Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

18. ledna 1999

Dnesni titulky News on 'Net:

Tragikomicka hlasna trumpetka Telecomu
Konec kseftovani s domenami se blizi
Legrace s nudlemi na prohledavacich
Jednotliva protestni hnuti proti evropskym Telecomum se spojuji
Dalsi linuxovy skok - Lotus Notes/Domino pro Linux uz letos

Tragikomicka hlasna trumpetka Telecomu

Byti tiskovym mluvcim firmy/uradu/banky/strany neni vubec nic radostneho a je otazka, zda to za ty penize stoji. Tiskovy mluvci musi tu vice tu mene lhat (nebo dejme tomu..."nemluvit uplnou pravdu"). Proti tomu, co nekdy plodi tiskovi mluvci, je televizni reklama hotovym zridlem moudrosti:) Mohou nastat situace, kdy mluvci zamerne nerika jen neco jineho, nez co opravdu vi (kdy tedy vedome lze), ale naucene papouskuje neco o problematice, ktere sam nerozumi. To byl zrejme pripad tiskove mluvci Telecomu, ktera v TV poradu "@" oznamila, ze sestavovaci poplatek pro Internet99 je dan technickymi duvody - aby se pry poznalo, ze nejde o hlasove, lec datove volani. A ze az budou vsechny ustredny digitalni, tak jeho nutnost odpadne.

Pokud si Telecom opravdu nedokaze s takovou hlouposti, jako je jednoznacna identifikace volani na jedno cislo s jednim tarifem poradit, tak za dobu sve existence moc technickeho fistronu do sve prace nevlozil. Da-li se vsak volat zdarma na telefonni cisla zacinajici 800 (nebo kolik je to u nas) ci na jinak tarifikovane sluzby bez sestavovaciho poplatku, pak ustredny Telecomu museji umet rozeznat, kam se vola, a podle toho uctovat ci neuctovat volajicimu. Z logiky veci krome jineho vyplyva, ze by tezko kdo prekricoval svym hlasem modemy svitorici na strane ISP. A jinam, nez k nim, se uzivatele te velesluzby nedostanou. Jde-li opravdu o nejaky hloupy system pocitani impulsu ustreden, ktere si s tim nedokazou poradit, je chyba na strane Telecomu, ktery tady puvodne mel vybudovat "sit budoucnosti". Pokud takovou nevybudoval, tim mu ale nevznika zadne opravneni uctovat svou neschopnost uzivatelum jeho sluzeb. A na nic jineho - krome snahy nahamtat, co ourady povolne povoli - to nevypada.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Konec kseftovani s domenami se blizi

Dikybohu, organ OSN - WIPO (World Intellectual Property Organization) - pro ochranu intelektualniho vlastnictvi (podivna kombinace slov) se zacal zabyvat domenovym registracnim gulasem. Jde o to, ze kdokoli si muze zaregistrovat domeny 2. urovne treba s nazvy zajimavych firem ci produktu a v klidu cekat, az se ta ktera firma ozve, a nabidnout ji prodej domeny za spousty tisicu dolaru. Temto "chytrakum" se rika cybersquatters. Postizene firmy proti nim postupuji ruzne. Pokud je patrne, ze pozadovana domena nebyla registrovana s umyslem snadneho zisku (napr. byla registrovana v dobe, kdy vetsina firem na Inetu jeste ani nebyla), jsou ochotny za ziskani domeny zaplatit i statisice. Ale v pripade jasne registracni chamtivosti tvrde dorazeji na drzitele domeny a hrozi mu soudy, ktere by drzitel domeny ze svych financi nejspis neutahl. Hodne jina je situace u registraci obecnych nazvu, jako treba puncochy.cz, lizatka.cz apod. S tim se nejspis nikdy nic nenadela.

Kalifornska firma ICANN (Internet Corp. for Assigned Names and Numbers) navrhla system, podle ktereho by se mely posuzovat nazvy domen ve vztahu k jejich mozne kolizi s registrovanymi obchodnimi nazvy. WIPO se pousti do prosazeni tohoto systemu v celosvetovem meritku - prvni kola jednani se zememi vsech kontinentu v dane veci probehnou v pristich dvou mesicich. Prvotni odezvy jsou zatim veskrze pozitivni. Bez predchoziho skloubeni pravniho pohledu na registrace obchodnich nazvu na celem svete to ale moc jednoznacne fungovat nebude. Ale nekde se zacit musi, aby se k nejakemu obecnemu systemu posuzovani prava registrace "citlivych" domen vubec nekdy dospelo.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Legrace s nudlemi na prohledavacich

Kdyz na prohledavaci LookSmart zadate slovo Barnesandnoble, objevi se nudle konkurencniho Amazonu. Kdyz na Lycosu zadate Amazon, vystreli na vas nudle Barnesandnoble, na Infoseeku N2K Boulevard. Papirove casopisy museji davat pozor, kam davaji plosne inzeraty, aby nenamichly inzerenty (nektera vymezeni ve vztahu ke konkurenci inzerenta byvaji i v obsahu smlouvy). Vypada to, ze prohledavace si s tim vrasky nedelaji. Tak to vypada ale jen navenek. Vec se ma trochu jinak.

