Firma PlayMedia se pustila do soudnich zalob na servery, ktere
nabizely stahnuti Winampu. Duvodem je pouziti casti softwaru, na ktery
ma PlayMedia copyright (jde o dekoder ve Winampu). Prvnim na tapete se
stal Nullsoft, zalovany o
minimalne 20 milionu USD. Ten brzy po podani zaloby vymenil dekoder za
jiny. PlayMedia zaclenila na dalsi misto zalovanych MP3.com a chce po
nem minimalne 15 milionu USD. MP3.com zrovna vstupuje na burzu, kde
chce ziskat 115 milionu USD (aspon bude mit na zaplaceni ev. peneziteho
trestu:) Problem s Winampem je v tom, ze jde o shareware, za ktery se
plati minimalne $10. PlayMedia chce za kazdy neopravnene stazeny Winamp
mezi $1 az $1,50. Je mozne, ze do seznamu zalovanych zaradi jeste dalsi
firmy, u kterych je predpoklad, ze by mely ma zaplaceni soudem
stanoveneho odskodneni. I takhle se holt vydelava. Soud bude stat pred
velmi jednoduchou otazkou - pokud se prokazi vsechna prava firmy
PlayMedia vuci dekoderu, nebude mit jinou moznost, nez urcit vyse
odskodneni. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Americke ministerstvo obchodu prikazalo zastavit chod prave spusteneho
prohledavace statnich dokumentu Gov.search.
Problem je v tom, ze spravce prohledavace - statni Narodni technicka
informacni sluzba - vyjela s dost ostrymi platbami za pouzivani
prohledavace. $15 za den nebo $30 za mesic. Prohledavac pripravila
firma Northern Light Technologies, ktera na Internetu ma i svuj
vlastni. Proti placeni za pristup k informacim, ktere maji byt podle
vladniho rozhodnuti pristupne bezplatne, se ozvala rada lidi.
Gov.search indexuje 20,000 vladnich serveru, obsahujicich 3,3 milionu
stranek.
Podle spravcu Gov.search nejde o poruseni niceho, protoze vsechny
dokumenty jsou na Inetu jinak normalne pristupne. Gov.search je podle
nich nadstandardni sluzbou, za kterou se platit muze a ktera pristupu
k dokumentum nebrani. V dobe psani teto informace Gov.search jeste
nebezel. Mimochodem, znate nejaky prohledavac Inetu (nikoli
specializovane databaze), kde by se za pristup k nemu platilo? A jeste
jedno mimochodem - urcite jsou prohledavace, ktere by velmi rady a
rychle zaclenily index statnich dokumentu zcela bezplatne - odkazy na
vladnich serverech a notne zvysena navstevnost by za to urcite staly. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
To je vlastne vsechno:) Snad jen, ze firma VA Linux Systems, ktere
v breznu prodal domenu Linux.com jeji byvaly drzitel a linuxovy
nadsenec, chce z Linux.com ucinit komunikacni
a dokumentacni centrum pro vsechny zajemce o Linux. Pry neco jako
velezname diskusni forum Slashdot pro
znalce vypocetni techniky. V predsednictvu Linux.com jsou lide z SGI,
Oraclu, Linux Journalu, Linuxworldu, Freshmeatu a Slashdotu - velmi
slibne seskupeni. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Obecny pokles prodeje velkych databazi a rust poctu mobilnich zarizeni,
pripojovanych k Inetu, zbystruje pozornost firem na tento rychle se
rozvijejici se trh. Zatim na nem kraluje Sybase. V poklusu za ni jsou
IBM, Oracle a MS. Vsichni se snazi nacpat software svych mini do
rozsahu pod 100 KB pameti (cim hloubeji pod sto kilo, tim jsou mini
hezci:) Oracle ma pripravenou dobrou kombinaci pro mobilni telefony a
PDA. Jeji Project Panama automaticky prevadi/redukuje data z velkych
WWW serveru na mensi prostor pameti i plochy displeju mensich mobilnich
zarizeni. V nich bude s daty pracovat minidatabaze 8i Lite. Ta se
objevi v ruznych verzich i v jinych "prenoskach" - napr. pro
zamestnance cestujici s notebooky bude pripravena verze, schopna
synchronizovane komunikace s firemnimi databazemi.
IBM miniaturizuje svou DB2 do provedeni DB2 Satellite Edition (pro
W95/98/NT) a DB2 Everywhere pro Windows CE. Zatimco IBM bude se vsim
hotova az koncem t. r., Oracle uz to zkousi s podporou PDA Palm,
Windows a systemem EPOC pro mobilni telefony (mini Oraclu stoji $295
pro jednoho uzivatele). Oracle ohlasil prevedeni 8i Lite i na Linux.
Konkurence nejen srazi ceny minidatabazi, ale pravdepodobne vyvola i
vetsi zajem o prodej tech velkych. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Vsechny dale uvedene terminy vychazeji ze zprostredkovani informace -
tzn. ze mezi prodejcem a kupcem je jeste neco, co potrebne informace a
udaje soustredi do nejake nabidky. Intermediaries, resp. aggregates
"agreguji" produkty vice firem do jedne prodejni nabidky s vice
kategoriemi zbozi (napr. Yahoo Shopping Channel). Supermediaries
jsou totez, ale jen s jednou kategorii nebo nekolika pribuznymi (napr.
