Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

17. srpna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Nova sluzba na ochranu soukromi
Domena drugs.com prodana v aukci za poradny balik
Skvely napad a dlouhy nos Napsteru na hudebni prumysl:)
Britove chteji prosadit prodej obleceni na Inetu zajimavou formou
Co chteji a ceho se boji stavajici i potencialni zakaznici prodejen
Jeste k (de)sifrareni

Nova sluzba na ochranu soukromi

Firma Privada na adrese uvedene v zahlavi pouziva sve vlastni patentove technologie pro zajisteni ochrany osobnich udaju uzivatelu Inetu. Tyka se to vsech aktivit surfaru - od e-mailu pres surfovani az po nakupy. Jak jsem se tak probiral ponekud zastrenymi informacemi na strankach Privady, vyplyva ze vseho, ze Privada je maskou, za kterou je surfar schovan. Privada "predstira" mnohe udaje, ktere tak nevedou primo k uzivateli. Pokud na ne ci jinak zareaguje nejaky spammer (Privada nejspis pouziva i antispammerske filtry), je tak jako tak mimo misu, a uzivatel pak jeste sam rozhodne o jeho dodatecnem zablokovani. Privada dale schranuje cookies u sebe (na pocitac uzivatele se neukladaji), ale uzivatel je muze vyuzivat pri sve komunikaci. Z cehoz dale plyne, ze vsechny toky dat jdou k uzivateli a od nej pres servery Privady (lze to ale "vypnout").

Privada umoznuje zakladani privatnich komunikacnich okruhu (napr. pro firmy). ISP mohou vyuzivat technologie Privady pro sve abonenty za licencni poplatek. Ale i individualni uzivatele museji platit - vyuzivani sluzeb Privady stoji $5 mesicne. Privada se dusuje, ze jeji sluzby jsou zcela jedinecne a maji jen malo spolecneho s ruznymi e-mailovymi a webovskymi anonymizery. Zda si dostatecny pocet uzivatelu bude cenit svou identifikaci natolik, aby Privada vydrzela s vybiranim uvedeneho poplatku, se teprve uvidi. Ona sama je optimisticka a ocekava priliv milionu abonentu.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Domena drugs.com prodana v aukci za poradny balik

Prodej internetovych domen se stal jednim z nejziskovejsich byznysu. Na specializovane aukci GreatDomains.com by vydrazena domena drugs.com za nesmirnych $823,456. Domenu prodal spoluzakladatel vymenne nudlove site LinkExchange. Koupil ji investor, ktery chce na domene vytvorit lekarnicky portal. Cena domeny se z $300,000 na konecnou cenu vysvihla az v posledni pulhodine pred uzavrenim aukce. Na druhou stranu se po vsech moznych aukcich nabizeji haldy domen, o ktere nikdo neprojevuje zadny zajem (krome takovych, ktere startuji treba na $5:) Mimochodem, americka legislativa urputne pracuje na zakazu prodeje domen, ktere obsahuji registrovane obchodni nazvy.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Skvely napad a dlouhy nos Napsteru na hudebni prumysl:)

Napster je nova, prevelice zajimava a pekna sluzba pro hudbymilovne fandy. Podstatou je sdileni souboru MP3 mezi uzivateli. Sady techto souboru (alias jednotlive knihovny na jednotlivych - ale blize neidentifikovanych - pocitacich) lze prohledavat a volit jejich prenosy k sobe. To ale zdaleka neni vse. Klient, ktereho si muzete stahnout z Napsteru, umozni nejen prenosy souboru, ma vlastni prehravac MP3 (lze zvolit i externi), ale jeho prostrednictvim muzete i chatovat s dalsimi uzivateli Napsteru, a to bud hromadne nebo privatne. Prave privatni chat umoznuje domluvu mezi uzivateli pro primou soukromou vymenu souboru. Parada:)

A kde je ten dlouhy nos? V obchvatu zakona "Digital Millennium Copyright Act", ktery mj. zakazuje prohledavacum odkazovat na soubory MP3, ktere vedou ke copyrightovym skladbam. Praxe je zatim takova, ze jakmile nekdo upozorni nejaky prohledavac, ze odkazuje na takovy soubor, musi odkaz z prohledavace ihned odstranit, jinak se jeho provozovatel vystavuje moznosti trestniho stihani. Lidi kolem Napsteru se spojili s pravniky, kteri uspesne obhajovali kamennym hudebnim prumyslem zazalovanou firmu Diamond, ktere kamenici chteli zakazat vyrobu a prodej vehlasneho prehravace MP3 Rio. Neuspeli. Pravnici poradili i Napsteru. I kdyz jeho klient vola prohledavac, jmenovite odkazy na soubory nejdou z Napsteru, ale z "nejakych" pocitacu uzivatelu, kteri nabizeji soubory k jejich "vzajemnemu sdileni". Servery Napsteru tak nejsou v nicem primo "namoceny" tak, aby bylo mozno poukazat na jeho porusovani uvedeneho zakona.