Prohledavace vyuzivaji moznosti "prodavat" klicova slova (ta, ktera uzivatel vlozi do formulare jako hledana - presneji receno, jde o prodej vazby projekce nudle na ono klicove slovo). Pokud si chce Amazon zajistit, aby se v pripade zadani slova "Amazon" na strance s vysledky neobjevila nudle konkurenta, muze si klicove slovo (ve smyslu indexu odkazujiciho na jednu ci vice jeho nudli v databazi) koupit. Kdyz tak neucini, klicove slovo si velmi rada koupi konkurence:) Inzerenti si mohou vybrat klicova slova pro sve nudle. Nevyberou-li si, budou jejich nudle rotovat podle obecnych pravidel. Za volbu klicovych slov se ale neco plati. Mluvci AltaVisty prohlasila, ze tuto praxi menit nebude, a ze je na inzerentech, aby pochopili, o cem inzerce na Internetu - jmenovite na prohledavacich - je.
Zdroj: Ad Age a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jednotliva protestni hnuti proti evropskym Telecomum se spojuji

Na vyse uvedene adrese jsou zastupci prvnich peti zemi, ktere se pripravuji na spolecne prosazeni zasadni zmeny uctovani poplatku za pripojeni k Inetu prostrednictvim siti Telecomu. Tak chteji prevest diskusi z narodnich urovni na celoevropskou (zatim v Evropske unii). Tech pet zemi tvori Britanie, Spanelsko, Italie, Francie a Svedsko. Nejlepe zpracovane jsou britske stranky - najdete na nich i jasne protiargumenty vuci argumentaci Telecomu, proc "nic nejde udelat" a proc je vsechno perfektni tak, jak to prave je.

Cilem hnuti je - ne-li zcela bezplatne lokalni spojeni, tak aspon - nizky mesicni pausal za vyuziti telefonni site pro pristup k Inetu. Nejaka, zatim blize nespecifikovana akce v evropskem meritku se chysta na polovinu t. r. Na britskych strankach (mj. pekne provedenych) najdete rovnez odkazy na dalsi protestni hnuti v evropskych zemich a na ruzne podpurne analyzy.

Jak ruzne pruzkumy ukazuji, k Inetu by se rada pripojila hromada Evropanu, ale vysoke a stale rostouci telefonni poplatky ji od toho zdarne odrazuji. Relativne nejlepsi situace je ve skandinavskych zemich, kde je na Inetu kolem poloviny vsech obyvatel. O neco mene nez tretina v Britanii, Irsku, Holandsku a Rakousku, ctvrtina ve Francii a Belgii, petina v Nemecku a Spanelsku. Z toho je ovsem drtiva vetsina firemnich pripojeni.

Na domaci pripojeni k Inetu obyvatele nemaji - kvuli vysokym platbam Telecomum nechteji omezovat rozpocty svych rodin. To ma dalsi neprijemny dusledek - kdo pripojen je, rychle si jen stahne postu a hned se odpoji. Pak na ni ve stavu internetoveho bezvedomi odpovi, znova se pripoji, a jakmile dopejsky odejdou, hned spojeni zase prerusi. Jak to "prospiva" vyuziti Internetu a jeho rozvoji v jednotlivych zemich, netreba rozvadet.

Demonopolizace telekomunikacniho trhu v Evrope nese sve prvni, zatim velmi drobne plody. Napr. nova nemecka spolecnost Mobilcom aspon zcasti nabizi to, o co protestnim hnutim jde - spolecny pausal za telefon plus Internet $45 mesicne v nocnich hodinach a o vikendech. V pracovnim case stoji pripojeni $2,90 za hodinu. Tato sluzba je zatim jen v nekolika vetsich mestech Nemecka. Kdo k ni muze, je urcite rad, ale neni to to, co by to melo byt.

Je otazkou, zda evropska byrokracie bude schopna situaci vyresit, protoze zajmum uzivatelu Internetu nevenuje zadnou zvlastni pozornost (naopak se venuje vypracovani navrhu na restrikce v pouzivani Inetu). Velmi dobry nastin reseni se vsak objevil v Irsku, kde vlada nechala vytvorit spolecnou irsko-americkou poradni skupinu, ktera by mela pro Irsko vymyslet a navrhnout realizaci modelu, jaky funguje v USA - tedy spojeni "za hubicku" (detaily jsou v News on 'Net z 30. 12. 98). K necemu rozumnejsimu nakonec vsude nejak dojde.

Co me na cele veci zajima uplne nejvic a co jsem se zatim nikde nedozvedel, je: "Co je skutecnou pricinou draheho a stale drazsiho provozu Telecomu v Evrope". Tim nemam na mysli zduvodneni typu "je to linej, tupej, mlaskajici monopol", ale skutecne prukazne a vycislitelne zduvodneni, nejlepe ve srovnani s americkymi telekomunikacemi. Urcite by bylo dobrym voditkem pro to, cemu by se budouci generace mely vyhnout jako cert krizi.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi linuxovy skok - Lotus Notes/Domino pro Linux uz letos

Pristi mesic se objevi nova, hodne zpozdena verze Notes/Domina 5.0. Novinkou bude podpora Javy, HTML 4.0, SMTP a vseho mozneho, co Inet s sebou prinasi. Notes/Domino si i pres vice nez rocni posun nove verze vedou stale velmi slusne. V poslednim lonskem ctvrtleti se jich prodalo pet milionu. O moznem prenosu vlajkoveho softwaru Lotusu na Linux se uz dlouho suskalo, ale nic se nevedelo jiste. Jistotu vsem dalo vcerejsi prohlaseni sefa Lotusu - ano, jeste letos bude Lotus/Domino i pro Linux. Je vubec jeste nekdo nekde na tomto svete, kdo neudelal/neslibil verzi sveho supersoftu pro Linux?:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net