CDNow). Zajimave jsou metamediaries - jde o komplexnejsi soustredeni
rozlicnych nabidek a sluzeb, ktere se pri nejake zasadni transakci
mohou velmi dobre hodit a hned vyuzit. Napr. pri koupi domu ceka kupce
cela rada navaznych a doplnujicich se akci (pujcka, stehovani, jednani
s realitnim agentem, ev. koupe dalsiho vybaveni domu apod.), ze je rad,
kdyz vsechno potrebne najde na jednom miste. Prave pro koupi domu
pripravil MS Home Advisor,
ktery je dostatecnou ilustraci veci. Indimediaries zprostredkuji koupi
mezi dvema zajemci (napr. aukce).
Communimediaries, zvane tez "zkusenostni komunity" nabizeji informace
o tom, kde, kdy a za kolik je vhodne co koupit. Prikladem mohou byt
servery, ktere informuji o kapitalovem trhu, napr. znamy a velmi vtipny
Motley Fool. Za takove konzultacni informace
se muze i platit. Posledni - infomediaries - jsou zalozeny na podobnem
principu jako pocitacove seznamky. Zajemci uvedou neco o svych zajmech
a server jim pak misto partneru predstavuje zbozi/sluzby, ktere do
oblasti jejich zajmu spadaji. V tomto seznamu Jesse Bersta z
AnchorDesku chybi jedna zprostredkovatelska kategorie. Jsou to servery,
ktere porovnavaji ceny za stejny artikl a pritom obsahuji i prime
odkazy tam, kde lze vybranou vec koupit. A za nejaky cas se objevi i
prohlizecove plug-ins, ktere budou umet porovnavat ceny a nakupovat ve
vice internetovych prodejnach jednim vrzem. Zdroj: AnchorDesk a BAJT
Na vyse uvedene adrese nejaky Tomas a Olda z Plzne nabizeji program,
ktery ma pri modemovem spojeni vygenerovat impuls, jenz presvedci
digitalni ustrednu, ze spojeni skoncilo, zatimco vesele surfujete dal
a neplatite za to Telecomu nic. Program stoji 99, disketa 14, postovne
25, celkem 140 Kc. Pokud to Tomas s Oldou opravdu zmakli a nekde to
fungovat bude, bylo by to chytre reseni, jak ucpat vysavac penez jmenem
Telecom. Obavam se ale, ze by - v pripade funkcnosti softwaru - Telecom
posuzoval pocinani obou programatoru jako kradez/sabotaz apod. a celou
vec kriminalizoval. Ale muze taky jit o taktiku ziskani delsich penez
po spouste malych castek. Pokud to nekdo vyzkousite, dejte vedet, zda
to jde, nebo jste se stali jen jednemi z rady napalenych. Nebo ze by si
Telecom takhle sam privydelaval?:) Zdroj: BAJT
Mercata je novy obchod, ktery spravuje
microsofti miliardar Paul Allen a nalezi cele MS. Zajimava je nem
vytrubovana "technologie" PowerBuy (jde ale jen o prosty algoritmus).
Prodejce nabidne v obchodu nejaky artikl. Zajemci o nej maji dve
moznosti reakce - bud zvolit prubezne klesajici cenu PowerBuy nebo
nabidnout maximalni cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Cim vic lidi
projevi zajem, tim vic cena klesa (cili jde o vypocet mnozstevni
slevy). Kdo zvoli PowerBuy, dostane to sve vzdy. Kdo nabidl svou
maximalni cenu, dostane zbozi pouze tehdy, pokud je cena PowerBuy
stejna nebo mensi nez nabidnuta (svou nabizenou cenu mohou zajemci
menit prubezne). Zajemci rovnez mohou uvest pocet pozadovanych
produktu.
Mercata sem tam dava aktivnim ucastnikum bonus v tzv. Mercata$, ktere
pak mohou pouzit jako skutecne dolary pri dalsich nakupech. Mercata
nabizi i moznost e-mailoveho uvedomeni pratel a znamych potencialniho
kupce, aby je mohl prizvat do obchodu a zvysenim poctu zajemcu se
podilet na snizeni ceny. Nabidky zbozi jsou casove limitovane, podobne
jako v aukcich. Poklesy cen jsou misty dost zajimave na to, aby stalo
za to, zauvazovat o koupi. Snizeni puvodni ceny treba o 20% neni
vyjimkou, objevuji se i vyssi poklesy.
Uz prede dvema mesici odstartoval obchod zalozeny na stejnem principu
pod nazvem Accompany. Jeho provedeni
je v leccem zajimavejsi - napr. ukazuje, jak bude klesat cena v
zavislosti na poctu zajemcu a tento pocet rovnez uvadi (Mercata
nikoli). Accompany ale nema moznost nabidky vlastni ceny zajemce
(vsechno jde do jednoho chumlu). Vyhodou Mercaty bude jeji prima vazba
na MS, tedy i bohatsi nabidka zbozi. Accompany nabizi az prekvapive
malo vyrobku.
Do doby, nez se objevily webovske obchody s nabidkou individualni
ucasti na mnozstevnich slevach, to zajemci o koupi neceho resili
vzajemnym shanenim se po Internetu via e-mail a pak spolecne vyrukovali
na fyzickeho prodejce. Je ovsem otazkou, nakolik se tato forma prodeje
uchyti. Pro velkoprodejce je milionkrat zajimavejsi obchodovat s
velkoodberateli, kde se vsechno vyrizuje rychle a ve velkych kvantech.
Cekani, co se stane na nejakem internetovem obchodu behem stanoveneho
prodejniho cyklu, je pro velkoprodejce "zdrzovacka". Skoro bych si
troufal odhadnout, ze tyto obchody skonci na urovni aukci (jen s
opacnym smerem pohybu cen). A uz vubec by me neprekvapilo, kdyby tuto
"mnozstevne pokleslou technologii" zacaly aukce zarazovat do svych
nabidek. Zdroj: ZDNet a BAJT