost zastaraleho monopolniho systemu vlivem probihajicich deregulaci a pod tlakem verejnosti vsude nakonec splaskne. Vzhledem k tomu, ze tuzemsky Telecom ma vystarano jeste na dva roky a vzhledem k tomu, ze vladu ani parlament budoucnost Internetu v CR nijak nepali, bude se zase jen cekat na zazrak. Ten ma dokonce sve datum - 1. ledna 2001, kdy monopol Telecomu smluvne konci.

Prestoze jsou to uz jen necele dva roky a situace je tristni, neni slyset vubec nic o pripravach na vpusteni konkurujicich si telekomunikacnich firem na nas trh, ani o vytvareni regulacniho organu s jasnou koncepci. A tak se obavam, ze se rozhodovani zase dostane do rukou par lidi, kteri opet spusti nejakou kouli, ktera bude vsechny jen strasit. Aby se to nestalo, zalezi hodne i na probuzeni obcanske spolecnosti. Ta spala a spala a prospala se az tam, kde ted je. Zazraky zadarmo se nekonaji. O ne se lidi museji brat. Pak si jich budou vazit a vazit si budou i sebe a vseho, ceho dosahnou vlastnim, vazenym usilim.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

V USA vznika organizace pro etickou inzerci ve webzinech

Jmenuje se "The Online News Association". Sice jeste nema ani stranky na Webu, ale ukazuje se byt potrebna pro stanoveni jasnych zasad pro odliseni inzerce od obsahu casopisu. Takova pravidla uz davno prijaly predni americke noviny a casopisy pro jejich papirovou podobu. Protoze tato pravidla nejsou pravne zavazna, ty "mene predni" je nezridka porusuji a reklamni ovlivnovani se prolina s obsahem. To se deje i na Webu, ktery k tomu primo vybizi svymi moznostmi. Za jeden z nejhorsich prikladu se povazuje nedavna inzerce barevnych tiskaren HP. Stranka s nudli se objevila cernobila. Pokud jste ji chteli "obarvit", museli jste kliknout na nudli HP. Nektere predni tituly tuto reklamu odmitly, jine ji prijaly. Pro titulni stranky hlavnich deniku/casopisu je rovnez nepripustne, aby se na ne umistovaly reklamni nudle. Inzerce je hlavnim zdrojem jejich prijmu, ale vsechno musi mit sve meze. Nova organizace ma tyto meze stanovit i pro jejich webovskou podobu.
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dostupne cislo procesoru Intelu porad strasi spoustu lidi

Dve organizace, ktere se pustily do boje za bojkot Intelu pro jeho prohresek s identifikacnim cislem procesoru, pristupnym via Inet, vyzvaly k podpore sveho liteho boje dalsi organizace na ochranu obcanskych prav a svobod. Intel uz ucouvl ze svych puvodnich pozic a ohlasil, ze pocitace s Pentiem III se budou dodavat s vypnutym pristupem k cislu. Safra prace...takze si ho budu muset zapnout:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Compaq pridava dalsi odkazy do AltaVisty i sveho PC Presario

Prede dvema mesici koupil Compaq firmu Shopping.com (webovsky obchod) za 220 milionu USD a ted pridal do sve staje firmu Zip2 za 300 milionu USD. Obe transakce mely byt uhrazeny v dolarech, nikoli prehazovanim akcii. Zip2 je leccos, ale hlavne adresar firem, prodejen, udalosti apod. v jednotlivych lokalitach po celych USA. Prave o to Compaqu jde. Zip2 obsahuje i moznost nakupovani ve webovskych obchodech. Ty se bude Compaq snazit prevest na Shopping.com. Na AltaViste se jeji podoba Shopping.com uz objevila, Zip2 tam bude zanedlouho. Ale to neni vse. Compaq nabizi u svych Presarii funkcni klavesnice, ktere vedou na Altavistu (personalizace, hledani, nakupovani a e-mail via Outlook). Nove pribyde i lokalni prehled, ktery si kazdy uzivatel bude moci prednastavit. AltaVista by tento rok mela vyrazit na burzu. Trzni hodnota celeho kompletu jejich nabidek se odhaduje na sest miliard USD.
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kanada se taky chce stat internetovou vyspou

Holt jina zeme, jiny mrav - kanadsky ministr financi predstavil v parlamentu rozpocet pro vyraznou podporu vyuzivani Internetu v Kanade. Ctyrlety rozpocet obsahuje investice ve vysi 1,8 miliardy kandskych dolaru. Projekt obsahuje seznamovani obyvatel s Inetem ve vsech deseti provinciich. V projektu se zrcadli zretelna snaha vytvorit komunity, ktere se budou vzajemne informovat v oblastech svych zajmu (je tam treba i komunikace bezdomovcu s urady a charitou). Zvlastnim oddilem je vytvoreni informacni site SchoolNet pro vsechny kanadske skoly nakladem 200 milionu dolaru. Sit SchoolNet bude otevrena celemu svetu. V projektu je samozrejme i podpora rozvoje komercniho vyuziti Inetu. Proc tomu nekde statni administrativa rozumi tak komplexne a nekde - hadejte kde - vubec ne?
Zdroj: The Industry Standard

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Automatizovane rizeni obsahu zpravodajskych serveru

Nastroj, ktery bere vsechno mozne odevsud, dava to tam, kde to ma byt, a je plne auditovatelny a konfigurovatelny, je snem kazdeho vydavatele hromad informaci na Webu. Firma Mediasurface prichazi na trh se svym spravcovskym systemem Mediasurface 2.0 pro uvedene funkce. Cely system pracuje nad databazemi Oraclu a je vytvoren v Jave. Nabizi bud programatorske skripteni nebo wizardy pro neprogramujici uzivatele. Lze do nej posilat rovnez texty z Usenetu, e-mailu, slovnich procesoru ci ruznych databazi. Coz napovida, ze pracuje i s XML. Cilem Mediasurfacu 2.0 je odstranit chaos i pretlak rucnich praci pri "vycpavani" obsahu zpravodajskych serveru, kde je kazdy pes jina ves. A mit nade vsim perfektni prehled. Mediasurface 2.0 bezi napr. na CNN, kde zdarne automatizuje hlavne prijem a rozdelovani prichazejicich zprav. Nastroj to ovsem neni nijak levny - pro jeden server jeho cena zacina na $25,000.
Zdroj: InfoWorld Electric

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Pokecani s Webem dostalo notny impuls

SpeechML je nazev noveho navrhu standardu jazyka pro hlasovou komunikaci na Webu. SpeechML vyvinuli pocitacovci IBM. Podobnych pokusu uz bylo vic a jejich historii najdete na W3C, kde je prihlasen ke standardizaci i SpeechML. Hlasova komunikace s webovskymi servery ma dva tabory vyznavacu s rozdilnym pristupem. Jeden tabor prosazuje HTML a stylesheets, druhy pristup, s jakym prichazi i IBM. SpeechML ma svou prednost i v tom, ze pro jeho beh staci do stranky vlozit par tagu, takze si s nim mohou hrat jacikoli tvurci stranek. Novinka IBM ma na svem pozadi sunovsky JSML (Java Speech Markup Language) a JSFG (Java Speech Grammar Format). A tak si za nejakou dobu budete moci pri rizeni auta povidat s Webem - skakat po strankach serveru, nechat si predcitat jejich obsahy, ale treba i telefonicky zavolat nekoho via Inet. Hlasovy standard samozrejme pomuze i vsem handicapovanym. Perfekt:)
Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net