Samozrejme, ze spousty souboru MP3, ktere prohledanim najdete, jsou - z pravniho pohledu - piratske. A neni jich malo, byt Napster existuje teprve kratkou dobu. Protoze kamenici nejednaji v rukavickach, lze ocekavat jejich utok na Napster. Bude to souboj slov a jejich vyznamu v kontextu se jmenovanym zakonem a provedenim Napsteru. Napster ma za sebou schopne a zasvecene pravniky, kamenici zase zlate retezy, kterymi rinci na vsechny strany. I kdyby nakonec kamenici vyhrali, Napster ma neco, co jinde neni - uzivatelska komunita muze sve soubory prejmenovat a pri chatu si sdelit, o jake vlastne jde:)

Doba, kdy se prestanou sirit piratske hudebni soubory, je jeste pred nami. Prvni nezbytnou veci bude "usazeni" vseho v hudebne novem inetovem prostredi. Druhou bude vyrazny pokles prodejnich cen nahravek - ten nastartuje automaticky vlivem rozsahleho konkurencniho prostredi a potencialne velkym objemem prodeje via Inet. Bude se prodavat vic nahravek rozlicnych hudebnich stylu a smeru od mnohem vetsiho poctu interpretu nez dnes. To neznamena, ze by urcita "vyvolenost" tech nejlepsich zanikla. Ale pro vic lidi budou temi nejlepsimi velmi ruzni hudebnici a zpevaci, nikoli jen ti, ktere lidem do hlav busi kamenici z rozhlasu a TV. Promen bude hodne...a Napster je jednim z jejich undergroundovych predznamenani.

Pokud si stahnete klienta Napsteru, mejte pri jeho pouzivani trochu trpelivosti. Servery Napsteru jsou zahlceny (prohledavac a chat sbasti hodne jejich kapacity) a rozsiruji se za behu. Komunikace s Napsterem obcas vypadava a znova se sama pokousi obnovit. Napster asi sotva dosahne exploze, jakou zaznamenalo ICQ, ale mozna, ze zase tak moc daleko k ni mit nebude:)
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Britove chteji prosadit prodej obleceni na Inetu zajimavou formou

Prodavani oblecku a jineho pradla je jednou ze zcela nejslabsich komercnich oblasti na Inetu. Skoro by se dalo rici, ze se prijalo paradigma, ze prodavat neco takoveho via Inet je predem ztracena zalezitost, protoze lidi si na to chteji sahnout a vyzkouset si to primo na sobe. Budouci mezinarodni veleprodejna boo.com s hlavnim stanem v Britanii je jineho nazoru. Od zacatku tohoto roku dre sto programatoru na vyvoji systemu, ktery ma prokazat, ze to jde. Bude nabizet radu sluzeb, ktere u soucasnych prodejen nejsou zrovna zvykem.

Vedle 24-hodinove poradny, kde si zajemci budou moci povidat s obleckovymi experty, kteri budou fungovat i jako modni poradci v nekolika jazycich, prohlizeni artiklu ve 3D etc. povazuji za zcela nejdulezitejsi moznost oblekat do vybraneho obleceni figurinu, resp. modelku/modelaka pri komunikaci s prodejnou. Jde o substituci, resp. simulaci primeho zkouseni veci na sobe.

Pokud tahle cast bude dobre zpracovana, nadeje na komercni uspech prodejny bude dost vysoka. Vyber "parametru" figuriny by mel byt obdobou toho, co maji k dispozici kriminaliste pri hledani podoby pachatele podle popisu svedka:) Zajemce o koupi neceho by mel mit moznost vytvorit figurinu jeho proporcim co nejblizsi (s moznosti ulozit vytvorenou postavu do databaze prodejny, cimz by prodejna predem chytre zakladala silny potencial opetovnych navstev svych klientu). Bylo by hezke treba i to, kdyby tloustik zvolil sexy kalhoty, ktere by na jeho figurine viditelne praskly:) Ale slo by jeste neco - zalozit stanky, ve kterych by se postava "sjela" laserem a vysledna data by se posilala obchodnim - a ted pozor: ba i krejcovskym! - serverum. Clovek by tak ani ke krejcimu nemusel:)

Je spousta lidi, kteri neradi nakupuji "neco na sebe" ve fyzickych prodejnach (patrim k extremnim prikladum tohoto typu). Moznost oblekat svou figurinu bez otravneho behani po prodejnach by temto lidem prinesla nesmirnou zivotni ulevu:) A fintilove a fintilky by tak jako tak neodolali. Boo.com ma odstartovat uz brzy a v sedmi lidskych jazycich (trochu legracni je, ze tam bude zvlast anglictina a zvlast americtina - mimochodem, mnohe americke filmy se v Britanii dabuji do anglictiny:) Jmeno Boo ma byt jmenem nejake digitalni slecny Boo, kterou neznam.

Bude-li prodejna boo.com opravdu mit moznost tvorby postav surfaru, bude to perfektni nejen samo o sobe, ale zahaji to i proces hlubokeho zamysleni se nad sluzbami a prezentacemi artiklu mnoha jinych prodejen. Protoze pak uz nebude stacit nahazet okrouhane, casto takrka nic nerikajici texty do databazi a myslet si, ze tim je vse jednou provzdy hotovo. Prikladem toho, ze je co zlepsovat, budiz i knizni nabidka Amazonu, kde jsou informace o velke casti titulu zoufale nedostacujici a nijak nedbaji ani na nejjednodussi orientacni postupy, jakymi si lidi vybiraji knihy ve fyzickych prodejnach.

Cesta k uspechu na Inetu je uz dost jasna - otevrit dvere zvyklostem lidi z fyzickeho prostredi v inetovych prodejnach pri vyuziti vsech moznosti pocitacovych systemu. Tyto moznosti museji uzitecne doplnovat osobni zkusenosti a orientace z fyzickeho sveta, ktery se bez takovych doplnku sam o sobe obejde.
Zdroj: Webpedia a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Co chteji a ceho se boji stavajici i potencialni zakaznici prodejen

Na predchozi zpravu primo navazuji vysledky pruzkumu firmy NFO Interactive. Poradi pozadavku 4,523 respondentu, nakupujicich na Inetu, je: 1) duvera, ze osobni informace nebudou zneuzity, 2) bezpecna komunikace pri nakupu, 3) vysoka technicka zdatnost tymu prodejny, 4) cerstvy obsah a 5) vcasna dodavka objednaneho zbozi. 1,944 surfaru, kteri na Inetu radsi nenakupuji, by nakupovalo, pokud: 1) by meli jistotu ochrany poskytnutych udaju (69%), 2) by slevy byly vetsi (65%) a 3) by byla moznost vraceni zbozi do kamenneho obchodu (28%). U obou skupin je hlavnim pozadavkem duvera v ochranu svych udaju. Neduvera panuje i nadale velmi silne (a neni se az tak co divit v prostredi, kde je prodej techto informaci jednou z forem legalniho podnikani s nemalym financnim ziskem).

Zajimave je vysoke umisteni pozadavku na velkou technickou zdatnost tymu inetove prodejny. Zkusenosti nakupujicich patrne svedci o tom, ze to s tim nebude moc velka slava (ztracene objednavky, vicenasobna uctovani, dodavky jineho nez objednaneho zbozi a jine zmatky, ktere pak zneprijemnuji zivot). Pruzkumna zprava konstatuje to, co je obsahem zaveru predchozi informace - zakaznici inetovych prodejen od nich chteji simulaci jejich nakupnich zvyklosti z fyzickeho sveta, vcetne moznosti prime komunikace s prodavaci (treba po odkliknuti nejake ikonky na jakekoli strance).

20% kupujicich by kupovalo vic, pokud by takova komunikace byla mozna. 15% by se dokonce stalo stamgasty prodejen, kde by si mohli popovidat nebo zachatovat s prodejci. To by samozrejme zvysilo naklady na provoz prodejen. Neco takoveho by si jen tezko mohly dovolit velekramy typu Amazon. Na druhou stranu by tim mohly ziskat mensi prodejny, kde by se optimalniho pomeru mezi poctem nabizenych artiklu, navstevniku a "dostupnych" prodavacu dosahlo snadneji. Prodavacem uspokojeny zakaznik by pak do takoveho kramku s velkou pravdepodobnosti zavital znova.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jeste k (de)sifrareni

Informace o desifrovacim pocitaci Twinkle z minule sady zprav News on 'Net vyvolala nekolikero reakci znalcu (de)sifrovani, kteri upozornili hlavne na to, ze twinklova informace neobsahovala nic o existenci symetrickych a asymetrickych sifer. Jde o problem psani kratkych informaci. Vetsine ctenaru postaci strucnost, rozvadeni detailu nema pro ne prakticky vyznam, a expertum netreba nic pripominat. Lec pod tlakem expertniho publika uvedu aspon to, ze pro "tajnou" komunikaci se pouziva symetricke (napr. DES), asymetricke (napr. RSA) a hybridni sifrovani (sem lze zaradit napr. SSL).

Symetricke sifrovani ma prednost v rychlosti zpracovani zasifrovanych dat, jeho nevyhoda je v tom, ze jedinecny klic k (de)sifrovani musi mit sifrujici i desifrujici clovek, resp. system. Asymetricke sifrovani ma vyhodu v tom, ze napr. poslat zasifrovanou zpravu lze komukoli, kdo ma tzv. verejny (verejne pristupny) klic. Rozlustit ji lze ale jen soukromym klicem, ktery ma pouze adresat. Nevyhodou je doba (de)sifrovani, ktera je 100- az 10,000-nasobne delsi nez u symetrickych sifer. Za tim vsim je spousta matematiky a postupu. Zacinajici zajemci najdou prehledne informace na adrese uvedene v zahlavi zpravy, jinak lze doporucit nepreberne mnozstvi odkazu na dane tema z prohledavacu Internetu. Kratke casove udaje o prolomeni sifer pomoci Twinklu se pochopitelne vztahuji k jednodussim postupum. I Twinkle by napr. pro prolomeni symetricke sifry Triple-DES se tremi klici potreboval nekonecne miliony let.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net